Díky!
To se skutečně řeší, už asi dvacet let co to sleduju :-) Nejde o ten předpis, ale o kombinaci parametrů, barvové palety a nastavení rendereru - to totiž ve výsledku vede k jednomu určitému obrázku a ten si umělci normálně hlídají jako každé jiné podobné dílo.
Řešily i se i parametry, tedy jestli jen použití těch samých parametrů je porušení (c), tuším se k ničemu nedošlo. Ale co se řešilo jsou barvové palety nebo barvové přechody (někdo to považuje za ucelené dílo). Zajímavé je, že na to upozorňují hlavně uživatelé komerčního UltraFractalu, ostatní bývají v pohodě :-)
Matematické výrazy ani žádná množina příslušných koeficientů chránit autorským zákonem nejdou (v EU ani USA). To s těmi barvami je ale zajímavá otázka, jakmile popis pro vygenerování konkrétního obrázku začne připomínat netriviální zdroják, jde už o dílo ve smyslu zmíněného zákona. Chtěl bych ale vidět, jak bude soud určovat výši způsobené “škody” :)
Ano, matematické výrazy ani koeficienty samy o sebe nejde takto chránit. S tou barvovou paletou (ale i se samotnými barvami) je to složitější a záleží na kontextu.
Příklad s barvou - barva Milky je v EU chráněna trademarkem, ale to samozřejmě neznamená, že nejde použít například na WWW (namíchat si ji klasicky přes #684FA3). Chráněna je v tom kontextu, že ji nelze použít na obalu jiných čokolád (a možná by to uhádali i na obalech jiných cukrovinek zhruba stejného tvaru jako milka :-) Říká se tomu stejný "marketing segment" a asi to jde zneužít :-/.
Paleta, což je většinou sada 256 barev v pevném pořadí, je v podobném kontextu chráněna taktéž, tj. když například vezmu paletu, kterou vytvořili lidi z Fractalusu, použiju ji na vytvoření fraktálu a budu nabízet jako wallpaper, asi to bude problém (teď už bohužel nemůžu najít, s kým se to řešilo, ale skutečně někoho donutili stáhnout svá díla, ale nešlo tam o vyčíslení škody).
Děkuji za příklady. Je to zajímavé, já naštěstí z autorského zákona potřebuji jen znalost malé části týkající se práv souvisejících se smlouvami o dílo (SW), ale občas mě fascinují různé nuance a výklady autorského zákona týkající se grafiky nebo třeba těch fraktálů.
Teď trochu off topic: Měl bych námět na článek, nedávno jsem narazil na úlohu z raytracingu, která ale zohledňovala Einsteinovu teorii relativity. Neměl jsem zatím čas si k tomu najít více informací, ale pokud o tom víte více, určitě by to byl zajímavý článek z pomezí počítačové grafiky a (komputační) fyziky. (Já bohužel znám jen tu fyziku.)
Zajímavost článek nejsem schopen posoudit, ale napsaný vypadá velmi dobře. Zajímalo by mě však, k čemu se vykreslování a animace trojrozměrných fraktálů v praxi používá nebo jde-li jen o dosud neaplikovaný základní výzkum. Je to možná poněkud přízemní dotaz, ale vzhledem ke zjevnému rozsahu úsilí a nezanedatelné komunitě lidí, kteří se tomu věnují má, myslím, jistou logiku.
Dají se najít v některých renderovaných scénách ve filmech, například:
http://www.mandelbulb.com/2018/hal-tennys-fractal-art-in-guardians-of-the-galaxy-2/
http://www.fractalforums.com/fractal-news-across-the-world/new-fractals-used-in-movies/
https://dcdoolan.wordpress.com/2017/01/23/examples-of-graphics-animation-and-fractals-in-film/
Nebo ve hrách. Toto je extrémní příklad, kdy je celý svět generován procedurálně a hra (celý engine včetně procedurálního generátoru) má doslova pár desítek kilobajtů: https://www.mobygames.com/game/kkrieger-chapter-1