Docela by me zajimalo, kdy do Gimpu dorazi prvni nastroje vyuzivajici umele neuronove site. Co jsem tak pochopil, to je presne jedna z veci, ktera ted tvori podstatnou cast novinek photoshopu...
Poměrně dlouhý článek, ve kterém není podle mě napsáno vůbec nic krom toho, že Photoshop přijde autorovi drahý. Ano, v ceně Photoshopu se odráží to, že je intenzivně vyvýjený. Ano, i díky tomu měl 16bitů na kanál a Lab barevný prostor už před dvěma dekádami.
Jsou dva typy fotografů. Rekreační fotograf nechává fotky "vyvolat" - tedy vytisknout ve fotolabech. Tam můžete dělat co chcete, ale jejich automaty stejně barvy převyváží. Schválně zkuste do fotolabu poslat tři surové fotky, -2 EV, 0 EV, +2 EV - na výslekdu to prakticky nerozeznáte. V tomto případě je Photoshop i GIMP úplně zbytečný a víceméně jedinou operací, kterou takový zákazník potřebuje je korekce červených očí. (Kterou čím dál méně potřebuje, protože ji zase vyřeší logika spotřebních fotoaparátů).
Pak tu jsou fotografové, kteří kupují tělo za desetitisíce, vědí, že s jedním sklem si nevystačí a tak mají další desetitisíce ve sklech. Případně mezitřída, kterou mají výrobci velmi rádi - zákazníci, co si každé dva roky koupí novou "bezzrcadlovku". Tady už chápu, že fotografie je koníčkem a není jediným cílem ji vytisknout na papír.
Tato druhá skupina se pak dělí na ty, co honí kvalitu obrazu na monitorech, které stejně neumějí barvy reprodukovat dostatečně věrně - na různých Samsung, Dell a podobných spotřebních monitorech. Druhá podskupina si koupí EIZO nebo pracuje na Macu. První podskupina jsou (z mého pohledu) obrazoví a oční masochisté - dohánění softwarem něco, co stejně nemůže dopadnout úplně dobře. Z potřeb této skupiny lidí vznikly např. HDR fotografie, protože ty vypadají "dobře" (velké uvozovky!) i na těch bídných montorech.
Ta skupina opravdu fotografujících fotografů si dává pozor na to, aby měla kvalitní monitor. Pokud fotky transferují na papír, často volí technologie fotochemickou cestou (viz např. technologie LightJet), nikoliv tisk, protože tisk dodnes neumí dobře vykreslit tmavé tóny (což se právě fotolaby snaží dohánět softwarovým przněním fotek).
Z toho všeho mi vychází jediné: ten, kdo se chce fotografii opravdu věnovat, pro něj není asi 900 Kč měsíčně za Photoshop velkou překážkou. Ostatní technologie, které potřebuje, ho stojí takovou haldu peněz, že tento software už je jen kapka v moři.
Poloamatéři, kteří chtějí tu a tam vyrobit dobré fotky, si mohou Photoshop předplatit třeba jen 3x do roka - nemusí ho zdaleka platit celoročně. Nespornou výhodou je, že za pomněrně přijatelné peníze dostanete vždy nejnovější technologii od Adobe. Zde přechod do mraku a na formu předplatného neuškodil, spíš naopak pomohl.
Začínající fotografové, ti to mají nejtěžší. Často nemají nebo nechtějí vynaložit oněch 900 Kč měsíčně jen do software. Ty opravdu lituju, že možná spadnou do GIMPU a utvoří si úplně mylný dojem o tom, jak má vypadat zpracování obrazu. Na druhou stranu, meidán mzdy v ČR je přes 27 000 Kč a vynaložit na svůj koníček (protože fotografie musí být koníčkem) to, co vydělám asi za 7 hodin práce, mi nepřijde zas tak nepředstavitelné.
Moc nerozumím těm zmínkám o "tisku ve fotolabu" vs. "fotochemické cestě". Občas si nechávám dělat papírové fotky ve fotolabu a ještě jsem nenarazil na to, že by je tam tiskli (i když se to slovo pro zjednodušení občas někde na webu objeví). Používají se stroje, které fungují na podobném principu jako u klasické fotografie, jen se místo prosvětlování negativu na fotopapír promítá obrázek z datové předlohy. (Naopak, dnes je spíš běžné, že se i film scanuje a dál se pracuje s daty.)
Důvodem nepoužít Photoshop může pro někoho být i to, že pro platformu, kterou používá, prostě není k dispozici. Zrovna tady by to nemuselo být až tak překvapivé...
Ad fotolaby - tak jednak se dnes najdou i případy, kdy se opravdu tiskne (inkoust či laser v profi provedení), není to zas tak neobvyklé. Například běžné kiosky v Cewe Fotolab fungují takto...
