Hlavní navigace

Názory k článku Víra v boha open source

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 2. 5. 2005 1:17

    bez přezdívky
    tak ja uz nikoho nepresvedcujem, pretoze som zistil, kolko je okolo mna primitivov. nemyslim si, ze je dobre, ked kazdy "palestinsky adolescent" ;) bude mat nainstalovany Linux a bude sa pri tom citit ako poloboh, pripadne aby mi nejaky woknoidny "power-user" povedal, ze linux je sra.ka a je sa mi na taky sh*t moze vykaslat a pritom ho mal nainstalovany maximalne jeden den, aby bol "in" a o vseobecnych vedomostiach z programovania a principialnej znalosti toho systemu radsej ani nehovorim.

    linux nie je pre kazdeho. linux je podla mna iba pre ludi, ktori "nemaju v hlave nasr*ne" a pre ktorych je software iba software a nie nieco "cool", zahadne, "hackerske" a nieco vdaka comu sa stanu "in", pripadne rovno polobohovia.

    preto open-source vseobecne nie je ziadne nabozenstvo. je to maximalne filozofia uvazovania, aj to pochybujem. pre mna je to len velmi zaujimavy a funkcny model licencovania a distribucia software-u, nic viac.
  • 2. 5. 2005 2:03

    Vladimir Zima (neregistrovaný)
    1) Veskeré atributy náboženství GPL licence nebo GNU/Linux má. A mě(ač ateista) to ani nevadí, protože takový to model chování má každá skupina obyvatel která v něco uzřela....
    2) Proč by nemohl být linux pro každého hloupého usera? Není to náhodou cíl? Proč se vole překládají stránky do různých jazyků, tvoří se distribuce, dělají se různá grafická udělátka, atd.... Možná vy chcete aby se linux nerozšířil proto aby jste pak mohl dělat machra a vydělávat těžký prachy(i toto jsem se dozvěděl od institucí jako je vysoká škola :-) ).
    3) Možná pro vás slovo jako je svoboda, demokracie, láska nic neznamená, ale je tu jistá paralera těchto slov se slovy jako FREE software.....
    5) Nepřesvěčujete? Až pujdeš po ulici a uvidíš že někdo dělá něco špatně tak ho tak nech a nahlas se zasměj a řekni si: Další debil na tom světě. :-)
    4) Ano Free software je jenom licenčně zajímavý soft, nic víc. Ale možná je to i něco víc.....
    Debian rulez!
  • 4. 5. 2005 12:29

    buffly (neregistrovaný)
    Nie, Unix skutocne nie je pre kazdeho. Su ludia ktori potrebuju robit kancelarsku pracu a vyzaduju aby pocitac fungoval tak ako ma a ZOBRAZOVAL to tak aby to bolo pouzitelne (narazam na vyhladzovane fonty). Taky clovek nema zmysel pre riesenie problemov ktore nesuvisia s jeho pracou. Pre neho Unix nie je. Potom su ludia, ktori vyuzivaju aplikacne rozhranie Unix-u - riadenie blokov telef. ustredne a pod. Ti pouzivaju komercne Unix-y alebo Linux-y ktore NIEKTO nakonfiguroval a pouzivaju specialny soft nevyzadujuci nejake specialne operacie v systeme mimo toho softveru. Takisto sa teda nepotrebuju s nim hrat. A potom su zvedavi uzivatelia, hackeri a spravcovia serveru ktori sa s Linux-om radi pohraju.
    Preto nutit Linux kazdemu koho uvidim s tym, ze vsak Linux je vhodny pre kazdeho je somarina. Je to system, ktoreho vlastnosti boli prisposobene "pre programatorov" a nie preto, aby sa na nom robili primarne kancelarske prace.
  • 2. 5. 2005 7:19

    GM (neregistrovaný)
    Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Tolik k primitivům v okolí autora příspěvku a obsahu příspěvku samotnému.
  • 2. 5. 2005 8:14

    jozef (neregistrovaný)
    Suhlasim: "...preto open-source vseobecne nie je ziadne nabozenstvo..."

    Otazka autorovi: Neviem preco sa kazdy snazi zrovnavat vsetky mozne druhy community prejavov za nabozenstvo? To je aj Greenpeace, Sloboda zvierat, Unicef, Graffiti, Spolok nespravodlivo plesatych, ... atd. druh nabozenstva?!

    Uz s tym prosim vas prestante. Zijeme v tretom tisicroci.
  • 2. 5. 2005 9:34

    jenda (neregistrovaný)
    Kdyz jsem se nad tim jednou zamyslel, tak jsem dosel k temto zaverum:

    1) Kazdopadne je neco jako nabozenstvi (a vzorce chovani, ktere jej doprovazi) zrejme vyhodne pro lidi. Kdyby to tak nebylo, tak by vymizelo. Z evolucniho pohledu to nekomu dava vyhodu, tak proc mu od toho "pomahat".

    2) Nabozenstvi je presvedceni, a to mi dava vyhodu, jinak bych neuspel v konkurenci s ostatnimi, kteri treba nabozenstvi nepotrebuji.

    3) Nabozenstvi je projevem mnohych dalsich vlastnosti ( vzorcu chovani ) cloveka. Mozna je to jen "mira presvedceni". Neni to cernobile.

    4)Prave ty vzorce chovani, doprovazejici nabozenasky zalozeneho cloveka, doprovazi i jine jevy, ktere jdou "iracionalne proti" vsem dostupnym faktum:

    Ekologie: Napr. jsem presvedcen, ze kdyz si nekoupim auto(budu jej pouzivat minimalne) a budu o tom presvedceni vykladat ostatnim, tak je sance ze mesta nebudou smrdet a nebudou spinava. Ikdyz 1000000 lidi jezdi v aute, presto mi presvedceni pomaha uverit tomu, ze to bude lepsi navzdory vsem faktum.

    Organizovana vira(Nabozenstvi): Napr. jsem presvedcen o spravne ceste, po ktere jdu, tak to zkousim i na ostatni, aby se meli take dobre. Prestoze na me vsichni koukaj jak na podivina.

    Pocitace: Napr. jsem presvedcen, ze alternativni OS jako je napr. Linux je spravna cesta, kam by mela smerovat budoucnost, tak o tom presvedcuji ostatni, protoze jim chci pomoci. Prestoze vsechna fakta o trznim podilu jsou proti a riskuji ze rodinu neuzivim tak dobre jako kdybych nasledoval MalehoMekkeho.


    Jo a jeste poznamka: Napriklad podobne projevy chovani (jako je nabozenstvi, ale nelze ovlivnit) maji i levaci (nejen v lidske spolecnosti). Vyhoda levaku je pry dana v reseni stresovych (zivotnich) situaci odlisne od pravaku. Takze napriklad ve stade bilozravcu maji levaci vetsi sanci prezit (v procentech), protoze predator je nastaven, tak ze je pro nej vyhodnejsi lovit ty kusy, ktere bezi doprava. To same mozna plati i o MS Windos a virech. Z toho plyne, ze pro jakejkoliv system je dulezita diverzita a diky presvedcenym geekum se zvetsuje. Pak tedy jen tak dal.





    .... vsechno je to o volbe... Zivot zijem jen jednou, tak uz si dohaje nainstalujte Linux a nehledejte licence a seriova cisla:)
  • 2. 5. 2005 11:34

    wicked (neregistrovaný)
    ano.
    ano, je to druh "nabozenstva", pokial obsahuje vieru v nieco, co sa neda materialisticky dokazat.
    problem je v tom ze pojem "nabozenstvo" ma u nas od dob komousov velmi pejorativny nadych.
  • 4. 5. 2005 7:35

    Petr Jakubec (neregistrovaný)
    Je to celkem proste, hleda se spolecny jmenovatel na zaklade vnejsich projevu.
    vice viz socialni antropologie, ktera se i timto zabývá.

    AUTOROVI:
    zajimavy clanek, a velmi zajimavy uhel pohledu, dekuji autorovi za namet k zamysleni - myslim ze i Dr. Kotalová (ZČU, kt. filosofie) by z Vás mela radost :-)

    PJ.
  • 2. 5. 2005 8:19

    bez přezdívky
    ospravedlnujem sa, trochu som sa nechal uniest. nemuselo tam byt tak vela nadavok.

    ale teraz k veci. rozhodne nechcem, aby sa linux nerozsiroval preto, aby som mohol robit machra. a ani netvrdim, ze by sa nemal rozsirovat. mal by sa, ale iba medzi ludi, ktori to beru iba ako software a nie nieco vdaka comu sa stanu "in".

    vadi mi, ze ked niekomu poviem, ze pouzivam linux, tak si bud o mne zacne mysliet, ze som nejaky divny, ze nieco neni so mnou v poriadku, alebo ze som fanatik, ktory musi kazdemu tlacit linux, ktory si mysli, ze nic lepsie ako linux nikdy v zivote nebude a nebolo naprogramovane, ktory je koli tomu ochotny osobne utocit na billa gatesa, ktory nenavidi microsoft atd.

    nech sa na tom hraju deti hry, nech to pouzivaju sekretarky v kancelariach,...,to je len dobre, ale urcite nebudem chodit po firmach ako jehovisti a presvedcovat ludi na "tu spravnu" vieru. ked im vyhovuju windows, tak nech si ich pouzivaju, ja budem pouzivat najradsej linux (doma, v praci). preco by som mal niekoho obmedzovat a nebyt tolerantny k jeho "nabozenstvu" (ak neutoci na to moje)? on mozno casom prejde na to moje, ale bude to jeho dobrovolne rozhodnutie a bude vediet do coho ide.

    p.s. vrana k vrane sada >>> esteze s tymi ludmi nic nemam ;-)
  • 2. 5. 2005 9:09

    Radim (neregistrovaný)
    Pane kolego,
    1) Ja bych to nesrovnaval s nabozenstvim, ale s filozofii a pristupem cloveku k zivotu, nebot nekdo si radeji stahuje cracky prochazi warezy a podobne, nekdo jiny zase hleda neco co je "ciste". Nedam proste tolik penez abych mohl legalne provozovat to vsechno co potrebuji nebo chci pouzivat. Myslim si ze je rozdil i v chovani k lidem mezi nekym kdo vynika ve znalostech "kde najit kdejaky crack" a tim kdo to nedela.

    2) Myslim si, ze je velmi opravdu velmi dulezite presvedcovat lidi o moznostech open source softwaru. V soukrome firme, tam at si utraceji jak chteji, ale ve statni sprave uz je to velky problem. Uvedu jeden priklad, na jednom obecnim urade, meli nainstalovany "velmi starou" masinu jako firewall samozrejme s linuxem. Novy "administrator" si prosadil, ze na novy HW musi byt nainstalovan ISA server .... tak si spocitejce na kolik je to vyslo, kdyz tam maji 2 CPU. To jen proto, ze jejich odbornik neumi vic nez click a double click.
  • 2. 5. 2005 9:46

    bez přezdívky
    1) ja som to s nabozenstvom ani nezrovnaval. slovnym spojenim "ich nabozenstvo" som nemyslel prirovnanie k nabozenstvu, myslel som to ako "nazor na vec". pouzil som to preto, lebo sa to tu viac krat spomenulo. nepoznam pre to spravny jazykovedny vyraz.

    2) nie je nahodou chyba v neodbornosti admina a veduceho pracovnika? ja im tam tiez nebudem instalovat nieco co nepoznam, ale je na adminovy a sefovi, ktory rozhoduje o realizacii projektu, aby poznal aspon vacsinu moznych alternativ, inac nie su dostatocne odborne vzdelany a teda ani sposobily na vykonavanie svojej prace.
  • 2. 5. 2005 7:47

    Peto_MiG (neregistrovaný)
    Mne sa na GNU paci myslienka spolocneho dobra. Ked vyriesim svoj problem, tak riesenie dam komunite, aby z toho mali prospech aj ini. Komunita zase pomaha mne s riesenim mojich problemov. (Vsetko myslene v oblasti softveru). Za objavenie a dokazanie zakonitosti spolocneho dobra dostal Prof.John Nash nobelovu cenu, mozno ste videli film Beautiful mind. Myslim, ze jeho objav ma mnoho co do cinenia s GNU/Linuxom.

    Autorovi: Ak okusis tu slobodu, o ktorej hovoria Tvoji krestanski priatelia, zistis ze je to sloboda este uplne ineho kalibru nez sloboda pod GPL licenciou ;o)
  • 2. 5. 2005 9:33

    anonymní
    "Mne sa na GNU paci myslienka spolocneho dobra. Ked vyriesim svoj problem, tak riesenie dam komunite, aby z toho mali prospech aj ini. Komunita zase pomaha mne s riesenim mojich problemov. "

    A jak to souvisí s GPL ? Takhle se přece chovají úplně všichni, uživateli proprietárních operačních systémů počínaje, přes domácí kutily až po automobilisty. Schválně se někdy podívej do nějakého takového mailing listu či fóra. Všude si lidi navzájem radí.

    A vůbec. Všechny ty řeči o komunitě jsou zcela mimo mísu. To, že někdo používá nějaký produkt ho přece automaticky nezařazuje do jakékoliv komunity. To by by pak každý byl členem stovek komunit, od komunity uživatelů zubních kartáčků firmy X, přes komunitu majitelů vysavačů firmy Y až po komunitu uživatelů walkmanů firmy Z. A to je prostě blbost. Uživetelé Linuxu prostě jsou uživatelé linuxu, stejně jako lidi co jezí MHD jsou akorát lidi co jezdí MHD a lidi, co mají televizi Tesla jsou akorát lidi, co mají televizi Tesla. Označovat každou definovatelnou skupinu lidí za komunitu a potažmo rovnou církev může jenom, někdo, kdo se zřejmě hodně nudí nebo patří sám do "komunity" uživatelů halucinogeních látek ;)

  • 2. 5. 2005 17:25

    bpbp (neregistrovaný)
    Slovo komunita se pouziva v nekolika az skoro protikladnych vyznamech - mrknete na definici komunity ze sociologie.
  • 2. 5. 2005 23:14

    Jarda (neregistrovaný)
    Komunita uzivatelu zubnich kartacku si mozna muze vymenovat zkusenosti s nejruznejsimi zpusoby cisteni zubu, ale tezko si vyrobi zubni kartacek. Uzivatel Linuxu si muze napsat program, dat ho ostatnim, kteri ho zoptimalizuji a rozsiri a vysledek se jednou vrati autorovi, kteremu se tak dostane uplne noveho kartacku.
  • 2. 5. 2005 23:48

    Ctirad (neregistrovaný)
    Zubní kartáčky nikdo nevyrábí jenom proto, že to za to nikomu nestojí, stejně jako třeba sirky nebo kondomy. Ovšem lidi si doma svépomocí běžně staví a vyrábějí ledacos. Od hraček, modelů letadel, hudebních nástrojů, domácího vína a pálenky, zvukových aparatur, počítačových sestav až po vlastní domy. Stále ovšem nevidím v čem je takzvaná "komunita opensource" tak hrozně výjimečná ve srovnání třeba s "koumunitou" lidí, co si doma sami vaří.
  • 3. 5. 2005 1:36

    Jarda (neregistrovaný)
    Ovsem jedna se o kusovou vyrobu. Komunita tehle lidi nevyrabi zvukove aparatury, hracky, domy... pro kohokoliv, ale jeden kousek pro sebe. Zatimco ten software vyuzivaji i miliony lidi. Komunita stavitelu domu si leda tak vymeni zkusenosti, jak nejlepe nalepit dlazdicky na zed nebo spravne prisroubovat lavor. Kopii domu uz si nedaruji.
  • 3. 5. 2005 9:56

