Hlavní navigace

Vychytávky moderních webových prohlížečů

Jiří Macich ml. 12. 6. 2013

Webové prohlížeče se o přízeň uživatelů snaží soupeřit nejen co nejlepším zpracováním všeobecně známých a požadovaných funkcí, ale také funkcemi, které jsou v danou chvíli nadstandardní. Právě na některé takové nadstandardní funkce, jimiž je jednotlivé prohlížeče odlišují od konkurence, se blíže podíváme.

V seriálu Moderní webové prohlížeče jsme se dostali k poslednímu dílu věnovanému prohlížečům pro osobní počítače. Tentokrát se zaměříme na unikátní funkce jednotlivých prohlížečů, jimž se nedostalo patřičné pozornosti v předchozích tematicky dílech seriálu. Tedy k různým aktuálně nadstandardním funkcím, ze kterých mají přímý užitek koncoví uživatelé.

Takové funkce mohou být pro jednotlivé prohlížeče konkurenční výhodou. Zvlášť pro ty bez silné nadnárodní marketingové podpory na komerční úrovni jako je Firefox, Opera nebo Maxthon. Pro ostatní tvůrce prohlížečů pak v mnoha případech podobné funkce mohou být inspirací a řada z nich jistě v nejbližší době bude.

Mozilla Firefox

Pro Firefox jsou od jeho počátku jednou z hlavních konkurenčních výhod rozšíření. Později se v různých formách objevily prakticky ve všech nejrozšířenějších prohlížečích na trhu, ovšem oproti Firefox dává oproti nim tvůrcům rozšíření nebývale volnou ruku. Vývojové možností rozšíření pro  Firefox jsou nesrovnatelně širší než v případě rozšíření pro Google Chrome, Operu či Maxthon.

Nejenže si tedy uživatelé mohou s jejich pomocí prohlížeč libovolně přizpůsobit, ale zároveň doplnit i nespočet funkcí od drobných zlepšováků po robustní funkční celky, které by obstály i jako samostatné aplikace. Během let se podařilo zcela či alespoň částečně eliminovat i některé problémy jako byla kompatibilita rozšíření při přechodu na novou major verzi prohlížeče.

Mozilla Add-ons nabízí širokou paletu zajímavých rozšíření.

Z technického hlediska bezpodmínečně nutný již není ani restart prohlížeče pro instalaci rozšíření, přestože v praxi je nadále ve většině případů potřeba. To už je ale teď spíše záležitost jednotlivých tvůrců rozšíření, než prohlížeče samotného. Rozšíření pro Firefox ovšem mají mnohem závažnější nedostatky než je jeden nutný restart při jejich instalaci.

Řeč je o paměťových nárocích prohlížeče, které Firefox provázejí snad od jeho začátků. Mozilla sice pravidelně přináší nejrůznější optimalizace, ale zároveň opakovaně krčí rameny, že za většinu problémů s nadměrnou a především zbytečnou spotřebou operační paměti mohou právě nekvalitně napsaná rozšíření.

Již před necelým rokem měl Firefox 15 výrazně zredukovat paměťovou nenasytnost některých rozšíření, ale velká očekávání uživatelů se převážně naplnit nepodařilo. Problémy pociťují zejména uživatelé, kteří svůj prohlížeč nechávají delší dobu v běhu (byť na hibernovaném počítači), tedy neprovádějí pravidelně čisté spouštění nové relace.  

Evidentně bude potřeba začít na portálu Mozilla Add-ons označovat rozšíření, která podobné problémy způsobují. S jejich identifikací by mohly pomoci nové nástroje pro kolektivní anonymní sběr dat o tzv. zdraví jednotlivých instalací prohlížeče. V zatím nejnovějším Firefoxu 21 se objevila první implementace tohoto nástroje.

Firefox 21 získal první várku z nových diagnostických nástrojů.

