Názory k článku Vývojáři preferují licenci GNU GPL, ale firmy se jí obávají

v pripade 1 musite sve programy vydat pod GPL , jestlize distribujete Vas program spolu s GPL knihovnou a tan Vas programu pro svou 'normalni' funkci tu GPL knihovnu potrebuje

v propade 2 nerozumim, proc byste musel linkovat BSD knihovnu dynamicky?

Samozrejme, mysli se v tomhle konkretnim pripade, ktery modelujeme veznovym dilematem. Jde o to, ze trzni vztah se snazi vsechno okamzite zuctovat, neexistuje zde koncept vzajemne duvery, jako v darkove ekonomice (napr. mezi prateli).

Ach jo, diskuse s tebou je jako diskuse s pocitacem - nejsi schopen chapat veci v kontextu.

Je to samozrejme predpoklad toho modelu. Jde o vzajemnou duveru v to, ze mi to ten druhy oplati. Tato duvera je zalozena na biologicke povaze cloveka (kterou firmy nemaji, a proto ji samozrejme ani nemohou mit nebo chtit).

Nejde jen o to, zda mi to druhá strana oplatí, ale zda to oplatí v očekávané výši. A to je jeden z mnoha problémů. Opakuji jeden z mnoha. Řekl bych, že nejlépe o životaschopnosti tohoto modelu vypovídá realita. Jste ochoten ji vnímat?

BTW firmy bez lidí neexistují. Ve firmách jednají lidé.

Kdyz byste si precetl uplne prvni prispevek, jasne tam pisu: "Obe maji sve vyhody a nevyhody." Takze nevim, o cem me chcete presvedcovat.

Ve firmach sice jednaji lide, ale to neznamena, ze se ty firmy tak ve vysledku take chovaji.

Uvedomujes si, ze duvera, o ktere mluvis ty, neni ta stejna, jako o ktere mluvim ja? Proste, tvoje duvera je v neco jineho (konkretne nejspis pravni ramec a penezni system, ktery tu trzni ekonomiku drzi pokupe). Ja mluvim o duvere, ze dostanes zpatky svuj dar (at uz od stejne osoby nebo od jine), na zaklade spolecenske dohody.

Ja si hlavne myslim, ze jsi ponekud naivni, kdyz si myslis, ze se firmy spolehaji na vzajemnou duveru. Chteji to mit vsechno pravne osetrene a to je prave duvod, proc jim darkova ekonomika, ktera je na duvere postavena, nevyhovuje.

To ale neznamena, ze se pokazde na potkani navzajem podrazi. V tomto pripade ta "zrada" (v terminologii veznova dilematu) ma tu formu, ze ten vztah nejde tak daleko, jak by mohl jit.

Duvera je jiste uzitecna, ale firmy se, celkem logicky, snazi maximalne vyhnout situaci, kdy se musi spolehat _jen_ na ni. Tohle je ten podstatny bod, ktery se ti snazim vysvetlit. Proto nechteji participovat v zadnem druhu darkove ekonomiky, protoze ta je postavena jen na duvere (v navratnost investice).

Precti si neco o veznove dilematu. Je to model, a "zrada" muze znamenat nejruznejsi veci. Typicky (v iterovanem dilematu) to znamena bezpecne chovani s nizsim ziskem.

Myslim, ze jsi nepochopil smysl napsaneho textu - prave proto, ze tam ta socialni konvence chybi (resp. chybi moznost ji vymahat hrozbou exkomunikace), opira se GPL o pravo.

To zrovna nemusi byt vzdy mozne. Pokud dotycna knihovna vyuziva nejake dalsi knihovny, tak pak je treba do dohody zatahnout i autory te podknihvny a pokud jde o popularni knihovnu (at uz ta knihovna nebo podknihovna) se stovkami prispevovatelu z celeho sveta tak je to mission impossible ...