    Ctirad (neregistrovaný)
    Důležité jsou právě ty výměny zkušeností, rad, doporučení nebo plánů (=zdrojové kódy). Vlastní výrobek už bych považoval za hotovou instalaci (kompletní obraz tvého nainstalovaného a nakonfigurovaného serveru taky nešíříš po netu). Ale dobře, nebavme se tedy o hmotných věcech, aby to nikoho nepletlo. Bavme se třeba o lidech, co dělají vlastní zvukové patche a samply pro elektronické hudební nástroje a vyměňují si je mezi sebou, různě dál upravují, spojují, vrství a opět dávají do oběhu. Paralela s opensource jak vyšitá. Tvoří snad tito lidé nějakou komunitu nebo nedejbože církev ?
  • 5. 5. 2005 15:34

    Jencek (neregistrovaný)
    Tvori! Je to komunita lidi, kteri delaji samply :) Stejne tak existuje komunita lidi, kteri veri v boha. Nekdo tomu taky rika mensina nebo vetsina. Existuje komunita uzivatelu vozu Skoda. Treba komunita uzivatelu vozitka Velorex (Hardaplan) miva i kazdorocni setkani. Kazdy z nas je clenem nekolika komunit (mensin a vetsin). Jsem narodnosti ceske (mensina (EU) i vetsina (CR)), pouzivam zubni pastu Tucnak (asi mensina).
  • 2. 5. 2005 10:00

    ambroz (neregistrovaný)
    Hej, v krestanskej komunite nic nemusis haldat alebo riesit, na vsetko uz mas jeden tucny manual :D
  • 22. 5. 2005 12:54

    SixtyNine (neregistrovaný)
    Myslim, ze diskusia k tejto teme je zabijanie casu. Chcel by som sa jedine spytat, preco sa vsetci navazate do Jehovovych svedkov. Minimalne majte aspon trochu ucty a nepiste o 'jehovistoch'. Myslite, ze cela ta pokrytecka katolicka a evanjelicka zberba je o nieco lepsia? Aby bolo jasne, nemam s nimi nic spolocne, som ortodoxny pohan a cirkev je u mna mocenska struktura, ktora zneuziva ludsku slabost za ucelom ovladnutia stada. Ale je to tak intimna zalezitost, ze by som si nikdy nedovolil niekomu jeho vieru brat, alebo ho presviedcat, ze nieco ine je lepsie. Koniec koncov mozno som to ja, kto sa myli a som ochotny diskutovat a prijat nazory druhych. Nerobte mi z Linuxu cerkev... alebo pri najblizsej vymene papeza si zvolme Linusa :-)
  • 22. 5. 2005 13:04

    bez přezdívky
    Tak nezabijej cas a neodpovidej :-).
    No nevim, ochotne se budu navazet do jakekoliv cirkve, jejiz clenove chodi od domu k domu a presvedcuji nezname lidi .... ale zatim jediny o kterych jsem slysel ze to delaji jsou svedkove Jehovovy.
    Ano, je o neco malo lepsi. Ne o mnoho.
    Ja se oznacuji jako polyteista. Zni to originalne a myslim, ze to nema do pohana daleko, co je to ortodoxni pohan ovsem nevim.
    Ja nikomu viru neberu. Zato svedkove Jehovovi ....
    Jestli budu pozadan, abych volil papeze, klidne zvolim Linuse. Jenze papeze voli jen kardinalove a navic jen mezi sebou .... a pokud vim, nejsem kardinal ani ja ani Linus.
  • 3. 4. 2006 13:37

    anonymní
    Plne s tebov suhlasim ze katolici a evanielici si tu robia nejaky monopol na dusu a moralku, ale aj do svedkov sa treba navazat. Vo velmi kratkom case ubijaju jednotlivca co kataci robia po cely zivot, jehovisti spravia za mesiac. Na to nezabudat. A zase tvrdim ze ked je niekto natolko hlupi, ze sa necha ovplyvnit tak mu to patri a potom je z neho doslova zbytocny clovek.
  • 2. 5. 2005 7:47

    Pavel (neregistrovaný)
    Neboť člověk nemůže žít, nepovažuje-li se za lepšího než druzí, a není tak ubohého člověka, aby se v něčem nepovažoval za lepšího, než druzí. A nic nedá člověku většího uspokojení než vědomí, že vyniká v něčem nad druhého.
    Mika Waltari, Egypťan Sinuhet
  • 2. 5. 2005 9:06

    mira (neregistrovaný)
    kazda skupina lidi, kterou sdruzuje nejaky nazor nebo zajem, ma tendenci svuj nazor sirit. je to tak uplne u vseho (politicky strany, nabozenstvi, firmy propagujici svoje produkty), dokonce kamarad nadsenej pro nejakej sport vas muze presvedcovat jak je to cool ...ale to neznamena ze tohle vsechno je nabozenstvi; nabozenstvi je jen cast z techto skupin vyjadrujici svoje nazory; kdyz uz, tak by se dalo mluvit o fanatismu; fanatik je clovek, kterej ma jen svuj nazor a neni uz schopnej poslechnout, natoz pochopit cizi nazor; fanatici se vyskytuji vsude, ano, dokonce i mezi linuxakama, ale proto nikdo nema pravo open source odsuzovat; open source je jen myslenka pro sireni software: ja napisu program a dam ho k dispozici ostatnim a za to budu mnoct zdarma pouzivat programy jejich. jako velkej fanatizmus me rijde napr. microsoft, viz. jejich meetingy. uz sem od ms slysel spoustu veci pri propagaci produktu a zarity woknari me licili jak je to super a ze to je technologie, ktera nahradi vsechny stavajici, bude rozsiritelna a ze se bude pouzivat hooodne dlouho (napr. mfc, o ktery sem uz dlouho neslysel :-) a zajamvi je, ze tihle zarity woknari jim ty keci stale verej; a abych tu nenarazel jen na ms tak treba cssd, taky lzou lidem, jen aby meli moc a prachy (nejen cssd, ale i ostatni strany, jen v posledni dobe se jich to tyka nejvic); na komunite kolem open source se me libi (kdyz ignoruju fanatiky a komercni firmy co se kolem pohybujou) ze vsichni sou vpoho a nikomu nejde o prachy (na co taky, kdyz mam vsechno zadarmo :-)
  • 2. 5. 2005 9:11

    Pavel Richter
    Ackoliv mam Linux rad, musim se priznat, ze se mi zda hnuti FSF nejake podezrele. Chtel bych, aby byl system ktery pouzivam a zakladni vyvojove nastroje open source a v nejake variante zdarma. Pokud bych zadal vyrobu programu, nebo nejaky kupoval, videl bych existenci zdrojovych kodu jako vetsi ci mensi vyhodu (dle typu software a mozneho navyseni ceny, protoze pro nektere firmy muze znamenat zverejneni zdrojoveho kodu nejake ztraty). Ale psat:" tento software neni svobodny (neni kompatibilni s GPL), prosim nepouzivejte ho", se mi zda prilis silne kafe.
    Samozrejme muzete napsat, "pokud ma nekdo chut, prosim, pomozte s tvorbou svobodneho software, s jejim financovanim, adt". Musite si vsak uvedomit, ze pokud nekdo zverejni program jako free (at freeware, nebo GPL), chce aby jej lidi pouzivali a zadny moralni zavazky z toho nevyplyvaji.
    Pro me je GPL a s ni spojene modeli financovani z urciteho uhlu zajimava vec, avsak z jineho uhlu tomu muze byt jinak. Z toho taky muze vyplyvat jeji vhodnost na urcite projekty. Celkove se mi vsak zda situace dost neprehledna.
    Pokud ctu urcite prispevky, kde linuxovy nadsenci krytizuji firmy za nedostatecne vyuzivani financnich modelu navrhnutych FSF. ( Kazde investovani prinasi sva rizika a je jen veci kazdeho z nas, jak hodnoti situaci.) Nebo slovne kamenuji nekoho, kdo rekne ze v linuxu neni dostatek toho, co jineho softu. Zda se mi ze pro mnoho lidi je open source nabozenstvim. Vzhledem k tomu s sebou nenese zadnou velkou filosofii, zustavaji zde jen jeho negativa.
  • 2. 5. 2005 9:26

    digero (neregistrovaný)
    Lidi by si meli uvedomit ze OS je jen spoustec programu a pokud splnuje zakladni pozadavky (stabilita, vykon, bezpecnost, programy) tak je uplne jedno co se pouziva.

    Osobne programuju Javu (eclipse, oracle, firefox, sim...), v praci jedu na win2k, doma gentoo a zadneho podstatneho rozdilu jsem si nevsiml.
  • 2. 5. 2005 10:09

    pan HO (neregistrovaný)
    jenze to zalezi na konkretnim nasazeni atd... nekdy je vyhodnejsi win platforma nekdy za linuxova. snad se tu nerozbehne nejaka trapna FLAME , protoze je to uplne zbytecne sem rad, ze muzem vyuzivat alternativy a ty davaji o sobe vedet. nekdy to jedna nebo druha nebo treti strana (tech stran je nepocitane :) ) prehani a dela z jednoho ci druheho nazoru nabozenstvi ale tak je to ve vsem my ostatni co jsme tak nejak nad veci se muzem v klidu rozhodnout co budem podporovat a potom na tom spokojene pracovat . vzdyt tady jde o efektivitu prace a produktivitu a ne o nejake zabomysi valky . btw. nezavani ten open source komunismem ? :D
  • 2. 5. 2005 13:23

    Pichi
    Komunizmus? Myslíš něco jako "V každé vesnici shromážděte 10-20 nejbohatších a ty vemte jako rukojmí. Pohrozte, že je postřílíte a když nesplní dodávky obilí tak je postřílejte."? Ne, žádnou paralelu nevidím.
  • 2. 5. 2005 20:26

    Masáč
    Hihi, to jako implementace komunismu byla v Cechach nejak vyjimecne spatna? Mozna jsme se dostatence nepoucili v Rusku. Tam to ale stejne neumeli. Ne, jedina "spravna implementace" je ta v Severni Korei (jinak by tam uz komunismus prece nebyl).

    To si fakt myslis, ze "komunismu je vcelku dobry, ale jen se ho ho chytli spatni lide". Ja bych to upravil na:

    "Komunismus je sice dobra myslenka, ale jeji implementace skoncila vzdy spatne (a byli u toho i mtvi) a pres vsechny snahy se nikde ve velkem meritku neujal.

    A priznejme si muzeme neimplementovatelnou myslenku nazvat dobrou myslenkou?

    Komunismus proste uz jednou dostal sanci a vsichni vime jak to dopadlo. Tak proc strkat hlavu znovu pod gilotinu?
  • 2. 5. 2005 22:00

    bez přezdívky
    komunismus je zcestna myslenka. komunismus otevrene hlasa otroctvi centralni autorite, ktera ma vse ridit, ale nemuze, protoze nic nevim. i kdyby centralni autorita chtela pracovat pro "dobro lidi", tak nemuze, protoze co je "dobro lidi"? jak zjistite co lide chteji? jak zjistite jak to vytvorit, kdyz je tu virtualne nekonecne moznych vztahu mezi miliardami lidi, o ktere ovsem musi rozpoznat a rozhodnou o nich pouze hrstka lidi? v dnesnim svete je problem ridit nadnarodni korporaci a to je pouze jednoducha hrstka vztahu v porovnani i s malym statem jako je CR. komunismus nezkrachoval na tom, ze se hrstka "intelektualu" podepsala pod chartu, komunismus se ekonomicky zhroutil, protoze proste nevedel CO vyrabet a poskytovat. nebyl schopen planovat tak slozity mechanismus jakym je skupina milionu a miliard lidi, ktera nema ani spolecny cil. a to tu nebyl komunismus, ale zparchantely monopolismus. mezi valkami napsal ludwig von mises stat "economic calculation in a socialist commonwealth" ve ktere dokazoval ze prave tato neznalost pohrbi komunismus. sedmdesat let pote centralni planovaci byvaleho sovetskeho svazu uznali, ze tomu tak skutecne je. komunismus je nebezpecny, protoze hlasa schopnost lidskeho rozumu ridit neco, co je pro nej prislis slozite. v dobe dnesni velmi vyvinute specializace, kdy zadny clovek neumi vyrobu celeho jedineho vyrobku(napriklad sroubovaku) je myslenka jedne skupiny lidi schopnych poznat veskery svet smesna a bohuzel i velmi nebezpecna. nejhorsi na tom je, kdyz si tuto myslenku mam spojit s postavami jako grebenicek, skromach, paroubek.
  • 5. 5. 2005 23:42

    vd (neregistrovaný)
    Myslim, ze A.C. Clarke napsal v nektere ze svych knih pasaz o tom, ze je dokazano, ze komunismus je nejdokonalejsi a nejlepsi ideologie ze všech možných ideologií, ale bohužel se dá aplikovat jen na tak nizke zivocisne urovni jakou je uroven hmyzu. Naproti tomu to, cemu rikame kapitaismus a trzni hospodarstvi je jen nejmensi zlo ze vsech ostatnich nedokonalych a horsich variant.

    A opravdu. Neznam lepsi ideologii nez je komunismus, ale to by na svete nesmel byt jeden omezujici faktor - clovek. Nase "vedomi" jak tomu zcela zcestne rikame nam znemoznuje zivot v rovnovaze s okolim.
  • 6. 5. 2005 0:58

    bez přezdívky
    muzete my vysvetlit co ma spolecne komunismus s rovnovahou s okolim? podle mych skrovnych znalosti je komunismus odruda socialismu, tedy nazoru, ze lidskou spolecnost je potreba prebudovat na "racionalnich" zakladech v hierarchicky prikazove-direktivni model. nezapomente, ci nazor je "porucime vetru desti". komunismus neni o rovnovaze, komunismus je o ovladani. jinak socialismus je samozrejme aplikovatelny, napriklad uz tim, ze existuji na trhu firmy, ktere jsou organizace stejneho typu stejneho typu(hierarchie, prikazove-direktivni model). jenomze pri tak slozitych systemech, jako je skupina mnoha milionu jednotlivcu proste tento model nedostacuje, protoze mu chybi(mimo jine) zakladni predpoklad: spolecne cile teto skupiny. hierarchicky model je aplikovatelny na velmi malych skupinach se spolecnymi cili, kde je schopen clovek obsahnout problematiku vztahu v teto skupine. v techto malych skupinach ma vyhodu, ze snizuje dramaticky transakcni naklady na vytvoreni vztahu mezi jednotlivci v teto skupine. jo a rad bych videl ten dukaz toho,ze komunismus je nejlepsi z ideologii:) to si dokazu predstavit. bude to takovy typicky marxisticky dukaz, "vy vsechno delate spatne, ale za nas, to bude raj, proste se to tak nejaky vyskytne".
  • 2. 5. 2005 22:42

    Jan Kundrát (jkt)
    Ne, jedina "spravna implementace" je ta v Severni Korei (jinak by tam uz komunismus prece nebyl).

    Neni mi jasne, kde jsi v mem prispevku nasel zminku o tom, ze je komunismus vyborny. Nektere z jeho ideji jsou (alespon) velmi zajimave, neco jineho je, jak dopadly vsechny pokusy o jeho realizaci.

    A priznejme si muzeme neimplementovatelnou myslenku nazvat dobrou myslenkou?

    Ano, neimplementovana myslenka rozhodne muze byt dobra.

    Komunismus proste uz jednou dostal sanci a vsichni vime jak to dopadlo. Tak proc strkat hlavu znovu pod gilotinu?

    Tahle interpretace je IMHO spatna - kazda ideologie se da krasne zneuzit (viz inkvizize ve stredoveku, komunisti v Evrope,...). Jak probihal nastup kapitalismu? Nemuseli se nahodou z nej nevolnici u nas (ok, v Rak-Uh) nahodou vykoupit?

  • 2. 5. 2005 23:27

    bez přezdívky
    tak jestli se nevolnici z neceho meli vykoupit, tak z feudalni nadvlady, to fakt s kapitalismem nema co delat. jinak bych rad vedel ktere zajimave myslenky komunismu mate namysli? ja marne patram. jinak neimplementovana myslenka musi byt dobra, protoze pred mnoha implementacemi byla pouze teoreticka myslenka. cilena lidska cinnost je vzdycky myslenka => realizace. tezko mohu cilene realizovat neco, o cem jsem nepremyslel.
  • 2. 5. 2005 23:30

    Jarda (neregistrovaný)

    "Ano, neimplementovana myslenka rozhodne muze byt dobra."