Za druhé i u těch chemicky vyvolávaných je často osvit dělaný fakticky stylem odpovídajícím spíš tisku. Typicky Fuji Frontier, který je starý už cca 12 let, fakticky fotopapír osvěcuje laserem a i v době užívání klasického filmu se v něm film nejprve digitalizoval a "svítilo" se z digitálních dat, ne přímo z filmu, přičemž ten osvit byl řádkově jako u tiskárny, ne ze zobrazovače jako celek. Fuji v tomto byl první, ale dnes už to je víceméně dominující altenativa. To jen pro upřesnění...
Z hlediska výsledku (třeba těch detailů ve stínech) IMHO až tak moc nezáleží na tom, jestli se to svítí po řádcích nebo celý obrázek najednou. Ten klasický tisk se také používá pro velké formáty (typicky větší než A3), ale nechtěl jsem příspěvek komplikovat přílišnými detaily, chtěl jsem hlavně upozornit, že když si "nechám udělat fotky z digitálu" ve fotolabu, půjde spíš o fotochemický proces než o tisk.
Noněkde se opravdu tiskne, jinak se ale typicky používají C41 minilaby typu Noritsu Koki, které umí udělat automaticky sken, vypálit fotky na CD v JPEGu a udělat osvit laserovým paprskem (640dpi) na fotopapír a vyvolat to "mokrou cestou". Ale ke klasické zvětšovací cestě to má samozřejmě daleko - byť to vypadá hodně dobře, tak zvětšovák a RA-4 to není.
Ad "Ale ke klasické zvětšovací cestě to má samozřejmě daleko - byť to vypadá hodně dobře, tak zvětšovák a RA-4 to není." - to je taková hezká proklamace, ale docela by mne zajímalo, zda jen tak povídáte anebo jste to už někdy zkusil...
V reálu to totiž není zdaleka tak jednoduché, jednak je u barevných fotek docela problém s filtrací barev, za druhé ale není zas tak snadné ani dosažení patřičné ostrosti (bazarovým Opemusem s Belarem či Anaretem fakt neuděláte fotku, která by uživatele Frontieru či Noritsu nějak moc ohromila). Ta druhá část se mimochodem týká i černobílé fotografie, tam je ale naopak aspoň jednodušší odladění tonality atd, digitální řešení se naopak s grayscale leckdy dost perou.
Já barvu nedělám, protože mi přijde příliš drahá a v čr hůře dostupná. Barvu jedu digi, a to včetně "tisku" u místního šmudly, který to má dobře vyladěné a jeho . Nicméně pořídit barevnou hlavu by problém nebyl a můj MagnifaxIII si s APO Rodagonem 50 rozumí celkem dobře (jasně, není to APO). Jinak na svitky používám Anaret 105, mám štěstí na poměrně dobrý kus. Samozřejmě neřeším rozměry, které mě nezajímají, největší papíry co mám běžně, jsou cca A4. Možná jednou něco přijde na 40x30 či 60x50, ale zatím nemám kde.
Podle mých zkušeností největší problém s vyvoláváním barevných fotek není pořízení barevné hlavy, nýbrž udržet správnou teplotu chemikálií. U černobílých fotografií plus mínus nějaký stupeň až tak nehraje roli, u barvy je (nebo alespoň byla někdy před dvaceti lety, kdy jsem s tím experimentovala) jakákoli odchylka na výsledku dost vidět...
Každopádně mi už někdy v roce 2002-2004 v Ultralabu lezly z jejich digitálního minilabu lepší zvětšeniny, než z tehdy běžných přístrojů - podotýkám, tehdy ještě šlo o zvětšeniny z filmu, ne o digitál.
Dlouhý komentář, který ale neřeší ten vendor lock-in a víceméně ani ten původní člínek. Všichni výrobci a všechny programy (stejně jako cokoliv dalšího) jednou skončí. Můžeme se dohadovat o důvodech, ale to je historicky mnohokrít potvrzený fakt. Mám na disku mnoho souborů s mými daty, které už prostě není v čem otevřít (leda nainstalovat VM, do něj požadovaný sowtware, ke kterému musím někde sehnat instalačky neboť výrobce se k němu nehlásí nebo mnoha případech už ani neexistuje). Tak nějak mám ke svým datům blízký osobní vztah a výše popsané situaci se chci vyhnout.
Pro mne je zásadní otázka, zda dostanu ke svým fotkám i bez původního sw a zda mohu svá data upravit i jiným sw. Úpravy v Photoshopu/Lightroomu jsou mohou být skvělé, ale vždy se najde specializovaný nástroj, který na určitou činnost bude lepší volbou. Pokud vyfotím, oříznu nebo jinak poedituji, postnu na sociální síť a zapomenu - ok, není třeba nic řešit. Ale pokud si chci fotografii schovat do svého archivu musím se zamyslet, zda krátkodobé pohodlí mi stojí za dlouhodobé nepohodlí.