A vy jste opravdu přesvědčen, že to je opravdu možné? Odkud víte, že "autor" je jediným autorem a že vás ostatní autoři právně nenapadnou? I když v tomto případě máte aspoň smlouvu a můžete se hájit na údajném autorovi, když použijete GPL tak jak je obvyklé, tak nemáte v rukách nic.

+1

Docela mne fascinuje, jak se tu někteří pohoršují, že nad GPL softwarem, že si po nich dovoluje něco chtít (požadavek šířit zdrojáky, když šíří binárky) a oni by rádi měli všechno zadarmo a bez jakékoli byť hypotetické možnosti, že by museli také něco dávat, ne jenom brát z cizího.
Někdo holt pořád žije v komunismu a myslí si, že má nárok na výsledky cizí práce, aniž by se musel jakkoli zapojit nebo poskytnout nějakou protihodnotu.
Podobně se někteří lidé pohoršují nad tím, že by museli platit za proprietární/ko­merční software -- tak ho jednoduše kradou a myslí si, jak je to bezva.
Je to prostě verbež a parazitismus, nemá cenu se s nimi rozčilovat.

Ale o tom to preci je, nikdo vam nebrani si to napsat ve vlastni rezii, jenze tu se resi, ze firma by chtela tu "knihovnicku" (na ktery nekdo mozna stravil par tisic hodin prace) pouzivat (protoze tech par tisic hodin je par stovek tisic/milionu Kc), ale nechce za to dat vubec nic.

BTW: Neznam zadny SW ktery by se z 90% neskladal z knihoven tretich stran. At uz napsanych na zakazku/koupenych nebo ukradenych.

Ostatne, prave premyslim o tom, ze bych na zaklade GPL dokopal jednoho dodavatele ke sdeleni zdrojaku od jejich "upraveneho" kernelu, ktery mi dela load 15 kdyz to nic nedela.

2martin: Zivim se dost dobre na to, abych si narozdil od tebe moh dovolit internet.

Zivim se dost dobre

Já vím. Parazitování na GPL SW a kážeš tu o morálce. Kolik pak jsi toho už vrátil komunitě, co?

na to, abych si narozdil od tebe moh dovolit internet.

zatímco já mám poštovní holuby. Gratuluji k titulu "trouba dne".

martin (neregistrovaný) ---.net.upcbroad­band.cz

Pred postovnim holubem vyhrava tak o brko v rychlosti a prohrava na cely care ve spolehlivosti.

No vidíte. Kdybyste rozuměl aspoň trochu podnikové ekonomice a měl trochu víc technických zkušeností, tak by vás tahle hloupá poznámka ani nenapadla.

2martin: No vidíte. Kdybyste rozuměl aspoň trochu podnikové ekonomice a měl trochu víc technických zkušeností, tak nemachrujete.

nikdy mně nepřestane udivovat, kolik je tady skrytých socialistů a komunistů.
Možná je to tím, že většina jsou mlaďasové, co si prostě ještě nevydělávají.
Až budete každý den makat, tak poznáte, že socializmus prostě nefunguje...

To si nemyslim, v male komunite, ze ktere muzete snadno exkomunikovat, komunismus funguje. Alespon tedy podle toho, co vidim na sobe. Pokud by firmy zacaly emulovat stejne chovani (vice mensich firem, spolecne zajmy), tak by to mozna taky slo.

A duvera pak skutecne ziska na cene, firmy i lide si ji zacnou hlidat a jednoho dne se mozna stane platidlem. ;]

v male komunite, ze ktere muzete snadno exkomunikovat, komunismus funguje.

Jo kibucy. Kde je jim dnes konec. Ať už se to někomu líbí nebo ne soukromé vlastnictví zatím několik desítek tisíc let vyhrává a nevypadá to, že by se to mělo v dohledné době změnit.

