Photoshop je nenahraditelný
Ta tři slova nad tímto odstavcem nejsou nadpis. Není to myšlenka, kterou je třeba dokazovat. Je to mantra, dogma, axiom tohoto vesmíru, slovo Boží. Prostě něco, s čím se nepolemizuje, je to dáno a nikdy se to nezmění.
Takové vnímání světa v oblasti digitální fotografie, resp. rastrové grafiky najdeme u většiny lidí z „vnějšího světa“ (tedy mimo Linux / open-source komunity). Mají jej zafixováno už v podstatě nejméně oněch 20 let z jednoho prostého důvodu: Photoshop je fakt, fakt skvělej a mocnej nástroj.
První vydání budoucí opravdu významné „konkurence“ ze světa open-source se datuje k únoru 1996. Tehdy se objevila první verze GIMPu, spojená s novým grafickým toolkitem GTK (tehdy ještě v rámci jednoho projektu). A ve srovnání s Photoshopem, nacházejícím se ve verzi 5.x přidávající třeba 16bitovou barevnou hloubku, efekty vrstev či magnetické laso a pero, působil GIMP vždy poměrně zastarale. Vzpomeňme, že větší než 8bitovou barevnou hloubku se naučil teprve před několika měsíci, tedy o necelých 20 let později, než Photoshop.
GIMP 2.10
Photoshop zde samozřejmě slouží jen jako zářný příklad všeobecně známého (i běžné veřejnosti) programu, který je ve své oblasti skutečně špičkou. A to špičkou natolik velkou, že si Adobe může dovolit určité nátlaky na zákazníky z hlediska licencí a cen (ale o tom případně až za chvíli).
Generální partner speciálu Žijeme 20 let Linuxem
ACTIVE 24 je tradiční webhostingová společnost s více než dvacetiletou historií. Poskytuje komplexní hostingové služby pro živnostníky, malé a středně velké firmy i jednotlivce. Soustředí se na vysokou technickou úroveň služeb a kvalitní zákaznickou podporu. Pro své servery využívá primárně moderní datové centrum Tower v Praze na Žižkově.
Vesmír jménem Adobe
Ostatně společnost Adobe si v oblasti grafiky i multimédií obecně vybudovala za poslední desetiletí významnou tržní i technologickou pozici. Od bratrů Knollových koupili koncem 80. let Photoshop (zjednodušuji), později si pořídili další aplikace. Dnes je stejně významným hráčem ve své oblasti střižna Premiere Pro s balíkem After Effects, nebo program pro zpracování zvuku Audition, původně známý jako Cool Edit Pro od společnosti Syntrillium (jehož schopný parametrický ekvalizér nemá pro opravy výšek u ohraných audio kazet ani dnes, o 20 let později, v Audacity adekvátní náhradu).
V průběhu dekád tak vznikl pod jednou střechou potenciál, který Adobe posléze přetvořila v model předplatného a svůj Creative Cloud. Z hlediska fotografického se už snad jen sluší dodat, že RAW developer Lightroom vznikl v rámci Adobe, nikoli nákupem jiné firmy (tak jako si třeba Corel před pár lety koupil Bible Labs a z jejich oblíbeného RAW developeru Bibble, dostupného i na Linuxu, vytvořil Corel AfterShot Pro).
Photoshop je nahraditelný
Právě přechod Adobe na model předplatného ukazuje, že používat komerční řešení se může jednou za X let vymstít. O to horší to samozřejmě je pro fotografy, kteří jsou na nástrojích Adobe existenčně závislí, třeba proto, že je používají více než 10 let a nechtějí se učit něco jiného, méně kvalitního (Corel, open-source, …).
Dnes si tak mnoho fotografů a grafiků zkrátka platí Adobe Creative Cloud, nějakou formu předplatného za nějaký typ balíku aplikací. Možná jsou ještě naštvaní, možná už se s tím vyrovnali, možná je novinky v Lightroomu či Photoshopu, které už přišly jen do cloudové verze, přesvědčily, že stejně nemají jinou cestu, pokud se chtějí udržet v byznysu. A byznys, to jsou líbivé fotografie a rychlé zpracování pomocí superinteligentních nástrojů. Ve výsledku tak profíkům Adobe umožňuje realizovat ročně tolik kšeftů, že si na cenu Creative Cloudu vydělá samo.
No a pak jsme tu my ostatní, amatéři.
Já osobně jsem kdysi dávno viděl Photoshop 3.x, chviličku jsou měl možnost používat i jakousi verzi kolem 5.x až 7.x, případně první CSko. Ke skeneru jsem dostal nějakou odlehčenou verzi Photoshop Express, tu jsem ale nikdy (za těch téměř 10 let) nenainstaloval.
Určitou krátkou chvíli jsem zkoušel používat i Lightroom, ale bylo to pro mě příliš bolestivé – postupy, které používá a vnucuje, mi krajně nevyhovují, a tak šel poměrně rychle pryč z HDD. Jednu dobu jsem uvažoval o koupi Bibble, ale to za mě vyřešila ještě Bibble 5 a následně první AfterShot Pro, které se oproti Bibble 4 víceméně nedaly rozumně používat. Dnes při pohledu na tehdejší exporty vím, že jsem schopen s Rawtherapee 5.5.x ze stejných RAWů dělat kvalitnější fotky než vůbec kdy s Bibblí.