    Muze, ale je-li myslenka neimplementovatelna, dobra neni, stoji za...
  • 2. 5. 2005 23:59

    bez přezdívky
    Je pravda, ze komunismu se chytily spatni lide. Taky je pravda, ze lidi tak spatnych, aby zkazili komunismus, je vic nez 90%, pricemz funcni komunistickou spolecnost nelze vybudovat s vic nez 1% techto lidi.

    Jinak receno, komunismus je vcelku dobry, ale ne pro lidi. Mozna, ze pro hmyz by fungoval ...
  • 9. 5. 2005 2:12

    ms (neregistrovaný)
    Nebyl nahodou zapomenut kapitalisticky experiment s komunismem v podobe "Kibucu" ?
    Jinak preference v pouzivani OS softwaru (nebo tvorby pod prislusnou licenci) je tezko mozne povazovat za nejake nabozenstvi. Ostatne v technicke oblasti je jakekoli posuzovani a nalepkovani z hlediska filozofickeho, sociologickeho aj. nepatricne. I kdyz se o to spousta
    humanitnich "vzdelancu" snazi.
  • 2. 5. 2005 23:24

    Jarda (neregistrovaný)
    Ktera je tedy ta dobra implementace? Jine jsou jeste horsi. Rozdil mezi komunismem a kapitalismem je ten, ze jeden dava moc do rukou blbcu a druhy do rukou vychcanych zmetku. Proto oba stoji za hovno, jen v kapitalismu je zatim vic srandy.
  • 3. 5. 2005 0:06

    bez přezdívky
    Kapitalismus je zrizeni, ve kterem clovek vykoristuje cloveka, zatimco v komunismu je to presne naopak.

    Do vedeni komunisticke strany se vychcani zmetci dostali taky.

    Rozdil mezi kapitalismem a komunismem je v tom, ze dokud mame v kapitalismu svobodu slova, nekteri vychcani zmetci si netroufnou delat tak velke vychcanosti jako v komunismu. Problemy jsou dva: 1) I v kapitalismu muzes o svobodu slova prijit. Viz USA. 2) Nekteri vychcani zmetci ceske narodnosti jsou tak drzi, ze si troufnou skoro vsechno i se svobodou slova. Pokud je lide presto znova zvoli ...
  • 3. 5. 2005 0:20

    honza (neregistrovaný)
    prosim, nezamenujte skutecnost, ze zde muzeme zdanlive bez prekazek neco psat do diskuze za svobodu projevu. Tuto svobodu jsme jiz davno ztratili...
  • 3. 5. 2005 1:41

    Jarda (neregistrovaný)
    Ano, do vedeni komunisticke strany se zmetci dostali take, ale postupne byli nahrazovani stale vetsimi blbci, az zbyli jen totalni blbci. Lenin, i kdyz kurva, byl nepochybne inteligentni. Stalin byl uz jen zamindrakovany vychcanek a Breznev figurina na baterky a vodku, pozdeji uz jen na baterky. A v Cechach to nebylo lepsi, viz Bilak, Jakes...
  • 3. 5. 2005 1:56

    bez přezdívky
    Nechci se přít s tím, zda Lenin byl či nebyl kurva, ale především byl neuvěřitelně naivní, zatímco Stalin byl možná zamindrákovaný, ale velmi nebezpečný vychcánek, který si komunismus zcela promyšleně ohnul pro svoje potřeby.
  • 3. 5. 2005 7:50

    Pichi
    "Lenin ... byl neuvěřitelně naivní" ??? Podlehl jsi mýtu! Lenin nebyl naivní a nebyl ani nijak zvlášť inteligentní. Zkus si něco od něj přečíst. Byl to primitivní hulvát s mizerným slohem. Dětinsky se opakoval. Trpěl utkvělou myšlenkou a to co se v Rusku dělo ve 20. a 30. letech bylo přesně to co chtěl. Nešlo o žádné vymknutí nebo nepochopení Leninových myšlenek. Ta věta co jsem uvedl je přímý pokyn Lenina jím vlastnoručně napsaný a podepsaný a uložený v archívu. Takových pokynů napsal stovky a je jen jistá forma náboženství, že si spousta lidí myslí, že to, co se v Rusku dělo, nebylo Leninovo dílo, ale nějaký omyl. Lenin byl architekt státního terorismu. Povýšil terorismus na státní ideologii a terorismus jako prostředek dosažení cíle "ospravedlnil".
    Stalin byl jen prostým pokračovatelem jeho vůle a špatným žákem. Takový slabý odvárek. Je jen historickou okolností, že žil déle a jeho vlastní strana se jej rozhodla "rozkrýt". Lenina si komunisti dál hýčkají jako modlu svého náboženství a spoléhají na to, že historické práce na Leninovo téma nebudou nikdy tak populární, aby pronikly do povědomí lidí.
    Orwell se v jistém ohledu mýlil. Tvrdil, že kdo ovládá minulost, ovládá současnost. Lenin si to nemyslel, proto si to teď můžeme přečíst v archívech, protože nedal pokyn ke zničení. Předpokládal prostě, že v budoucnosti kterou přichystal, ti co to budou číst budou vyznávat stejnou formu terorismu a těm to jen pomůže postupovat správně. Pokud by taková budoucnost nenastala a tyto dokumenty mu měli přitížit tak je to stejně jedno, protože se to pokazilo a on je stejně po smrti. To je snad jediná jeho geniální myšlenka. Fantazie, a nejen Orwellova, zůstala hodně daleko za skutečností. Ani při čtení dokumentů se nechce věřit tomu, co se skutečně dělo.
    Komunismus je ideologie terorismu a lži. Jakákoliv lež a jakýkoliv čin ve jménu lepšího zítřka jsou předem ospravedlněny. Dokonce ani nemusíš ke zpovědi. Tohle je reálný komunismus.
  • 4. 5. 2005 15:16

    Bubeneč (neregistrovaný)
    Že Stalin byl slabým odvárkem Lenina je těžko stravitelné tvrzení. Bolševická strana vyznávala násilí za Lenina i za Stalina, ale motivace byla jiná.
  • 4. 5. 2005 15:42

    Pichi
    To věřím, že je to těžko stravitelné tvrzení, ale je to tak. U Lenina se jednalo o světonázor, hlavní cíl a přímo fanatickou zaujatost pro násilí. Přímo to čiší z dochovaných dokumentů, které osobně napsal. To zaujetí násilím je přímo nepochopitelné. Pokyny ke straníkům a výzvy, aby se navzájem špehovali, aby stupňovali násilí vůči sobě navzájem a aby právě mezi sebou uplatňovali tu nejvyšší brutalitu, které vyšly z jeho pera, jsou přímo neskutečné. U Stalina se jednalo pouze o lhostejnost a necitlivost ke komukoliv jinému než vlastní osobě a užití násilí jako nezbytného prostředku k udržení u moci. U Stalina to zaujetí prostě není. Proč má Lenin méně obětí a Stalin více? Stačí jen porovnat dobu, po kterou oba působily a Lenin se v prvních letech musel teprve učit jak na "to". Krom toho v období NEP musel násilí zmírnit, pokud nechtěl zničit hned v zárodku vlastní "dítko". Stalin pak už jen aplikoval a vylepšoval vyzkoušené. Krom toho zaběhané rutinní postupy v aparátu pochopitelně fungují lépe, než když se teprve musí zavádět.
  • 4. 5. 2005 16:32

    Pichi
    Úplně bych to přehlédl: "Bolševická strana vyznávala násilí za Lenina i ...". To je špatná formulace. Násilí vyznávají vždy konkrétní lidé a konkrétní ideologie. Takhle naformulováno, že násilí vyznává nějaká strana a Lenin je v tom nevině. Tak to vůbec není. Lenin vyznával násilí a jeho strana pochopitelně taky. Že si ruský mužik Lenina zboštěl a myslel si, že to násilý, které na něm strana páchá je nějaký omyl, nedopatření o kterém Lenin neví a kdyby o něm věděl, tak že by to dal do pořádku, je problém toho mýtu. Jsou konkrétní dokumenty, kdy se svědectví dostalo až k Leninovi a u něj je často Leninovou rukou připsáno zastřelit, deportovat, ... Co taky jiného, když bezpráví na které je upozorňováno je na nepřímý, častěji přímý pokyn samotného Lenina. Jenže my snad nejsme ruský mužik, aby jsme si z Lenina dělali baťušku cara.
  • 4. 5. 2005 17:41

    Bubeneč (neregistrovaný)
    Bolševickou stranu netvořil jen Lenin nebo Stalin. Dokonce jí tihle dva ani nezakládali. Kdyby tam byli jediní násilníci, tak by sotva uspěli. Takže formulace "bolševická strana vyznávala násilí ..." mi připadá na místě. Mezi Leninem a Stalinem nevidím rovnítko, to je vše.
  • 2. 5. 2005 21:42

    bez přezdívky
    che, komunismus?:-) rozebereme si to. co je komunismus? komunismus je forma socialismu. je to zrizeni, ve kterem neexistuje soukrome vlastnictvi. vlastnictvi je "spolecne", tedy technicky vlastni jakasi instituce. pokud je vlastnictvi spolecne, pak musi byt nejaky zpusob rozhodovani, co s prostredky, ktere vlastnime delat. spolecnost je organizovana hierarchicky, rozhodovani o alokaci zdroju je zde reseno centralne direktivne prikazovym zpusobem(jak napriklad firma), narozdil od trzne cenoveho mechanismu zalozenem na smene. neexistuje tedy individualni vlastnictvi!!!!!!
    a ted co nabizi opensource? KAZDY ma pravo vyuzivat zdrojovych kodu, ktere mu byly dany k dispozici, zpusobem ktery uzna za vhodny s podminkou, ze pokud ho bude dale distribuovat(v puvodni forme, nebo ve zmenene), musi dat volne k dispozici veskere zdrojove kody(beru ala GPL, mozna existuji nejake "opensource" licence, ktere mohou toto omezovat, o tom ale ja tu nepisi).
    dulezity poznatek je, ze tento kod NEVLASTNI VSICHNI, jakasi "komunita"(odtud komunismus), vlastni ho KAZDY zvlast(tedy kazdy jednotlivec, individuum). pokud napriklad vlastnim verzi linuxoveho jadra licencovaneho pod licenci GPL a neporusuji tuto licenci, pak nikdo nema pravo(ani torvalds, ani zadna "linuxova komunita") rozhodovat co s nim delat smim ci nesmim. a prave toto je presny opak komunismu. tento princim je prisne trzni, zalozeny na individualni svobode, uz ze same podstaty veci. proto opensource NEMUZE mit NIC spolecneho s komunismem.
    opensource licence je jako kazda jina smlouva. je naprosto jedno,jestli rikam ze nesmite neco kopirovat, nebo ze nesmite pri distribuci zadrzovat zdrojovy kod. dukaz je velmi jednoduchy. vezmeme linuxove jadro 2.6.11 licencovane pod GPL a distribuovane v souladu s touto licenci. za predpokladu, ze se tato licence bude stale honorovat(tedy ze napriklad neprijde celosvetovy prevrat a nebude tu diktator, ktery ji anuluje), neni mozne koupit vyhradni prava na toto jadro bez toho, aniz by jste uspesne nevyjednavali s kazdym clovekem, ktery vlastni kopii. kdyby to bylo v komunistickem vlastnictvi, stacilo by vyjednat prislusny kontrakt s rozhodujici autoritou. v opensource svete musite vyjednavat s KAZDYM jednotlivcem. v komunismu jednotlivec neexistuje, v opensource je naprosto vsim. proto opensource neni komunismus.
  • 2. 5. 2005 22:03

    h.xman (neregistrovaný)
    hmm, sebevedome jsem si myslel, ze podstata rozdilu mezi OSS a komunismem je mi naprosto jasna - ale po precteni vaseho prispevku mi jeste par aspektu docvaklo - dikes.
  • 2. 5. 2005 10:13

    nazir
    Proboha! :O)
    Jen žádné náboženství, jen žádný fundamentalismus, či fanatismus, jakkoli se zdá, že v dobré věci (to se ale asi na druhou stranu zdá každému fanatikovi, ne?).
    Kdysi jsem byl celkem dost zarytý vyznavač jistého OS/platformního kultu a děkuji al-Láhovi, že jsem, sice pozdě, ale přece, vystřízlivěl.
    Vybírám si to (pro mne) nejlepší z obou světů, používám open source i closed source (ať již share/freeware, či čistě komerční SW, který si kupuju, nekradu jej) a myslím si, že to je ta pravá střední cesta.
  • 2. 5. 2005 10:15

    qiRzT (neregistrovaný)
    Tak jsem si procet clanek i diskusni prispevky a napada me me mnoho veci:
    1) vse kolem open source vykazuje prvky nabozenstvi, ale nabozenstvim bych to nenazyval - chybi mi v tom Buh
    2)to, ze komunita kolem open source pripomina nabozenskou komunitu nevidim jako problem. Problem vidim ve vnimani nabozenskych komunit a spolecenstvi nasi (alespon ceskou) spolecnosti. Kdyz do nejake takove spolecnosti patrite, lidi na vas koukaji jako na cvoka. A to mi vadi.

    Pavel
  • 2. 5. 2005 18:24

    ID (neregistrovaný)
    Jen takova filosoficka poznamka: proc proboha;) vsichni vidi v nabozenstvi jen a jen Boha? Nabozenstvi neni o Bohu, ale o vire. Existuje preci mnoho svetovych nabozenstvi, ktera neuznavaji bohy(viz. buddhismus, taoismus, zen).
  • 2. 5. 2005 18:51

    Ctirad (neregistrovaný)
    "1) vse kolem open source vykazuje prvky nabozenstvi" Mohl bys jmenovat alespoň jeden příklad ?
  • 3. 5. 2005 0:32

    qiRzT (neregistrovaný)
    Mno uznavam hodne nestastna formulace (proc je vzdycky ve spechu napisu nakou kravinu???), nicme spolecne prvky tu jsou - viz clanek (treba vznik jiste formy fanatismu)

    A proc vidim v nabozenstvi Boha? Uz to slovo to nejak pripomina.. :) Ale dobre mozna by se hodilo spis buh, nebo alespon nejake transcendentno, ktere preshuje lidske chapani - to v open source neni....
  • 3. 5. 2005 13:04

    Ctirad (neregistrovaný)
    Fanatici se dají najít naprosto všude, šachisty počínaje a automobilisty konče. To není nic, v čem by se uživatelé opensource vymykali běžnému průměru.
  • 3. 5. 2005 9:47

    podlesh
    Misto pojmu "nabozenstvi" bych pouzil termin "vira", nebo jeste lepe "vyznani".
    Navic je treba si uvedomit, ze jedno z peti hlavnich svetovych nabozenstvi zadneho boha nema, a presto nikdo nepochybuje ze se o nabozenstvi skutecne jedna.
  • 2. 5. 2005 10:18

    Boromir (neregistrovaný)
    Asi před 3 lety jsem se hádal, že open source nebude mít dlouhého trvání, protože kdo by pracoval zdarma na projektu, který někdo jiný využije pro své podnikání a pomůže mu k zvýšení svých zisků. Od té doby jsem změnil názor - síla programátorů na celém světě, kteří vyvíjejí aplikace bez nároku na odměnu se skutečně nedá přehlédnout a je tak trochu mimo běžné dosavadní zvyklosti v pracovním a obchodním světě. Navíc rychlost, s jakou se zdokonalují jednotlivé aplikace je velká. S linuxem jsem se seznámil asi v roce 2000, tenkrát jsem neviděl velké využití na desktopu, dnes jej mám nainstalovaný na všech počítačích (s výjimkou jednoho).
    Je pravda, že také jej doporučuji lidem, u kterých si myslím, že by jej mohli využít. Mnoho lidí mi při poznávání tohoto OS nezištně pomohlo a jsem připraven pomoci také, pokud to bude v mých silách a znalostech.
  • 2. 5. 2005 11:38

    paskma (neregistrovaný)
    Nějakém časáku jsem četl moc zajímavý rozhovor s hlavním vývojářem Javy. Rozebíral tam zajímavé věci (například proč není java gpl). Nejvíc mi ale utkvělo v paměti, že tvrdil, že FOSS je prostě jen produktem bohatého světa. My, blahobytní zápaďané si prostě můžem dovolit dělat i docela náročné projekty bez nároku na odměnu. Kdybychom měli hlad, žádný FOSS nebude. Něco na tom určitě je. Můžeme si dovolit věřit v boha open-source, protože na to máme prostředky. To ale platí pro lidi, firma si prostě spočte TOC a podle toho se rozhodne, co nasadí.

