Vlákno názorů k článku Vlastimil Ott: konec časopisu LinuxEXPRES byl nevyhnutelný od Maertien - Je to smutna zprava... Kazdopadne preju panu Ottovi...
-
Je to smutna zprava... Kazdopadne preju panu Ottovi mnoho osobnich uspechu do budoucna, protoze casopis vedl opravdu kvalitne. Bude mi chybet papirove vydani :-) Preci jenom, clovek si neco kvalitniho a zajimaveho precte rad i ve vane, autobuse, proste tam, kde neni bezne mit computer. Pokud by nekdy eventualne doslo k oziveni Linux Express tak bych byl stastny.
Mel bych jednu otazku. Jake prostredky by byly potreba dejme tomu pro pulrocni vydavani casopisu a chod celeho redakcniho tymu? Nenasel by se nekdo, kdo by inicioval verejnou sbirku? Je to jen napad, ja bych kazdopadne nejakou sumou prispel. -
LO (neregistrovaný)Jak již bylo řečeno, tou sbírkou bylo právě předplatné. O pár odstavců výše můžet vidět (byť statisticky neprůkazně), kolik jsou čtenáři ochotni "do sbírky" měsíčně přispívat. Protože jsou zvyklí, že za ně věci zaplatí někdo jiný, moc se jim platit nechce. A když je jich navíc tak málo...
-
Biktop (neregistrovaný)Vždycky jsem si myslel, že zprávy o placených "provokatérech" Microsoftu v různých diskusích jsou na úrovni zpráv o "americkém broukovi". Ale vy ve mně vzbuzujete přesvědčení, že opak je pravdou. Buď vás Linux nebo FSF něčím strašně naštval (dost možná to může být způsobeno osobní neschopností něco pochopit nebo zvládnout), nebo jste opravdu za své výplody placen. Některé Vaše příspěvky jsou opravdu na úrovni silně indoktrinovaných fanatiků z jisté rudé strany v 50. letech. Narážím na dle mého názoru poněkud trapnou poznámku o tom, nač je kdo zvyklý.
-
LO (neregistrovaný)Na prvním místě si můžete tipnout, kolik zaplatil za používaný SW průměrný uživatel Macu, Windows a Linuxu. Já si tipuji, že uživatelé Linuxu zaplatili v průměru o řád méně. I když ona jich má zase většina dual boot, takže kdo ví...
Teď k tomu, že platí někdo jiný. My jsme to tu s kolegy už diskutovali. Třeba Sun za vás zatáhnul OpenOffice. Nalil do něj v přepočtu minimálně 3mld Kč, abyste mohli jásat, že máte "svobodný" software. Podobně společnost AOL nalila peníze do Mozzila Firefox, a nakonec dnes je tam lije Google. Apache byl napsán z peněz daňových poplatníků v NCSA, jen se tehdy ještě jmenoval NCSA HTTPd. Pokračovat by se dalo dlouho. Abyste mohli udržet svůj styl "vše zdarma", někdo to holt zaplatit musí. Klidně mě opravte, jestli jsem se dopustil jakékoliv nepřesnosti.
Je samozřejmě možné, že členové komunity vědí, že za ně platí někdo jiný, a jenom patří k bontonu to nezmiňovat. Říkat "software je svobodný, a ještě zdarma", asi jako když lidé říkají "odskočím si", a neříkají nic o tělesných otvorech a produktech metabolismu. Já nejsem členem klubu, takže pravidla neznám. -
nickname (neregistrovaný)Vy jste mi ale provokatér, pane LO :-)
Přepokládám-li, že jsem průměrný uživatel, potom:
Časopisy si kupuji tyto: Hakin9, Linux+DVD, LinuxExpress, Chip, SoftwareDeveloper
Knih si ročně kupuji za +- 7.000 Kč, z toho polovinu za PC literaturu.
SW mám doma zdarma, i díky Microsoftu a jeho Express Edition + 6-ti měsíční Trial
Koupený SW v práci - na můj letitý NTB: WXP Pro, MS Office 2007 Pro, Visio 2003, SAP power licence, + nějaké bezpečnostní drobnosti.
Moje osobní náklady na SW/literaturu jsou kolem 7.000 Kč ročně.
Firemní náklady na SW jsou bez SAPu 20.000 Kč, se SAPem 100.000 Kč. (amortizace 4 roky)
Stejně bych bez SW zdarma nefungoval.