Rawtherapee 5.4
V žádném případě netvrdím, že GIMP dokáže nahradit Photoshop, že Rawtherapee či darktable dokáže nahradit Lightroom. Ale všechny tyto nástroje jsou dostatečně dobré. GIMP minimálně od současné verze 2.10.x je v možnostech úprav (či spíše oprav: úpravy náleží RAW developeru) srovnatelný s řekněme Photoshopem počátku tohoto století,což znamená, že je poměrně dobrý. Zejména bych vyzdvihl:
- nové nástroje pro světla/stíny – ačkoli toto by mělo být řešeno spíše v RAW developeru
- nástroj Léčení – který sami tvůrci označují za „klonovací razítko na steroidech“ a který je opravdu skvělý, zejména na retušování nepořádku na snímači či negativu
- možnost doostření (zda ale lze stále použít dva-osmičkovou verzi úžasného pluginu Wavelett Sharpen, nevím)
U Rawtherapee naopak vyzdvihuji jeho jednoduchost: ano, v současné verzi je už možná příliš mnoho nástrojů, jejichž funkcionalita se zčásti překrývá, tudíž ovlivňuje a je potřeba s tím počítat (Rawtherapee tak má delší learning curve než mívalo), ale nástroje jsou to pro rychlou editaci dobře použitelné. Vyzdvihuji například:
- Kontrast dle detailů úrovní – včetně přednastaveného chování – a + tlačítek
- HaldCLUT profily imitující různé filmové materiály – ač Fomapany chybí :-)
- AMaZe demosaicing – s nímž jsem vždy měl nejlepší výsledky (na 10Mpix APS-C CCD zrcadlovce Pentax K200D, 14Mpix 1” CMOSu v bezzrcadlovce Nikon 1 S2 i 21Mpix 1/2,4” BSI CMOSu v telefonu Kodak Ektra)
- Redukce šumu – dnes kvalitní automatika pro barevný (chroma) šum a dobrá nastavitelnost pro jasový (luma) šum
- Retinex pro „zamlžené“ snímky
Jsou samozřejmě věci, které v Rawtherapee chybí (jako třeba vrstvy, lokální úpravy apod.) – na ty je tu darktable, kde dobrou inspirací je Youtube kanál Harryho Durgina. Rawtherapee také nemá žádný katalog, žádné možnosti slepování expozic – na to je potřeba použít třeba GIMP. Pointa však je, že pokud se bavíme o úpravách či korekcích expozice, nikoli o věcech, které mění vyznění snímku (manipulace ve stylu lokálních úprav), pak je Rawtherapee nástrojem dostatečným.
Zkoušel jsem samozřejmě i jiné RAW developery, vedle Bibble/Corel AfterShot Pro to bylo Photivo (zpočátku nadějné, ale vývoj zamrzl ve zvláštním mezistavu) a darktable (na mě zbytečně komplexní, zejména z hlediska možností manipulace, kterou neuznávám).
Krita 4.1.5
Editor grafiky, který ještě musím pro klid duše prozkoumat, je Krita. Asi netřeba dále zmiňovat konzolové nástroje jako imagemagick a graphicsmagick či jednoúčelové utility jako pngout a pngcrush. Stejně tak slepovač panoramat Hugin, který použiji tak jednou za pár let. Nic z toho ale nezmění onu prostou zkušenost, kterou jsem nastínil na začátku:
GIMP je výrazně jiný než Photoshop, a to zejména z hlediska obsluhy. Tuto pověst si vláčí od doby, kdy uměl pouze tři samostatná okna. Ani dnes u verze 2.10 bych si nedovolil prohlásit, že je vše v pořádku, protože GUI GIMPu je prostě „zvláštní“, jen jsem si na to zvykl. A typický uživatel Windows 10 a Photoshopu CC či Lightroomu CC je rozhodně co do kvality nástrojů spokojený. Tedy pokud nemá zrovna Creative Cloud výpadek a Microsoft zrovna zase nedistribuoval nějakou chybovou aktualizaci na desítky.
Neexistuje jedna správná odpověď. Na každého grafika, který je schopen dokázat použitelnosti GIMPu, Inkscapu či Krity a darktable pro profesionální práci, připadá nejméně jeden, který dokáže obdobně demonstrovat, proč je pro jeho práci nezbytné použít nástrojů Adobe či Corelu. A tak jako jsou uživatelé Photoshopu vystaveni rozmarům společnosti Adobe, i uživatelé GIMPu tahají za kratší slánku než open-source vývojáři – a tím nemyslím jen GIMP, ale třeba také rapidní změny prováděné v rámci GTK, Waylandu apod. Open-source editory budou vždy v určitém skluzu za komerčními nástroji, ale s každým dalším rokem to tak nějak vadí méně a méně.