Kupodivu komunismus úspěšně fungoval stovky let v Řecku a možná i Římě. Padlo to ovšem na hubu ve chvíli, kdy bylo co vlastnit. Prvobytně pospolná společnost (nebo jak se to jmenovalo) měla k ideám komunismu ještě blíže a úspěšně fungovala tisíce let. To všechno prostě funguje dokud vlastníte jen to, co ssebou každý den můžete nosit. Proč se hádat o místo ke spánku, když zítra beztak spíme jinde? Proč si hromadit jídlo, když to stejně neodnesu a zkazí se to? Proč mít deset nožů, když stejně můžu řezat jen jedním? Vezmu si ten nejlepší a zbytek dám "komunitě".

Soukromé vlastnictví vyhrává "jen" cca posledních 2500 let. Komunismus opět zvítězí až zase nebude co vlastnit.

Kam na tohle chodíte? Dějiny naruby? Rozpor s evoluční teorií a přirozeným výběrem? No, užívejte si to.

Jaky rozpor s evolucni teorii?

http://en.wikipedia.org/wiki/The_Evolution_of_Cooperation

Co se trochu dovzdelat?

Zkuste si přečíst třeba tohle: Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života

Proc bych to mel cist? Ja prece nejsem ten z nas dvou, kdo tvrdi, ze spoluprace je v rozporu s evoluci, a ze vsechno na svete je jen soutez.

WTF? To jsou perly. Jedna za druhou.

Myslím že právě to se vám snaží říct.
Problém tržní ekonomiky je právě to lpění na naprosté "spravedlnosti", dostaneš to co sis vydělal a ani o halíř víc. Pak právě nastávyjí ty situace, kdy jsou lidi, jsou stroje, jsou suroviny ale všechno to stojí, protože není čím by si vzájemně zaplatili. Nebo třeba při prodeji nemovitostí, kdy si chce někdo koupit dům, ale nemůže dokud neprodá ten starý, na kterého má sice kupce ale ten si ho nemůže koupit dokud neprodá ten svůj...

To není problém tržní ekonomiky, ale některých jedinců, kteří si libují ve vytváření takových teorií odtržených od reality.

dostaneš to co sis vydělal a ani o halíř víc

Přidáno by holoubkové chtěli. O tom to je. Bonusy už nestačí. :-)

Blábolíte. Tak přesně trh funguje. Když si vyděláš padesát tisíc, smíš spotřebovat jen výrobky za padesát tisíc. Nevím jak jsi přišel že to je někdy jinak. A ty útoky ad hominem si pro příště odpusť.

Blábolíte. Tak přesně trh funguje. Když si vyděláš padesát tisíc, smíš spotřebovat jen výrobky za padesát tisíc.

Můžete mi ukázat, kde tvrdím opak? Já v takovém funguvání ale nevidím problém. Ostatně přesně tak funguje i ta dárková ekonomika. Takže?

A ty útoky ad hominem si pro příště odpusť.

Tvrzení, že to není problém ekonomiky, ale jedinců není argumentum ad hominem.

člověče vy jste buď úplně mimo nebo jste troll. Nehodlám s vámi ztrácet čas, možná pokud se vrátíte střízlivý.

Problem je, ze jaksi ta "soutez sobeckych genu" zpusobila, ze vetsina lidi sobecka neni (tedy prinejmensim podle ekonomicke definice racionality) - viz ultimatum game.

Tohle je proste urcity "darwinisticky redukcionismus". Nikde neni napsano, ze soutez genu musi vest nutne na to, ze lide soutezi vzdy za vsech okolnosti mezi sebou. Je to asi podobna hloupost, jako tvrdit, ze evoluce samotna odporuje 2. vete termodynamicke (tedy ze se systemy nemohou samoorganizovat).

Pokud dochazite k takovemu zaveru na zaklade uvedene knihy, pak jste to vy, kdo ji spatne pochopil, a nebo ta kniha vysvetluje evoluci spatne.

