Názory k článku Vizuální tvorba vlastních e-knih v Sigil

osobně si myslím, že je lepší „nerozsekávat“ zdrojový e-book podle kapitol ale mít jej v jednom větším souboru, tvůrce pak může různé hromadné úpravy provádět jen jednou a ne tolikrát, kolik má e-book kapitol

Ake "hromadne upravy"? Ved styly sa riesia cez CSS (jeden pre cely dokument) a vtedy je z hladiska uprav uplne jedno, ci je vsetko v jednom xml, alebo vo viacerych.

Zato rozsekanie na kapitoly ma najmenej dve vyhody:
1. vdaka prehladnosti sa s tym lepsie pracuje (vyhoda pre tvorcu)
2. mensia narocnost na prostriedky pri zobrazeni - megadlhy xml bude citacka otvarat/zobrazovat dlhsie, nez jednu kratsiu kapitolu (vyhoda pre citatela)

hromadnými úpravami myslím např:

1. ošetření jednopísmenných předložek spojek atd vložením nezalomitelné mezery ( ) aby tato nebyla na konci řádku

2. přidání extra třídy pro první odstavec po nadpisu

3. přidání extra třídy pro poslední odstavec před nadpisem (pro vložení nějakého grafického prvku)

4. vložení prvku span s třídou dc pro vytvoření iniciál (zvětšený a zvýraznění první znak odstavce)

5. vložení zlomu stránky před nadpis (h1) značící novou kapitolu

6. odstranění zbytečných tagů, zbytečných atributů, volného místa, které komplikuje použití regulérních výrazů, zbytečných atributů u tagů (povětšinou ostatky po exportu word -> html)

7. opravy špatných uvozovek (programátorské za typografické, tj. 99 a 66) a dalších typografických nešvarů (výpustka namísto tří teček...), horní a dolní indexy, případně i pravopisné chybky

jasně že css stačí mít v hlavičce na začátku knihy ale také je nutné nadefinovat v samotném textu různé třídy, zkontrolovat id-čka, případně sem tam něco obalit nějakým tagem

A od toho má Sigil možnost hledat/nahradit ve všech (x)html souborech. Nehledě na to, že při zpracování 1MB a víc textu je to líný jak sviň...

Zcela správně. Jen snaha rozdělit velký soubor na menší vyvolá dojem, že celý program zamrzl.
Navíc mám pocit, že jsem někde narazil na doporučení, že u e-knihy se nedoporučují vnitřní textové soubory větší než 150 KB.

Mno, jelikoz minimalne replace lze provader pres vsechny soubory, tak je pripominka o rozsekavani naprosto mimo.

Nehlede na to, ze to co pises se dela odjakziva pomoci stylu => vubec nema smysl hrabat do textu.

To mi poraď jak jen pomocí stylu svážu jednopísmenné předložky a spojky s následujícím slovem.

ak jen pomocí css vyčistíš zdrojový kód od balastu z wordu

jak jen pomocí css opravíš programítorké uvozovky za typografické

jak přidáš k sudým posledním odstavcům v kapitole nějaký ilustrační obrázek na pozadí aniž by jsi tomu paragrafu dal nějakou třídu

jasně že některé věci jdou udělat styly (např. to neodsazení prvního odstavce, iniciály) ale je otázkou, zda to bude fungovat ve všech desktopových webových prohlížečích, o webových prohlížečích, které jsou součástí hw čteček a čteček v mobilech bych moc nevsázel, navíc použití tříd doporučuje v oficiální dokumentaci i sám Amazon a to samé je řečeno i v manuálu pro Sigil http://web.sigil.googlecode.com/git/files/OEBPS/Text/faq.html#faq_common_questions

ve značné nekvalitě formátu epub. Co na něj např. přešel časopis Gliese, tak to ani nemá cenu stahovat - je tam jen rozbitý text bez obrázků, zatímco původní verze z předchozích let byla v pdf a dala se číst a obrázky byly viditelné. Nevidím sebemenší důvod proč text, když už ho mám v elektronické podobě, poprznit na nepoužitelný shit (případně použitelný jen na nějakém uzavřeném firmware), když z něj mohu velmi snadno udělat kvalitní pdf, které se bez problémů přečte všude.