    Apel: Prosím vás, hackeři, pište s diakritikou. Pokud píšete slovensky, platí to dvojnásob. Kdo se s tím má číst!-)
  • 3. 5. 2005 17:12

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Proč by se měl stydět? Stydět by se snad měli především ti, kdo kvůli vlastní pohodlnosti zhoršují čitelnost a srozumitelnost svých příspěvků…
  • 4. 5. 2005 1:26

    diakrtek (neregistrovaný)
    Cist maily bez diakritiky dokaze moje matka i moje tchyne a vubec vsichni, kterym pisu. A vetsina z nich tak dokaze i psat. Takze nevim proc nekdo ucastnici se flamewaru na rootu by s tim mel mit problem? Ze by byl mene schopny a prizpusobivy nez ty dve skoro petapadesatilete zenske? Tak to je mi ho teda lito... :-)
  • 2. 5. 2005 13:20

    bez přezdívky
    ono je to mnohem slozitejsi. predpokladam, ze ten vyvojar myslel odmenu jako "penize". jenze napriklad samotne penize jako instituce jsou produktem "bohateho" sveta. "chudy" svet penize nepotrebuje. "bohatstvi" a tudiz urcita forma obmeny jako mira tohoto bohatstvi neni zrovna objektivni nemenna vec. mneni se v prostoru i case a to dostatecne rapidne. zlato, dobytek, platno, obrovske mnohatunove balvany s otvorem uprostred(to fakt:)), lasturky, pozemky, i slechticke tituly a nekonecne dalsiho vseho mozneho a to jsou jen prostredky k ziskani toho co clovek opravdu chce(od jidla, satu po listek do divadla,galeria a manzelku). mira hodnoty se meni s casem, prostorem a vyvojem spolecnosti. a nemusi byt v dane spolecnosti jen jedna. kdyby lide nebyli nejakym zpusobem "odmenovani" za vyvoj foss, tak by to asi nedelali. ja pouze poukazuji na fakt, ze "odmena" neznamena nutne pouze USD nebo CZK. protoze samotne penize jsou vam na nic, pokud za ne nemuzete poridit neco, o co vam skutecne jde. a to uz je na subjektivnich preferencich.
    "Kdybychom měli hlad, žádný FOSS nebude". ja rikam, ze kdybychom meli hlad, zadny software vubec nebude, protoze z nas budou ze vsech zemedelci nebo zebraci:-) vsechno na co se podivame je tu diky tomu, ze nejakym zpusobem ta spolecnost funguje lepe(je "bohatsi"). od aut, mobilu, teple vody a dovolene az po dostatek potravin, osaceni, existence penez a napriklad individualni svobody.
    ten vykrik o foss me pripada jako tvrzeni, ze foss je jen jakysi vystrelek znudenych bohacu. to je naprosta hloupost. to by se dalo prevest na naprosto cokoliv, co nas v "zapadni" civilizaci obklopuje, napriklad na proprietarni software. protoze nejak si nedokazu predstavit, jake pouziti by mel pro proprietarni software napriklad krovak:)
    tepla voda byla vystrelkem bohacu v urcitem case, dnes je to zakladni standard. kdo vi jak to bude se softwarem? uvidime.
  • 2. 5. 2005 14:34

    honza (neregistrovaný)
    ...ten vykrik o foss me pripada jako tvrzeni, ze foss je jen jakysi vystrelek znudenych bohacu....

    ne, je to vystrelek "zabezpecenych" osob a ty se nalezaji v hojne mire zejmena v zapadnich zemich. Zvyseny pocet zabezpecenych osob je opet spojen s mirou produktivity prace v techto spolecnostech - ve kterych je ubytech prac. mist v privatnim sektoru nahrazovan pracovnimi misty ve verejnych sluzbach a i zvysovanim poctu osob, nachazejicich se v zaopatreni techto instituci (studenti). Tito "zaopatreni" lide pak teprve mohou psat to foos.
  • 2. 5. 2005 23:34

    anonymní
    ne studenti, ale obecne "zaopatreni" lide, nekdo jako RMS, kdo nema rodinu, deti, zavazky...

    Obvyklym protiargumentem jsou ti zamestnanci u Suse, RH, nebo Mandrake. Ja doufam, ze ale tento hloupy argument snad nepadne.
  • 2. 5. 2005 23:58

    bez přezdívky
    hloupy argument protoze je pravdivy? ze by se vam nehodil do kramu?:) samozrejme, pokud mam takovou produktivitu prace, ze si mohu dovolit psat software za jinou odmenu nez je penezni mzda tak mate pravdu, s takovym "zaopatrenim" souhlasim. ovsem z vaseho prispevku jsem mel pocit jako ze "zaopatrenymi" lidmi myslite takove, kteri parazituji na praci neboheho soukromeho sektoru, kde se lide pravdepodobne hrabou prsty v hline, a tito "zaopatreni" nemaji co delat, nudi se, tak pisou foss. vyvoj software neni jen kvuli prodeji. muzete vyvijet software pro vlastni pouziti, a pak opensource zpusob vyvoje je levny a produktivni. delat z foss zabavu znudenych studentu je zkreslovani. pokud jste to tak nemyslel, jsem rad. pokud ano, tak se s vami budu do krve hadat. opensource vyvoj ma mnoho vyhod, jednou z hlavnich je duvera. spise budu verit projektu, ktery da do placu zdrojovy kod(i kdyz ho cist nebudu), nez projektu, ktery se zuby nehty brani dat ho k dispozici. mohou k tomu mit stovky i tisice duvodu, nebudu jim nijak nadavat ci nedejboze snad branit, ale proste to bude stale pro mne zarazejici a faktor, podle ktereho se budu rozhodovat. foss je proste zpusob vyvoje softwaru odlisny od proprietarniho. jsou na stejne urovni, kazdy at pouziva ktery mu vyhovuje. oba jsou produktem stejne moznosti mit "zaopatrene" lidi. studenti vyviji pomoci obou typu, jako firmy vyviji pomoci obou typu.
  • 3. 5. 2005 0:17

    honza (neregistrovaný)
    ne, ten argument je hloupy, protoze to mnozstvi kodu vytvoreneho temi programatory. kteri jsou zamestnani u firem, ktere se "zivi" FOSS je zanedbatelny proti mnozstvi kodu, ktery byl a je psan "zaopatrenymi" lidmi.

    A o toto v tomto threadu jde. Ne jestli je FOSS makovy nebo takovy. Puvodni pisatel hovoril o bohatych, kteri si mohou dovolit FOSS psat, ja jsem to pouze (myslim) precizneji formuloval.

    Pro uplnost, o FOSS mam totez mineni, jako Kent Pitman (viz prispevek nize)
  • 2. 5. 2005 14:37

    Michal Kára (neregistrovaný)
    > My, blahobytní zápaďané si prostě můžem dovolit dělat i docela náročné projekty bez nároku na odměnu.

    No, spis se my blahobytni zapadane muzeme zabyvat necim jako je programovani a ne zurivym shanenim potravy do hladoveho bricha.

    OSS neni jen o tom, ze neco jent tak udelam a dam to ostatnim. Spis bych rekl naopak - proste neco potrebuju, tak si to naprogramuji. A protoze mne prakticky nic nestoji dat to k dispozici i ostatnim, tak to udelam. Nekdo si to vezme, a treba do toho dodela neco, co zase upotrebim ja, takze pujde o vzajemne vyhodny obchod. Jeho zakladem je, ze naklady na sireni a kopirovani informaci jsou mizive. Proto treba FOSS moc nebude fungovat v hmotnem svete, respektive funguje, ale jeji dopady jsou minimalni kvuli nemoznosti kopirovat levne fyzicke predmety.

    > Apel: Prosím vás, hackeři, pište s diakritikou.

    Hus nahradil sprezky nabodenickama (kdyby to alespon udelal dusledne, ale proc jednu nechal!). Dobre mu tak, ze ho za to v Kostnici upalili :-))) Neni nad to pouzivat ASCII-7 ;-)
  • 3. 5. 2005 0:20

    bez přezdívky
    My, blahobytni zapadane, se muzeme zabyvat i necim jako je uzivatelske rozhranni.
    Kdyby byl "hlad", clovek by stale psal to co potrebuje a stale by to mohl davat k dispozici ostatnim. Nicmene linux by se nikdy nedostal mimo oblast odborniku, protoze by do nej nikdo nepsal ty casti, ktere odbornici nepotrebuji a neodbornici neumi napsat ... teda pokud by se do nich nepustili komercni firmy. Tedy podle meho nazoru by GNU/Linux existoval i bez blahobytu, ale vypadal by jinak nez ted ... mene uzivatelsky privetivy.

    Nemoznost levneho kopirovani fyzickych predmetu je docasny problem. Nanotechnologie ho jiz brzy vyresi a OSS ovladne svet.

    Oni ho upalili za neco jineho ... ale za ty nabodenicka si to zaslouzil.
    Bohuzel, ASCII-7 neni pouzitelna. Pokud nedokazeme obnovit sprezkovou variantu cestiny, jsme odsouzeni k prilis velkemu riziku nedorozumeni ... ve webove diskusi se to snese, ale ve filosoficke nebo vedecke publikaci ne (s vyjimkou oboru, kde je 90% terminu anglickych).
  • 3. 5. 2005 8:33

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Nemohu souhlasit. Pokud bude "hlad" (= obecny nedostatek potravy), tak nebudete s krucicim zaludkem mlatit do klavesnice, ale budete se snazit zvysit mnozstvi potravy, ktere je k dispozici.

    Ad kopirovani: Nevim, jaky postup mate presne na mysli... Ale stale budou naklady na material a dopravu.

    Ad upaleni: To vim, to bylo joke ;-) Jak rikam, kdyby alespon odstranil opravdu vsechny sprezky... ASCII-7 jsem myslel jazyk se sprezkama.
  • 2. 5. 2005 10:36

    M.D. (neregistrovaný)
    Musím ocenit autorovu odvahu popisovat tak kontroverzní pohnutky týkající se používání Linuxu (a spol.). Jako sám linuxák tomu rozumím, i když v jiné rovině musím nesouhlasit -- nesnáším takové ty situace, kdy mi (hypoteticky) má silně křesťansky založená babička řekne: "S touhle dívkou by ses měl seznámit. Chodí pravidelně do kostela a věří v Boha." (A tudíž splňuje nutnou a dostačující podmínku pro to, aby byla slušná a hodná?)

    Když pracuji v Linuxu, tak se cítím "jako doma" (je to v jistém smyslu "můj" systém, znám pár kernelových hackerů, občas nekam pošlu nějaký vlastní patch), zatímco ve Windows se cítím jako "na návštěvě v Redmondu".

    Ale to neznamená, že uživatelé Windows "nejsou osvícení". Přiznejme si, ze jsou oblasti IT, kde (zatím) open source řešení nemohou closed source nahradit. Výběr by měl být vždy motivován konkrétním nasazením, stejně jako si člověk na dojíždění do práce raději koupí malé auto než dodávku.

    Na druhou stranu, já sám zvýhodňuji open source oproti closed source vždy nějakým koeficientem (řekněme 1,5x), protože ta svoboda se ve fíčurách nepozná, ale je pro mě důležitá. Je už tohle to náboženství, o kterém píše autor článku?
  • 2. 5. 2005 13:08

    pan HO (neregistrovaný)
    no ten kooeficient je to nabozenstvi. kdybys napsal , ze linux ti vyhovuje proto , ze .... a par vecnych argumentu tak to ma objektivni zaklad ne ?

    ale jinak souhlasim s celym prizpevkem jde o to na co se co hodi a podle toho se rozhodovat nemit rudo pred ocima kdyz se mluvi o closed source a zaroven to neprehanet s open source.

    no a to je mi spis vlastni zase ta druha strana jsem uzivatel winu :) tedy ne , ze bych byl linuxem nebo obecne open sourcem nepolibeny spis znam jeho vyhody , ktere by mi zatim neprinasely z mnoha duvodu ulehceni a zlepseni efektivity prace , ale to neznamena ze az se role obrati, ze bych do nej nesel .
  • 3. 5. 2005 9:33

    M.D. (neregistrovaný)
    To zvýhodnění kvůli svobodě možná není na první pohled věcný argument, ale moje (zdůrazňuji, že moje -- nemusí to platit obecně) praxe ukazuje, že např. mít možnost přístupu ke zdrojovým kódům je velká výhoda (z hlediska řešení problémů, které v praxi řeším, dokonce objektivní výhoda).

    Takže za předpokladu, že třeba IIS je po čistě technické stránce o něco lepší než Apache (což si nemyslim, ale nechť je to hypoteticky pravda), tak stejně dám přednost Apachi, protože IIS není svobodný software.

    Náboženství by to IMHO bylo, kdybych opravdu všechny lidi kolem sebe "evangelizoval", tj. snažil se jim zabránit v používání closed source softwaru bez ohledu na konkrétní potřeby a možnosti. Takhle je to jenom nastavení vah priorit, ale snažím se nemít černobílé vidění světa.
  • 2. 5. 2005 13:29

    Valleyman (neregistrovaný)
    Uprimne receno, nechci reagovat na nejaky predchozi prispevek nebo tak podobne, ani na clanek, jen pisi, jak to citim ja...

    rozsirovani linuxu jsem jiz vzdal, unavily me reakce lidi, kteri proste nejsou jeste natolik "vyspeli" nebo prilis ovlivneni microsoft platformou, aby presli na "spravnou cestu", vyrostl jsem s pocitaci, delal jsem na rade systemu (unixovych) ale open source s Panem RMS mi dava jisty pocit uspokojeni a dusevniho klidu ci rovnovahy, berte me jako blazna, fanatika, asi jim jsem, kdosi se tu odvolaval na pana doktora J. F. Nashe, proto bych to navazal, i on mel vizi, stejne jako RMS a dalsi, a ja verim v tuto myslenku, dava mi muj lepsi svet, linux komunita je skvela, ale soucasne neodsuzuji windozaky, je to jejich volba, stejne jako co si vezmou na sebe nebo tak, je jedno na co maji nebo nemaji penize, to roli nehraje, ja potrebuji byt u pocitace, me nekonecne brouzdani "modrou sferou" je uspokojujici a pro me naprosto nezbytne, stydel bych se napsat program mimo licenci GPL.
  • 3. 5. 2005 8:57

    Boromir (neregistrovaný)
    Valleymane, to chce vydržet. Myslím, že cesta open source je správná a na to příjde mnohem větší procento lidí, než dnes. Jsem přesvědčen, že v řadě případů nasazení closed source je nutné nebo výhodné, ale počet jeho nasazení, jaké je dnes, není vůbec zapotřebí. Vývoj open source jde dopředu dostatečně rychle a kopíruje dnešní potřeby.
    I když např. Microsoft vydá nový OS (Longhorn), kde bude spousta užitečných věcí, přesto zůstává ekonomická otázka jeho nasazení i problematika bezpečnosti stále otevřená. Je to tak, že když chci jezdit ve městě do práce autem, nekoupím si k tomu Avii. (není to správný příměr, i v OS lze dělat velmi rozsáhlé a komplikované projekty).
    Jsem obchodník a svět businessu je velmi tvrdý. Každý pohyb rukou musí být zaplacen, nikdo nic nedá zadarmo a nikdy tomu nebylo jinak. Avšak v oblasti OS se zdá, že platí trochu jiná pravidla a jsem tím docela příjemně překvapen. Jak už jsem psal, hodně lidí mi tady pomohlo a je na každém, zda tuto službu někomu dalšímu vrátí - i bez nároku na provizi, odměnu, plat.
  • 3. 5. 2005 17:20

    Michal Kubeček (neregistrovaný)

    stydel bych se napsat program mimo licenci GPL

    Proboha, lidi, uvědomte si už konečně, že GPL není zdaleka jediná otevřená licence. Měli by se snad autoři Apache, Mozilly, OpenSSL nebo Firebirda stydět jen proto, že své projekty z různých důvodů neasimilovali pod GPL???