Pokud se se mnou chcete dal prit, vysvetlete chovani vetsiny lidi v ultimatum game v terminech "neustale souteze lidi" (jak to tvrdi na zacatku martin), a nikoli jako soutez genu (to totiz jasne, ale logicky to neplyne).

ze vetsina lidi sobecka neni

Jistě, že většina sobecká je (dokonce ve vašem modelovém případě jsou sobečtí všichni). Díky tomu totiž vůbec jedna strana přichází s nabídkou a druhá strana je ochotná o nabídce uvažovat. Obě strany tak konají pro _svůj_ prospěch nikoli pro prospěch toho druhého.

Snažte se rozlišovat spravedlnost a sobectví.

ze lide soutezi vzdy za vsech okolnosti mezi sebou

Že se tak děje vždy a za všech okolností tady nikdo netvrdil. Nemusíte slovíčkařit.

"Že se tak děje vždy a za všech okolností tady nikdo netvrdil. Nemusíte slovíčkařit."

Jak to? Vy odmitate pripustit, ze nekdy je motorem i spoluprace:

"Ale jsou to oni, co odmítají, že motorem je soutěž/souboj v nejrůznějších podobách."

Pokud to prestanete tvrdit, pak se vam rozpadne vase argumentace, proc nefunguje komunismus. Nebo proc nefunguje darkova ekonomika. Tam to totiz take muze byt k vzajemnemu prospechu (a navic do toho jeste vstupuje faktor toho, co mame vrozene).

I v komunismu muzete mit sexualni vyber. Jen bude probihat jinym zpusobem.

Vy odmitate pripustit, ze nekdy je motorem i spoluprace

Jak může být motorem spolupráce? Oprosťme se od manažerských klišé. I v týmu jde lidem o osobní prospěch. Týmová spolupráce je jen nástroj jak tento osobní prospěch maximalizovat. Pokud by člen týmu zhoršil svoje postavení spoluprací, tak spolupracovat jednoduše nebude. Snad nechcete tvrdit opak.

Je to opět prospěch, co udává tomu systému dynamiku.

To jsou takove semanticke hry. Stejne dobre bychom mohli rict, ze motorem vseho je snaha castic dosahnout stavu s nejnizsi energii. Z toho ovsem jeste nevyplyva, ze zivot neni mozny nebo ze spoluprace neni mozna.

I v komunismu muzete mit sexualni vyber. Jen bude probihat jinym zpusobem.

Ano. Jak se říká, papír snese všechno. Problém je, že takového vykonstuované stavy systému nejsou stabilní. A praxe to dokazuje.

Vsechno, co clovek postavi je take vykonstruovany stav fyzikalniho systemu, v kterem zijeme, a take to neni stabilni. Ma snad proto smysl se o to vubec nepokouset, nebo to povazovat za spatne? Tohle co rikate je "naturalistic fallacy" a "appeal to tradition" jak vysite (no, asi by se pro to hodila samostatna kategorie, ale to na veci, ze je to logicky omyl, nic nemeni).

Asi nema smysl se dal prit. Jen bych rad, kdybyste si uvedomil, ze experimentalne dokazat nemoznost neceho neni mozne. To se da snad dokazat jedine pomoci matematicke dedukce z axiomu (a to u komunismu zatim nikdo nepredvedl).

Vsechno, co clovek postavi je take vykonstruovany stav fyzikalniho systemu, v kterem zijeme, a take to neni stabilni.

Jak je konkurenční boj vykonstruovaný? Jak je nestabilní? Nestabilní a statické jsou/byly ty systémy, kde konkurence chyběla díky shora stanoveným direktivám (státním např.).

Jen bych rad, kdybyste si uvedomil, ze experimentalne dokazat nemoznost neceho neni mozne.

Tak to obecně možné je projitím celého stavového prostoru. Ale je mi jasné, že v daném kontextu ten prostor není zrovna malý. Každopádně s každým negativním pokusem se pravděpodobnost na existenci řešení snižuje. Používal jsem ty příklady jen jako doplnění a podporu mých tvrzení.

"Jak je konkurenční boj vykonstruovaný?"

Spatne ctete. Tvrdim, ze stabilita nebo prirozenost systemu nema s moznosti jeho existence nebo zda je ten ci onen system zadouci zavest nic spolecneho.