Protože PDF se v klasické eInk čtečce (velikost 6')čte tak špatně, že jej nemá většinou cenu stahovat.

Pokud uděláte PDF na míru čtečce, pak není problém se čtením.

jenže každá čtečka, telefon, tablet je trošku jiná což znamená vytvářet desítky verzí jednoho PDF

To není nutné. Stačí zhruba tři až čtyři verze, které lze navíc vytvářet automaticky pomocí jediného dokumentu (viz InDesign CS6, vytváření alternativních rozložení a „tekoucí“ layout).

Je potřeba de facto pořešit jen formáty 4:3 a 16:9 a dvě velikosti textu. Prakticky mám vyzkoušené, že co lze dobře číst na 6" palcové čtečce (např. Kindle), je čitelné i na displeji s úhlopříčkou 3,5 palce (díky jemnějšímu rastru lze vykreslit prakticky stejné detaily, text je ostrý a čitelný). Naopak nad nějakých 8 palců už to chce úpravu, protože pak už je txt příliš velký.

Zkrátka s dobrým nástrojem (jak software, tak i sazeč) je vytváření pdf pro více rozměrů jednoduché. Je nutné s tím počítat na začátku, připravit si předem layout a nastavit pravidla pro alternativní rozvržení. Pak už to jde téměř samo a počet potřebných úprav je limitně blízký nule.

Mam pockebook, PDF to zvladne, ale nic uzasnyho to teda neni - je to radove pomalejsi (protoze narozdil od trebas toho epubu, to musi nacist cely), spousta veci v tom nefunguje vubec, a spousta ruzne divne (ted si nejsem jistej, ale myslim ze poznamky do toho delat nejde a slovnik se chova tak vselijak ...nebo mozna opacne ...)

možná že 98% čtenářů nechce texty číst všude (telefon, stolní počítač) ale jen v klasické čtečce, kde se text čte cca 800x pohodlněji a na rozdíl od desktopu je čtečka snadno přenositelná

1. Je to zařízení navíc
2. Nevidím důvod, proč si kvůli čtení pár knížek pořizovat čtečku
3. Pokud se mi to nezobrazí korektně v počítači, tak nevěřím tomu, že se mi to bude korektně zobrazovat i na kterékoli čtečce (a můžeme se snadno dostat do situace, kdy bude muset mít člověk několik čteček, každou na knihy od jiné skupiny výrobců e-booků - pdf je proti tomu univerzální).

když přečtete jednu knihu ročně, tak je opravdu lepší si koupit analogovou (papírovou) verzi ale pokud čtete pravidelně, tak čtečku oceníte

stejně bych mohl argumentovat, že je počítač zařízení navíc, když mám chytrý telefon ale zkuste si vytvořit například diplomovou práci na počítači a na mobilu a pak pochopíte, jaký je rozdíl mezi čtením na PC a Kindlu

Knížky nebo povídky v mobilu (konverze přes plainTeX) jsem četl a čítám. Dokonce jsem na mobilu napsal i povídku.
Problém spíš je v tom, že zmršenina typu epub se musí celá ručně projít a opravit, od uvozovek až po diakritiku, protože je to tam rozházené a mnohdy se ten samý typograficky jev vyskytuje ve více verzích (vivat UTF8, kde se dá jeden znak zapsat řadou způsobů a v běžném textu se vyskytují všechny paralelně).

Vzhledem k tomu, že většinou jsou podklady ve formátech DOC a ODT, používám na převod "Aspose.Words Express". Tento program umožňuje vkládat fonty, dělit text podle nadpisů a pár dalších drobností.
SIGIL je pak výborný na konečné doladění, vytvoření obsahu a kontrolu kvality. Jen ta pomalost u velkých souborů je děsivá.

Rád bych se autora článku zeptal, jaké problémy měl při exportu z ID, případně jakou používal verzi. Já u verze CS6 příliš velké problémy nepozoroval a e-pub byl čitelný na všech čtečkách, které jsem měl k dispozici, a ani zdrojový kód nevypadal špatně.
Největší problém je jen s tím, že ID v případě vložených písem automaticky používá DRM, což se dá v SIGILu opravit a pak už se čtením není problém ani v programech na PC, které jinak e-pub s DRM odmítnou.