  • 4. 5. 2005 9:39

    Pichi
    Nikdo netvrdí, že GPL je jediná otevřená licence, ale otevřená licence je zkrátka někomu málo. GPL je svobodná licence, přičemž to slovo svoboda má specifický význam. GPL je o svobodě uživatele postavené před svobodu autora a je jen na něm jestli tuto "nesvobodu" pro něj nevyváží jiné benefity. Pro mě jsou benefity GPL natolik diametrálně větší, že o jiné licenci prostě neuvažuji.
  • 4. 5. 2005 19:08

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Opět vidím oblíbené usurpování si termínu svoboda. Pro mne jsou licence zmíněných produktů (BSD-style, MPL, IPL/IDPL, …) jednoduše a prostě svobodnější než GPL. Sofismus, vysvětlující, že když dáte někomu méně svobody (kladete více omezujících podmínek na to, co smí s produktem dělat), dáváte mu jí tím vlastně více, můžete vynechat. Už jsem ho slyšel mockrát, považuji to za bohapustý nesmysl.
  • 3. 5. 2005 23:29

    matejcik (neregistrovaný)
    "Přiznejme si, ze jsou oblasti IT, kde (zatím) open source řešení nemohou closed source nahradit."

    ehm ... konkrétněji? kde přesně nemůže opensource řešení nahradit closed-source?

    pokud je to myšleno tak, že příslušné opensource řešení neexistuje, nebylo dosud napsáno, pak je to "jenom" chybná formulace.

    a jestli je to myšleno tak, že closed source jako takové má nějakou konkrétní výhodu pro nějakou konkrétní aplikaci, pak by mě zajímalo, jakou výhodu a jakou aplikaci.
    no flame (!), pouze bych rád věděl, kde by se nějaká aplikace nedala použít, kdyby výrobci ruplo a zveřejnil zdrojové kódy.
  • 3. 5. 2005 23:42

    M.D. (neregistrovaný)

    pokud je to myšleno tak, že příslušné opensource řešení neexistuje, nebylo dosud napsáno, pak je to "jenom" chybná formulace.

    Ano, tak jsem to myslel (a upřímně řečeno mě opravdu nenapadlo, že by to někdo zrovna na Root.cz mohl pochopit nějak jinak :)). Netvrdím tedy, že existují nějaké principielní překážky, pouze komentuji status quo.

  • 2. 5. 2005 13:11

    Mitkey (neregistrovaný)
    Pekne postrehy. Ja by som tiez pridal jeden: `Dogmaticki' zastancovia open-source budu pouzivat iba takyto software, bez ohladu na to, ci existuje ina alternativa, ktora je lepsia (a je to povedzme freeware/adware, ale bez zdrojakov).

    V pripade konfrontacie argumentuju vsetkymi prednostami konkretnej open-source aplikacie, co je v poriadku. Ak sa vsak ukaze, ze je horsia, zmiernia to na `je to takmer rovnako dobre'. V krajnom pripade sa pouzije argument - mam od toho zdrojaky, takze viem, co to robi, a teda tam nehrozi potencionalne nebezpecenstvo nekalych praktik.

    O poslednom argumente by sa dalo diskutovat, no tam sa nechcem dostat. Chcel som demonstrovat paralelu s nabozenstvom - ak sa o existencii {Bb}oha hadate s naboznym clovekom (ktory je o existencii boha presvedceny bez dokazov), bude vam argumentovat podobnym sposobom. Jeho presvedcenie stoji na zaciatku a argumenty nasleduju az potom, a nie naopak.

    Myslim si, ze takito ludia pouzivaju open-source casto hlavne z inych dovodov, ake proklamuju. Nechcem sa tu ale hrat na psychologa. :P Nehovoriac o tom, ze sa niekedy sam podla tohto vzorca spravam; a `open-source' software pouzivam casto a rad. :)
  • 2. 5. 2005 13:47

    Valleyman (neregistrovaný)
    pro me je to filosofie ;) je to proste tak, hackujete kod a mate z toho jiny pocit nez kdyz sedite v kanclu a vyvijite software pro nekoho jineho, ten to bude prodavat kamsi ani nevite komu a pod nevim jakym jmenem... cinite neco co pomaha ostatnim a mate i dobry pocit, je to jako make love no wars

    p. s. nejsem hipik, jen nadsenec do Open Source:)
  • 2. 5. 2005 14:32

    morganx (neregistrovaný)
    Ja s autorem celkem souhlasim. Je to spis nazor, filozofie nez nabozenstvi. Sam to mohu porovnat z obou pohledu toho krestanskeho i opensourcoveho ;-). Je to fakt divny, ale ten opensource cloveka nejak vnitrne naplnuje. Je to asi ten pocit ty cistoty, ze clovek soft nekrade a neodklikava furt hlasky s varovanim o poruseni zakonu a to i za cenu horsi vyspelosti nekterych programu. Ale nesmime fakt zapominat, ze SW je jenom nastroj a pokud to co je osource nestaci, musime se poohlednout jinde. Nebo si snad nekdo pousti linux na PC a je rad, ze si pustil linux a to je vse? Dulezity je vysledek prace (dokument, muzika, graficka prace, web, program atd.).
  • 2. 5. 2005 14:36

    morganx (neregistrovaný)
    p.s. konec koncu zivot s Bohem neni nabozenstvi. Rozdil je v tom, ze nabozenstvi meni cloveka zvenku "jako", ale vira zevnitr a projevi se to navenek a natrvalo.
  • 2. 5. 2005 15:09

    Mitkey (neregistrovaný)
    Mali by sme sa aspon najprv dohodnut na tom, aky ciel uzivatel sleduje. Ak davame tazisko na vysledok prace a pocitac berieme iba ako nastroj (ako pises), potom nepochybne nazor-nenazor, pouzijem povedzme Operu miesto Firefoxu, pretoze je rychlejsia.

    Budem Ti ale protirecit v tom, ze si myslim, ze je vela ludi, ktori beru pouzivanie a udrzbu Linuxu ako samotny ciel ich snazenia. To podla mna nie je nic zvlastne, tiez sa rad zaoberam takymto kutilstvom.

    Horsie je, ked potom svoj oblubeny hobby OS spolu s open-source aplikaciami vyhlasuju za tie najlepsie a budu ich pouzivat za kazdu cenu, aj ked mozu existovat ine alternativy, ktore su lepsie a povedzme tiez (prakticky) free. Niektori z nich lipnu na open-source az natolko, ze ho budu branit ako dogmu, a namiesto toho aby argumentovali ``pouzivam open-source, lebo som kutil'', budu dogmaticky vyzdvihovat (mnohokrat nepravom) rozne vlastnosti tychto programov.

    Odbocka: Myslim, ze dokonalym prikladom `kutilskeho' programu je vim. Spravny geek sa urcite bude vytesovat nad konsistenciou jeho prikazov - napr. ked napise 10 i text ESC, tak sa naozaj vykona, co by zakerny geek ocakaval. :) Otazka je, kolkokrat si na taketo moznosti spomeniem (a pouzijem ich) ked budem pisat vo vi siahodlhy text. Pri pisani textu sa totiz potrebujem sustredit na text a nie na ovladanie sw, v ktorom ho pisem. Howgh.
  • 2. 5. 2005 15:53

    sara (neregistrovaný)
    ......dokonalym prikladom `kutilskeho' programu je vim.

    To je ale pitomost cos ted napsal. Zakladni ovladani jakehokoli editoru, ktery pouzivas ti po case vejde do krve a tolik prikazu ve vim zase pouzivat nemusis. Jsou lidi kteri v tomto "kutilskem" programu napsali nekolik knih a nemyslim ze by meli nejake problemy se soustredednim na text (treba p. Satrapa a dalsi).
  • 2. 5. 2005 16:18

    Mitkey (neregistrovaný)
    Sem som sa v diskusii nechcel dostat, ale ked uz, tak: Vyslovil som svoj nazor; mne sa ovladanie vim do krvi nedostalo doteraz, a to som sa v nom uz napisal dost. Na to, aby som objavoval ine editory som vsak prilis lenivy. :P (ktohovie, ako dlho by sa mi dostavalo do krvi ich ovladanie, asi sa nie kazdy narodi s predpokladmi ovladat lubovolny textovy editor :D)
  • 2. 5. 2005 17:39

    Jan Kundrát (jkt)
    O poslednom argumente by sa dalo diskutovat, no tam sa nechcem dostat. Chcel som demonstrovat paralelu s nabozenstvom - ak sa o existencii {Bb}oha hadate s naboznym clovekom (ktory je o existencii boha presvedceny bez dokazov), bude vam argumentovat podobnym sposobom. Jeho presvedcenie stoji na zaciatku a argumenty nasleduju az potom, a nie naopak.
    Jak chces racionalne diskutovat o existenci Boha? To IMHO nepujde, a proto se rika "vira v Boha", ne "presvedceni o bozi existenci".
  • 2. 5. 2005 23:15

    bez přezdívky
    racionalne lze o existenci boha diskutovat jednoduse. "buh existuje" je nevyvratitelna veta. muzete dokazat bozi existenci tim, ze boha najdete, ale bozi neexistenci dokazete jen tak, ze najednou budete schopni videt naprosto vse aby jste mohli rict ze buh neni, no a v tom okamziku budete bohem vy:)
  • 3. 5. 2005 0:44

    bez přezdívky
    Racionalne lze o existenci boha diskutovat i velmi dlouho. Jenom nelze pocitat s tim, ze toho druheho pouze racionalnim zpusobem presvedcite o sve pravde.

    Priklad:
    Kalam Cosmological Argument: Jediny zpusob, jak vesmir muze byt neopakovany, je prvotni pricina mimo cas, sama nezpusobena. Tato pricina musi byt schopna vybrat jeden okamzik pred jinym, protoze nevidime vznikat vesmiry vsude okolo. Jediny zpusob, jak to muze udelat je pokud se jedna o bezcasou osobu s prvotni pricinou v mysli ... (mam pocit, ze neco chybi - vysledek byl, ze tato uvaha dokazuje existenci boha).
    Reakce
    1) Jak vime, ze vesmiry nevznikaji vsude okolo ? Vzdyt nevidime mimo nas vesmir.
    2) To, ze kazdy nasledek v nasem vesmiru ma pricinu, neznamena, ze vznik vesmiru byl takovym nasledkem. Podobne, kazda udalost ve hre monopoly vyzaduje hod kostkou, ale nepotrebujete hazet na rozlozeni herni plochy ...

    Lze matematicky dokazat, ze jakakoliv teorie obsahujici peanovu aritmetiku je neuplna, tedy existuji v ni nedokazatelna tvrzeni. Podle meho nazoru to za predpokladu, ze nas vesmir obsahuje peanovu aritmetiku dokazuje, ze buh neni vsemocny - ani on nemuze dokazat nebo vyvratit libovolne tvrzeni.
    Dalsi dira do bozi vsemocnosti je self-reference: muze buh udelat tak velkou kouli, ze ji neuzvedne ?
    Mam silny pocit, ze i na tyto figle existuje reakce, a to ani nedokazuji neexistenci boha ...
  • 3. 5. 2005 12:25

    bez přezdívky
    to bohuzel predpoklada, ze buh je omezen stejnym zpusobem mysleni, jako clovek. jenomze jak chcete dokazat, ze zrovna lidsky pohled na existenci je opravdu spravny(pokud neco takoveho jako "spravny" existuje samozrejme)? neni spis existence to, co je vytvoreno nasim vnimanim? neco ve smyslu kanta "clovek dal zakony prirode"(presnou formulaci si opravdu nepamatuji). me slo spis o experimentalni dukaz ve smislu teorie poznani. popper v logice vedeckeho zkoumani argumentuje(alespon tak jsem si to prebral, bohuzel na skole, kde mam tu smulu studovat, neni popper zrovna povinny predmet), ze v zasade je nas svet negativni. vytvarime univerzalni tvrzeni(a=>b pro vsechna a, kde a jsou singularni tvrzeni(podle poppera jsou mozna interpersonalne porovnavat, podle mne je i zde potencionalni nekonecny regres)), ale ta jsou v zasade pouze falsifikovatelna, to jest muzemem urcitym konkretnim pozorovanim vyratit implikaci a => b. co ovsem nemuzeme je takoveto tvrzeni verifikovat, protoze to od nas vyzaduje znat vsechna a. v experimentalnim(okolnim) svete je to nemozne, protoze i kdybychom byli schopni poznat vsechna a, ktera existuji v tomto okamziku(coz samo o sobe uz je dostatecne nemozne) nemuzeme anticipovat co teprve pozname, tedy ze prijde a' ktere bude mit charakteristiky a, ktere definujeme, ovsem nebude splnovat a'(tedy a)=>b. konec je otevreny, ovsem nase univerzalni tvrzeni jsou zavisla pouze na minule uzavrene zkusenosti. to ovsem neplati pro neco, co se da nazvat neempiricke vedy, tedy vedy, ktere jsou v zasade nefalsifikovatelne( tedy postavene na definicich(singularnich tvrzenich), ktere nejsou nachylne na pozorovani experimentalni zkusenosti(muzeme takovou teorii opustit, protoze nam prestane vyhovovat, ovsem to neznamena, ze tato teorie neplati)). "buh existuje" je pak ciste existencialni tvrzeni, ktere neni potencionalne falsifikovatelne, protoze to by znamenalo vedet vse, i to, co budeme vedet teprve v budoucnu. nemuzeme dnes vedet, jakym zpusobem se muze zmenit nase samotne vnimani existence v budoucnu a proto nemuzeme dnes rici, ze buh neexistuje, protoze tim naprosto opomijime nase budouci mozne znalosti, ktere dnes ale nemame. reknu-li ze "buh existuje" neznamena to, ze musi existovat, je to vsak tvrzeni, ktere se neda jednou pro vzdy vyvratit.
  • 3. 5. 2005 13:11

    Mitkey (neregistrovaný)
    Zvrhlo sa nam to tu na peknu filozoficku debatu. :)

    Ad. predch. prispevok - Peanova aritmetika. Dosledky Goedelovych viet su nepochybne dolezite a zaujimave, no nevidim ziadny a priori dovod, preco by mal vesmir okolo nas zdielat vlastnosti s bezspornym formalnym systemom obsahujucim Peanovu aritmetiku. :)

    Poznamka k vete ``boh existuje''. Je celkom zaujimave, ze toto tvrdia miliardy ludi po celom svete, no otazka je, kolko z nich sa zhoduje v definicii boha. A je trocha problem skumat pravdivost vyrokov, ktorych casti neboli definovane.

    V poslednej casti presne opisujes to, v com sa (okrem ineho) lisi nabozenstvo a veda. Bohuzial uz nemam co rozumne nove povedat, tak to iba trocha zopakujem a rozviniem: Mam pocit, ze aby nejaka nauka bola vedou, musi sa riadit vedeckymi postupmi (scientific method), ktore zohladnuju prave to, co si napisal (nemoznost overit pravdivost teorie, iba jej opak). Teorie sa konstruuju ako zovseobecnenia vysledkov radu mnohych pokusov.