Jedním z největších dárců SW zdarma je pro mne firma Microsoft / Sysinternals :-) -
LO (neregistrovaný)Já mám za to, že průměrný uživatel Linuxu používá pouze Linux, a k tomu má pravda na poči dual boot s Windows (OEM či kradenými). Náklady na SW zpravidla nulové. Naopak uživatelé Macu platí velmi mastně za všechno, uživatelé Windows jsou někde uprostřed (a samozřejmě jsou největší piráti).
-
nickname (neregistrovaný)Možná ještě drobnost (off topic:-)
Průměrný uživatel linuxu neví, že linux používá :-)
Mimo desktop jsou to: telefony Motorola, domácí routery, bezpečnostní kamery, NAS, Seznam, Google, Gmail ...
Windows má vynikající GUI, stejně jako OS X.
X Windows - nyní koule na noze co se táhne s Unixy od začátku 80.let - je daní za kompatibilitu.
Jde to i bez nich, za cenu nového stacku aplikací - OLPC, Qtopia.
Jde to i s nimi, ale nepoužívat je jako protokol mezi klientem a serverem
http://www.ltsp.org/
Linux dává možnost volby, ale není to oběd zdarma.
Stejně tak SW pod GPL.
Linux, *BSD, OS X, Windows NT+ jsou +- stejně vyspělé systémy.
Každý používá, co ho baví. A o tom to je :-) -
anonymníV podstatě souhlas, jen bych netvrdil, že Linux, *BSD, OS X, Windows NT+ jsou +- stejně vyspělé systémy. OS X je zpatlanina, které má vlastnosti zajímavé (ColorSync, interface) i příšerné (mizernou podporu starých aplikací, nevhodnou architekturu s Mach vedoucí k problémům s výkonem). *BSD jsou klasické unixy, vývojově neuvěřitelně staré, s mnoha omezeními. Linux přináší některé novější prvky, za cenu mizerně designovaných prvků, a přesto zůstává oběma nohama v 60. letech. Windows NT jsou designované před 16 lety, a architektonicky ze jmenovaných systémů nejpokročilejší. Navíc jako jediný systém dovedou nabídnout rozvoj architektury i do budoucna (systém běžící výhradně .NET, výhledově zaručená bezchybnost a bezpečnost SW).
Osobně nepoužívám to, co mě baví, ale to, co mi pomáhá s prací. Jako většina lidí. -
anonymní"Třeba Sun za vás zatáhnul OpenOffice. Nalil do něj v přepočtu minimálně 3mld Kč..."
"Podobně společnost AOL nalila peníze do Mozzila Firefox, a nakonec dnes je tam lije Google. "
"Apache byl napsán z peněz daňových poplatníků v NCSA, jen se tehdy ještě jmenoval NCSA HTTPd."
"Pokračovat by se dalo dlouho."
No, abychom ale byly skutecne spravedlivi, tak budes urcite souhlasit, abychom k tomu doplnili jeste ty zbyvajici informace:
- Sun vydelava na StarOffice, ktery upravuje mimo jine take na zaklade prace ruznych dobrovolniku, kteri testuji a reportuji chyby, a rekl bych, ze bude i nekolik vyvojaru nezamestnanych u Sunu, kteri take programuji OOo. A samozrejme vsechno, co jde do OOo, tak Sun myslim prebira do SO (nebo se pletu? mel jsem za to, ze to Sun resi takhle)
- Google lije do FF ne proto, ze by z toho mel dobry pocit, ale proto, ze mu to pak prinasi take zisky. Samozrejme osobne do toho nevidim, ale zadna komercni firma nebude jen tak davat do vyvoje neceho, co ji neprinese zadny zisk. A opet je tu velka zakladna lidi, kteri na vyvoji spolupracuji zadarmo, at je to pouze testovani a reportovani chyb, nebo programovani.