Zajímavou funkcí Firefoxu je také Social API, s nímž přišel loni na podzim Firefox 17. Představuje cestu, jak prohlížeč provázat s funkcemi různých sociálních sítí. Navzdory všeobecně rozšířenému omylu se tím nedubluje podpora rozšíření. Social API je navržené tak, aby uživatel získal kýženou a proklamovanou funkcionalitu bez rizika pro své soukromí, což v ekosystému rozšíření není možné garantovat.

Služby využívající Social API nemohou ve Firefoxu fungovat jako spyware sledující například historii navštívených stránek. Netřeba snad zdůrazňovat, že drtivá většina sociálních sítí funguje jako více či méně maskovaný vysavač osobních informací. Social API ovšem pro zpřístupnění funkcí sociálních služeb nastavuje jasná pravidla beroucí zřetel na ochranu soukromí uživatele.

Social API jako první začal využívat Facebook pro zpřístupnění své služby Facebook Chat a zobrazování vlastních tlačítek, která slouží zároveň jako indikátory nových zpráv a upozornění. Nejnovější Firefox 21 pak zavedl podporu sdílení odkazů skrze nové sociální sítě, nicméně z pohledu středoevropského uživatele mezi nimi zatím není žádná větší ryba.

Na Social API se bude dále pracovat a v budoucnu se počítá s jeho hojnějším využitím. Právě proto ve správě doplňků již brzy objeví speciální sekce pro nastavování služeb využívajících Social API. Uvidíme, jestli si získá pozornost i dalších nadnárodních sociálních sítí jako Twitter, Google Plus či LinkedIn, popřípadě specializovaných sociálních sítí.

Google Chrome

Jednou ze silných stránek prohlížeče Google Chrome je široká podpora online synchronizace uživatelských dat mezi různými instalacemi prohlížeče. Samozřejmě, že synchronizace uživatelských dat je běžnou funkcí všech významnějších prohlížečů, pokud pomineme Internet Explorer. Jenže Google Chrome umí synchronizovat prakticky cokoliv, co jen si lze představit.

Po přihlášení přes Google Account tak uživatel během chvilky získá „zabydlený“ prohlížeč, aniž by se musel obtěžovat s manuálním kopírováním a přenosem uživatelského profilu. Synchronizace zahrnuje záložky, hesla, historii, rozšíření, aplikace, vzhled, nastavení a další. Synchronizovat lze vše nebo jen vybrané.

Google Chrome nabízí rozsáhlé možnosti synchronizace uživatelských dat mezi svými instalacemi na různých zařízeních.

Kromě toho, že data putují skrze zabezpečený protokol, dnes už ve výchozím nastavení všechna putují na servery Googlu v šifrované podobě. Google se v tomto ohledu oproti počátkům synchronizace ve svém prohlížeči polepšil, protože dříve umožňoval extra chránit pouze synchronizovaná hesla.

Na synchronizaci v podání prohlížeče Google Chrome je ovšem klíčová podpora mobilních zařízení. U konkurenčních prohlížečů s výjimkou Firefoxu pokulhává synchronizace dat mezi verzí prohlížeče pro osobní počítač a verzí pro mobilní zařízení. Google Chrome rozdíly postupně stírá. Letos zavedl i synchronizaci hesel mezi osobním počítačem a mobilním zařízením.

Synchronizaci hesel s mobilním zařízením s nejrozšířenějších prohlížečů bez pomoci třetí strany dříve uměl pouze Firefox, jehož mobilní verze je ovšem dostupná jen pro Android, kde se netěší  zrovna velkému zájmu uživatelů. Mobilní Google Chrome je k dispozici pro Android a iOS, takže pokrývá takřka celý trh nově prodávaných chytrých mobilů, tabletů a další chytré přenositelné elektroniky.

Nejenže tedy uživatelé mohou jeden prohlížeč používat na všech svých zařízeních (Google klade důraz na co nejvíce unifikované uživatelské rozhraní a ovládání prohlížeče nehledě na platformu či zařízení), ale zároveň na nich mají vždy dostupná svá uživatelská data od záložek po hesla. Ta lze samozřejmě chránit master heslem, což je běžná funkce všech lepších mobilních prohlížečů.

