Je škoda, že se Creative nepokusili u této řady zvukovek zvýšit vzorkovací frekvenci až k 48 kHz. Přitom v době slávy SB 16 už na dveře klepalo DVD, DVB...
Podle me si chteli nechat zadni vratka pro dalsi vylepseni. Alespon z cele te rady zvukovek, ktere byly v clanku popsany, mam ten pocit: kazda dalsi verze je o trosicku lepsi nez predchozi, ale zadny extra velky skok se nekona. Je tam videt prechod 8 bitu/22 kHz mono -> 8 bitu/44 kHz mono -> 8 bitu stereo -> 16 bitu stereo -> polyfonie (ale hodne programova, nic moc automatizovaneho).
Potom ty cipy Vibra byl IMHO krok zpatky, no ale co se da delat, kdyz ta karta s hrdym nazvem Sound Blaster nakonec stala par stovek.
Pokud si dobře pamatuju, Vibra neměla 16bit DMA a i při přehávání 16bit zvuku musela cpát data přes 8bit DMA. A byla Plug'n'Play (minimálně pozdější verze), narozdíl od klasického SB 16, který měl jumpery.
No prave, byl to krok zpet. Ono to PnP na ISA kartach bylo dost osemetne, vetsinou jsem to napriklad u sitovek vypinal (treba HP sitovky bud jely jako PnP nebo klasicky nastavovane) a u SB se zase toho tolik nenastavovalo - bazova adresa (tu snad kazdy mel na 220H), IRQ - vetsinou 5, DMA - no tady to bylo osemetne, prave kvuli 8/16 bitum :-)
Ale SB 16 (ASP) byla snad nejkompatibilnejsi karta na tehdejsim trhu, snad nikdy s ni nebyl zadny problem, postacilo nastavit promennou BLASTER, a to zvladla i takova lama, jako tehdy ja :-)