    Na druhej strane nabozenstvo, prave naopak, zacina s nejakymi axiomami (dogmami), o ktorych tvrdi, ze su pravdive. A aby sa mu zlomyselni vedci nevysmievali, ze si tie axiomy niekto vycucal z prsta, dodatocne poskytuje argumenty, ktore tieto axiomy obhajuju.

    Domnievam sa, ze dolezity je, ako som uz napisal, ten rozdiel: Veda - najprv experimenty, vyskum a az potom tvrdenia. Nabozenstvo - najprv viera, a az potom obhajoba. Ako to suvisi s open-source, som uz pisal - aj ked s odstupom sa mi zda toto moje prirovnanie trochu pateticke. :D
  • 3. 5. 2005 13:41

    olaf (neregistrovaný)
    je to tak , ze jsme od nasich velmi davnych predku zdedili urcite vzorce chovani a pudy , ktere funguji jaksi automaticky. A to se tyka hlavne te viry v boha. U nekterych primatu jde jasne videt , ze vudce tlupy je pro ne absolutni autorita za kterou pujdou kamkoliv. Samozrejme soucasni primati nejsou nasi predci , ale spis bratranci nebo bratri se kteryma mame teprv spolecne predky.

    Ale my toho zdedili pomerne dost taky .Vetsina lidi potrebuje autoritu a jednoduchou pravdu , ktera jim vysvetli vsechny prikori zivota ktera se jim deji . K tomu je buh prece uplne idalni on je ta vseobjimajici autorita .

    Ono v dnesnim svete pro vetsinu jedincu se orientovat a tridit informace je problem sam o sobe a ne tak kdyz se dostaneme do uzkych to potom bereme jakekoliv vysvetleni i to od tech cernoprdelniku .


    To s open source a linuxem nebo windows uz zas bude neco jinyho nez nabozenstvi , takovych komunit je strasne moc .

    Jednu dobu jsem byl radioamaterem no a co ti ze sebe delali za elitu naroda to byl taky pekny ulet .

    Myslim si ze tohle vsechno naprosto presne zapada do nasi doby a smat se budou beztak ti co maji nejvetsi nadhled a min zaslepenosti :D
  • 3. 5. 2005 18:22

    bez přezdívky
    tak napriklad thomas khun, popper atd. by s vasim rozdilem vedy x nabozenstvi nesouhlasili. kazde poznani drive ci pozdeji se musi zarazit na urcite definici, kterou prijmeme, jinak skoncime v nekonecnem regresu. kazda "vedni" disciplina je soubor(paradigma) zalozene na urcite soustave definic, povolenych postupu, ocekavanych vysledku, smeru zkoumani a teorii, ktere jeji praktikovatele prijmou. v ramci takto definovaneho paradigmatu pak vyvijeji teoreticke hypotezy, ktere pak testuji a porovnavaji s tim, co pozoruji. jak khun ve sve eseji "struktura vedeckych revoluci" velmi zajimave(alespon pro mne) popsal, vsechna veda nema zadny jednotny "vedecky postup". tyto vedecke postupy jsou soucasti kazdeho paradigmatu a pri jeho zmene se i tyto postupy samy meni. veda neni objektivni, je velmi subjektivni. a co je dulezite, veda neni jakysi nikdy nekoncici kumulativni proces hledani jakesi "pravdy", je to konkurencni boj mezi jednotlivymi paradigmaty vysvetlujicimi ruzne jevy. tyto vedni discipliny byvaji dosti rigidni, zabyvaji se urcitymi uzce specializovanymi problemy a tak se cas od casu stava, ze se vyskytnou udalosti, ktere vyvraci prevladajici paradigma ci jeho cast. pokud techto jevu zacne pribyvat, zacnou se objevovat konkurencni paradigmata, ktera mohou za cas puvodni paradigma vytlacit a vetsinou se mezi nimi objevi jedno, ktere se stane prevladajicim paradigmatem. ovsem toto paradigma vetsinou meni(ci z casti meni) definice, zpusoby pozorovani i cile teto vedy. toto se stalo napriklad fyzice mnohokrat v ruznych oblastech za poslednich 300 let, napriklad v ekonomii je toto obdobi velmi markantni. dulezite je si take uvedomit, ze vzdy je nutna nejdrive nejaka hypoteza, ktera nam umoznuje rozhodnout co chceme zkoumat a ktere relevantni jevy vybrat a pozorovat. toto je velmi podobne nabozenstvi, protoze vyber paradigmatu je na vedci. nektere discipliny maji to "stesti" ze u nich prevlada jedno silne paradigma(ale nebylo to tak vzdy a nemusi to tak byt stale), nektere to stesti nemaji a jsou vice diversifikovane a mohou spolu koexistovat mnoha paradigmata. bylo vzdycky prijemne myslet si ze veda je neco objektivniho, nezavisleho na cloveku,protoze to davalo nejakou jistotu, operny bod, ze ktereho se lze nekam vypracovavat v hledani "pravdu". bohuzel mam za to, ze na tomto svete neni nic jisteho, objektivniho, o vsem se nakonec musi rozhodnout clovek sam. ja v tom vidim ovsem zasadni pozitivum. prave diky teto potencionalni konkurenci a zmene se veda muze menit podle potreb a zaroven jeji rigidita dava teto zmene ucinnou brzdu aby se mohlo nejakym smerem pracovat a clovek jen neustale nemenil sve postupy a pravidla. uspesna veda je proste veda, ktera dokaze svymi kvalitami presvedcit potencionalni praktikanty. ale neexistuje veda mimo cloveka. vemte priklad. ve starem recku byla skola, ktera ucila ze zeme je kulata. ovsem presto vyhralo paradigma hovorici o zemi jako placce. to neznamena ze to nutne byla konecna objektivni pravda. rozdil mezi vedou a nabozenstvim je v tom, ze nabozenstvi je mnohem rigidnejsi. i veda(urcite paradigma) umi byt stejne nenavistna jako nabozenstvi vuci alternativnim paradigmatum. vedci prevladajiciho paradigmatu mohou, a casto to take delaji, zesmesnovat, ignorovat ci znemoznovat vykon(vystupovani, mista na katedrach, publikovani, zadne granty apod) svym "konkurentum". ovsem ve jmenu urciteho vedniho paradigmatu se (zatim) nevrazdilo, neloupilo a neznasilnovalo, narozdil od mnoha nabozenstvi:-)
  • 3. 5. 2005 20:26

    Mitkey (neregistrovaný)
    Uf, je to vela informacii, skoda ze ste to nenaformatovali do odstavcov.

    Samozrejme, s tym nekonecnym regresom mate pravdu. Necital som Vami zmienenu esej, a nepochybujem, ze sa vedecke postupy lisia medzi roznymi vedami. No myslim si, ze to najdolezitejsie maju spolocne (testovanie hypotez, atd.). Tato vec v nabozenstve uplne absentuje.

    > dulezite je si take uvedomit, ze vzdy je nutna nejdrive nejaka hypoteza, ktera nam umoznuje rozhodnout co chceme zkoumat

    Myslite? Podla mna uplne staci, ze existuje nejake pozorovanie, ktore nesuhlasi s teoriou (vid rychlost svetla a vznik teorie relativity).

    > toto je velmi podobne nabozenstvi, protoze vyber paradigmatu je na vedci

    Nerozumiem.

    > bylo vzdycky prijemne myslet si ze veda je neco objektivniho, nezavisleho na cloveku,protoze to davalo nejakou jistotu, operny bod, ze ktereho se lze nekam vypracovavat v hledani "pravdu". bohuzel mam za to, ze na tomto svete neni nic jisteho, objektivniho, o vsem se nakonec musi rozhodnout clovek sam

    Myslim, ze pravdivost tohto Vaseho tvrdenia zavisi od toho, kde sa rozhodneme utnut Vami spominanu nekonecnu regresiu. Ale je to zaujimava tema (pravdepodobne na dlhsiu diskusiu).

    > vemte priklad. ve starem recku byla skola, ktera ucila ze zeme je kulata. ovsem presto vyhralo paradigma hovorici o zemi jako placce

    Dolezity je dovod, preco ta paradigma pochodila zle. A tento dovod je v priamom rozpore s vedeckym postupom.

    > uspesna veda je proste veda, ktera dokaze svymi kvalitami presvedcit potencionalni praktikanty

    Uspesna mozno v pocte praktikantov. Myslim ale, ze taketo kriterium nie je vhodne na hodnotenie ``vedy''.

    > i veda(urcite paradigma) umi byt stejne nenavistna jako nabozenstvi vuci alternativnim paradigmatum

    Vedcovi ako cloveku sa nemusi nejaka teoria pacit (teoria relativity, kvantovka, ked vznikali), to je pravda. Ale to nie je spravny vedecky pristup. Neviem si predstavit, ako by mohla byt veda osamote (na rozdiel od nabozenstva) nenavistna.

    > rozdil mezi vedou a nabozenstvim je v tom, ze nabozenstvi je mnohem rigidnejsi

    Samozrejme, je to spravne pozorovanie, no nemyslim, ze vystihuje podstatne rozdiely medzi nabozenstvom a vedou.

    > vedci prevladajiciho paradigmatu mohou, a casto to take delaji, zesmesnovat, ignorovat ci znemoznovat vykon(vystupovani, mista na katedrach, publikovani, zadne granty apod) svym "konkurentum"

    Suhlas, ale. Vid moju odpoved vyssie.
  • 4. 5. 2005 0:00

    bez přezdívky
    omlouvam se ze to pisu takhle, ale kdybych to jeste psal do vaseho textu, tak by to bylo uz opravdu moc dlouhe.

    1) mohu souhlasit ovsem i v nabozenstvi existuji interpretace a ruzne pristupy(viz katolicismus kontra protestanstvi a oboje vychazi z bible)

    2) teoreticka hypoteza => experiment je zde mysleno to, ze veda neni induktivni v tom smeru, ze pozorujeme vse, a pak z pozorovani vseho nam najednou vypadne druhy termodynamicky zakon. je to mysleno tak, ze nejdrive musi vedec mit predstavu co zkouma, tudiz jaka vybira data, jakym zpusobem a co chce dokazat, vyvratit. to samotne je uz dostatecne "nevedecke", protoze neni objektivni zpusob jak delat vedu. to jaka data a jak a proc zpracovavat je dano prave paradigmatem v ramci ktereho vedu praktikujete(napriklad zpusob "delani" fyziky se za poslednich 2500 let mnohokrat velmi zmenil). i samotne prvni setkani s anomalii je v situaci, kdy zkoumate urcitou hypotezu a vysledek je jiny, nez jste ocekaval, tedy kdy mate jakousi teorii a vysledek vami provadeneho experimentu se proste nezdari podle ocekavani.

    3) vyber paradigmatu je na vedci. ja napriklad, jako "ekonom", se priklanim k rakouske skole. to je naprosto jine paradigma, nez neoklasicka makroekonomie, standardni mikroekonomie atd. neni to dano zadnou "vedeckou" metodou, proste podle mne nejlepe vysvetluje mnou pozorovane jevy. kdyby to ovsem bylo nejak objektivni, nemohlo by existovat nekolik paradigmat, protoze by nutne musela byt ostatni vyvracena. to se ovsem jiz mnoho desitek let nedeje. kazde z techto paradigmat pristupuje ke spolecnosti a ekonomicke aktivite naprosto jinak(agregatni veliciny kontra jednotlivec), pouziva jine metody, zameruje se na jina data a jako svuj vystup sleduji i ponekud odlisne cile(i kdyz se samozrejme prekryvaji).

    4) neni pravda. u "zjevnejsich" definic ziskate mnohem vetsi podporu ostatnich, to ovsem nedela z teto definice objektivni pravdu. drive proste skoro vsichni mysleli ze zeme je placka, bylo to prece tak jasne a presto to zrejme pravda nebyla. problem take nastava, ze cim dale jdete do regresu, tim hure muzete mnozstvi veci definovat. napriklad lzice neni definovana shlukem fyzikalnich castic, ale to velmi subjektivni interpretace urciteho pouziti. odviji se od prostredi, ve kterem se dany pozorovatel pohybuje. urcite jeho okoli to uvidi jako lzici ovsem to se neda rict o zbytku sveta ci vesmiru. stejny problem budete mi i s labuti. cim dal se dostanete v regresu, tim vice rozdilnosti mezi jednotlivymi pozorovanimi labuti zjistite a zacnou se vam rozpadat puvodni definice. nakonec zjistite, ze ti ptaci nejsou identicti a veda o labutich skonci,protoze proste nebudete mit zadne abstraktni prvky o kterych by jste mohli tvorit hypotezu. pak by jste mohl tvorit pouze hypotezy o jedne konkretne urcene veci, ktera se drive nazyvala labut.

    5) jaky vedecky zpusob vybirani mezi soutezicimi paradigmaty mate na mysli? neni zadna objektivni hodnota, na kterou by jste mohl vse prevest a pak porovnat. tento vyber je proste rozhodnuti zainteresovanych jednotlivcu. at se vam libi ci ne, kazdy ma na svuj nazor pravo. pokud urcite paradigma podle nich lepe vysvetlovalo jevy, ktere oni pozorovali, pak si vybrali spravne. to ze mi na to dnes pod 2500 letech koukame a hodnotime, musime si uvedomit ze veda dnes je kvalitativne naprosto odlisna od vedy drive. pokud chcete toto hodnotit, musite to hodnotit z pohledu tehdejsi doby. stejne jako uplne vidim, jak za 500 let na nas budou koukat jako na nevedecke barbary, jak jsme vubec mohli verit v to v co verime:)

    6) opet. nevim, jake hodnoceni vedy mate na mysli. tezko muzete nejak objektivne rici ktera "veda", tedy paradigma je lepsi nebo horsi, protoze ani neznate cil, ke kteremu by se veda mela blizit, pokud takovy vubec ma existovat(a podle mne to je velmi odvazne a rozhodne nedokazatelne tvrzeni, tedy krome pohledu nabozenstvi, pro ne je to jasne), ani na jaky spolecny denominator to prevest aby jste mel nejakou zakladnu pro porovnani. jakekoliv hodnoceni bude opet vas subjektivni usudek, pripadne usudek vasich kolegu ve vede. veda je jako vira, snazi se ziskat ucastniky, protoze se jim snazi nabizet vysvetleni jevu a ocekava od nich prijmuti a rozpracovani. proto se mohl tak dlouho napriklad drzet marxismus a prezil i do dnesnich dni, presto, ze jiz v 70.letech Eugen von Bohm-Bawerk vyvratil 3. dil Kapitalu jeho 1.dilem. veda je v tomto velmi podobna vire. vedci casto bojuji za udrzeni sveho paradigmatu vsemi prostredky. napr. ignorace anomalii byva casta zbran u silnych paradigmat. nemusi se vam to libit ale je to tak. a byli by blazni, kdyby pri kazdem problemu zahodili celou praxi. muze se to nakonec projevit fatalni, ale takove paradigma neumira ze dne na den, ale casto trva, dokud mladsi generace nevytlaci starsi, a to jak na akademickych postech, tak i v praxi.

    7) viz vise. mnoha teoriim trva desitky let, nez se prosadi, mnohe umiraji a prosadi se treba az za sto i vice let. napriklad srovnejte zapadni a cinske lekarstvi. mnohe z cinskych praktik nesmite pouzivat(nekolik se jiz ovsem prosadilo), dnesni "vedci" na vas budou koukat jako na sarlatana, tezko pojedete s takovym nazorem na vedecka setkani, tezko vam budou vydavat skripta a ucebnice, tezko dostanete posty ve vyznamnych akademickych institucich. a kolik z techto "vedcu" ve skutecnosti vi co kritizuji? presto se ruzne techniky cinske mediciny jiz osvedcily a pouzivaji je dokonce i oni "vedci". ja to nechci soudit, ale takova proste veda je, nema cenu zavirat oci tvrdit ze neni. vedec je jako kazdy jiny clovek, chce mit pravdu, nechce po 40 letech studia zjistit ze studoval hlouposti. je dulezity rozdil mezi tim co chceme aby bylo a co skutecne je. a po pravde je to tak lepsi,udrzuje to jistou kazen a kontinuitu a dava moznost ke skutecnemu pochopeni urcite discipliny, nez kdyby se tato disciplina kazde tri tydny menila.