Google zkrátka svůj prohlížeč velmi dobře připravil na éru, kdy uživatelé běžně pracují s větším množstvím zařízení s přístupem na web. Správně pochopil, že pro jeho byznys je důležitý webový prohlížeč. Nikoliv systém či hardware, na kterém běží. Uživatelům tedy poskytl prohlížeč pro různé systémy a zařízení, přičemž jim zároveň umožňuje si mezi nimi volně přenášet data z prohlížeče.

Za pozornost ale stojí přinejmenším ještě jedna funkce, kterou je integrovaný PDF prohlížeč. Adobe již před lety vytvořilo dojem, že PDF dokumenty, na které uživatel narazí při procházení webu, se mají zobrazovat ve webovém prohlížeči. Proto Adobe již dlouhá léta s plug-inem svého PDF prohlížeče Adobe Reader při jeho instalaci míří do všech rozšířenějších prohlížečů.

Pověst programu Adobe Reader a potažmo jeho plug-inu ovšem utrpěla řadu šrámů. Dříve šlo především o nespolehlivost. Vysoké procento případů pokusů otevřít v okně webového prohlížeče PDF dokument znamenalo rovnou pád prohlížeče nebo jeho zamrznutí, kdy jej pak nezbývalo než „shodit“ vlastnoručně. V posledních letech je ovšem problémem číslo jedna bezpečnost.

Adobe Reader patří mezi nejčastěji zneužívaný software ze strany záškodnických programů resp. jejich tvůrců. Navzdory všeobecnému mínění je v reálném provozu mnohem více rizikový než MS Windows nebo Flash Player, jak potvrdil například průzkum Kaspersky Lab. Podle stejné společnosti letos jedna z tzv. zero-day zranitelností byla využita k infiltraci desítek vládních úřadů červem MiniDuke (včetně toho českého).

Exploit může konat již při otevření PDF dokumentu, což je při provázání PDF prohlížeče s tím webovým velmi nešťastné. Uživatel často netuší, že odkaz nevede na webový obsah, ale na PDF dokument, který se zobrazí v okně prohlížeče. Google se proto rozhodl svůj prohlížeč vybavit vlastním plug-inem založeným na technologii společnosti Foxit Software.

V oblasti PDF dokumentů je to přímý konkurent Adobe, který se ovšem těší lepší pověsti nejen v oblasti bezpečnosti, ale třeba i výkonu a spolehlivosti. Google Chrome tedy dovede zobrazit PDF dokumenty, ovšem přinejmenším papírově bezpečněji. Ani v tomto kontextu nelze zapomínat na sandbox, který je jeho esem v oblasti bezpečnosti.

Google Chrome má spolehlivý a výkonný plug-in pro prohlížení PDF dokumentů založený na technologii firmy Foxit Software

Konkurenční Firefox má také prohlížeč PDF dokumentů. Ten jeho je založený čistě na webových technologiích, takže je vskutku multiplatformní. Nicméně nikoliv nepodstatná část uživatelů si stěžuje na problémy s výkonem a spolehlivostí zobrazení PDF dokumentu. Přestože Mozilla na tomto projektu pracuje již řadu let, evidentně budou potřeba ještě další optimalizace.

PDF prohlížeč, který používá Google Chrome, z licenčních důvodů není zařazen do otevřeného projektu Chromium a není zcela nezávislý na platformě, ale přiznejme si, že mainstreamového uživatele toto netrápí (alespoň ně přímo). Ten naopak vidí, že Google Chrome dovede zobrazovat PDF dokumenty rychle, spolehlivě a podle všech ukazatelů i bezpečněji než prohlížeče, do kterých „vnutil“ svůj plug-in Adobe Reader.  

Opera

O konkurenčních výhodách a nadstandardních funkcích nejsilnějšího evropského prohlížeče by se ještě nedávno dal napsat samostatný článek. Jenže Opera v současné podobě končí. Její nová verze již bude postavená na kódu z projektu Chromium. Vývojáři původně slibovali, že se změní jen technologické pozadí. Uvolněná preview verze naplnění tohoto smělého slibu ale nenasvědčuje.

