Názory k článku Vaříme vejce pomocí mobilu

Vezmete dost dlouhy metr a proste si to obejdete

No nic, az ted mi doslo/docetlo, ze ste chteli polomer.. Jdu vratit skolny ;o)

Nj, to by vlastně byl potřeba pořádný metr a taková ta sounda z filmu Core (Jádro) :)

Takže jak říkám - všude stejná rozhodně nebude.

Teda vy jste všichni chytráci, člověk jen nevěřícně kroutí hlavou, jak hluboké jsou neznalosti fyziky mezi lidmi, u nichž by se aspoň jakés takés základy daly předpokládat. Takže:

1. "Hmota" a "hmotnost" jsou, jakožto fyzikální veličiny, jedno a totéž. "Změřte hmotnost tělesa" = "změřte hmotu tělesa".
2. Váha je přístroj na měření klidové hmotnosti (pro méně chápavé: = klidové hmoty). Tečka. Že si pod abstraktním pojmem "váha" představíte konkrétní decimálku pracující na konkrétním fyzikálním jevu, je čistě jen dílem vaší omezené představivosti (a omezených znalostí celé problematiky).
3. Klidová (neboli invariantní) hmotnost, jak už název napovídá, je ve všech vztažných soustavách stejná!!! Je to nejmenší hmotnost, jakou je možné u daného systému pozorovat.


Re: fousek: "vaha je pristroj na mereni gravitacn sily, ktera pusobi na vazeny predmet." - TAK TO ANI NÁHODOU!!!!! Viz bod 2.
"Jestli nekdo tvrdil ze vaha dokaze zmerit hmotnost tak je to blbost" - naprosté blbosti tu plácáte vy. Opravdu nevím, jak by se podle vás mělo nazývat zařízení, které měří hmotnost ve stavu bez tíže, když ne váha (která, dle vaší naivní definice, by neměla za takových podmínek jaksi co měřit).

Re: pet: "Váha je přístroj na porovnávání gravitační síly s jinou silou" - TAK TO ANI NÁHODOU!!!!! dtto Re: fousek

Re: marwyn: "Hmotnost je vlastnost hmoty, která vyjadřuje míru setrvačných účinků hmoty či míru gravitačních účinků," - HMOSTNOST je VELIČINA, která kvantitativně charakterizuje VLASTNOST hmoty ("hmoty" jakožto fyzikální podstaty, nikoli jakožto veličiny), jež se zove SETRVAČNOST. - "takže rozhodně všude stejná nebude" - právě proto bude všude stejná, máme-li na mysli hmotnost klidovou. "Všude stejná bude hmota, nikoli hmotnost." - Viz bod 1. "Takže jak říkám - všude stejná rozhodně nebude." - tíha nemá vliv na hmotnost - z tohoto pohledu je vaše tvrzení blbost.

Re: sten: "Hmota také nebude všude stejná, za určitých podmínek se přemění v energii (s nulovou hmotností) ;)" - ekvivalentní definice je, že "klidová hmotnost je rovna klidové energii dělené kvadrátem rychlosti světla," neboli je ve všech vztažných soustavách stejná.

Přístroj váha opravdu neměří hmotnost. Sice se o to pokouší a bývá v jednotkách hmotnosti i kalibrovaná, ale to nic nemění na tom, že ve skutečnosti měří sílu. Kdybych si například vzal osobní váhu a přilepil ji na strop ("nožičkami nahoru") a pak na ni zespodu tlačil, musí z tohoto příkladu být snad už každému jasné, že ta váha v tomto případě neměří žádnou hmotnost, přestože nějaký údaj ukazuje. Takže bod 2 je opravdu mimo.
Pokud byste k normálně umístěné váze přivázali balonek naplněný vodíkem, podle Vašich žbleptů by měl mít asi zápornou hmotnost, že? Tak to asi také nebude ono.
Můžete psát rozčilených "teček" kolik chcete, pravdu stejně nemáte.

To jsou opravdu neskutečné bláboly, co tu melete! Už jsem na to upozorňoval v předchozí reakci, ale, jak je vidět, pro některá individua to nestačí. Tak znova:

"Váhy" jsou fyzikální pojem, _ideální_ (_abstraktní_) měřící přístroj k určení klidové hmotnosti. Podobně jako voltmetr je ideální měřící přístroj k určení elektrického napětí, sacharometr je ideální měřící přístroj k určení koncentrace cukrů v roztocích, nivelační přístroj je ideální měřící přístroj k určování geografických výšek apod. _Reálný_ (_konkrétní_) měřící přístroj téměř NIKDY neměří danou veličinu přímo, ale obvykle nepřímo! Takže např. váhy často využívají silových účinků gravitačního pole naší planety na vážené předměty, voltmetr neměří přímo napětí, ale měří ÚČINKY napětí, tj. u ručičkových přístrojů silový účinek magnetického pole, jež se vytvoří působením proudu, jemuž dalo vzniknout ono měřené napětí. Sacharometr obvykle měří úhel, o jaký se stáčí rovina polarizovaného světla, prošedší cukerným roztokem, jehož koncentraci chceme určit, nivelační přístroj opět může využívat účinků gravitačního pole naší planety na kapaliny a dále poznatků z geometrie o tom, jak spolu souvisejí úhly a délky.
Fyzikální pojem "váhy" vůbec neřeší, na jakém principu ono měření probíhá. Když se ve fyzice řekne "váhy", myslí se tím zkrátka přístroj na určení hmotnosti. A je putna, jestli to, co konkrétně měří, je tíha, frekvence torzních či elastických kmitů, nebo třeba počítá jednotlivé atomy, či pomocí světelného paprsku měří zakřivení prostoročasu, jež vážená hmota kolem sebe způsobí. Prostě mi ten přístroj řekne, kolik daná věc váží. Pochopil?

"Kdybych si například vzal osobní váhu a přilepil ji na strop (...)" - božínku, to jsou úvahy na úrovni pětiletého děcka... Když vezmete klasický lékařský teploměr a položíte ho na rozpálená kamna, tak praskne a jejich teplotu vám taky neukáže. A můžete tu klidně meditovat nad tím, že to je tím, že teploměr ve skutečnosti neměří teplotu, ale změnu objemu látky v něm uzavřené (samozřejmě, podobně jako u vah, pokud použijete tento konkrétní typ).

"podle Vašich žbleptů by měl mít asi zápornou hmotnost, že?" - Ne, tu by měl podle vašich žbleptů, protože jste to vy, kdo si váhy ztotožňuje se siloměrem. Já ne.

"Můžete psát rozčilených "teček" kolik chcete, pravdu stejně nemáte." - Zřejmě je vaším koníčkem kecat o věcech, o kterých nic nevíte. Doporučuji, abyste se přeorientoval na nějaké humanitní vědy, fyzika patří naštěstí mezi obory, kde blbost nemilosrdně stoupá ke hladině a okecat ji je mnohem složitější, než se jí zbavit.

FDM je v rámci celé sítě, ale ne 1 mobilu.

A je snad na obrázcích jediný mobil?

Mě to přijde logický, protože pak by 1 hovor mohl zabral třeba polovinu povoleného pásma pro GSM.

Logický to možná je, ale ne jediné možné - jeden hovor by mohl zabrat celé GSM spektrum a nemuselo by to ničemu vadit, viz CDMA.