"Jak je nestabilní? Nestabilní a statické jsou/byly ty systémy, kde konkurence chyběla díky shora stanoveným direktivám (státním např.).

A nevyvraci uz samotna existence systemu, kde konkurence chybela, vase tvrzeni, ze konkurence je vzdy a vsude?

O te nestabilite a staticnosti tech direktivnich systemu bych se tedy hadal. Mnoho autokratickych spolecnosti zde bylo historicky mnohem dele, nez spolecnosti trzni.

A konecne, komunismus nijak nevylucuje konkurenci. Jednak takove navrhy existuji, a i treba OSS je takovy priklad.

"Každopádně s každým negativním pokusem se pravděpodobnost na existenci řešení snižuje."

A naopak, s pozitivnim pokusem se zvysuje. Ze ty pozitivni pokusy neznate je vas problem.

Stanislav Mihulka? Jestli je to ten známý pavědec tak se čtením nezdržujte a radši si najdete něco seriózního.

Ano RNDr. Stanislav Mihulka, PhD., ten z Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity. Jeden ze tří spoluautorů. Dalším je prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc z téže fakulty a David Storch, PhD z Karlovy Univerzity. Prof. RNDr. Hynek Burda, CSc. ve své recenzi mimo jiné napsal: .... Kniha může být proto použita i jako učebnice evoluční biologie, a to tím spíše, že učebnice podobného typu vlastně na českém, a dokonce ani na světovém trhu není. ... Tato kniha má proto předpoklady stát se světovým bestsellerem, jen by musela být přeložena do některého ze světových jazyků.

No jistě, něco jako Klausovy knihy, že?...

Ano, je pravda, ze teoreticky to tak neni, ale prakticky (z hlediska prodejce komercniho SW) ano. Je to videt z toho, ze komercni SW je z 99% uzavreny.

Proč by se nehodil? I v naší firmě používáme víc GPL softwaru než proprietárního shitu.

...Opakuju: cílem GPL je umožnit uživateli SW kouknout na zdroják. ...

nikoliv, cilem GPL je, aby vsechno software bylo GPL

To cilem GPL vubec neni, to je jen jednou ze zakladnich podminek. Cilem GPL je, aby kazdy mohl s tim SW nakladat dle libosti a podminky jsou upraveny tak, aby se nemohlo stat, ze se retez nekde prerusi => GPL je "nakazliva".

Tudiz pokud chcete GPL jen pouzivat, nemusite vubec nic, pokud jej ale chcete posilat dal, tak jste povinen vsem dalsim poskytnou stejna prava, jako mate vy. A aby ta prava meli, musite logicky dodat i zdrojaky sve casti aplikace.

No a k te statistice jste dosel jak? Btw. to ze se placeny software nekoncipuje jako open source, je docela logicke. Kdyz pouziti vaseho softu pod open source licenci spoplatnite, ziskate z obou konceptu (open source i close source) to nejhorsi. Neudrizte si know how a neziskate spolupracujici komunitu.

Nicmene ja chapu komercni SW jako takovy, na nemz mohou jeho tvurci zbohatnout. A zde mame opravdu velke mnozstvi takovych SW, ktere toto splnuji. A o tom jak jsou zastoupeny v nasazeni neni vubec snadne odhadnout (domnivam se ze drtiva vetsina softu na spojovacich prvku je postavena nad OSS i softu co bezi na sitovych serverech).

Mno a pokud hodlate ten pomer pomerovat mnozstvim zaplacenych penez za ten software, tak tam je to taky sporne. Kdyz kupujete Red Hat kupujete k nemu podporu, kdyz kupujete JBoss kupujete k nemu podporu a nikoli sw jako takovy. Spocitat rozlozeni zisku fakt neni jednoduche.