A netýká se to jen produktů firmy Adobe nebo jakékoliv jiné firmy, úplně stejně to ale platí i o otevřeném sw. Dosaďte si sw dle svého výběru.
Pokud je vaším koníčkem fotografie, jistě si prohlížíte fotografie autorů staré třeba i 100 let a čtete o tom, jak po nich zůstal archiv... A ono stačí se podívat na fotoalbum svých rodičů nebo prarodičů. Zbude toto i po nás? Přečtu své fotografie už za 30 let? A to je doba, která není z tohoto pohledu tak dlouhá a přesto převyšuje dobu existence většiny dnešního sw nebo formátu... Photoshopu (1990), Lightroomu (2007), Gimpu (1995), JPG(RFC 1341 - 1992), snad jen TIFF je z 80. let, ale přesto nejsem přesvědčen o jeho 100% kompatibilitě s dnešní verzí a RAW není standardizován vůbec.
Ona je otázka vendor lock-in z dlouhodobého pohledu vůbec mnohem složitější, než jen zda jsem ochoten zaplatit za sw.
V tomto případě je naopak lepší používat Photoshop než nějaký malý neznámý proprietární program. Vzhledem k tomu, že Photoshop používají prakticky všichni, tak s ním (do nějaké míry) musí být kompatibilní i ostatní výrobci SW. Už nyní jsou implementovány importy PSD souborů a lze očekávat, že budou existovat i v budoucnu.
(byť jak tvrdí autor jednoho takového importu - PSD je strašlivý formát)
A kedže sme na GNU/Linuxovom webe, je potrebné zdôrazniť, že Photoshop sa nevyrovná GIMPu v jednej veci, ako dobre tušíte, v slobode používania.
Nebojte sa, nejdem tu písať nejaké fanatické výlevy.
Otázkou je - je možné byť profík aj inými ako profesionálnymi nástrojmi?
Odpoveď je - samozrejme, inak by sme museli profesionálov, ktorí pred pár rokmi používali profi nástroje, ktoré dnes sú pokryté "neprofi" softvérom, označiť za amatérov.
Čím to zrejme skĺzne do starej-dobrej pohodlnosti a zotrvačnosti, z ktorej žijú výrobcovia proprietárneho softvéru či služieb zadarmo, ale s "pridanou hodnotou" napr. špehovania. Niečo ako účet na G.
Takže áno - verím, že pre skupinu ľudí je GIMP nenahraditeľný, práve z takýchto pohnútok.
K článku by se dala napsat obsáhlá reakce, ale soustředím se jen na pár hlavních bodů:
1) Zrovna Lightroom/Photoshop moc dobrým příkladem vendor lock-inu nejsou. Jinam se přejít dá relativně bezbolestně. Nicméně Adobe v tomto směru prostě poskytuje vynikající poměr cena/výkon, takže nikdo nemá moc touhu někam přecházet.
2) Ta cena za Photoshop + Lightroom je něco přes 10 dolarů za měsíc, tedy zhruba 250 korun (ne 900, jak tu někdo psal). Je to částka, která se v nákladech na koníček ztratí i u trochu aktivnějšího amatéra, pro profesionála je zcela směšná.
> GIMP minimálně od současné verze 2.10.x je v možnostech úprav
> srovnatelný s řekněme Photoshopem počátku tohoto století"
3) Ne, současný GIMP stále není v možnostech úprav srovnatelný ani s Photoshopem v době jeho vzniku (půlka devadesátých let) - stále nemá vrstvy úprav. Jak ostatně autor sám uvedl.
> Jsou samozřejmě věci, které v Rawtherapee chybí (jako třeba vrstvy, lokální úpravy apod.) (...)
> Pointa však je, že pokud se bavíme o úpravách či korekcích expozice, nikoli o věcech, které mění vyznění snímku
4) To je nesmysl. Když snímek natónuji do tepla, bude mít jiné vyznění, než když jej natónuji do studena. Když mu dám velký kontrast, bude mít jiné vyznění, než když bude mít malý kontrast. Když bude světlý (nadexponovaný), bude mít jiné vyznění, než když bude tmavý (podexponovaný). Všechny tyhle změny vyznění se samozřejmě v RawTherapee dají udělat. Tezi "co RawTherapee neumí nepotřebuji, protože je to ošklivá fotomanipulace" se autor snažil tlačit už ve svém minulém článku, ale je to jen znouzectnost; s realitou to nemá nic společného.
> Na každého grafika, který je schopen dokázat použitelnosti GIMPu, Inkscapu či Krity a darktable
> pro profesionální práci, připadá nejméně jeden, který dokáže obdobně demonstrovat, proč je pro
> jeho práci nezbytné použít nástrojů Adobe či Corelu.
