Názory k článku Vývoj zvukových karet pro platformu IBM PC po vydání karty AdLib
-
DOS -setup.exe se nastavil, poté možná i karta hrála ve hře.
Pamatuji na výměnu ISA za PCI a najednou ten Quake 3 Arena jel plynuleji.
https://youtu.be/xaf4lWI2TEk?t=20322. 10. 2024, 15:10 editováno autorem komentáře
-
SB 32 by si podla mna zasluzila svoje miesto v tabulke variantov SB, kedze ma aj iny wavetable cip aj inak navrhnutu dosku -- SIMM30 sloty v mojej verzii boli na konci dosky paralelne k faceplate, tam kde na vacsine obrazkov byvaju CDROM konektory.
Len na doplnenie - v tom case PC pouzivali SIMM72 prip. neskor prve DIMM. Podarilo sa mi v tom case ziskat z druhej ruky 2x 4MB moduly do zvukovky a hlavna RAM bola vtedy 2x 8MB Fast (non-EDO) 72pin. Rozdiel medzi FM a wave-table syntezou bol velmi pocutelny :)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelDíky za doplnění. Později to ještě poedituju. A ano, rozdíl mezi FM (s běžně špatnými bankami nástrojů) a wavetable nebo MIDI, byl obrovský. Ale hodně dělaly špatné banky nástrojů a také to, že OPL neumí dobře perkusní nástroje (je to všechno jako "opice mlátí do plechovek" jak někdo příznačně napsal).
-
Děkuji za opět skvělý a obsáhlý článek, úplná radost to číst :-). Snad jedinou drobnou připomínku (nebo otázku) bych měl k pojmu "sample" / "samplovací frekvence" / ... - proč nepoužít běžný český termín "vzorek" (a "vzorkovací frekvence" aj.)?
Měli jsme tu skvělou sérii článků o grafických kartách, teď tu máme zvukovky - je v plánu se věnovat i dalšímu hardwaru, který se běžně vyskytoval v čase DOSu, jakož i jeho specifikům, programování a dobovému kontextu? Pokud ano, pak další VELKÝ palec nahoru :-).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Díky! Ten seriál je vlastně jeden. Určitě dokončíme zvukovky, taky MIDI (MT-32 nejde vynechat), potom zkusím zpátky k CPU (specifika 286 a 386), dál uvidíme, sám netuším :)
jinak samply/vzorky, to je pravda. Mě to nějak "profesionálně" ujíždí, protože jsem dělával DSP, ale máte pravdu, šlo to napsal líp.
-
Seriál by si zasloužil publikaci... aspoň jako PDF ;-)
K CPU pamatuji éru, když jsem s nadšením hltal popisy architektur (v té době) revolučního řešení P6, Nexgen, Cyrix, AMD K5 a K6... to velké očekávání z něčeho bombastického, které se nakonec zase tak moc nekonalo a technologie byly vypilovány až časem v pozdějších CPU.
-
Moje první zvukívka byla Sound Bladter 2.0.
Nemohu ale uvěřit, že v článku není uveden velmi populární Gravis Ultrasound, fantastická a přelomová zvukovka, která nám přinesla wave table syntézu na PC. A to s fantastickou možností používat vlastní vzorky. Vzpomínám si, jak jsem sháněl paměťové čipy, abych ji rozšířil ram na 1 MB. Sound Blaster AWE ji přinesl až o dva roky později.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ja jsem schvalne vynechal vsechny karty bez FM syntezy. GUS a dalsi wave-table only zvukovky budou mit samostatny clanek (vlastne mam tuto cast uz napsanou, ale na velky clanek to jeste neni), stejne jako zvukovky s MIDI (ty jsem odbyl uplne)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Něco takového:
Článek o zvukových kartách určených pro osobní počítače kompatibilní s IBM PC by zcela jistě nebyl úplný, kdyby v něm nebyla zmínka o zvukových kartách <i>Gravis UltraSound</i> firmy Advanced Gravis Computer Technology, které byly v dobách kralování DOSu právem považovány za nejsnáze ovladatelné zvukové karty. Jedna z největších předností těchto zvukových karet spočívala v tom, že navzorkované zvuky bylo možné uložit do paměti RAM umístěné na kartě (u prvních verzí se jednalo maximálně o 1 MB DRAM; standardně byla karta dodávána s 256 kB, tuto kapacitu bylo možné pomocí paměťových modulů DIP zvýšit na 1 MB), přičemž o samotné mixování a přehrávání se staral přímo příslušný čip zcela nezávisle na činnosti počítače. To mj. znamenalo, že mikroprocesor počítače nebyl zatížen přehráváním zvuků a hudby, takže jeho výpočetní výkon mohl být použit pro jiné účely. Z tohoto důvodu byla zvuková karta <i>Gravis Ultrasound</i> (zkráceně <i>GUS</i>) velmi oblíbená u tvůrců dem, které jsou obecně velmi výkonově náročné, takže každé ulehčení práce mikroprocesoru počítače je vítané (ostatně právě princip práce <i>GUSu</i> se nejvíce blížil funkcionalitě čipu <i>Paula</i> na Amigách, které představovaly pro tvorbu dem takřka ideální platformu).
