Názory k článku Úvod do Ubuntu Enterprise Cloud

Zajímal by mne docela ten pokus, vzít do ruky kalkulačku a počítat a jak nepotřebuji administrátory a podobně.
Chce to pěkně rozepsat. Ono se o tom mluví a píše, ale nějak jsem (nemám moc času létat v oblacích) nenarazil na rozumnou kalkulaci.

Celkem zajímavé, uštříme. Hm, kdepak že jsem to už slyšel. :D
Občas o podobné technologii uvažujeme, ale je to pořád v plenkách a pro naše účely to není zadarmo, jak si někteří PR soudruzi a nadšenci myslí.
No jo – svět není jen PC + TCPIP.

Tož Adame – 1 či 2 kalkulace z reálného nasazení. Vstupy, výstupy a podobně.

Předem díky

No to je právě ono. Všude se píše, jak člověk ušetří, ale jestli je to pravda..

My jsme začali počítat jiný cloud – Google App Engine. Nevím, jestli jsme se nepřepočítali, ale překvapilo mě, když nám vyšlo, že to je poměrně drahé řešení.

Co to meles? $60/year/user ti prijde drahy.

Asi tak… Je to bohužel vata, ze které je znát, že ji píše člověk bez praktických zkušeností… Za adminy se toho moc neušetří, neplati se za železo, elektriku a konektivitu, to se plati jinak. Servery je treba spravovat stale.

Amazon se prilis nevyplati jednotlivym firmickam s jednim malym serverem, priblizne naklady okolo 70–80 dolaru mesicne za nejnizsi instanci jsou vyussi nez naklady na nejaky pronajaty server treba u ovh nebo slicehost. Nicmene pri vyssich nasazenich pripadne pri nasazenich s pozadavky ve spickach je to jine kafe. Priklad:

– nasazeni na 2 webserverech (4core, 8gb ram kazdy), 1 db (8cores, 16gb ram) + firewall s naklady na HW cca 18k mesicne jsme spocitali, ze by se na amazonu vyplatilo, hlavne z toho duvodu, ze nyni vykon jiz nestaci a hlavne ve vecernich hodinach by se hodil dalsi webserver. S Amazonem bychom ho pridali pouze na ty vecerni hodiny, se zlomkem nakladu…

Ja jsem narazil na nejaký cloud hosting i v domácích vodách, www.virtualmaster.cz. Zkouším zatím virtualní server zdarma. Mají tam i nějaké ceny, jsou o dost nižší než Amazon, tedy aspon podle toho co píšeš, moc se v tom nevyznám. Je to vůbec cloud hosting?

Uff, konečně víkend.

Vraťme se do sladkého času odpočívání a lenošení.
Početl jsem v poslední době o Oblacích kde co a zabýval se Nebem z hlediska ideologie použitelnosti­.Podívám-li se na ideologii Oblak skrze pragmatické Prizma požadavků byznysu, pak požadují:

1 – škálovatelnost na konečném množství zdrojů

to je realita, oproti zde propagované nekonečnosti Internetu

nic není nekonečné, ani Nebe plné Obláčků a Oblak nad námi

mnozí autoři tuto realitu odmítají vidět a mystifikuji nejen nás, ale – především – sami sebe

2 – robustnost na konečném množství zdrojů

– libovolná komponenta naší aplikace musí být dostupná i při havárii/chybě nodu Oblačného řešení
- nakonec, i když nám ukradnou uzel – musí to šlapat

3 – Stabilitu na konečném množství zdrojů:
- body 1 a 2 výše nesmí narušit stabilitu aplikace

4 – Bezpečnou Distribuci produktu na konečném množství zdrojů:
- samozřejmě musí pokrýt co nejvyšší plochu (teritorium)
- nesmí být závislé na jen Internetu
- co koho napadne, pište dál.

Asi tak vidím vaše Cloudy očima byznys uživatele. To je to co by asi požadoval. Co chceme stavět.
Pokud se na to podívám rozumně, tak Oblaka nejsou nic jiného než-li snaha nabídnout Vám/nám „nekonečné množství zdrojů“, které „můžete přeskupovat“, „škálovat“, „nastavovat“ a tak dál + „co chcete slyšet, a ostatní vám o tom ještě neřekli – že je to kůůůůůl“ (což opravdu nemyslím nikterak negativně!!!)

Tato strategie nabídky a použití zdrojů je klasickým případem používání zdrojů velkých celků imperiální tradice, jako bylo carské Rusko, Sovětský svaz (Stalinova éra) a tradiční dnešní menedžment v Rusku.

Je to situace, kdy pro to, abychom mohli něco velkého realizovat v krátkém časovém úseku, potřebujeme dostatek zdrojů, které operativně přeskupujeme.
Příkladem je evakuace výrob za Ural za 2. světové.
Příkladem je bitva o Moskvu, kdy došlo k brilantnímu přesunu rezerv z východu na západ.
Najdeme i další příklady (hlavně v historii), kdy tato politika vedla k velkým úspěchům.
Má však vady na kráse:
- musíte mít opravdu velké množství zdrojů (nodů, komponent, lidí, duplicit, …)
- musíte tvrdě a direktivně řídit (každý je nahraditelný, po opotřebování, smrti, …, se nahradí)
- nesmíte se bát záměrně odstranit část zdrojů, pokud hrozí ohrožení celku.

Je to o tom – co všichni známe z doslechu a smějeme se tomu.
Ano – o tom lidovém „Nas mnógo = Нас много“).

