Vlákno názorů k článku Vzdělávání v IT: informatika se učí všude, specializované obory nikoliv od j - Kdyby autor tusil, jak VS funguji, tak by...
-
j (neregistrovaný)
Kdyby autor tusil, jak VS funguji, tak by nemlatil o ruzovym sadu. Skola proste prijme klidne i tisice lidi, protoze na ne dostane dotaci, ale nasledne pro ne nema kapacitu, tak jich proste 70% vyhodi, i kdyby to byli nejakym rizenim osudu sami geniove.
Takova klasicka situace pak vypada zhruba tak, ze se vyuka porada pro 300-500 lidi najednou (a to klidne i cviceni), protoze je to levne (staci jeden duchodce zvanici cosi, co nikdo dal nez ve 3ti rade neslysi).
Jako bonus pak nasleduji akce na tema "sazka o pivo, ze je vsechny vyhodim" a vyhazovani studentu od zkousek napriklad na zaklade toho, ze nemaji nekde carku nebo hacek. A neprehanim ani trochu.
-
Petr M (neregistrovaný)
To by tak odpovídalo, nás na oboru dalo prvák 9 z 25, druhák 7 z 9. Kapacita ve věšině předmětů (dáno laborkama) 10 lidí. Aby se člověk posunul do druháku, musel hodně chtít.
A realita jsou i ty letecký dny. Jeden předmět jsem opakoval ve druháku prostě proto, že se učitel rozhodl pro nějakou konvenci zápisu, prozradil ji v 5. minutě první přednášky a to jsem ještě hleak parkovací místo... pak už predpokládal, že to všichni znají.
-
K těm skriptům: Jako pamětník starých časů soudím, že ani dřív to nebylo lepší. V mém oboru (MFF) jsme měli od 3. ročníku snad jediná skripta (s výjimkou vědeckého komunismu) a vše jsme si museli nastudovat z knížek. Naštěstí tenkrát CCCP kašlal na nějaká autorská práva, takže v Sovětské literatuře byly za pár korun k mání práce západních autorů, a to buď přímo v originále, nebo v ruském překladu.
-
j (neregistrovaný)
Nevim cim to, ale na FELu scripta vzdy vychazela nejdriv ve zkouskovym, vetsinou az po nem. A zaznamenal sem dokonce pripad, kdy dotycny chtel resit "autorska prava", kdyz si lidi scripta oscanovali a nasdileli je na LANce. Pokud mi skleroza slouzi, vyresil to snim dekan - vysvetlil mu, ze to on nesplnil svou povinost zajistit ucebni material.
-
Petr M (neregistrovaný)
Jj. Jde o optimalizaci nákladů. Na začátku se bere teorie, nálady na aulu pro 300 lidí a na jednoho přednášejícího jsou stejný od 1 do 300 studentů, tak je optimální jich tam mít 300, pokud je škola placená od kusu.
V laboratořích je to naopak. Pokud by se mělo 20 studentů během dvouhodinovky vystřídat třeba u elektronovýho mikroskopu, najednou by musela mít škola těch elektronových mikroskopů pět, navíc na něčem musí dělat i výzkum a kšefty pro firmy... A na těch 300 lidí z auly už prostě není kapacita. Sorry. Maximálně čtyři kusy na dvouhodinovku, tři dny v týdnu a šmitec.
-
atarist (neregistrovaný)
Tak ono je tam těch proměnných ještě daleko víc - náklady obce na dopravní obslužnost, odpady etc., kapacita kolejí a menz (a zvyšování cen za ubytování, protože díky pár školám, co nabírají 4x tolik studentů, prostě poptávka převažuje nabídku a tak. Na druhou stranu je pravda, že ani studenti nepoptávají kvalitu, protože si moc neváží investovaného času do vzdělání (jinde je to naopak, tam doslova každá hodina má význam, protože je studentem/grantem zaplacená a zapadá do celkového individuálního studijního plánu).
-
j (neregistrovaný)
Kdo na to ma, ten z ty skoly utece, protoze mu dojde, ze tam stravi 3 roky ucenim se kravin, a mozna, kdyz bude mit klidku, rok tim, ze se neco zajimavyho dozvi.