    8) podle meho neni zase tolik podstatnych rozdilu mezi nabozenstvim a vedou. rozdil je spis v tom, co obe zkoumaji, v jejich historii, mnozstvi jejich praktikantu. a samozrejme, nabozenstvi asi nebude zrovna experimentalni disciplinou:) oboje proste poskytuje zpusob vysvetlovani urcitych jevu. nektere jsou spolecne, vetsina vsak uplne rozdilnych. veda samotna a lidsky rozum zvlast pak byli minimalne v koncem 18.,19. a prvni polovine 20. stoleti skoro nabozenstvim sami pro sebe. podle mne kazde puvodne vedecke paradigma ma potencial stat se nabozenstvim, viz marxismus, a nabozenstvi se muze stat vedou, viz studium krestanske teologie. podle meho nazoru maji hodne spolecneho, vic nez by mnoho lidi z obou taboru mohlo a rozhodne chtelo priznat.

    9) jen pro uplnost:)
  • 2. 5. 2005 18:49

    Em (neregistrovaný)
    Ahoj,
    dlhu dobu som bol priaznivec Open Source, presiel som cez hodne distribucii Linuxu, BSD a skoncil som na Windowsoch. Preco? Lebo som si uvedomil, ze kompy su iba prostriedok, dolezite je to, na co sa pouzivaju. Obsah. Je jedno, v com poslete mail, podstatne je, ze to funguje. A bohuzial v Linuxe existuju veci, ktore nefunguju.

    Predtym som hodiny konfiguroval, ladil, kompiloval a vysledok bol rovnaky, akurat som stracal cas.

    Ak je pre niekoho Open Source nabozenstvo, tak ho lutujem.

    - Em

    PS: Vonku je jar, chodte radsej balit nejake holky. Zivot je len jeden, mozno je skoda stravit ho pri kompe, riesenim nepodstatnych problemov.
  • 2. 5. 2005 19:39

    #Tom (neregistrovaný)
    To je správnej příspěvěk :) Akorát u mně je to opačně, přes DOS a Windows 3.1 jsem se dostal k Win9x, WinNT, Win2K, WinXP, ale nebylo to ono. Ani programovat mi pod woknama nešlo moc dobře. Z Micro$oftího API se mi dělalo zle. (Nedám dopustit na manuálové stránky!) Můj přechod k Linuxu byl dost pozvolnej, ale povedlo se. Možná neni pro každýho, ale je skvělej. Ale pocity z 55 MB velké instalace Windows 98 jsou nezapomenutelný a pod Linuxem se jich asi znova nedočkám...

    Poslední odstavec je nejlepší ;-)
  • 2. 5. 2005 19:40

    #Tom (neregistrovaný)
    To je správnej příspěvěk :) Akorát u mně je to opačně, přes DOS a Windows 3.1 jsem se dostal k Win9x, WinNT, Win2K, WinXP, ale nebylo to ono. Ani programovat mi pod woknama nešlo moc dobře. Z Micro$oftího API se mi dělalo zle. (Nedám dopustit na manuálové stránky!) Můj přechod k Linuxu byl dost pozvolnej, ale povedlo se. Možná neni pro každýho, ale je skvělej. Ale pocity z 55 MB velké instalace Windows 98 jsou nezapomenutelný a pod Linuxem se jich asi znova nedočkám...

    Poslední odstavec je nejlepší ;-)
  • 2. 5. 2005 21:54

    anonymní
    No, ja pouzivam linux proto, abych neztracel cas. Predtim jsem reinstaloval ovladace, odvirovaval, rebootoval, reinstaloval windowsi, reinstaloval programy, cumel do modre obrazovky, ztracel data, zahazoval
    spatne vypalene CDcka, odklikaval nesmyslne hlasky, atd. atd.
    Potom jsem stravil dost casu (priznavam) s ucenim a konfiguraci Debianu. No ale ted uz ten pocitac 5 let rozumne pouzivam (nejaka ta chybka se obcas taky objevi, to se neda poprit). Ackoliv pouzivam v praci i
    windowsi, na svuj domaci pocitac uz bych takovy smejd nikdy nedal...Takze tak, v usetrenem case hura za
    holkama:)
  • 3. 5. 2005 10:18

    anonymní
    a proc by zrovna ty kurvicky mely byt hodnotnejsi traveni zivota, nez sezeni u kompu? to ti narozdil od nich neco da.
  • 3. 5. 2005 13:18

    pan HO (neregistrovaný)
    a kurvicka ti neda ? :) me da po delsim ci kratsim premlouvani vetsina :DDDDDD

    asi to nechce brat ten zivot tak vazne a hledat smysl zivota a vkladat veskerou energii jak do holek tak do vyberu OS . Rozumny kompromis vseho je myslim tak idealni .

    Cim vetsi prehled tim lepsi orientace zaslepenost na jakekoliv strane je spatna .
  • 4. 5. 2005 10:44

    Sinner (neregistrovaný)
    Jiste, sezeni u kompu ti na rozdil od "traveni zivota s kurvickama" (zajimalo by me proc zrovna takhle sovinisticky - zjevne OT nema osobni zivot) da zlikvidovanou pater, priposlepotu, carpal tunnel syndrom a s nejvetsi pravdepodobnosti jeste nadvahu a kardiovaskularni problemy. Prima perspektiva, ne'c pa?
  • 2. 5. 2005 21:41

    (pc) (neregistrovaný)
    Mne se tento nahled docela libi :-)

    Myslim ze hlavne svoboda a uspokojeni svych zakladnich potreb patri nedilne k lidske bytosti jiz od pocatku jejiho vzniku. Stejne tak jako aspekt spolecenske sounalezitosti a tim i potreba anebo chut nosit nejakou nalepku anebo vlajku. Vnimame dobro a spravedlnost jako neco lepsiho ne proto, ze jsme se to naucili, nebo byli k tomuto zpusobu vnimani donuceni ci vychovani. Je to spis prirozeny pocit tak nejak zevnitr, uz od detstvi. Tak jako odpor k nasili a jakemukoli zotrocovani, hlavne sebe sama.

    Tak jako se svet hmotny ridi svymi nemennymi mechanickymi zakony, snazi se i svet dusevni ktery byl dan myslici bytosti cloveka jaksi do vinku, dospet v sirsim smyslu k idealnimu stavu rovnovahy. A tim je dle mne vyrovnany zivot cloveka, respektujiciho prirodu a ostatni bytosti okolo sebe dle moralnich principu.
    Ze to neni vubec jednoduchy je videt na tom, ze jsme si museli vytvorit zakony, na jejichz dodrzovani dohlizi zvlastni organy. Mnohdy ve forme ozbrojenych (obrannych) slozek.

    Jsem ateista a \"objekt\" Boha chapu ze sveho zcela osobniho pohlehu jako prirozenou soucast toho ktereho nabozenstvi. Je to jakysi vyssi princip univerzalni autority, jehoz obraz a vyraz predava jedna generace spolecenstvi lidi na druhou. Vira v ni, dle me zkusenosti, predsavuje prijimani spolehliveho vzoru chovani a spolecenskych zakonitosti pro obycejny, kazdodenni zivot. Ruzne vzory a autority potrebujeme v zivote kazdy z nas. Ty prirozene, a dle zkusenosti ci vnitrniho citu spravne, prijimame za sve a respektujeme. Tem ostatnim se branime....primo, mame-li na vybranou. Nektere z nich ovsem, jsou nam (myslim jako lidstvu ;-) vnuceny ruznymi diktatory a tyrany a trva cela pokoleni, nez zaniknou. Ale nakonec zmizi, protoze princip svobody tak nejak nakonec vzdycky zvitezi...myslim (doufam!)

    Zkousim v tomhle pripade fokus na dejiny clovecenstva zamerne drzet dost ze siroka a samozrejme ze se jejich kolo tocilo obcas i obracene. Ale myslim, ze urcita pozitivni tendence v sirsim globalu tady je.
    Tudiz mi vychazi, ze zamereno na informacni technologie, je vyvoj smerem k open source a freee SW ten spravny. Vzdyt to, co jako lidstvo vime a zname o sve minulosti, prameni na zaklade informaci a zkusenosti jez jsou nam dostupne z informacnich \"konzerv\" literatury, zaznamu lidskych dejin, jakoz i ruznych \"Starych\" ci \"Novych\" Zakonu.
    Predstavme si, ze by se komusi podarilo pristup k nim ovladnout jakymsi closed source patentem ci zakonem....ten kdosi (nebo ti) \"posveceny\" by mel nad vsemi ostatnimi totalni kontrolu :-)

    V ramci techto uvah mne napada jeste jedna zajimava paralela, napr. mezi open source hnuti a putovanim Jezise Krista, ktery se vydal svetem a ze sveho presvedceni zacal lidem kolem sebe (kazat) vypravet o dobru dle motta: \"Poslys, kdyz budes zit a chovat se jako slusnej clovek, a i vsichni ostatni kolem tebe, treba pak budeme mit vsichni o par problemu mene. A urcite ti obcas i nekdo pomuze, kdyz na tom sam budes mizerne.\" Myslim, ze tak cinil bez naroku na licencni poplatky a honorare za svoje myslenky (filozoficke postupy, a uvahove algoritmy....zkratka software). A myslim taky, ze se naslo dost lidi, kteri si rekli: \"Nojo, mas recht. Najez se tu s nami a napij, a zase se nekdy zastav na kus reci. Peace.\" Zduraznuji jeste jednou ze jsem ateista, ale docela mne tahle predstava bavi.

    Jemny odkaz do stinu dejin: zneuzivani nabozenstvi ve jmenu ruznych krizovych valek a tazeni. Vsechny samozrejme ve jmenu pokroku, za ucelem ziskavani resourcu, uzemi, kolonii, prirodnich zdroju, atd. na ukor nekoho druheho. Zrovna tak i ruzne sekty a naboz. skupiny, vzdy v cele s nejakym guru (polobozstvem, predstavenstvem, managementem). Temer beze zbytku ve sve podstate ekonomicky orientovane a prisne hierarchicky proorganizovane. A vse postavene na protimoralnim principu odepirani pristupu k informacim, manipulaci a oblbovanim \"zotrocene vetsiny\" knechtu, nevolniku, poddanych, lidu, masy.

    Jeste ze ziju v dnesni dobe, driv by mne asi postavili na hranici za kacirstvi. Dneska si ale mozna o mne nekdo bude myslet, ze jsem marxista. Oboji se mi nelibi. Akorat se snazim, davat si 1 a 1 dohromady z toho, co obcas prectu anebo vidim okolo sebe.

    Pripoustim samozrejme i nazor, ze vse shora uvedene je bullshit ;-)


    Prijemny podvecer, Petr

    P.S. Pracuju s Windowsy, Linuxem a NetWarem (v soucasne intenzite presne v tomto poradi). Snazim se volit tu nejefektivnejsi cestu, ale videt i kousek za horizont! Svet nejsou jenom pocitace a software. Nemam rad demagogii a ignoranty pod tou ci onou vlajkou....open mind ;-)
  • 2. 5. 2005 22:51

    anonymní
    ¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤°¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤°¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤°
  • 3. 5. 2005 0:04

    honza (neregistrovaný)
    ...On the side of budget, I have to say that the open source marketplace is I think the single greatest threat to forward advance in computer science....

    Doporucuji vsem si precist nazory tohoto programatora (viz link nize), co si mysli o moznosti produktivne programovat a o nebezpeci hrozici z hnuti oss. Obvzlast mladi kolegove by si to meli precist snad i vicekrat...

    http://www.approximity.com/produktiver_programmieren/pitman_en.html
  • 3. 5. 2005 13:24

    bez přezdívky
    A close second in this category is programmer inability to understand what they themselves are (or should be) capable of doing. When I was learning to program, everyone was a generalist and people were really taught programming from first principles as a problem solving activity. Today, more people can learn programming easier, but what is meant by programming is not what used to be meant. People now think of the ability to make Visual Basic or Javascript produce a UI as "programming", yet many people who can do these things can't program much of anything else... especially if there is not a pre-packaged interface to doing such things.

    to je argument pro existenci cechu. cechy byly take skupiny zamerene na vysokou kvalitu prace. nastup manufakturni vyroby pak tuto kvalitu dramaticky snizil, ovsem snizil dramaticky i naklady a z duvodu existence konkurence byl nucen snizit i cenu, cimz se zvysila dostupnost vyrobku pro mnohem vetsi mnozstvi poptavajicich nez bylo mozne za existence cechu. co pan pitman nechape je, ze otazka nestoji dostat to nejlepsi, otazka stoji dostat to nejlepsi za co nejnizzsi naklad, tedy ne maximalizovat vynos, ale maximalizovat vynos-naklad. jako napriklad dieselova lokomotiva je rozhodne vykonnejsi(a tedy vynosnejsi) nez parni, ale pokud bude naklad na provoz dieselove lokomotivy mnohem vetsi nez naklad na provoz parni, tedy pokud (vynos_d - naklad_d ) < (vynos_p - naklad_p), pak je samozrejme vyhodnejsi pouzivat parni lokomotivu i za predpokladu, ze existuje vykonnejsi varianta.

    On the side of budget, I have to say that the open source marketplace is I think the single greatest threat to forward advance in computer science. By giving technology away, programmers drive down the price of things. A consequence of this is that it's hard to command a decent price for programming products, and that means fewer dollars to pay for jobs for programmers, if indeed programming can be done as a job at all. Free market business will squeeze every dollar out of something that it can, and if it finds that people will program for free, it will make sure that no one ever gets paid for programming.

    stejny problem jako u cechu. proste konkurence je konkurence. konkurence tu neni, aby nekomu alokovala "primerene" penize, protoze neni objektivni mira hodnoty ruznych praci. pokud je nekdo ochoten pracovat za mene, muzeme mu nadavat, ze kvuli tomu musim pracovat i ja za mene, ale to je asi tak vse. z podobne konkurence benefitujeme ve vsech smerech naseho zivota, jidlo, saty, dovolena, hardware, knihy. kazdy by chtel, aby konkurence dopadla na vsechny ostatni krome nej. rikaji si to zemedelci, hornici, tavici i poskytovatele internetoveho pripojeni. ale takovy je proste system. prave schopnost cloveka prizpusobit se konkurenci a hledat zpusob jak poskytovat lepsi a levnejsi sluzby je to, co generuje "zaopatrenost" a "blahobyt"

    Further, I think it's mostly younger and more vulnerable programmers who are idealists who subscribe to the open source rhetoric, while they are in school and at the peak of their game, thinking that earning a few extra dollars is immoral. Later in life, when one may want some liesure time for family, or one may get ill, or one may want to contribute the fruits of one's labor to charity, the true price of having given away so much of value for free early in one's life is most likely to be felt, when one can't really take it back. It seems there is an endless supply of youth, and so the free software movement continues, for now, to plod along. As it does, though, I think it slowly and quietly strangles the lifeblood of dollars from a community that could be using extra dollars to invest in its future. Instead, since its own dogma suggests that programmers be paid like peasants, compensated for a day's work but not for any value beyond that, there is no slack to plan for future growth, for experimentation, nor even for human error, for medical sickness, nor any other kind of non-task-oriented thing. Programmers are seen as replaceable cogs, and are undervalued because management values only what it pays dearly for, and it is not forced to pay dearly for this. This is not to say I've never given away a free program in my life. Just that I don't believe the doing of such a deed should be a way of life.