Pěkný den používám CS6 a problémy byly jak s některými drážkovanými seznamy (zcela nahodile), tak s obrázky, které se posunují na náhodná místa. Člověk musí dělat speciálně verzi pro tisk a pro čtečky, kterou pak člověk převede do epubu. Ten je navíc zásadně špatně strukturovaný.

Největší problémy asi vznikají, když se importuje již zalámaný dokument z Wordu nebo vyexportovaný z jiného textového editoru. ID ho zobrazí správně, ale někde v pozadí asi zůstanou formátovací příkazy a ty dělají problémy. U obrázků je to záležitost toho, jakým způsobem byly umístěny do textu (plovoucí, pevné). Nejlepší výsledek je při importu čistého textu a veškeré úpravy dělat jen v ID.
Se zásadně špatnou strukturou textu jsem se ale nesetkal. Asi záleží na složitosti textu a zároveň provádíme závěrečnou úpravu právě v SIGILu. Ten pak možná některé problémy automaticky odstraní. Například v jedné starší verzi ID nebyly v e-pub po exportu adresáře a po přeuložení v SIGILu bylo již vše v pořádku.

A ono je treba na napsani knihy mit ISBN? A od kdy?

"i jako ..." => chce se to tisknout? Pak to smysl ma. Ale samo, pokud je vule ty ruzne formaty vydat ve stavu pouzitelnem, tak to tak jako tak vzdy znamena po prevodu je rucne projit a upravit. Neznam zadny soft, ktery by to preved a nebylo treba s tim nic delat.

Nekolikrat sem narazil na "profi" (=za penize) ebooky, ktere byly vi buh z ceho prevedeny nejak automaticky, a kdyby to byl cisty text, vysledek by byl zjevne lepsi. Zadne cleneni do kapitol, zmrsene formatovani, ...

Pokud je to v TeXovém formátu, tak bych udělal tři velikosti pdf (jednu pro velmi malá zařízení typu mobilu, jednu pro zařízení typu čtečka nebo menší tablet, jednu pro větší tablet a monitor PC) a měl bych pokryty potřeby 99% všech čtenářů. Zejména pokud nemáte zájem tam dávat DRM (ono jde i v PDF, ale nevím, jak takové pdf udělat z TeXu). Na nekvalitní formáty typu ePub bych se úplně vybodl.

Tohle je asi optimální řešení
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&ved=0CCwQFjAA&url=http%3A%2F%2Ftex.stackexchange.com%2Fquestions%2F16569%2Flatex-document-to-epub-or-mobi-ebook-formats-with-mathematical-formulas&ei=KtmIUaebEKXQ4QSL3oGwDg&usg=AFQjCNFViUm0ABIT-wOqpif9VT4x6mXDhA&bvm=bv.45960087,d.bGE

Nevie náhodou niekto ako by sa dali zmeniť farby v Náhľade a Zobrazení knihy (zdrojový kód sa dá nastaviť priamo v Sigile) pri použitej dark téme v prostredí XFce? Tmavý font na tmavom pozadí je dosť nečitateľný. Ďakujem.

Mno ... nevim jak v tuxovi, ale pocitam ze to bude stejny jako ted koukam ve widlich - nastaveni, a hned prvni zalozka zhruba veprostred. Item colors a je tam backgound.

No áno, ale ako som už písal, nastavenie toho backgroundu sa prejaví len v okne pri editovaní zdrojového kódu, nie prii zobrazení knihy ani pri náhľade. Tam zostáva tmavý font na tmavom pozadí. Pozeral som aj config súbry v home adresári, že by som tam tie farby vložil natvrdo, nič také tam však nie je.

Mno ... tak si do css nastav, ze pozadi ma byt bily/sedy/fialovy ..., ne ze by se to nemohlo chovat jak pises, jiste mohlo, ale chova se to +- stejne jako webovy prohlizece - taky kazdej jinak - nekterej respektuje nastaveni systemu, nekterej ne.

Vložka - to je přednost. :-)