5) Pokud se bavíme o profesionální práci, je to jednoznačně o poměru "odvedená práce" / "investovaný čas + peníze". Ale i já jako amatér mám raději hotový postprocesing fotky za půl hodiny než za hodinu, protože pak těch fotek buď stihnu víc, nebo můžu jít dělat něco jiného. Situace, kdy GIMP/Inscape/Krita/Darktable/... bude v práci srovnatelně rychlý jako komerční alternativy sice (asi) existují, ale je jich zoufale málo. A cena těch komerčních alternativ, jak jsem psal výše, není nijak závratně vysoká. Takže "použitelné" ve smyslu "výsledek v nich jde nějak dosáhnout" jsou, ale "použitelné" ve smyslu "efektivní" jen výjimečně.
ad 1) "relativně bezbolestně" ... to je opravdu subjektivní,jsou lidé, pro které by to byla VELKÁ bolest.
ad 2) 250 korun měsíčně, to je třeba jeden svitek Portry 800, nebo taky 4 svitky Fomapanu. Takže jsme opět u těch priorit: já to raději dám za materiál než za Photoshop.
ad 3) OK, vrstvy úprav beru.
ad 4) to je krátka věc názoru. Ano, je změnou podání snímku, když změním barevné vyvážení či expozici. Ale tuhle "manipulaci" já obvykle dělám už tím, že např. volím čb film místo barevného, volím tu či onu vývojku. Já za manipulaci považuji, když se lokálně mení části snímku. Je to věc subjektivní, takže ano, pravdu máme oba: tu svoji.
ad 5) Já jako amatér typicky dělám postprocessing fotky do řekněme 4 minut. Jen u výjimečných snímků si hraju i 10 minut. Jakmile fotka vyžaduje víc, už to není ono, zdroj je mizerný, nebo se zjevně provádí manipulace. A ač považuji čs za nejcennější komoditu, tak nemám problém strávit s 3 fotkami (ty nejlepší ze svitku o 12 snímcích) celkově 3 hodiny času (zahrnuje vyvolání + sken/zvětšení). Na fotkách ze sf či vf fotoaparátů je dle mého vidět jiná kvalita než z jakéhokoli klidně u full-frame digitálu (zejm. od doby, kdy je vše beztak CMOS).
Obecně souhlasím, on ten Photoshop či Lightroom CC není nijak závratně drahý, že by si to průměrný člověk nemohl dovolit.
ad 1) Asi existují lidé, kteří mají třeba obří Lightroom katalog a využívají ho, ale to nebyla pointa. Ta je v tom, že se opravdu o klasický vendor-lockin nejedná. Z LR/PS není problém dostat data ve standardizovaných formátech a i třeba PSD lze číst v jiných programech. (Problém je pak spíš v tom, že dotyčný program neumí efekty v tom formátu popsané.)
Přejít z PS třeba na Affinity jistě není zadarmo, ale pokud by Adobe začal blbnout, je to pro většinu lidí reálná varianta. To je velký rozdíl oproti tomu, když třeba ministerstvo má custom software a když v něm chce nějakou změnu, umí jí pouze původní dodavatel (a musí mu zaplatit co si řeknou), data z programu rozumně dostat nejde, ...
ad 4) Ano, je to _zcela_ věc názoru. Neexistuje žádná obecně přijímaná hranice, co je fotomanipulace a co není. Protože na tom vlastně nesejde. Fotografie je umělecké dílo a světla, film, čip, Lightroom, Photoshop, RawTherapee, ... jen technické nástroje k jeho vytvoření. V konečném důsledku záleží spíš na tom díle a málo na prostředcích, jimiž bylo vytvořeno. Samozřejmě, mohu si ty prostředky uměle nějak omezit, ale to je pak spíš sport, než umění :) Musím být fakt dobrý, aby se způsob vytvoření počítal do umělecké hodnoty díla.
Nakonec ještě obecný podotek: Pokud si rád hrajete s klasickým filmem, skenem do počítače, zvětšováním, tak super. Je to hezký koníček. Ale uvědomte si, že jste z hlediska oboru fotografie ve velmi specifické, miniaturní nice. Tedy vyvozovat z vašich zkušeností nějaké obecnější závěry je velmi, velmi ošemetné.
Ad 1 - zrovna katalog ve smyslu popisů, klíčových slov, atd. je při přechodu z LR to nejmenší (a pro linuxáře tuplem) i při obřím katalogu. On totiž LR katalog je prachobyčejný soubor SQLite v celkem přehledné formě, takže načíst a skriptovat jinam je zcela reálné :-)
Otrava je spíš s úpravami RAW, kde má člověk uložena jen metadata pro Adobe RAW, ale jednak to lze leckdy zahodit (člověk po letech bude spíš chtít zdrojový soubor) a navíc lze pro archivaci "jak to mám teď" před přechodem zkrátka exportovat náhled do JPG.
Tohle se skutečně nedá označit za vendor lock v pravém smyslu, případný přechod je spíš otázka motivace k němu, než že by mu bránilo něco zásadního...