Studium davno zpoplatneny je, nebo mas pocit, ze 10k/mes, coz je tak stredni hodnota nakladu na VS, je malo? Uz i kvuli tomu dobre 50% studentu proste musi travit minimalne 1/2 den praci, aby se na te VS vubec uzivili. A tak misto na prednasky chodi na brigady. Kdyz najdou zajimavou praci, tak jim to ve spouste pripadu vyjde tak, ze se na tu skolu muzou krajcvajc .... Znam takovych desitky.
-
BrainLess (neregistrovaný)
Studoval jsem VS uz je to nejaky patek dozadu, lec mam nazor ze by VS meli byt zpoplatnene (investice do sve budoucnosti) a penize vyuzit pro zkvalitneni vyuky. Sveho casu jsem mel lektora na eng. ktery rikal ze splaci hypo na VS z USA. Nevim jak ted, ale kolem roku 1990 byla situace na nekterych VS dost tristni, protoze ti jenz neco umeli odesli do soukromeho sektoru a na VS zustali zoufalci a srdcari. Bohuzel v pomeru 10:1.
-
besoft (neregistrovaný)
Problem je v tom, ze v soucasne dobe je pristup vetsiny lidi ke vzdelavani takovy, ze 1) ZS musim vystudovat, protoze to se po mne chce, 2) SS musim vystudovat, protoze bez SS nedostanu praci, 3) VS musim vystudovat, protoze jinak nebudu mit praci, resp. musim studovat, protoze nevim, co bych jinak delal, nebo protoze chci mit studentske vyhody.
A ze strany vyucujicich jiz od ZS je to casto obdobne: poradne netusi, k cemu XYZ je dobre, nerozumi tomu, ale od studentu to chteji v duchu naucte se to jako basnicku. Vim o mnoho ucitelich na ZS a SS, ktere bych poslal do kamenolomu, protoze jako pedagogove jsou priserni. Studenti se neptaji, je jim jedno, ze ucitel je hovado, protoze oni studuji, protoze musi, nikoliv proto, ze by chteli.
Mohlo by se neco zmenit zavedenim skolneho? Mozna.
Z osobni zkusenosti si pamatuji, jak jsem byl rad, kdyz nam odpadla hodina anglictiny, protoze jsem anglictinu nepovazoval za neco, co bych nejak vyuzil. Kdyz o nekolik let pozdeji jsem prisel sam na to, proc je dobre umet anglicky a chtel jsem se anglicky naucit, uz se to zlepsilo, ale porad jsem byl velmi spokojeny s nasim ucitelem, domaci ulohy jsem treba i opsal, kdyz jsem na ne zapomnel. Teprve kdyz jsem si zaplatil lektora, tak jsem se dostal do stavu, ze jsem skutecne lektora otravoval s tim, proc je to tak a ne jinak, vadilo mi, kdyz lektor onemocnel a odpadlo to bez nahrady, ... V roce 2006 jsem byl v anglictine tak dobre, ze jsem si udelal certifikat CAE, a o rok pozdeji jsem ziskal praci v UK s hodinou sazbou > 15 GBP, tj. v prepoctu asi 500 Kc / hodinu, tedy diky vlastni investici do vzdelani jsem ziskal lepsi praci.
Pokud vzdelavaci system nebude "volnocasova aktivita", ale bude co k cemu, pak mi na VS nepoleze 70% studentu, protoze predchozi stupne vzdelani jim poskytnou natolik kvalitni vzdelani, ze jim to pro vetsinu profesi bude stacit. Firma dotycneho zamestna, napr. za 20K mesicne a behem 5 let si je vycvici v tom, co potrebuji, a postupne jim navysi plat na 30K mesicne, kde se to zastavi. Ti, kteri prece jen pujdou na VS a zaplati si ji, dostanou kvalitni vzdelani (sami ho budou vyzadovat), takze po 3 letech, az pujdou do prace, tataz firma jim rovnou da 30K mesicne s vyhledem dalsiho rustu na 40K v horizontu 5 let, navic budou mit teoreticky presah, takze budou moci jit do jine firmy.
Spocteme to: ten bez VS vzdelani, ale s treningem firmy, si v prvnich 5 letech vydela 60*20+1/2*60*10 = 1500 tis. ten s VS vzdelani v obdobi pracuje pouze 2 roky, takze si vydela pouze 24*30 + 24 = 744 tis. Za 13 let od zacatku prace prvniho, si prvni vydela 1500 + 8*12*30 = 4 300 tis , druhy pak 5*12*30 + 1/2*5*12*10 + 5*12*40 = 4 500 tis.