- Co se tyce NCSA - vsechny veci plati lide, i ten root.cz si platime:) Sice neprimo, ale kdyz firma da reklamu na root.cz, musi za to zaplatit a kde myslite ze bere ty penize na zaplaceni te reklamy? Samozrejme ze zisku, ktere ma prodejem vyrobku, ktere si zakaznik koupi. Takze pokud mate doma napr. pocitac od HP a vidite na root.cz reklamu na HP, tak si muzete rict "Tak, tuhle reklamu jsem castecne zaplatil i ja, takze prece jenom jsem rootovi prispel na provoz":) Kazdy clovek take napr. ve svych dani plati cirkevni dan, ikdyz neni verici a do kostela nechodi. Jinak nevim, jak vypadal vyvoj NCSA HTTPd v detailu, ale pokud se nepletu, tak ten server byl vyvijen opet pro pouziti v ncsa.uiuc.edu a protoze zjistili, ze by se mohl hodit i jinym, tak ho dali volne k dispozici. Ale zamer nebyl na HTTPd vydelavat, proste oni ho potrebovali a pak ho uvolnili pro ostatni a ty ho dal zacali rozvijet a mame tady kvalitni web server.
"Je samozřejmě možné, že členové komunity vědí, že za ně platí někdo jiný, a jenom patří k bontonu to nezmiňovat."
Na druhou stranu je dobre take zminit, ze ne vsichni clenove komunity jsou z toho placeni a delaji to proste proto, ze chteji, protoze chteji mit vsechny ty programy a chteji je vylepsovat. Na jednu stranu funguje system "potrebuji tohle-vydalavam pomoci toho neprimo, napisu to, ostatnim se to hodi, tak si to vemte, kdyz budete chtit spolupracovat, budeme to dal delat spolu, pujde to rychlejc a bude se to zlepsovat" a nejsou v tom zadne penize-to plati u vetsiny mensi projektu. Samozrejme nektere dalsi projekty jsou financovany z penez velkych firem, ale opet jenom proto, ze z toho ta firma neco ma.
V jednom clanku o OpenBSD (http://www.root.cz/clanky/openbsd-4-1-redundance-a-load-balancing/) je nasledujici odstavec:
"Kdyz se totiz podivame na stranku dotaci, zjistime, ze tam nefiguruje zadna z tech velkych nadnarodnich IT korporaci, ktere pritom tezi z vyvoje OpenBSD, respektive OpenSSH, jez je vyvijeno paralelne pri OpenBSD, nejvice. OpenSSH je soucasti vetsiny instalaci komercnich UNIXu, komercnich softwarovych produktu nebo zakladem sitove infrastruktury. Jestli tedy OpenBSD/OpenSSH vyuzivate (v komercni sfere), budte fer a objednejte si oficialni media nebo poslete alespon mensi dotaci."
Osobne bych rekl, ze je to tim, ze kvuli licenci BSD nemaji komercni firmy jistotu, ze jejich financni podpory nebude zneuzivat konkurent k prodeji stejneho vyrobku, navic v pripade rozsireni se o takovy produkt pak nepodeli s tim, kdo ho financuje. V takovem pripade chapu jakoukoliv firmu, ze nebude davat penize neprimo sve konkurenci.
Vsechny firmy mysli na svuj zisk, stejne jako kazdy jednotlivec zvazuje, jestli si neco koupi nebo ne. -
LO (neregistrovaný)Sun na StarOffice nevydělává. On si každý může stáhnout OpenOffice zdarma, a nyní je zdarma i StarOffice (v sadě Google Apps). Aby Sun rozpustil ty miliardy Kč nákladů, tak by musel StarOffice prodávat jako zběsilý. To se zjevně neděje.
Google přináší úplně stejný zisk kliknutí na inzerát z FireFoxu, MSIE, Opery, Safari, nebo jakéhokoliv jiného browseru. Pokud jsem si všimnul, tak třeba Microsoftu za klik z MSIE neplatí :). To jsou samozřejmě nerovné podmínky. MS by za něco podobného nejspíš dostal po čumáku, a všichni na root.cz by křičeli "víc, ať teče krev". Na vývoji FF se samozřejmě podílí i dobrovolníci, ovšem naprosto minoritně. Shrnuto: FF zaplatili AOL a Google.
Samozřejmě všechno nakonec někdo platí. Ovšem když se to platí z daní, těžko to jako plátce daní ovlivním. Počítač si od HP kupovat nemusím, daně platit musím. Ovšem nekritizuji to, že byl HTTPd vyvinut z daní. Kritizuji to, že si myslíte, že je zdarma a "svobodný", a přitom ho zaplatili daňoví poplatníci.
