Vloni jsme pro vás připravili rozsáhlý článek týkající se zákonu schválnosti – zkoušeli jsme, jestli opravdu existuje a funguje. Letos jsme se podívali na zoubek jinému fyzikálnímu jevu: záření z mobilních telefonů.
Vejce nebo zářící slepice?
Mnoho odborníků na mobilní technologie vám potvrdí, že záření může způsobovat nepříjemné efekty na biologických tkáních. Někdo hovoří o bolestech hlavy, o negativních vibracích a jiný zase načrtává nejčernější vize v podobě rakoviny a dalších nehezkých věcí.
Za všechno prý může jediné – to hrozné záření, které mobily vyzařují. Obecně koluje také mnohokrát ověřený fakt, že dva mobilní telefony dokáží uvařit vejce natvrdo. Někdo tvrdí, že se tak stane za minutu, jiný prý vyžaduje až půl hodiny.
Jak děláte vejce vy?
Nevěříte? O tomto úžasném ruském objevu psaly důležité zdroje jako: Bleskově.cz, Magazín Volný.cz a další.
My ale nevěříme jen tak něčemu a někomu a protože nás nedávno přepadl hlad, rozhodli jsme se v redakci, že ověříme pravdivost tohoto tvrzení a uvaříme si něco dobrého. A abychom měli „jistotu tvrdosti“, rozhodli jsme se protáhnout dobu experimentu až na 60 minut.
Příprava na experiment
Při experimentu jsme použili jedno standardní vejce koupené v nejmenovaném obchodním řetězci, dva mobilní telefony, elektronický kuchyňský budíček, část vaječného platíčka jako držáku a dvou papírků jako neklouzavých podložek.
Experiment je připraven
Přístroje byly značky Palm a Nokia, konkrétně Treo 650 a 6124 Classic. Oba telefony jsme přiložili těsně k sobě, vytočili na nich telefonní čísla a spustili šedesátiminutový odpočet.
Oba mobily tedy celou hodinu vysílaly své zákeřné záření přímo do vejce. Pokud zvěsti nelhaly, měli bychom mít poživatelné vejce už za necelou půlhodinku. My jsme ale pro jistotu přidali.
Experiment je v plném proudu
Fyzikální odbočka
Zatímco experiment probíhá, my si odskočíme do základů fyziky a zkusíme si provést teoretický rozbor problému. Zkusíme si spočítat, jestli je vůbec možné uvařit vejce pomocí dvou mobilů.
Vycházíme z toho, že máme jedno vejce o objemu 75 ml (experimentálně změřeno), pro jednoduchost počítejme s hustotou vody. To má počáteční teplotu okolo 20 stupňů Celsia a zahříváme jej pomocí dvou zářičů. Každý z mobilů může podle GSM normy vysílat maximálně 2 W. Obvykle je vysílací výkon sice podstatně nižší, ale my budeme vycházet z ideálních předpokladů, tedy co nejkratšího času. Důležité také je, že vaječné bílkoviny se srážejí přibližně při 60 stupních Celsia.
Otázka tedy zní: za jak dlouho ohřejeme 75 ml vody z 20 stupňů na 60 stupňů při trvalém dodávání 4 W energie. Opět nemůžeme doufat ve stoprocentní přenos, ale snažíme se najít nejkratší teoretický čas, za který by se mohlo vejce uvařit, takže nám odpusťte trestuhodné zanedbání asi tisícovky postranních vlivů.
Vzorec pro výpočet vypadá následovně:
T = ((t2-t1)*c*m*q)/P
Legenda:
P – příkon
t1 – výchozí teplota
t2 – cílová teplota
m – váha vody
c – měrné teplo
q – hustota vody
Po dosazení našich veličin tedy získáme:
T = ((60 - 20) * 4,18 * 0,075 * 1) / 0,004 T = 3135 sekund = přibližně 52 minut
Podle tohoto výpočtu by se tedy vejce mělo zahřát na dostatečnou teplotu přibližně za 52 minut, čili fyzikálně to zase takový nesmysl není. Tedy teoreticky, a to v případě, že by mobil:
a) vysílal opravdu na plný výkon
b) by se všechna jeho energie soustředila do vejce
Konec teoretických tlachů, jdeme to vyzkoušet!
Experiment končí
Po teoretické odbočce se vraťme k našemu reálnému vejci. Hodina téměř uběhla, mobily jsou podstatně teplejší než na začátku experimentu, ale vejce má na dotek stále svou pokojovou teplotu.
Experiment je u konce
Po šedesáti minutách nezbývá než experimentálně zjistit, co se vlastně s vejcem stalo. Zde je video, na kterém můžete shlédnout výsledek s námi:
Velké odhalení
No… obrázek si asi uděláte sami, video je myslím všeříkající.
Konec?
A jak to s vejcem nakonec dopadlo? Prakticky jsme ověřili, že nejlepší je využít tradiční osvědčenou metodu.
No konečně!