ale ještě musím udělat příklady v assembleru a tak :-)
-
Ne, ono se to od toho roku 92 snadno nasčítá. Poslední co jsem většího kupoval kupov je Pa5X za 120 litrů a k tomu wavesart platinum za 900 €, před tím Kronos za 100 litrů plus plus řadu zvukových bank, nemám sečteno, ale budou to celkem taky minimálně stovky dolarů, mezi tím jsem koupil pár levnějších synťáků za kolem 30 litrů, třeba VOX Continental, nebo mám sbírku všech reface od Yamahy, které mám rád. Poslední přírůstek z tohoto měsíce je Zynthian postavený na Rapberry Pi 5 a naprogramovaný v Pythonu, ke kterému jsem si koupil snad proslavený Pianoteq - fyzikální modelování piána (já chtěl hlavně ten Pianoteq a k němu něco kompaktního, jo jde připojit ke klávesám na čem jde provozovat). Tohle všechno je zhruba za posledních cca 6 let a všechno a je to živé. Také jsem začal letos objevovat virtuální synťáky, od Korgu jsem si pořídil celou Collection 5, kde je mimo jiné ARP 2600, od Rollandu sbírku jeho slavných synťáků jako Jupiter 8 nebo Juno 106, ale to mám jen na heaní. Byť uvažuji že přes sample robora si udělám vlastní knihovny zvuků, které si na tom nakroutím. Teď mě ještě láká a zvažuji pořízení OPSIX SE, tedy moderní FM synťák v kvalitním provedení, ale problém je prostor, takže možná nakonec zvolím také softwarovou verzi. Všechno to jsou pro mě zajímavé kousky. :-)
-
Nevím jestli to patří do vývoje zvukových karet, ale zajímavé by bylo i zmínit legendární "první" digitální synťák Synclavier, který se vyvíjel někdy od roku 1978 a v rice 1982 přinesl první komerční sampler. Tedy o 10 let dříve, než se objevila wavetable syntéza na PC.
Nutno podotknout, že wavetable vznikla až po samplerech a byla to z nouze ctnost, která reagovala na extrémní ceny a nízké kapacity tehdejších úložišť. Samplery přináší mnohem kvalitnější zvuk a možnosti než wavetable syntéza, ale tehdy za extrémní cenu. Podle hw výbavy se cena Synclavieru pohybovala mezi 200 000 a 500 000 dolary. Takže je jasné, že běžný hudebník si to dovolit nemohl. Ale používal ho například Michael Jackson, třeba na albu Thriller. Seriál o vývoji syntézy zvuku, ideálně od analogu bych uvítal. Ale i ta digitální syntéza má pěknou historii Synclavierem počínaje.
Pro srovnání, Gravis Ultrasound se oproti tomu dal pořídit za jednu výplatu běžného čechoslováka :-).
-
AWE32 zvukovka, ač jen ISA, už uměla současně nahrávat do system RAM (přes DMA) a zároveň přehrávat z on-board RAM, takže s ní šel udělat real-time efektový procesor.
Vzorky z DMA bufferu nahrané ze vstupu se překopírovaly do on-board RAM, na ně aplikoval efekt EMU chipem a poslaly na výstup.
Mělo to nějaké zpoždění, DMA buffer nešel úplně zkrátit, aby se vzorky nepřepisovaly.Pozdější PCI zvukovky uměly bus master, on-board RAM už nebyla potřeba, EMU chip si četl vzorky přímo ze system RAM. Zpoždění mezi vstupem a výstupem bylo minimální.
-
SB AWE 32, tuhle kartu jsem vyhandloval výměnou za SB klona s FM rádiem. Zaujala mě že má nějaké sloty a také byla o dost větší.
Provozoval jsem ji se dvěma 1MB moduly a díky ní a lepší kvalitě syntetizéru s vzorky nástrojů v ROM nebo uživatelskými v RAM jsem se vrátil k Transport Tycoonu, Doomu a Bloodu. Zvlášť tu rockovou kytaru v setupu -> test, si pamatuji dodnes. To byl dost velký rozdíl oproti šumicí FM syntéze. Někdy jsem se i z nostalgie vracel do toho setupu a tu rockovou testovací skladbu si přehrával jen tak pro potěšení.