Naopak to prozatím vypadá, že se naplní ta nejčernější očekávání, podle nichž Opera pro osobní počítače bude Chromium v mírně vyšperkované podobě v barvách norské firmy. Minimálně jedna z atraktivních nadstandardních funkcí by jí ovšem měla zůstat: Opera Turbo pro rychlejší načítání webových stránek a snížení objemu přenosu dat.

Opera Turbo je užitečná funkce pro uživatele připojující se přes pomalé mobilní připojení zatížené datovým limitem.

Funkce Opera Turbo slibuje úsporu až 80 % přenesených dat, tedy potažmo rychlejší načítání webových stránek. Jak toho může dosáhnout? Částečně díky kompresi načítaných dat procházejících přes proxy server, přičemž obrázky se převádí do formátu WebP, s nímž přišel Google jako s teoreticky datově úspornější alternativou za JPEG.

Při aktivaci funkce Opera Turbo se řadu prvků automaticky nenačítá. Například objekty využívající Flash jsou načteny až na přání uživatele. Opera Turbo svým způsobem přejde i do nové Opery založené na kódu z projektu Chromium. Ovšem v řadě ohledů se bude měnit. Tvůrci prohlížeče začínají u názvu, takže Opera Turbo se přejmenovává na On-Road Mode.

To je výstižnější název funkce, která má smysl především na mobilních zařízeních s konektivitou zpravidla svázanou datovými limity. Oficiální informace o všech chystaných změnách jsou kusé, ale Opera Software před časem podnikl několik akvizic, díky nimž získal zajímavé technologie pro kompresi videa na webových stránkách.

Je tedy možné, resp. pravděpodobné, že Opera Turbo, resp. On-Road Mode dříve či později umožní přehrávání webového videa, aniž by to představovalo až tak velký objem stahovaných dat. Nízké datové limity mobilních připojení totiž nejsou problémem pouze českého telekomunikačního trhu. V českých podmínkách se ale funkce hodí dvojnásob kvůli stavu mobilního broadbandu.

S výstavbou 3G sítí operátoři začali s mnohaletým zpožděním. Loni ji pak fakticky ukončili, aniž by kterýkoliv z velkých operátorů podle posledních dostupných údajů měl pokrytou většinovou část území (nikoliv populace). Operátoři vyhlížejí 4G sítě, jejichž masivní výstavba ovšem kvůli zpackané akci Českého telekomunikačního úřadu není zatím aktuálním tématem.

I pak se je ale dle náznaků od operátorů velmi nepravděpodobné, že by přišli s výrazně výhodnějšími datovými limity anebo je dokonce u vyšších datových tarifů zrušili. Z pohledu našince je tedy Opera Turbo či nástupnický On-Road Mode velmi atraktivní funkcí pro všechny notebooky, netbooky, ultrabooky či tablety. Uvidíme, jestli znovuzrozená Opera nakonec podobných funkcí nabídne více.

Maxthon: expert na nejrůznější zlepšováky

Maxthon vždy nabízel řadu různých ve své době nadstandardních funkcí a nejinak je tomu i dnes. Vzhledem k boomu velkých širokoúhlých displejů zaujme funkce pro rozdělení okna k na sobě nezávislému prohlížení dvou různých webových stránek. Dlužno dodat, že současná tradiční Opera umí totéž.

Maxthon podporuje rozdělení svého okna na dvě části, což se na moderních velkých širokoúhlých displejích hodí.

Specialitkou pod MS Windows (nevztahuje se tedy na prohlížečem rovněž podporovaný OS X) je možnost přepnout na jádro Trident prohlížeče Internet Explorer, které tak nahradí WebKit. Případů, kdy je to nutné, rapidně ubylo. Ovšem někdy se tato funkce stále hodí. Bohužel. Překvapivě přitom nejde jen o staré neudržované stránky z temné éry „webů optimalizovaných pro Internet Explorer“.