Vesměs souhlasím, dovolím si ještě trochu doplnit...
Z mé zkušenosti strašně moc lidí píšících něco o Adobe, zejména když se srovnává s GIMP vůbec nemá tušení, co aktuální verze umí. Ostatně autor tohoto článku se sám přiznává, že jen krátce užíval první CS - to už je ale celkem historie...
Adobe za to chce peněz relativně dost, ale na vývoji se také opravdu maká, u Photoshopu byl hodně velký zlom někde u CS3, ale hlavně až pak u těch "proklínaných" CC verzí, kdy v softwaru přibylo "inteligence". Asi nejvíc je to vidět u "content-aware" funkcí, při výběrech či naopak vyplňování PS skutečně "přemýšlí" o kontextu a třeba chybějící kus pozadí umí doplnit až neskutečně dobře. Upozorňuji, že tady nejde zdaleka jen o nějaké falšování skutečnosti a "totální omalovánky", hodí se to i pro relativně konzervativní úpravu.
Co se týče vendor locku, tak u Photoshopu není prakticky žádný, bez velké nadsázky mohu zahodit ze dne na den, je to jen o tom, zda s alternativou vystačím.
U Lightroom je to jak v čem, tady se bude situace měnit podle toho, jak to daný člověk užíval. Osobně jsem ale za dobu svého digitálního focení přešel od katalogizačního sw, jehož jméno jsem úspěšně zapomněl k LR, z LR do Apple Aperture a po nějaké době zase zpět do LR a zas tak velkou depku jsem z toho neměl - dá se to...
K alternativám:
Je mi jasné, že na následující schytám mínusy, ale GIMP je z mého pohledu spíš odstrašující příklad, kdy se vývoj něčeho v opensource právě moc nevede, už jen to extrémní opoždění větší barevné hloubky stačí jako příklad.
Krita se jeví v mnoha ohledech daleko použitelněji, sice nejde o plnohodnodnotnou náhradu aktuálního PS, ale dejme tomu vedle verze CS bych o reálné náhradě uvažoval.
Obecně nejúspěšnější alternativou Adobe jsou produkty Affinity, ale bohužel jen na Win a MAC, k Linux se moc nehlásí (teď neuvažuji Wine). Nicméně jde o velmi úspěšné produkty, do jisté míry jim nejspíš pomohla i nechuť některých lidí k licenční politice s předplatným.
Co se týče RAW workflow, tak tam úplně dokonalá náhrada Lightroom také už není (po zastavení vývoje Apple Aperture). Nicméně tady bych objektivně uznal, že v článku zmíněná řešení jako Darktable, RAWtherapee či třeba Digikam budou pro řadu amatérských fotografů omezením celkem malým.
Též souhlasím, jen doplním:
Jak jsem psal výše, 250,- za měsíc mi nepřijde až tak moc.
Funkční alternativou Lightroomu je Capture One a postupně se rozvíjí i ON1. Nic z toho, bohužel, na Linux není.
> Z mé zkušenosti strašně moc lidí píšících něco o Adobe, zejména když se srovnává s GIMP vůbec nemá tušení, co aktuální verze umí.
Nemohu než souhlasit. Sám se nepovažuji za nijak extra extra velkého odborníka (fotografie a grafika je pro mne stále spíše koníček). Ale u spousty názorů zde ve fóru je vidět, že dotyční toho vědí ještě mnohem méně a jejich komentáře jsou, bohužel, dost mimo :(
Tahle záležitost je obecnější. Asi se to nebude moc líbit, ale ceny SW jsou zpravidla podstřelené a nejsou schopny garantovat udržitelnost. Jsou postaveny na faktu, že trh roste. Jen málokterý SW je schopen grantovat údržbu a rozvoj, pokud trh neroste a měl by se uživit jen ze stávajících zákazníků. Proto jsou ceny specializovaného SW (konstantní trh) výrazně vyšší a tam kde nejsou, po vyčerpání růstu SW končí po nějaké době v propadlišti dějin. Výrobci se jej nevyplatí udržovat a rozvíjet a ostatní jej se změněnými požadavky předběhnou. Proto je mezi výrobci takový zájem o SW předplatné. Tam je mnohem snazší vybalancovat cenu. Ta vás ale zpravidla přijde na víc, než kdybyste koupili klasický SW a tři roky jej používali. Typických 20 % na údržbu ročně to prostě nespraví.
Ta cena za Photoshop + Lightroom je něco přes 10 dolarů za měsíc, tedy zhruba 250 korun (ne 900, jak tu někdo psal). Je to částka, která se v nákladech na koníček ztratí i u trochu aktivnějšího amatéra, pro profesionála je zcela směšná.
Omlouvám se, moje chyba. Cena začíná opravdu od 10 USD měsíčně.
Díky za opravu.
Přesně nástroje typu Photoshop mě "donutili" zůstat u Windows desktopu - a vpodstatě mi to nevadí.
Příklad z praxe, kdy pro mě opensource selhal a šel jsem si na měsíc předplatit adobe: potřeboval jsem spojit 9 naskenovaných starých ručně malovaných katastrálních map + udělat drobné retuše. Výsledek měl být vhodný pro tisk v rozměru 2x1 metru se zachováním detailů - pohyboval jsem se v rozlišeních 40k x 20k px. Na mém stroji s i7 a 32GB RAM si gimp ani neškrtnul. Photoshop pracoval plynule - jediný problém nastal při exportu, kdy prostě padal (vyřešilo uložení jako single layer PSD a konverze přes imagemagick)
Tak Linuxový subsystém je tady zhruba rok až dva (jestli se nepletu, tak předtím to bylo preview). Integrace se zbytkem souborového systému 4 měsíce. Do teď neexistuje jediný emulátor terminálu, který by se jen přibližoval tomu, co je standardem na Linuxu nebo Macu (na iTerm se ani neodvažuji pomyslet).
Takže jestli máte na mysli pracovat v nějakém výklenku a říkat tomu práce na Windows, to už si radši pod Windows pustím plnohodnotný Linux ve virtuálu. To mi nabídne mnohem víc.
Ale i tak jsem za linux subsystem vděčný, a taky za to že Notepad už podporuje jen LF. Jen bych to neporovnával s komfortem Macu.
Lightroom je ale pořád rozvíjená i ve verzi Classic, kdy je vše lokálně, vyloženě cloud verze Lightroom CC není jediná možnost a popravdě zatím se plně ani nerovná klasické funkcemi.
Jinak na Applu nejsou pro katalogizaci a běžné úpravy úplně mimo bezplatné Photos, které jsou přímo v systému, ono do nich v jisté době přibylo docela dost věcí právě z Aperture. Sám nepoužívám, ale syn ano a tak jsem to mohl vidět i v reálu (ne jen marketing) a fakt je, že by se s tím asi existovat dalo.
Na Linux pak třeba Digikam, případně plus RawTherapee.
Z Aperture jsem přešel na Capture One Pro (slevový poukaz, co byl v krabici s foťákem se najednou velmi hodil :) ). LR mi nesedlo co se týče ovládání a rozhraní, C1 mi přijde podobnější Aperture. Používám teď loňskou verzi 11 a má vše co potřebuji (kromě geotaggingu, na to mám PhotoLinker).
Moje potřeby katalogizace nejsou velké (rok/měsíc/datum-akce), metadata doplňuji při importu, ale nějak moc nevyužívám.
Aperture mimochodem jde pořád nainstalovat a spustit i v nejnovějších verzích macOS, dokonce podporuje i HEIF soubory, ale je vidět, že svět je už někde jinde.
Fotky z filmu (těch zas tolik není) zpracovávám v Pixelmatoru, který používám i na větší úpravy normálních fotek.
Já u Capture One narazila na problém s podáním barev při vyšším šumu, při 100% přiblížení (a exportech) jsou barvy jiné, než při náhledech se zmenšením na 50% a méně. A samozřejmě ladit barvy při pohledu na výřez z obrázku s přiblížením 1:1 není úplně to pravé ořechové. Já dost často fotím lidi v pohybu při špatném osvětlení, sice mám světelné objektivy, ale i tak je nutné většinou zvedat ISO a C1 je pak pro takové snímky bohužel nepoužitelný. PhaseOne o tom ví už delší dobu a neřeší to, jejich velkoformátové ateliérové snímače holt šum řešit nemusí... :-(
Pro thr: díky za tip na DxO, neznala jsem, vyzkouším...
Ja spokojne pouzivam Aperture dodnes, to ci sa vyvija dalej alebo nie ma netrapi kedze je feature komplete a funguje skvelo aj v Mojave. Lightroom mi nikdy nesadol a odkedy je subscription only tak ma ani nezaujima. Nebudem platit predplatne ked to pouzivam len narazovo, raz za cas.
Co sa tyka alternativ tak samozrejme kralom dnes je Capture One Pro, skvely a lacny je Affinity Photo. Aj default Photos apka na katalogizaciu staci a po doplneni lepsimi pluginmi posluzi rovnako ako Aperture.
Pořád se srovnává Photoshop/Lightroom s open source alternativami, ale docela by mě zajímalo, jak si vedou komerční alternativy, které jsou i pro Linux, např. Corel After Shot a Pixeluvo. Když jsem ještě fotil, tak jsem používal Bibble 4 a přišel mi lepší než Lightroom (hlavně co se týče rychlosti), ale v té době Lightroom teprve začínal.
To bohužel neporovnám, naposledy jsem více používal Bibbli4. Pětka už trochu blbla, pak to koupil Corel a to bylo takové dost nejsité období. No a pak přišlo Rawtherapee 4 a mě tudíž Corel ASP přestal zajímat. Rychlost pro mě osobně není podstatná (a to v Rawtherapee 5 edituju i 16bit/knál TIFFy zvící pár desítek Mpix).
Bibble jsem měl kdysi i koupený, ale pak to dost šlo do kytek jak ve srovnání s konkurencí, tak i obecně (dost zmatený vývoj atd.). Nicméně i přes jisté výhrady si myslím, že současná verze v podobě Corel AfterShot Pro není zas tak špatný software a za současnou aktuální "akční cenu" 40USD to asi stojí a pokud někdo prostě potřebuje provozovat podobný sw na Linuxu, tak by vyloženě zklamaný být neměl.
Pixeluvo jsem nezkoušel, podle popisu mi to přijde zacílené o něco níže, ale neumím posoudit.
Jiné plnohodnotné komerční alternativy k Adobe by se našly, jenže tady se právě naráží na to, že jsou vesměs jen pro Windows a Mac, Linux se prostě jejich tvůrcům nevyplácí, bohužel (pro rejpaly dodávám, že třeba v případě Affinity doslova cituji vyjádření jednoho z tvůrců). Jinak ale Adobe jediná možnost není - jako jednodušší Photoshop je již zmíněné Affinity, pro RAW pak Capture One či DXO PhotoLab (v obou případech dokonce jde o hodně silnou konkurenci použitelnou i pro náročné, funkčně možná i nad Adobe), ale jaksi mimo Windows jen MacOS...
Také jsem používal Bibble 4, pak ji koupil Corel, ale dalo se v rámci upgrade přejít na After Shot. Corel původní Bibble Pro dost přepsal, hlavně ji převedl na 64 bit. AfterShot Pro verze 3 je už dost dobrý program. První verze AfterShot Pro mi občas padala nebo se jednou za čas rozsypala exportovaná fotka (používal jsem ji navíc mezi různými PC na Win, Linux i Mac), verzi 2 a 3 se mi ještě shodit nepodařilo a ta funguje bez problémů - používám už jen Mac verzi. Hlavně se mi používá asi nejlépe ze všech komerčních, protože si nedělá vlastní katalog, ale pracuje s RAWy přesně tam, kde mu řeknu. Zkoušel jsem i LightRoom a CaptureOne a ty mi k srdci nepřirostly. LightRoom svojí "rychlostí", i když to se už nejspíš zlepšilo a CaptureOne je navíc nastaven jen na jeden způsob práce; kde si stáhne RAWy kamsi do svého katalogu a pak je teprve dovolí zpracovat.
Vendor lock-in ani trocha ten clanek nezminil. Tak zde mate konkretni pripad:
Nove Canon fotoaparaty (Eos R/RP, M50) ktere jsou zalozeny na Digic8 procesorech produkuji format CR3, pro ktery neexistuje ani specifikace, a v soucasne dobe ani dekompresor. Jsou zde nejake pokusy s reverznim inzenyrstvim, a jedina cesta bude dekompilace nektereho jineho softwaru, aby lidi mohli vubec tyhle zarizeni vyuzivat tak jako predtim.
https://github.com/lclevy/canon_cr3
Kazdy "firemne specificky" format je nastrojem vendor lock-inu. Kdyz se podivame na trh profi kamer, tak jiz kazda firma disponuje necim, co se snazi tajit:
RED: RedCode
Canon: Canon Raw Lite (CRX, CRM, CR3)
Blackmagic Design: BRAW, a predesle znasilneni DNG skrze jpeg-ext pro svoje lossy verze
Minimalne posledni dva pouzivaj QT / MOV kontejner, ale s ne .mov priponou, byt by stacilo kdyby si udelali definici vlastniho kodeku.
Ne. Firemně specifické formáty se pro vendor lock-in často používají, ale samy o sobě nestačí. Vendor lock-in znamená, že jste zamčený v řešení od jednoho dodavatele a přejít na jiné je extrémně nákladné.
Jenže tady to není pravda. Data vytvořená Canony můžete klidně zpracovávat SW od jiného výrobce. Adobe Lightroom umíi Rka, nevím kde jste vzal, že dekompresor neexistuje: https://www.canonrumors.com/forum/index.php?threads/adobe-lightroom-cc-8-0-released-with-eos-r-support.36119/
Pokud vám nové Canony nevyhovují, tak používejte svůj starý, nebude v tom žádný problém. A až budete potřebovat nový, klidně můžete přejít na jinou značku, o data vytvořená předchozím foťákem nepřijdete ani je nebudete muset nijak konvertovat.
Neexistuje zadny ve FOSS, jsme na root.cz, jestli jste si nevsiml kontext.
Az vam LR CC prestane fungovat, protoze to je nezvratny osud vsech cloudovych sluzeb (nebo se jenom rozhodnete jim neplatit mesicni vypalne), tak se ke svym fotkam nedostanete. Jestli vam to prijde normalni.. budiz, ale ja chci mit sva data pod kontrolou.