V té době také jel Winamp a existoval pro tuto kartu plugin který využíval RAM buffer AWE 32/64 k přehrávání hudby a aplikování efektů Bass a Treble, ale také uvolnil hlavní kanál na kterém mohla běžet třeba hra, v tomto případě s vlastní muzikou na pozadí. A o mixování těchto 2 zvukových kanálů PCM a SYNTH se starala karta hardwarově a ne jak dnes CPU softwarově.26. 10. 2024, 19:52 editováno autorem komentáře
-
Dovolte mi jednu osobní vzpomínku.
Když tiše pominu Covox dobastlený do podoby osmibitové ISA karty, byl mou první zvukovkouSoundBlaster 16 MultiCD
.
Čert ví, kam se ta karta poděla (dost možná je někde mezi archivovanými poklady, nestala-li se obětí vyklízecí mánie mé milované ženy), ale originální krabice od ní mi zrovna včera spadla na hlavu. (Ne, nebyla tam, jsou v ní audiokabely.)
Pamatuji, jak jsem si ji pořizoval, společně s CD mechanikou Mitsumi. Na počítači jsem tehdy měl Windows 3.1 - ale většinu času jsem stále trávil v DOSu. Objednával jsem ji v obchodě, který prodával počítače až do letošního léta, kdy (pro mne) nečekaně ukončil činnost.
Tenkrát jsem neměl žádné CD, takže jsem v antikvariátu zakoupilRock Classics
s elektronickými versemi rockových hitů. (Ještě ho mám schovaný, občas je poslouchám.)
Ale moje hlavní motivace k investici do tohoto kousku hardware byla, že jsem si chtěl koupit datové CD s filmemPerný den
. Celkem správně jsem předpokládal, že to by asi s tím ISA Covoxem moc dobře přehrávat nešlo. (Ještě ho mám mám schované...)
Krátce poté jsem ještě doplnil sestavu o FM Rádio a později upgradoval na televizní kartuVideo Highway
. (Ještě ji mám schovanou, dneska mi přišla pod ruku.)
V téhle sestavě (SB16MCD + VideoHighway) jsem fungoval ještě několik upgradů - dokud jsem měl na základní desce ISA sloty. -
Moje první zvukovka (nepočítám-li též LPT1 port s několika odpory a kondíkem) byl až SB16 Value (CT2770), dodnes je doma, ale různými pokusy mu bylo kdysi ublíženo, takže při zesílení vstupu to ztlumí výstup (jakoby zkrat či co). Až relativně nedávno (i když to bude taky nějakou desítku let zpět) jsem se dostal i k AWE32, té jsem se již zbavil, zůstaly mi AWE64 (CT4500) i dvě AWE64 Gold (CT4390). Ve sbírce mám i SB Vibra 16 (CT2260) a z dalších pak klasiku s čipem ESS1868F a pak cosi s Aztech/Crystal čipy. Plus nějaké „PCI“ moderny.
Pak mám ale jednu zvukovku, kterou se mi nikdo nepodařilo identifikovat a netuším, co to bylo, natož kde by se daly najít nějaké dobové ovladače. Je ISA a je dokonce PnP, hlásí se jako AD-CHIPS Audio Adapter s následujícími detaily (zjištěno přes DOSový HWiNFO, nic dalšího momentálně nemám po ruce). Čip nese označení CMI8329A a dělí se na 5 dalších subdevices.
ctrlv.cz/iSXl
ctrlv.cz/YH9W
Mám nějaký tip z jiného webu, ale spíš by mě zajímalo, jestli to tady někdo někdy neviděl a neznal to osobně :).
On mě stejně asi nejvíc fascinuje ten „daughterboardík“ uprostřed (ten s vyfrézovanými popisky, aby nebylo jasné, co to je).28. 10. 2024, 23:04 editováno autorem komentáře
-
Moja prva zvukovka bola v roku 1996 OPTI 930, isa 16bit a vedela sb, sbpro, wss (16bit stereo), opl2,3. Mala tiez rozne cd konektory z nich jeden mi sadol na moju prvu 1x rychlostnu cdrom (rozhranie mitsumi, caddy vlozka). Nutnostou bola inicializacia karty pomocou pribalenych dosovych utilit do pozadovaneho rezimu vratane konfiguracie cdrom rozhrania. Chodilo to aj na dobovom linuxe (Slackware 1 ?) pokial som po inicializacci zvukovky v dose nahral linux cez loadlin.exe :D
31. 10. 2024, 21:22 editováno autorem komentáře