SW pod BSD licencí je v podstatě veřejnou službou. SW pod GPL nikoliv. Například výsledek univerzitního výzkumu na poli SW by měl být zveřejněn pod BSD licencí. Všichni zaplatili ze svých daní, všichni mohou výsledek jakkoliv použít. Ne tak, že musejí do projektu přispívat, a nemohou výsledný SW prodávat, protože GPL business zabije.
Ano, velké firmy vědí, proč financují open source. Sun financuje OpenOffice proto, aby snížil tržby MS. Kdyby Sun neudělal kritickou chybu a nerozhádal se s MS, mohl dnes mít kopu peněz z Javy, a možná i velkou spoustu SW pro Javu@Solaris. Nějak to MS nemůže zapomenout :). Výrobci HW jsou rádi, že existuje SW "zdarma" pro routery apod., protože tím stlačují závislost na komerčních alternativách a jejich cenu. -
LO (neregistrovaný)Open source vyhovuje uživatelům tak moc, že jich po 15 letech používá Linux na desktopu už necelé jedno procento. Google je celkem jedno, jak otevřený je web. Nakonec nedávno Google koupil autory Mathonu, což je browser postavený nad MSIE. Asi si spočítal, že příští generace webu poběží na XAML, a že tak konečně bude moci nabízet opravdové aplikace přes browser (ne ty parodie typu Google Office). A samozřejmě MSIE bude mít plou implementaci XAML, což o ostatních browserech teď nikdo říci nemůže.
Nevím, kdo by měl být mým páníčkem, ani proč bych se měl vztekat. Má existence mi přijde celkem uspokojivá. Možná je naopak poněkud patetické romantizovat o open source psaném dobrovolníky zdarma, když se jedná jen o placený prostředek špinavého konkurenčního boje pár firem. -
Open Source není jen Linux, takže ohánět se počtem uživatelů Linuxu na desktopu (a ještě k tomu v procentuálním podílem z celkového počtu který se stále zvětšuje) není žádný argument. Rozumnější by bylo zmínit počet uživatelů Firefoxu, Thunderbirdu, OpenSHH, Eclipse, GCC, OpenOffice, MySQL, Firebirdu, PostgreSQL, GIMPu atd., nemluvě o tisících různých open source aplikací od webových přes ekonomické až po vědecké. K tomu si připočítejte tisíce různých open source knihoven a sw komponent pro různé jazyky (Delphi, C#, C/C++, Javu atd.) i jazyky samotné (Perl, Python, Ruby atd.) které jsou použity i pro tvorbu čistě komerčních aplikací. A podstatná většina je provozována (rovněž) na Windows. Open Source je už dnes v té či oné podobě prakticky v každém počítači, nebo ho každý nějak používá (a rozhodně by nerad měnil). Jenže to by se vám do krámu moc nehodilo, že?
Open Source rovněž není jen GPL, ale i BSD (na druhém konci) a MPL (uprostřed), plus desítky variant těchto licencí. Open Source je vyvíjen a financován mnoha různými způsoby. Za některý platí firmy, za některé konsorcia, za další uživatelé svými dary a nákupy dokumentace, jiný zas ve volném čase nebo součást výzkumu či jiné práce, plus stovky různých kombinací, které se navíc časem mění jak se produkt vyvíjí.
V dílčích věcech máte i pravdu, ale váš pohled na svět FLOSS a IT vůbec je *velmi* zjednodušený, a generalizovat vaše postřehy způsobem jakým činíte je přinejlepším "politicky nekorektní". -
LO (neregistrovaný)To necelé procento na desktopu se zvětšujeuž mnoho let, a pořád je to procento. Já popisuji důvody, které k tomu vedou.
Uživatelé Firefoxu a Openoffice užívají komerční produkty, které jsou dáky dotaci komerčních firem zdarma (a shodou okolností s dostupnými zdrojáky). Zbytek se v podstatě vejde do toho jednoho procenta desktopů, které je zcela zanedbatelné.
Možná jste to ode mne ještě nečetl, ale já nemám problém s tím, když dostanu k aplikaci zdroják. Mám problém s tím, když aplikace nevyhovuje svému účelu. To je problém většiny open source, včetně Linuxu a Gimpu. A popisuji konkrétní problémy. Je to především absence zpětné vazby přes peníze (vývojáři Linuxu by se museli zamyslet, jestli je opravdu dobré nechat uživatele editovat konfiguráky, rozmysleli by si ho při změně grafické karty ho po bootu vysypat na command line atd.), nechuť neplacených vývojářů k nezáživným aktivitám (psaní účta, dokumentace, čištění kódu), problémy plánování architektury (v tomto oboru se komunita prakticky nepředvedla, a architekturu čehokoliv zpravidla jen opisuje).