Podivejte se na exemplarni fail produktu Lytro - nikdy ty data nemuze zpracovat a zrusenim online sluzby, ktera vam ze snimku vytvarela refocusovatelne insty je vesky hardware promenen v tezitko. Tohle se klidne muze stat i s Canonem, protoze format dat a komprese neni verejny.
Bohuzel v dnesni dobe jsou lidi tak zblbly digitalni propagandou tretiho tisicileti, ze nemaji tuseni, ze nekdy existovalo osobni vlastnictvi (dat) a vy jste toho zdarnym dukazem. Nehledate duvody a reseni, jen pasivne akceptujete situaci a trpne budete platit vypalne, protoze si myslite ze to tak ma byt. Hele, nema.
Bavíme se o vendor lock-in, kontext je vendor. Jakýkoli.
Nápis threadu je lehce nepřesný, ale hned článek v úvodním příspěvku upřesňuje, že podporu (samozřejmě) má nejen Lightroom CC, ale všechny relevantní produkty, tedy i Lightroom Classic CC, který bez cloudu funguje. Jak již v této diskusi bylo vysvětleno.
No a Lightroom samozřejmě není jediný způsob, jak ten jejich RAW dekódovat, jeden SW dodává (zdarma) i Canon a ten žádný cloud nepotřebuje.
(Nehledě na to, že při zpracování se RAW zkonvertuje na nějaký jiný (standardizovanější) formát typicky v řádu jednotek dní, dlouhodobě ho člověk sice archivuje, ale spíš pro strýčka Příhodu.)
Ad cena)
Ono se to sice nezdá moc, ale to je jen jeden program/výrobce. Ono se to pomalu začíná nabalovat, přidají se k tomu jiné programy, cloudy, poslech hudby, placené noviny a rázem to je 100 a více dolarů měsíčně.
Ad Adobe)
Stále nemají verzi pro Linux, takže mě v podstatě nezajímají. Rawtherapee, Hugin a Gimp mi stačí bohatě, fungují všude, takže si můžu zvolit operační systém, který mi vyhovuje. A Windows ani Mac to není.
cena - tak ak na to nemám, vyberám priority. ak na to nemám a nechcem vyberať priority, musím mať viac na príjmovej stránke rozpočtu.
programy - koľko takých programov s predplatným bežná rodina potrebuje? Office možno áno, dajme tomu ten Adobe XY, ak človek fotí a má to ako aktívnejší koníček. a ďalej?
Tak házet do jednoho pytle s předplatným sw i poslech hudby a placené noviny je poněkud demagogie, to přeci nemá s nic společného, platba za toto by byla stejná i při použití perceptuálních licencí či dokonce free variant.
Jinak celkem souhlasím s tím dalším příspěvkem s otázkou, kolik toho vlastně kdo potřebuje... Reálně na domácí použití není úplně nezbytné nic a to ani v případě Windows. Příplatky pak nastanou až momentu, kdy má daný uživatel má vyšší nároky, pro někoho pak má smysl O365, pro náročného fotografa něco od Adobe atd.
V obou případech je mimochodem cloud úložiště v ceně.
K předplatnému obecně - ono je to třeba vždy posuzovat individuálně. Třeba u v diskusi zmíněného CaptureOne se sice často jako "plus" uvádí dostupná perceptual licence, jenže reálně zas tak moc výhodná není. Pokud totiž člověk chce kompletní styly a doplňky (což se docela hodí), tak cena předplatného překročí cenu perceptual až za 26 měsíců a popravdě nevěřím, že za tuto dobu nevyjde upgrade, který by se hodil a u trvalé licence samozřejmě není zdarma... A pokud bych třeba po roce uvažoval o přechodu na jiný sw, tak pak vyloženě ušetřím, paradoxně mi v tomto směru předplatné dává svobodu spíš větší a "lock-in" zmenšuje.
V jiných případech to může být samozřejmě jinak, třeba u Adobe je to dost zamlženo kombinací LR a PS, kdy ve srovnání s cenou obou těchto produktů před nástupem předplatného je současná cena vyloženě lidová, zas ale pokud předtím někdo měl jen Lightroom a o PS nestál, tak pak je to o dost dražší.
Chce to prostě posuzovat v klidu bez předsudků...
Jde o princip. Dneska všichni chtějí, abych si SW, hudbu a další věci jen pronajímal. Takže mi ve výsledku nic nepatří a jsem vydán všanc rozmarům výrobce/vydavatele - cenová politika, "výhodné" balíčky…
A přechod na jiný SW není spása. Typicky má jiné ovládání, jiné možnosti, jiné chyby a samotný přechod tak nějakou dobu trvá.
V tomhle je pro mne OS lepší. Nemám SW v pronájmu a mám dokonce možnost podílet se na vývoji (pokud tomu rozumím).