    chapu co se snazi rict, ale podle meho schvalne obchazi zasadni pointu proc existuje opensource. software neni omezen fyzickou podstatou, jeden program muze byt pouzivan kymkoliv bez toho, aby to omezovalo pouzivani tohoto programu nekym jinym. naklad(vyvoj), ktery nese urcity jednotlivec je pak vynosem obrovske potencialni skupiny uzivatelu. bylo jen otazkou casu, kdy se objevi nekdo, koho napadne vyvijet software tak, ze naklad na vyvoj prenese na mnohem vetsi skupinu s tim, ze v licencni podmince bude, ze kazde distribuovane vylepseni postavene na puvodnim programu bude muset byt i ve forme zdrojoveho kodu k dispozici kazdemu. znamena to, ze originalni tvurce sice ztrati vynos v podobe toho, co by mohl obdrzet jako odmenu za praci(napriklad penize), ovsem na druhou stranu rapidne snizi naklady na vyvoj(vyvoj, testovani, feedback). nerikam ze je to jediny spravny model vyvoje software, ale neni to zadny divny zpusob vyvoje. je to proste reakce na neomezenost software. ne kazdy software je nutne prodejny, kolikrat clovek nevyviji(i ve firme) kvuli prodeji, ale kvuli potrebe. v takovem pripade pak opensource je naprosto idealni z ekonomickeho hlediska. vyrobci software se proste musi adaptovat na novou konkurenci. muzou brecet, kricet jak je to komunismus ci jinak se snazit dovest pozornost od podstaty opensource. je to proste zpusob vyvoje software, stejne jako je model proprietarniho software. cim drive prestanou brecet a hrozit blizici se apokalypsou a zacnou se konecne prizpusobovat, tim drive toho budou moci vyuzit pro vlastni prospech. nikomu se nelibi konkurence, jen se podivejte na zemedelce, mobilni telefony. proste takovy je zivot. hledame ekonomictejsi cesty jak dosahnout vysledku. neznamena to ze mame to nejlepsi,ale snazime se o ten nejlepsi pomer vynosu-nakladu. tim nerikam ze opensource nemuze byt tak kvalitni jako konkurencni proprietarni software ani ze proprietarni software nemuze byt tak dobry jako opensource. je to otazka vyberu poskytujicich i poptavajicich. vsichni zijeme z tvrde konkurence v ostatnich odvetvich, proto maji i ostatni odvetvi pravo zit z tvrde konkurence v tom nasem.
  • 3. 5. 2005 7:41

    M.L.
    Někde se bere jakási síla, která lidi nutí dělat vysoce kvalifikovanou práci bez nároku na odměnu.
    Nedavno bylo v LinuxJournalu napsano, ze pres 95% kerneloveho kodu je napsano lidmi, kteri jsou za svou praci placeni. Jasne, lidi, ktery jednou za rok poslou nejaky patch jsou desettisice, ale tu opravdovou praci dela nepomerne mene vyvojaru (rekneme desitky) a vetsina za to bere penize. IMHO je to podobne i u ostatnich projektu. Kouknete se na ChangeLog GCC, GDB, binutils - prevazne commituji lidi z redhatu, suse, ibm, montavisty a par dalsich firem. A jsem si skoro jist, ze ostatni velke projekty (KDE, GNOME, gimp, OpenOffice.org, ...) jsou na tom podobne. Pak samozrejme existuji miliony taky-oss-"projektu" ktere ale ve velke mire umiraji driv nez se dohrabou k necemu pouzitelnemu, nebo je zacne sponzorovat velka firma, ktera ma na vysledcich toho snazeni zajem treba pro svuj business. Takze co si budem namlouvat, prevazna cast kvalitniho OSS neni psana z dobre vule, ale za penize.
  • 3. 5. 2005 8:58

    Yokotashi (neregistrovaný)
    Docela me preqapilo nabozenske pojeti tematu :-)
    Ja ale termin "windozak" nechapu jako "neverici", ale spis jako "masochista"/"flagelant" ... prijde mi to o neco vic korelujici s realitou.

    Taky mi prijde zvlastni, ze to stavite jako wokna kontra open source, Kdyz wokenni uzivatele jsou jedini, kteri na svuj system intenzivne nadavaji ... a systemu jsou desitky ... i komercnich, ktere davaji podobnou "svobodu" jako wokna ... jen se lisi tim, ze funguji. Vzpomenme MAC OS, Solaris, IRIX, OpenVMS ... uzivatele techto systemu prechazeji na open source mnohem mene a kdyz uz tak z nejcasteji financnich duvodu. Nerad vam borim iluze, ale obavam se, ze mysterium svobody neni (mozna bohuzel :-)) ani zdaleka tak silne, jako mysterium funkcnosti.
  • 3. 5. 2005 8:58

    Yokotashi (neregistrovaný)
    Docela me preqapilo nabozenske pojeti tematu :-)
    Ja ale termin "windozak" nechapu jako "neverici", ale spis jako "masochista"/"flagelant" ... prijde mi to o neco vic korelujici s realitou.

    Taky mi prijde zvlastni, ze to stavite jako wokna kontra open source, Kdyz wokenni uzivatele jsou jedini, kteri na svuj system intenzivne nadavaji ... a systemu jsou desitky ... i komercnich, ktere davaji podobnou "svobodu" jako wokna ... jen se lisi tim, ze funguji. Vzpomenme MAC OS, Solaris, IRIX, OpenVMS ... uzivatele techto systemu prechazeji na open source mnohem mene a kdyz uz tak z nejcasteji financnich duvodu. Nerad vam borim iluze, ale obavam se, ze mysterium svobody neni (mozna bohuzel :-)) ani zdaleka tak silne, jako mysterium funkcnosti.
  • 3. 5. 2005 8:58

    Yokotashi (neregistrovaný)
    Docela me preqapilo nabozenske pojeti tematu :-)
    Ja ale termin "windozak" nechapu jako "neverici", ale spis jako "masochista"/"flagelant" ... prijde mi to o neco vic korelujici s realitou.

    Taky mi prijde zvlastni, ze to stavite jako wokna kontra open source, Kdyz wokenni uzivatele jsou jedini, kteri na svuj system intenzivne nadavaji ... a systemu jsou desitky ... i komercnich, ktere davaji podobnou "svobodu" jako wokna ... jen se lisi tim, ze funguji. Vzpomenme MAC OS, Solaris, IRIX, OpenVMS ... uzivatele techto systemu prechazeji na open source mnohem mene a kdyz uz tak z nejcasteji financnich duvodu. Nerad vam borim iluze, ale obavam se, ze mysterium svobody neni (mozna bohuzel :-)) ani zdaleka tak silne, jako mysterium funkcnosti.
  • 3. 5. 2005 17:08

    #Tom (neregistrovaný)
    O prachy jde asi fakt v první řadě, stroje x86 kompatibilní jsou o dost levnější, než většina ostatních, tudíž mají nejlepší poměr ceny k výkonu (aspoň pokud jde o běžné kancelářské a domácí počítače). Takže jsem doposud volil x86 a zůstanu u toho i nadále. Tím si ale zúžím výběr operačních systémů - zůstávají mi tak na výběr snad jen Wokna, Linux, BSD a Solaris. O ostatních systémech rozhodně moc slyšet není. Mac OS na x86 určitě nejede, IRIX taky ne, o OpenVMS nevím nic... (Emulátory neuvažuju.) Nejspíš proto se většinou objevujou srovnání Woken a open-source (Linux, BSD a spol.)
  • 3. 5. 2005 9:01

    Yokotashi (neregistrovaný)
    Pokud to nekdo moderujete, tak ty 2 navic a tohle prosim smazte, diky.
  • 3. 5. 2005 9:29

    AndieCZ (neregistrovaný)
    Náboženství pro OS model je trochu moc. Ani nemá cenu argumentovat tím, že když už nemáme hlad, tak se tím můžeme zabývat. To bychom asi nikdy nenalezli malby v jeskyních a katedrály na různých místech. Lidi, co je stavěli, docela určitě občas trpěli hlady. Ale dělali to, co chtěli udělat.

    Spíš mám pocit, že mnohem více se pro OS hodí klasická byznys poučka - nejdříve je vize (což je svobodný software), pak je mise (do čehož zapadne třebas výkřik "napíšeme Linux") a nakonec je strategie, jak se bude psát a jak bude organizovaný vývoj.

    Zcela upřímně, vize a mise jsou u OS fajn, akorát ta strategie se občas malinko bortí. Přece se každá distribuce snaží omámit počtem balíčků, ale kolik jich se dostalo alespoň přes pořadové číslo 0.7. A kolik jich řeší prakticky tu samou věc?

    Ještě chybí ona strategická disciplína, která je vidět zatím pouze asi u kernelu, kdy ne každý je vpuštěn a ne každý může k vývoji přispívat. A proto se kernel žene tak rychle kupředu. Protože má organizované a strategické velení a svého guru Linuse. Až ho to přestane bavit, bude asi hůř a bude PROKLET. Mimochodem, svými věrnými.

    Asi jen tohle má OS z náboženství. Vlastně ne, ještě si osvojil i církevní inkvizici, která dohlíží na čistotu víry a dokáže ostatním pěkně otrávit jejich život. :-)
  • 24. 5. 2005 7:48

    anonymní
    Druhy papez bol sv. Linus... Vazne

    http://www.newadvent.org/cathen/09272b.htm

    Bola to otazka v nemeckom milionarovi na RTL, ked tam nejaky vedec bol
    v uplne poslednom kole. Neuhadol...
  • 3. 5. 2005 18:56

    Matrix Helpdesk (neregistrovaný)
    1. Myslím, že náboženství vždy obsahuje nezpochybnitelná dogmata.
    2. Tato dogmata jsou proti (občas oprávněnému) zpochybnění opatřena podobnými ochrannými mechanismy, jako prohlášení k němu směřujících myšlenek za hříšné.
    3. Open source nikdy nikomu dogmata nevnucovalo.
    4. Open source tudíž NEMŮŽE být náboženství.
    5. Ale je to zřejmě cosi jako životní filozofie.
    6. Je to snaha nezištně pomáhat ostatním, v nejširším významu.
  • 4. 5. 2005 1:11

    M.L.

    Reakce nekterych diskutujicih, ze OSS jim dava pocit uspokojeni a dusevniho klidu a rovnovahy me celkem ... rozesmaly. Sice Linux pouzivam uz dobre 10 let, napsal jsem hodne OSS kodu jak zadarmo tak za penize, ale ze bych diky tomu dosel k nejakemu prozreni a stal se ze me stastnejsi clovek to na sobe nejak nepozoruju.

    Linux, potazmo OSS pouzivam a vyvijim protoze:

    • ho znam o dost lip nez windows. Leta praxe jsou holt znat.
    • diky tomu si s nim dokazu poradit i ve \"vypjatych\" situacich.
    • Linux je pro me velice prehledny (zadna tajuplna registry s magickymi hexa klici, zadne C:\winnt\ bez ladu a skladu, ...), proste vim jak to cely funguje.
    • navic prace linuxare byvala mnohem lepe placena :-) protoze takovych lidi bylo vzhledem k MS mnohem mene. To uz (bohuzel?) prestava platit.
    • s vyvojem je to podobne - naprgam neco pro sebe, prodavat to nehodlam, tak proc to nedat zdarma k dispozici vsem ostatnim?

    ... ale ze bych to delal kvuli nejakemu RMS a jeho ideim ...?

    IMHO ty pocity uspokojeni a dusevni rovnovahy maji lidi kteri nikdy nic nenaprogramovali, linux pouzivaji az od doby kdy tam jde vsechno naklikat jako ve windows a akorat si tu honi triko, ze jsou strasne cool a ze strasne zerou ty myslenky co za nim stoji.

  • 22. 5. 2005 12:56

    bez přezdívky
    No teda nevim, kdyz si vzpomenu na ty nervy z BSOD a neustalych restartu (jestli Win95 meli nejakou ochranu pameti, tak jsem ji mel asi pri programovani vypnutou :-)), klidne svoje pocity z pouzivani linuxu popisu jako "uspokojeni a dusevni rovnovaha" .... na druhou stranu kdyz na to nemyslim, beru to proste jako normalku ....
  • 4. 5. 2005 1:37

    bacil (neregistrovaný)
    som windowsacky user(90%) a nejake to SuSE mam tiez nahodene...

    mam kamarata ktory dost vidi do Linxu - spravuje nejakych par serverov
    raz po mne chcel nejaky file co som mal nahodou u seba na USB-kluci.
    Zapichol kluc do Linuxoveho(distribuciu neviem) notebooku a moj kluc to nenaslo...
    Vytiahol, zastrcil znova a nic. V tom okamihu prisla ta premena-v ociach mu naskocil diabolsky vyraz a zacal sa rypat v nastaveniach"kurwa preco to nechytilo, moj kluc s tym ide", ponahlal som sa tak som mu povedal ze utekam a nech mi da kluc a hodim mu to mailom. Jeho reakcia (vnimal ma asi na 3. krat) bola "pockaj, este to vyskusam , to musi predsa ist, tuto to skusim zmenit, doriti nejdeto" a zaver bol "Nechaj mi tu ten kluc, to sa musi dat rozchodit"
    A tu prevladlo hobby nad efektivitou,kedze som mu to mohol za 10 min poslat mailom ale on bol schopny zabit pol dna rozchadzanim blbeho kluca preto aby sa nezhodil v mojich ociach "windows loosera".

    este poznamocka-
    ked niekto argumentuje tym ze Linux je user-hostile tak Linuxak automaticky povie: " to si videl nejaky stary Linux spred x-rokov, teraz je to cele ine a super privetive atd.

    ale aj v tejto diskusii zaznelo zo strany Linuxu: Windows-nechce sa mi to furt preinstalovavat, nastavovat, odvirovavat, a opravovat...
    dovolim si povedat ze ked to niekto musi stale "preinstalovavat, nastavovat, odvirovavat, a opravovat..." tak je proste BFU a je jedno ci ide o Linux,Windows,NextStep,alebo hocico ine...
    to ze niekto je guru v Linuxe neznamena ze vie dobre nastavit Windowsy a ked videl "rozdrbany" windows u niekoho, tak si urobil presne taky zaver o Windowse ako si urobil zaver uzivatel oLinuxe pred 2 rokmi

    na notebooku mi bezi fakt vselico a preinstalovaval som to len ked mi havaroval disk a aj to som natiahol image a natiahol data z backupu
  • 4. 5. 2005 17:07

    Pavel Kolesnikov (neregistrovaný)
    V clanku se pise: "Všechno má na svědomí dolní aspekt, který neznamená nic jiného než úspěch u obyčejných lidí."

    je to sice mimo zaber clanku, nicmene nemohu nepoznamenat jednu casto prehlizenou skutecnost - a to, ze tentyz "dolni aspekt" stoji i za uspechem vetsiny microsoftich produktu.
  • 18. 5. 2005 0:33

    anonymní
    Srovnavani open-source s komunismem je zcela zcestna a je naprostym nepochopenim. Open-source stavi na individualismu, na svobode i na osobnim prospechu - veskery SW, ktery je uvolnen pod licenci GPL byl uvolnen proto, ze se spoleha ve vetsi pocet vyvojaru, diky kteremu je mensi zatez na samotneho vyvojare a obdrzi tak vice nez investuje. Za zminku take stoji to, ze zadne vyzkumne pracoviste na svete neuvolnuje sve vysledku pod open-source - jednoduse proto, ze by to dane skupine neprinelo zadny profit.
  • 4. 4. 2009 22:27

    anca (neregistrovaný)
    Kdyz si tento skvely clanek prectu, tak i jako krestana me bavi, zajima.. Jen z pohledu "jinyho" krestana (kterej nemusi zrovna nekoho evangelizovat na potkani) chci podotknout, ze jsou asi i krestani (je jich asi min, ale nejsem v tom sama), kteri si nemysli, ze toho vedi vic, spis jen maji nejakou osobni zkusenost a tu chteji predat tem, kteri maji tu potrebu. Samozrejme, aby clovek zjistil, ze toho moc nevi, potrebuje trochu omlatit zivotem. Pak uz je to v poho ;-)