Zaujme také již integrovaná podpora blokování reklamy a podpora ovládání pomocí gest myší. Obojí ale nabízí i současná Opera v ostré verzi. Unikátnější funkcí je Multi Search, kdy je možné při jediném zadání vyhledávacího dotazu přepínat mezi výsledky vyhledávání různých vyhledávačů dle vlastního výběru. Od těch obecných po úzce specializované.

Šikovná je též vestavěná funkce pro pořizování screenshotů webových stránek. Zachytit lze jak právě viditelnou část v okně prohlížeče, tak kompletní právě načtenou stránku. Širší uplatnění si ale zřejmě najde tzv. noční režim, při jehož aktivaci Maxthon přizpůsobí design webových stránek pro pohodlnější a pro okolí méně rušivé surfování po webu.

V praxi to znamená, že prohlížeč ignoruje část stylopisu a změní barvy pozadí, textu a odkazů za tmavší (dají se nastavit). Weby jsou pak skutečně lépe čitelné a displej tolik nezáří. Neruší tedy třeba vaší drahou polovičku, když si v noci vezmete do postele notebook. Noční režim je možné aktivovat a deaktivovat manuálně, ovšem rovněž může být spouštěn a vypínán automaticky v konkrétní hodinu.

Maxthon má speciální režim pro vykreslování webových stránek pro pohodlnější a méně rušivé noční surfování po webu.

Opomenout nelze režim pro čtení, který z webových stránek vytáhne pouze primární textový obsah, jehož podobu si lze přizpůsobit pro co nejpříjemnější čtení. Veškerý rušivý obsah v čele s poblikávajícími reklamami je skryt. Zobrazí se tedy skutečně pouze článek ze zpravodajského serveru, webového magazínu či blogu. Ze známějších prohlížečů pro osobní počítače obdobnou funkci nabízí pouze Safari z OS X.

Další zajímavou funkcí je Dock, tedy postranní panel pro rychlý přístup k oblíbeným položkám (jak Maxthon říká záložkám), staženým souborům, online synchronizovaným poznámkám nebo RSS čtečce. Navíc na něj lze přidávat tlačítka pro rychlý přístup k populárním webům v čele se sociálními sítěmi. Pravá síla tohoto postranního panelu je ovšem v možnosti jeho odepnutí od prohlížeče.

Postranní panel prohlížeče Maxthon lze přesunout na plochu systému pro rychlejší přístup k webovému obsahu.

Pak se přesouvá na plochu, kde zůstává aktivní i po zavření Maxthonu. Funkce je atraktivní zejména z pohledu uživatele MS Windows, kde podobný spojovací můstek mezi desktopovým prostředím a webovým obsahem spolu s webovými službami neexistuje. Ne, že by si jej nešlo vytvořit, ale Dock je hotové řešení, které uživatel dostane až pod nos.

Pravděpodobně nejzajímavější funkcí prohlížeče Maxthon je ale možnost umístit stažené soubory do cloudového úložiště, aby byly přístupné na všech zařízeních, kde je Maxthon nainstalován. To může být široká paleta hardwaru, když současný Maxthon podporuje vedle MS Windows také OS X a z mobilních platforem pak Android a iOS v chytrých mobilech i tabletech.

Internet Explorer

Z hlediska nadstandardních funkcí je Internet Explorer chudým příbuzným konkurenčních prohlížečů. Microsoft horko těžko dohání ztrátu v elementárních funkcích, která vznikla hlavně přerušení vývoje Internet Exploreru na počátku tohoto století. Konkurenční prohlížeče mu ale dál utíkají. Nejde hovořit o nedostatku invence, protože Microsoft ani nekopíruje to, co vymysleli jiní.

Desktopový Internet Explorer 10 oproti předchozí verzi nepřinesl prakticky žádnou novou funkci orientující se přímo na koncové uživatele. Těch pár novinek, které se s ním spojují, jsou ve skutečnosti systémové funkce Windows 8 a Windows RT. Těžko říci, co Microsoft sleduje. Dosavadní Opera či Google Chrome potvrzují, že jednoduše ovladatelný rychlý prohlížeč a pokročilé funkce se nevylučují.