Úspěšný open source je dnes financován komerčními firmami. Těmi firmami, které chtějí open source fanatici zničit, a nahradit je open sourcem (o kterém si nesprávně myslí, že je psaný zdarma). Možná v topm nevidíte úsměvný paradox, já ano. -
"Uživatelé Firefoxu a Openoffice užívají komerční produkty, které jsou dáky dotaci komerčních firem zdarma (a shodou okolností s dostupnými zdrojáky). Zbytek se v podstatě vejde do toho jednoho procenta desktopů, které je zcela zanedbatelné."
Teď jste mě opravdu pobavil. Open Source *není* jen Linux, Firefox a OpenOffice. Tyto aplikace dokonce nejsou ani nejrozšířenější, jen patří k nejpoužívanějším a nejvíc se o nich píše a mluví. Ten zbytek rozhodně netvoří pouhé jedno procento (je to spíše obráceně). Stejně tak ne-open source nejsou jen Windows a MS Office. Opětovně dokazujete, že vaše obzory jsou velmi úzce vymezené.
"Možná jste to ode mne ještě nečetl, ale já nemám problém s tím, když dostanu k aplikaci zdroják. Mám problém s tím, když aplikace nevyhovuje svému účelu. To je problém většiny open source, včetně Linuxu a Gimpu."
Čestné a korektní by bylo, kdyby jste napsal, že *vám* open source, Linux a GIMP nevyhovují, což jste ovšem neudělal. Když už chcete manipulovat fakty a názory jiných, dělejte to alespoň obratně. Snažíte se tady vzbudit dojem, že Open Source (jmenovitě Linux a GIMP) nevyhovují svému účelu. To je ovšem nehorázná lež, a vy to víte. Kdyby nevyhovovaly svému účelu, nikdo by je nepoužíval ani dále nerozvíjel. To samé platí o vašich dalších poznámkách. Text formulujete tak, aby jste vzbudil dojem zasvěceného názoru, a zároveň manipulujete fakty a strukturou sdělení takovým způsobem, aby open source vyznělo negativně. Bohužel o open source a open source komunitách víte zjevně velmi málo (ale zřejmě něco málo víte o psychologii), a to co jste doposud předvedl nepřesahuje rozsah informací vyčtených z populárních médií. Vaše chování zde na fóru je rovněž přesně v souladu s astroturfingovými kampaněmi nejmenovaného subjektu. Buď jste troll který rád vyvolává flamewar (o čemž dle stylu vyjadřování pochybuji), nebo se nám tu vážně snažíte o astroturfing (stále více pravděpodobnější). Asi by bylo zajímavé proklepnout si vaši IP adresu. -
anonymníbudeme se bavit o okrajových aplikacích? Ano, existuje hromada open source, stejně jako hromada shareware, freeware, postcardware, beerware, a kdo ví čeho ještě.
Pokud Linux a Gimp vyhovují svému účelu, proč se nepoužívají? Snad leda proto, že je ten účel odlišný od toho, co koncový uživatel očekává. Plus díky dlouhé řadě nedodělků. No a takovým specifikem open source je to, že i když výsledný produkt skoro nikdo (klidně nikdo mimo autora) nepoužívá, jede se dál. Komerční svět si naopak musí dávat pozor, aby plnil jisté "zadání zákazníků", tedy aby nabídl uspokojení nějakých potřeb, které zákazník zaplatí penězi. To je motivace ke vzniku dobrých produktů. Navíc dochází k čistění trhu - uděláte špatný (neprodejný) produkt, tedy končíte. Nebo můžete produkt uvolnit jako open source; "komunita" bude mít další neúspěšný zmetek, který bude vydávat za skvělý SW.
Pokud manipuluji s fakty, máte kdykoliv možnost to doložit. Manipulace se strukturou sdělení je věcí subjektivní. Já jí tu vidím ve spoustě textů.
Néé, IP adresu nééé! Seberou mi 10% z osobního hodnocení! :)) -
"Pokud Linux a Gimp vyhovují svému účelu, proč se nepoužívají? "
Opravdu by mě zajímalo kde jste zjistil, že se Linux a GIMP nepoužívají. Už jen z veřejných médií by člověk naopak nabyl dojmu že se používají, a ne málo. Vy nejen překrucujete fakta, vy nepokrytě lžete, a pochybuji že z pouhé nevědomosti.
"Komerční svět si naopak musí dávat pozor, aby plnil jisté "zadání zákazníků", tedy aby nabídl uspokojení nějakých potřeb, které zákazník zaplatí penězi. To je motivace ke vzniku dobrých produktů. Navíc dochází k čistění trhu - uděláte špatný (neprodejný) produkt, tedy končíte. Nebo můžete produkt uvolnit jako open source; "komunita" bude mít další neúspěšný zmetek, který bude vydávat za skvělý SW."
Vy jste opravdu zábavný.
1. Dělit SW na open source a komerční je pitomost. Hranice je open source a ne-open source. Open Source je model vývoje. Nic míň a nic víc. S komerčností a nekomerčností to nemá nic společného. Open Source se může vytvářet (a mnohdy také vytváří) zcela komerčně, a ne-open source může být zcela nekomerční.
2. Každý SW je vytvářen proto, aby vyřešil nějaký problém / úlohu, bez ohledu na způsob jak je vytvářen. Tedy i Open Source SW řeší nějaké problémy / úlohy. Je úplně jedno jak moc nahlas budete křičet, že to dělá špatně, stejně se najde dost lidí kterým bude vyhovovat a budou ho používat a dále rozvíjet.
3. To že SW prodáváte ještě neznamená, že plní jisté "zadání zákazníků". Na světě je plno nespokojených zákazníků a uživatelů SW za který zaplatili. Navíc tzv. "krabicový" software tvoří jen menší část všeho používaného SW. Většina SW je vytvářena interně, a tudíž je "financována" poněkud odlišně.
4. Motivací ke vzniku dobrých produktů nejsou (jen) peníze. Většina nejlepších produktů nevznikla za účelem výdělku, ale protože autoři chtěli vyřešit složitý problém, a vyřešit ho dobře. Zda vůbec a jak moc na tom v konečném důsledku vydělali je až druhotné. Poměřovat kvalitu SW množstvím peněz které vydělal je rovněž zcestné, protože mezi kvalitou a výdělkem není jednoznačná přímá úměra. Navíc většina peněz z prodeje SW stejně nekončí v kapse vývojářů, takže jako motivační faktor nejsou peníze spolehlivé (to vám konec konců potvrdí každý vedoucí SW týmu).
5. Buďte konkrétní a jmenujte alespoň pět Open Source produktů, které jsou zmetek (to znamená neplní funkci popsanou v dokumentaci) a zároveň jsou vychvalovány komunitou jako skvělý SW. -
LO (neregistrovaný)Linux má na desktopu to necelé procento po 15 letech trvání projektu. Od začátku tisíciletí se každoročně opakují titulky velikosti "druhý příchod Krista", tvrdící cosi o roku Linuxu na desktopu. Nedaří se to. Rovněž Gimp se používá téměř výhradně na Linuxu, kde nic lepšího neexistuje (aka z nouze ctnost).
Faktem je, že Linux našel uplatnění tam, kde jde o jednoduchou a nenáročnou infrastrukturu, která musí mít co nejnižší (nejlépe nulovou) cenu. Pokud navíc jde o oblast, kterou unixy tradičně řeší, je volba jasná.
Ano, open source je model vývoje, který má typické problémy. Mimo jiné open source těžko může být komerční. Abyste posbíral na supportu a službách dost peněz na vývoj, musí být support i služby velmi drahé ve srovnání se stavem, kdy každý uživatel daného SW musí povinně zaplatit licenční poplatek. Je možné, že u vás máte velmi nízké náklady díky tomu, že design a kódování původní Interbase platil někdo jiný, takže to utáhnete, a můžete čerpat ty nepatrné zbytky komerčního potenciálu produktu.
Ano, open source také řeší úlohy. Ale jak? Řeší takový Gimp potřeby grafiků? Ani náhodou; má příšerné ovládání, a chybí mu zásadní features (včetně CMYK a HDR).
Samozřejmě komerční SW není nutně kvalitní. Ovšem v tomto světě je obvyklé mít SW ve stabilní formě (velké procento open source projektů je ve verzi 0.cosi, a stable release roky nemají), s interfacem, nápovědou, a pokud už existuje lokalizace, tak zpravidla slušná (a ne ty polotovary, jako v případě dister Linuxu). Oni totiž zákazníci nekvalitní SW nekupují.
Motivací k jakékoliv práci je osobní zisk. V dnešní společnosti nás zpravidla neplatí pytlem brambor či úklonami a pohoštěním, ale penězi. Samozřejmě měřit kvalitu SW vydělanými penězi je jediný objektivní způsob.
To že je produkt plní funkci popsanou v dokumentaci ještě neznamená, že to není zmetek. Navíc hromady open source projektů ani žádnou dokumentaci nemají, nebo je zcela nedostatečná. -
"Ano, open source je model vývoje, který má typické problémy."
Všechno má své typické problémy, dokonce i closed source vývoj. Hezké prohlášení, ale s nulovou vypovídací hodnotou.
"Mimo jiné open source těžko může být komerční. Abyste posbíral na supportu a službách dost peněz na vývoj, musí být support i služby velmi drahé ve srovnání se stavem, kdy každý uživatel daného SW musí povinně zaplatit licenční poplatek."
Absolutně nevíte, o čem mluvíte (např. Alfresco či SugarCRM, nebo i "slavná" MySQL jsou čistě komerční open source produkty, a je jich samozřejmě mnohem více). Ceny služeb těchto společností rozhodně nejsou výrazně větší oproti obdobnému "krabicovému SW" + služby, spíše naopak. Díky Open Source modelu se totiž velmi ušetří na reklamě a prodejní divizi, nemluvě o snadnější penetraci trhu a většímu počtu uživatelů. To jsou zdokumentovaná fakta, dohledejte si to.
"Je možné, že u vás máte velmi nízké náklady díky tomu, že design a kódování původní Interbase platil někdo jiný, takže to utáhnete, a můžete čerpat ty nepatrné zbytky komerčního potenciálu produktu."
Nepatrné zbytky komerčního potenciálu ? Teď jste mě opravdu pobavil. Firebird dnes používá 10x více uživatelů než kdy používalo InterBase. Mimochodem InterBase navrhl a napsal Jim Starkey, který před časem přepsal a modernizoval i architekturu Firebirdu (viz projekt Vulcan, dohledejte si to, používá ho SAS Institute, největší soukromá SW firma na světě, jako klíčový komponent v nové verzi své produktové platformy). A ano, Vulcan je rovněž Open Source. Jim teď píše pro MySQL nový storage engine (Falcon).
"Ano, open source také řeší úlohy. Ale jak? Řeší takový Gimp potřeby grafiků? Ani náhodou; má příšerné ovládání, a chybí mu zásadní features (včetně CMYK a HDR)."
Možná neřeší (nejsem schopen posoudit, nejsem grafik, vy ano?), ale o to přeci nejde. To takový Windows Paint taky ne, nicméně mnohým lidem to stačí. GIMP je dobrý program, a na to kolik člověka stojí toho umí sakra hodně. Mnoha lidem jednoduše vyhovuje, a lepší program si prostě nekoupí, smiřte se s tím :) Poukazováním na fakt, že nějaký SW někomu nevyhovuje nic nedokazujete. Žádný SW nevyhovuje všem.
"Samozřejmě komerční SW není nutně kvalitní. Ovšem v tomto světě je obvyklé mít SW ve stabilní formě (velké procento open source projektů je ve verzi 0.cosi, a stable release roky nemají), s interfacem, nápovědou, a pokud už existuje lokalizace, tak zpravidla slušná (a ne ty polotovary, jako v případě dister Linuxu). Oni totiž zákazníci nekvalitní SW nekupují."