Zdá se mi, že poskytovatelé Oblačných produktů přepískli svoje vize. Co to znamená. Že založili takové obři celky, které nakupují HW s určitou mírou inerce a jsou odtrženy od reality potřeb a kolísání trhu. Nebo dochází k tomu, že mají nadbytek HW proto, protože klesá zájem o jimi poskytované zdroje (zboží vázané na zdroj).
Je to o přebytku. A to je to příslovečné „Nas mnógo“.
Co mne mrzí na dění kolem zajímavé technologie a myšlenky je to – že prodávají myšlenky, které staví na pojmech (spíše však dojmech) nekonečnosti.

No uvidíme dál.
Díky.

p.s.
příklady s řízením zdrojů v Ruské historii nejsou mojí myšlenkou, ale extraktem z knihy – která mi vysvětlila proč to tady tak funguje a že je snaha tento (dnes) neefektivní model řízení změnit přechodem na modely řízení západního typu. Inu doba se mění.
Pročež o nich nechci s nikým diskutovat. Howgh.

Pokračování,

mluvme o dalších požadavcích na Cloudovou aplikaci:
5 – či jsou data a jak jsou zabezpečená
v mnoha oblastech byznysu platí pravidlo, že moje dat = můj byznys.
Jen hlupák odloží data do jakéhosi oblaku, který leží v hlubinách pseudonekonečného Internetu.
navrhované Oblačné repozitáře negarantují, ani místo uložení (kde chci) a nakonec tedy ani bezpečnost uložení (jsou jen moje)
nechci zde rozebírat Insajdry a ani šifrování či jiné.

6 – Opět ty úspory
Pokud přihlédnu k požadavku č.5, pak je jasné, že nemohu uvažovat o radikální úspoře v IT jen proto, protože mi někdo nabídne Oblačnou myšlenku.
Tvrzení o úspoře je liché – nevidím jej, naopak se oprávněně domnívám, že v případě naazení Cloud technologií a Cloud aplikací (těch skutečně distribuovaných aplikací) na konečné zdroje firmy dojde spíše k potřebě přesunutí části zdrojů do jiného segmentu.
Řekli jsme si, že pokud mi vypadne uzel/nod systému, musí být nahraditelný.
Ano, Ajťák jej vymění.
Ale kdo se postará o nový kus, aby zůstala zachována robustnost – opět jiný ajťák, který to nainstaluje, otestuje a předá předchozímu.
Tento proces bude muset šlapat jako hodinky – to je požadavek na ne zastupitelnost, ale spíše na redundanci IT zdrojů pro zajištění chodu.

7 – vývoj
pro vývoj Cloud Aplikace budou potřeba specialisté, kteří nejsou dostupni na trhu. To jest – jejich cena bude vyšší (zvláště zde v RF).
To jsou výdaje

8 – finanční toky
Pro zajištění chodu Oblačné sféry ve firmě budou potřeba prostředky a ty musíte mít.
Finanční přínos musí být okamžitý a minimálně roven předchozí etapě implementace IT technologií.
Byznys procesy nesmí být narušeny. V opačném případě rostou rizika úbytků a tedy oslabení pozice všech komponent Firmy. Tedy i IT

9 – Cloudové aplikace
v dnešní době nenabízí nikdo pořádné Cloudové aplikace ve stylu:
máte 50 000 PC, Instalujte Cloud OS a propojte
Instalujte Cloud Aplikaci a provozujte
Dnes vidím pouze nabídky – pronajměte si Cloud, naši Aplikaci a řiďte si své zdroje. Tedy spíše nám nabízejí, jak při vyšších nákladech zajistíte dostupnost, stabilitu (o té pochybuji) a obsah.
Ovšem Dostupnost a publikovaný obsah není APLIKACE pro klasický byznys
Ten je založen na serverových řešeních, ochraně byznys dat a zajištění Byznys procesů.

Bez fungujících byznys procesů neděláte BYZNYS a bez byznysu nemáte MONEY.

Pokud tedy shrnu své dojmy a úvahy:
a – technologie vypadá dobře.
b – zatím je to hybrid mezi distribuovanými servery a virtualizací s možností škálovatelnosti
c – výhodný může být pro pidifirmy, které nikoho svým byznysem neohrožují
d – úspory jsou pofiderní – někde ano a někde ne. Dojmově vyšší pro sféry podnikového byznysu s distribuovanými zdroji na velkém teritoriu
e – zatím na tom může vydělávat jen dodavatel Cloudu
f – rozhodně to není Matrix
g – stále se vyplatí o tom přemýšlet a vyvíjet
h – vyvíjet Cloud OS pro budování a ne pronajímání Cloudu
i – vyvýjet Cloud Aplikace pro jejich nasazení

Hm, a stačí, snad jsem to nějak nezašmodrchal.

Příjemný den.

souhlasim, chtelo by to neaky navod, protoze jsem to doma zkousel ale bez uspechu

No problemo, těším se naň.
Nám se technologie líbí. Avšak jedna věc je o tom psát a druhá je to začít používat v praxi u sebe (teď mne nezajímá hosting a podobné).
Prostě a jednoduše. Zajímá nás, jak prakticky postavit robustní aplikaci na cloudu. A s ohledem na to co navrhujeme to není tak banální věc – jak se mnohde píše.

Příjemný víkend.

cekam cekam stale nikde, kde to vazne ? :D

To je v mnoha pripadech naprosto dostacujici. Ja za clanek dekuji…

uci.

ty jsi ucitel ?

taky sem si chvili myslel ze jde o neoznaceny PR clanek, uvidime jestli bude slibeny druhy dil vic o ubuntu :-)