Největší novinkou v Internet Exploreru za několik posledních let je dotyková varianta v kontroverzních Windows 8.

Microsoft zapracoval na podpoře webových standardů, ale přesto se konkurenčním prohlížečům např. v oblasti podpory HTML 5 a příbuzných technologií dostal pouze na dohled. Posun ke špičce nelze Internet Exploreru upřít v oblasti výkonu, ovšem jen pro uživatele Windows 7 a novějších, kde také žádné killer-feauture nenabízí ani náznakem.

Nezdá se, že by Microsoft nebyl schopen nebo neměl čas přinejmenším okopírovat nadstandardní funkce z jiných prohlížečů. Spíše o to nejeví zájem. Prohlížeč Internet Explorer je v obdobné pozici, kterou Microsoft přiřkl antiviru Windows Defender ve Windows 8. V nouzi poslouží, ale kdo chce více než základ, musí hledat u konkurence.

U antiviru je to pochopitelné, protože se Microsoft obává antimonopolní stížnosti ze strany firem, pro které je prodej bezpečnostních řešení hlavním byznysem. Ostatně kvůli jejich negativnímu ohlasu se antivir nestal součástí již Windows Vista, ale až o šest let později Windows 8 za velmi opatrného našlapování.

Nabízí se tedy otázka, jestli minimální pokroky v nabídce nových funkcí, které jsou už často pro konkurenci naprosto běžné, nejsou výsledkem právě dřívějších antimonopolních řízení. Je to samozřejmě jen spekulace vycházející z premisy, že čím atraktivnější by Internet Explorer pro uživatele byl, tím lákavějším soustem by byl pro antimonopolní orgány a více by svou konkurenceschopností provokoval tvůrce ostatních prohlížečů. 

Tím končíme mapování současného stavu webových prohlížečů pro osobní počítače s trochou pohledu do jejich minulosti i budoucnosti. Seriál ale tímto dílem nekončí. Dále se zaměříme na atraktivní prohlížeče pro platformu Android, což je pro změnu nejrozšířenější platforma pro mobilní a přenositelná zařízení s operačním systémem v tom tradičním smyslu.

Poznámka: pokud není uvedeno jinak, v článku jsou zohledněny ostré verze prohlížečů a jejich funkce aktuální k datu vydání článku, tedy: Internet Explorer 10, Mozilla Firefox 21, Google Chrome 27, Opera 12.15 a Maxthon 4.0.6.

Našli jste v článku chybu?

12. 6. 2013 9:36

Dev (neregistrovaný)

Z Maxthon vychytávek stojí za zmínku ještě například:

Sdílení s přáteli (nebo mezi vašimi zařízeními) přes Cloud
Přehrávání internetových videí v samostatném okně (nebo možnost stažení)
Nové okno pracovní relace - pro více přihlášení na stejnou stránku
Zkratka pro okamžité skrytí prohlížeče před cizím zrakem
Ukládání obrázků pomocí klávesy CTRL + klik





5. 7. 2013 18:43

Je to jen Váš názor, ale v tomhle jste to poněkud přehnal. Když píšete o aktuálních ostrých verzích, tak pište jen o nich. Co je komu, co nabízí budoucí verze, která je ve stádiu vývoje a může se ledacos změnit.

Psal jsem o funkci, která je jak v současné ostré verzi, tak v současné vývojové verzi. Podle oficiálních vyjádření se s ní nadále počítá jako s klíčovou. V daném okažimu mi to přišlo optimální. Čistě o vývojové verzi a jejích novinkách jsme psal zde:

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

DigiZone.cz: Ohrozí Freedom TV přechodové sítě?

Ohrozí Freedom TV přechodové sítě?

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

DigiZone.cz: Sat novinky: slovenská TV8 HD i ruský NTV Mir

Sat novinky: slovenská TV8 HD i ruský NTV Mir

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka