Jen jsem chtel upozornit, ze ve vypisu kodu chybi carka u funkce connect (ve vysvetleni, uz je to ok). Take bych Vas rad poprosil, mohl byste psat promenne anglicky? Anglictina je v programech standartem, kazdy kdo rika ze ne, by si mel zkusit debugovat program napsany ve francouzstine.
Tak, opravit to musí někdo jiný. A opravdu ta čárka chybí, herdek :-).
Teď využívám češtinu k tomu, aby na první pohled bylo vidět, co je "naše" (o čem si rozhodujeme sami) a co je syntaxe (která se musí dodržovat). Ještě to jeden, maximálně dva díly prosím vydržte, pak na angličtinu přejdu; s tím, že je to nepsaný standard souhlasím.
Dokumentace, funkce, zdrojovy kod, zdroje na internetu (IRC, howto, tutorialy) jsou prevazne v anglictine (tak to proste je). Nebudu se zde prit, zda-li to je didakticky spravne, na tom mozna neco je, ale cim drive si potencionalni programator osvoji dobre navyky (a tim technicka anglictina rozhodne je), tim lepsi bude. A az napise nejaky program a nekdo z Indie ho bude ladit, tak se nebude muset zamyslet nad tim co znamena Keš, ci le_souventeur (counter).
Lekari se uci latinu, asi to pro vyuku ma svuj vyznam, programovani ma take svou univerzalni rec (anglictinu). Cestinu bych tak maximalne bral u nejakeho zakladniho vysvetlovani jak funguji pocitacove programy (mozna tak jeste tu zminovanou knihu o pythonu).
Musim souhlasit s ostatnimi odpovedmi - pouziti cestiny je naopak velice nazorne a znacne zlepsuje prehlednost kodu. Kdyby bylo vsechno v jednom jazyce, bylo by potreba pouzit odliseni treba pismem.
Osobne anglofonnim zakum dost nezavidim, ze nevidi na prvni pohled rozdil mezi syntaxi (prip. knihovnimi funkcemi) a vlastni tvorbou :)
Rozdíl mezi knihovními funkcemi a vlastní tvorbou není v ideálním případě žádný. Ledaže člověk píše ještě lepší kód než autoři knihoven. Je fakt, že u Qt je to rozpoznávání snazší, protože všechny třídy se jmenují Qněco.