> ... proti filosofii OSS, kterou já osobně chápu jako filosofii svobody, ne čehokoli zdarma. GPL má garantovat, že mi zůstane svoboda kouknout se na zdrojáky toho, co používám, všechno ostatní jsou druhotné efekty.

Mrzí mne, že komunita svobodného software je tak slabá. Pracujeme velmi tvrdě (fsf a fsfe) na tom, aby si lidé uvědomovali, že svobodný software je tu pro to, aby zajistil svobodu pro každého v oblasti virtuálního - softwarového - světa. Neboli budujeme, jak náš ředitel rád říkává, "nový kontinent".
Proč ale reaguji na výše uvedenou citaci? Ve Vašem výroku je vidět ten smutný paradox toho, že používání termínu "Open Source" začlo proto, aby se lidé, kteří chtějí používat a vyvíjet svobodný software nemuseli zabývát otázkou svobody a namísto toho se mohli věnovat jiným - pro ně důležitějším - věcem jako je výkon, spolehlivost, kvalita a podobně. Bohužel jim - a většině ostatních - ale nyní uniká to podstatné; že by si měli vážit vlastní svobody a tu si hájit.
Pokud si toto uvědomujete, používejte prosím termín svobodný software. Přispějete tím komunitě a bude vždy jasné, že to, co máte na mysli, je především svoboda.

Totéž je problém celé této diskuse. Zabývá se povětšinou ekonomickými dopady licencí na jednotlivce či firmy. Kdyby se lidé tolik neoháněli po majetku a moci, určitě by se nám všem žilo mnohem lépe. A diskutovat o ideologích jako komunismus a jiných nedává valného smyslu, o to tu totiž vůbec nejde. Svobodný software v _první_ řadě respektuje vlastnictví každého jednotlivce jako jeho základní svobodu - svobody číslo nula a jedna.

Mrzí mne také, že tento populární server používá téměř výhradně termín "Open Source" namísto termínu svobodný software, čímž naší komunitě příliš nepomáhá.

> ... jestli mi oponujete a z jakého důvodů, nebo co jste vlastně chtěl říct :)

Musí být vždy příspěvěk oponující? I když to většinou tak nevypadá, nemusí být diskuse vždy ``hádka''.
Zkusím to tedy podat více polopaticky. Smyslem svobodného software je, jak vypovídá název, svoboda. Myslím, že není podstatné, kdo nás chce této svobody zbavit, zda ``ty zlé korporace'', vláda nebo někdo jiný. A ano, souhlasím, svobodně užívat moderní technologie, ale také svobodně se vyjadřovat, mít svobodný přístup k informacím, mít svobodný trh, obchod aj. Toto všechno může software ovlivnit. Příkladem může být Internet.

U toaletního papíru jsem se pobavil, dobrá narážka, jenom vedle. Fyzické objekty, jak víme, jsou něco jiného, než autorská díla.
Tuším, že budete kontrovat tím, že je to propojeno přes ``ty zlé korporace''. Rovnou odpovím, že si to nemyslím.

Co nás zajímá, je svoboda.

uniká to podstatné; že by si měli vážit vlastní svobody a tu si hájit.

To opravdu chápete GPL špatně. GPL je o svobodě SW nikoli svobodě uživatele!

Kdyby se lidé tolik neoháněli po majetku a moci, určitě by se nám všem žilo mnohem lépe.

:-D a to říkáte, že tu nejde o ideologie?

Svobodný software v _první_ řadě respektuje vlastnictví každého jednotlivce jako jeho základní svobodu - svobody číslo nula a jedna.

To je opravdu nesmysl. Svobodný software rozhodně není slučitelný s osobním vlastnictvím. Je jeho pravý opak - copyleft.

Není čemu se divit, že komunita svobodného sw je slabá. Zosobnění SW přidělením svobody je totiž dost matoucí.

Ten článek je opravdu mimo.

Pro začátek bych doporučil něco elementárnějšího http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastnictv%C3%AD

Můžeme pokračovat právními rozbory ukazující na komplikace aplikace copyleftu v našem právní systému.