Číslování verzí má mnohdy málo společného se stabilitou. Mnohé verze 0.x jsou stabilnější než verze 10fň jiných komerčních produktů. Ano, řada open source SW *je* nedodělaná, no a co? Nikdo nikoho nenutí jej používat. Založit open source projekt je totiž velmi snadné, stejně jako založit blog. Je jasné, že spousta projektů se nikam nedostane, ale mnohé z nich ano, a to se počítá. Obdobně je drtivá většina blogů nezajímavých, a brzy skončí. Zato těch několik úspěšných dokáže směle konkurovat i velkým novinám. Poukazováním na tuto skutečnost nic nedokazujete. A že zákazníci nekvalitní SW nekupují? To by jste se divil. Díky obchodnímu modelu jsou totiž často nuceni kupovat zajíce v pytli, nebo jim obchodníci prachsprostě lžou aby udělali obchod. U open source má každý možnost si ho zdarma vyzkoušet. Když vám vyhovuje, fajn, jste vítěz, když ne, taky fajn, nic neztratíte. Pokud tedy někdo používá open source program, znamená to, že je pro něj dostatečně kvalitní, jinak by ho nepoužíval. A protože nedokážete popřít fakt, že mnoho lidí a společností open source používá, je vaše tvrzení o jeho (ne)kvalitě zcela zcestné. Přinejmenším pro své uživatele je kvalitní dost.
"Motivací k jakékoliv práci je osobní zisk. V dnešní společnosti nás zpravidla neplatí pytlem brambor či úklonami a pohoštěním, ale penězi."
Motivací k jakékoliv práci není osobní zisk. To je vědecky doložený fakt, dohledejte si to, když vás to ve škole neučili. Motivačních faktorů je celá řada, a osobní zisk mezi nimi není (nicméně každý má potřebu uspokojovat jisté základní potřeby, ke kterým jsou typicky zapotřebí peníze, tudíž věnujeme zajištění jejich přísunu relevantní část svého života). Ale jen nemnozí lidé se vyžívají v hromadění majetku, a jedná se spíše o psychiatrickou úchylku než normu. Většině lidí stačí nebýt chudý.
"Samozřejmě měřit kvalitu SW vydělanými penězi je jediný objektivní způsob."
Aha, to jsem netušil že kvalita se měří penězi. Takže Harry Potter je mnohonásobně kvalitnější dílo než Tolstého Vojna a mír, protože autorce vydělal balík a Tolstému jeho dílo nikoliv? Kdyby váš názor nebyl k pláči, byl by k smíchu. -
bluemoon (neregistrovaný)zato vy jste si musel ke svym windows koupit 1000strankovou knihu za minimalne 1000kc z tezce vydelanych penez, aby jste mohl po precteni provokovat a flamwarovat v tehle diskuzi, ze? musim rict, ze jste dostudoval zadarmo, taky to da vas nekdo vrazel a ted tu delate chytryho. duvod proc to nekdo do vas vrazel byl ten, ze z dani ted platite duchody tech, kteri vas sponzorovali, pokud nejste jen flakac, coz na to vypada, kdyz nemate neco dulezitejsiho na praci. co se vam na tom nezda? udelat dobry prohlizec, dat ho lidem zadarmo a byt financovanej z reklamy, protoze ti lidi budou na internetu neco hledat a budou tam mit google. proc treba financovat flash, aby na trhu neztracel? protoze jde z toho citit reklama a penize z videoklipu. a zrovna je dobre, ze apache byl placen z penez danovych poplatniku, protoze zrovna s apache dnes umi spousta lidi a kazdy ma ted tu moznost si ho zdarma stahnout a udelat si svuj web a otevrit si svuj e-obchod, protoze uz ho vlastne zaplatil. proc vam velke firmy dokonce zaplati za to, ze si koupite jejich produkt? o obchodu toho asi moc nevite a zamyslete se nad tim. jeden ze zivota: proc si myslite, ze velke retezce nabizeji rohliky za 90haleru, kdyz je kupuji za 1,6kc?
-
kriskami (neregistrovaný)Taky bych přispěl, už jsem o tom uvažoval, i když trochu jiným směrem. Sbírka na reklamu s cílem osvětlit, že Linux lze užívat zdarma i ve firmách vč. velké většiny kvalitního softwaru a porovnat s náklady na software komerční, nebo něco v tomhle smyslu. Vždyť prvotní problém s rozšířením Linuxu je ten, že většina uživatelů ani neví, že existuje a pokud ano, tak je její snaha o poznání ubíjena mýty a fámami o potřebě znalosti shellu apod. Ukazujme např. Beryl, spousta lidí se začne ptát, co je za ním (zkušenost).
Jo a zapomněl jsem poděkovat. Jako dlouholetému začátečníkovi mi i články o klikadlech přijdou užitečné. Díky za Vaše úsilí.