Pak tu je třeba citace RMS: "Copyleft" is a pun on copyright, meaning to reverse the exclusive nature of copyrights by giving away (i.e., licensing) the copyright rights. To, že platnost smluv musíte podřídit platnému právnímu systému tj. copyrightu nic nemění na tom, že smysl je opačný.

V neposlední řadě je poučné si všimnout, jak se definice v čase měnily (někdo by řekl vyvíjely). Dost to připomíná např. vývoj výkladu(překladu) Bible.

Atd. atd. Ale co bych se i já namáhal.

Nejak nerozumim, v cem se mnou nesouhlasis. To co popisujes jsou uz konkretni problemy a reseni vyplyvajici IMHO z nekompatibility tech dvou svetu (darkove a trzni ekonomiky).

Ale to je asi trochu zavadejici - darkova ekonomika nema s dobrovolnosti co delat. Pokud existuje spolecenska konvence, ze se dary oplaci, pak to zkratka neni uplne dobrovolne. A nic na tom nemeni fakt, ze to drtiva vetsina lidi povazuje za spravne.

Pak tedy to tedy není nic jiného než směnný obchod na dluh.

Ano, jenže GPL není společenská konvence, ale smlouva mezi dvěma subjekty.
V tom je zásadní rozdíl. Společenskou konvencí v naší společnopsti je např. pravidlo "smlouvy se mají dodržovat". Ale jestli je tou smlouvou GPL nebo třeba komerční licence od Microsoftu, je fuk - společnost neodsuzuje problém "on nedodržuje GPL", ale "on nedodržuje smlouvu".
GPL není gift economy, protože dodržování GPL je vynuceno zněním smlouvy, nikoli společenskou normou, stejně jako dodržování libovolné jiné smlouvy.
Pokud by GPL měla fungovat pouze jako společenská neformální smlouva nebo konvence v rámci komunity, pak by byla bezzubá, protože mnoho těch, kdo by ji porušili, by byli uživatelé mimo komunitu (společnost), pro které odsouzení komunitou není trestem a vyloučení z komunity už vůbec ne, protože nejsou její součástí. A jelikož GPL existuje ve velmi otevřeném společenském prostředí, kde těchto uživatelů mimo komunitu vázanou konvencemi je mnoho, nemůže ani fungovat na principu gift economy. Pokud by se použití a šíření GPL softwaru omezovalo jen na komunitu dodržující pravidla GPL jako společenskou konvenci, pak by to bylo něco jiného (a formální GPL by ani nebyla potřeba), ale tak to prostě není.
A kromě toho, možná by stálo za to připomenout, že GPL není žádná "darovací smlouva" už proto, že nijak nevylučuje možnost nechat si za poskytovaný software náležitě (i nenáležitě) zaplatit.

Pro radu lidi v ramci komunity GPL konvence skutecne je, protoze nemaji s dodrzenim tech podminek problem. Z jejich hlediska to IMHO gift economy tedy je.

Pokud v ni chce participovat nekdo jiny, kdo tu konvenci neuznava, maji tam pro nej to pravni usporadani, ktere zarucuje, ze participace takovych akteru bude mit stejne podminky jako pro ty, co tu konvenci uznavaji.

Podle me, firmy toto nechteji akceptovat, protoze jim zkratka tyto podminky (ktere jsou forma gift economy) nevyhovuji. Prijde mi divne, ze to na zaklade tohoto hodnotis, jako kdyby to gift economy nebyla.

Je to asi podobne absurdni, jako kdybychom komunistickou spolecnost (bez soukromeho vlastnictvi, pokud by takova skutecne existovala) za ni nepovazovali jen proto, ze vzhledem ven (treba v zahranicnim obchodu) se chova naprosto trzne.

U malych knihovnicek pak muze byt dobrou licenci LGPL, aneb neco mezi. Kdo knihovnicku pouzije, musi se podelit o pripadna vylepseni te knihovnicky, ale nemusi otevirat cely program.

Ano, je to právě společenská konvence. Ovšem jak byste se díval na firmu, která používá GPL software a porušuje pravidla této licence s tím, že se jen chová "nekonvenčně"? Pokud by toto bylo možné, pak by GPL prakticky nebyla ničím více než apelem na společenskou odpovědnost uživatele.

No ale to, ze je to jen konvence, neznamena, ze nejsou sankce za jeji poruseni. Naopak, v uzavrenych spolecnostech (v kterych se darkova ekonomika vyskytuje spis) hrozi pri poruseni konvence vylouceni.

V nasi spolecnosti nam tohle nehrozi (nastesti), tak to musime resit pomoci prava. GPL to IMHO tak dela.

nechceš přijmout svůj díl dohody (něco za něco)

To je demagogie. Odepřením podmínek žádná dohoda nevzniká. Přesnější je "požadovaná cena je příliš vysoká tj. nabídka se mi nelíbí"

Nechceš přijmout svůj díl dohody -- nechceš přijmout dohodu jako takovou (vyloučíme možnost, že bys byl nepoctivý a vzal si zdrojáky a porušoval licenci).

Považovat cenu za vysokou nebo nabídku za nevýhodnou samozřejmě můžeš, tohle právo ti nikdo nebere -- je to jako ve fyzickém světě, kde si taky spoustu (většinu) věcí nikdy nekoupíš, protože na ně nemáš nebo se ti za ně nechce tolik dávat. Na tom snad není nic špatného, ne?

Dohoda vznikne oboustranným odsouhlasením podmínek. Tvrzení "nepřijmout svuj díl dohody" obecně evokuje porušení dohodnutých podmínek.

Nejde ani tak o přímé uzavření, ale o použití části kódu v jiném projektu (když jsem to jednou dělal, tak proč to dělat znovu).
<quote>Když se rozhodneš vlastní kód uzavřít*, jednoduše přepíšeš ty cizí části ...</quote>
A to je to čemu se chci vyhnout. Jaký význam má zveřejňovat zdrojáky, když z toho vlastně nic nemám. Pro mě nemá smysl používat GPL dokud nebude pod GPL všechno co dělám.

OK, jak tvoje teorie zalozena na neustale soutezi vsech tedy vysvetli jejich existenci? (A krome toho, Wikipedie neni postavena na altruismu, ale na reciprocite, a to je neco jineho.)

:-) Tak jednak to není "moje" teorie a za další nemá vysvětlovat něčí existenci, ale kvalitativní posun. Kvalitativní z pohledu zákazníka/spot­řebitele/uživa­tele o kterého se vede soutěž.

A Wikipedie není výdělečný projekt. Je postavená na dotacích ať už formou peněžní nebo službou (provoz, redigování atd.). Wikipedie ke své existenci nepotřebuje uživatele (leda by jejich množstvím soupeřila o dárce) a tudíž nepotřebuje zvyšovat svoji kvalitu - "ber nebo nech bejt". Asi byste se divil, kdyby se cena, za kterou by byli lidé ochotní používat wikipedii, rozpočítala na hodiny spotřebované na její tvorbu a provoz.

Není. Já je např. nepoužívám. Každý si může svobodně vybrat systém, který mu vyhovuje.
Potíž nastává akorát v případě, kdy se do toho začne montovat stát a vynucuje použití tohoto systému nebo třeba kancelářského balíku volbou programů a protokolů, které používá ve vztahu k občanům.

co znamena _potiz nastava_ ? jsou teda situace, kdy musim pouzivat windows nebo ne?

Velmi casto ano. Osobne znam nekolik pripadu specielne ze skol, kdy vyucujici zadavaly ukoly, ktere jinak nez na widlich splnit neslo, variantne to vyzadovalo sprosty rev na celou skolu (kupodivu prakticky 100% uspesnost).

Precti si zacatek vlakna:
>Spoustu softwaru si firmy vyvíjí pro vlastní potřebu, jako podporu svého byznysu.