Pokud bychom uvazovali tech 1/2M investici do vzdelani, tak zbyvajici rozdil 300 tis, si ten druhy vydela za 300/10 mesicu, tj. za dalsich 30 mesicu => navratnost takoveto investice (za predpokladu bezurocne pujcky na vzdelani, coz byva beznym zvykem, ale take bez uvazovani studentskych slev) je 15.5 let. Jinymi slovy, je ti 35 let a mas dalsich 35 let do duchodu, kdy vydelavas o 1/4 vice nez clovek, ktery do vzdelani neinvestoval, takze ani ta hypoteka neni problem.
Je to podobne jako u bydleni. Tam se take muzes na izolaci domu vykaslat, budes mit malou hypoteku, ale za 15 let na tom budes jiz hure nez clovek, ktery ve svem produktivnim veku si vzal velkou hypoteku, dum izoloval, a za 15 let si uziva, ze naklady na vytapeni pokryje i z duchodu.
Samozrejme, ale se muze stat, ze za 10 let izolacni materialy budou zcela jine a ten prvni si dum zaizoluje teprve po 10 letech za 1/10 ceny, co zaplatil ten druhy, takze na tom budes lepe nez on. Stejne tak se muze stat, ze investujes do vzdelani, ale mezitim se profese, na kterou jsi cilil, stane mene potrebnou a ty misto za 40K nesezenes.
A posledni poznamka, co se tyce tech 1/2 M: bakalarske studium = 180 kr. Prumerny predmet na tech. skolach ma 5 kr. Student tedy musi absolvovat v prumeru 36 predmetu za 3 roky. Necht neni zadny vyber predmetu a 1 vyucujici pokryva 2 predmety, pak potrebuji minimalne 18 vyucujicich. Naklady (mzdy, prostory, ...) jsou cca 1M rocne na vyučujícího, takze potrebuji 18 M. Pri 1/2M skolne za 3 roky to znamena, ze minimalni počet studentu je asi 110 studentu rocne, coz si myslim, ze zhruba odpovida soucasnemu stavu na IT skolach, tedy v pripade, ze by mělo platit, ze mame kvalitnejsi ZS a SS, tak by tento počet musel klesnout a tech 1/2 M by bylo malo. Bud by si to VS musely dohnat odbornou výzkumnou cinnosti, nebo dotaci na studenta od státu.
-
Yenya (neregistrovaný)
> i kdyby to byli nejakym rizenim osudu sami geniove.
Já učím na Fakultě informatiky MU, a tohle "i kdyby" je fakt hypotetické a nereálné. Za posledních cca 15 let se populační ročník dvacetiletých zmenšil na nějakých 60 % původní hodnoty, a naopak na vysoké školy nastupuje daleko víc lidí. Člověk nemusí být žádný velký statistik aby odhadl, co to v průměru udělá s úrovní studentů.
Před pár lety jsem se dokonce dokopal k tomu vytáhnout si statistiky ze zkouškových písemek a udělat z toho graf (pozor, svislá osa nezačíná od nuly, aby byly lépe vidět rozdíly):
https://www.fi.muni.cz/~kas/blog/index.cgi/personal/bad-teacher.html
Samozřejmě géniové existují, ale je jich na absolutní počet o něco míň než před patnácti lety, a průměr je na tom ještě daleko hůř. Řekl bych, že u předmětu který měl 80% úspěšnost před 15 lety nemusí být pokles na dnešní 30% úspěšnost při zachování kritérií zkoušky nic neočekávaného.
No ale jinak - (následuje reklama :-) pojďte studovat na FI MU, za chybějící háček nebo čárku vás tady vyhazovat nebudou. I když v některých programovacích předmětech neradno zapomínat středníky, což je ale pochopitelné :-)-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/
-
Hezký graf. Předpokládám, že ti neúspěšní jsou ti, co tady na fóru tvrdí, že je VŠ k ničemu (protože na ni prostě nemají inteligenci). Kdyby se slevilo z požadavků u zkoušek, poškodilo by to ty nadané, pro než VŠ mají být, takže jediné rozumné řešení je držet laťku vysoko a smířit se s vyšší úmrtností.
-
davkol (neregistrovaný)
To snad záleží na konkrétním oboru (na konkrétní škole v určité době), ne? Jsou školy, kde zkouška z matematiky spočívá v odpovídání na otázky jako „jak se *zapisuje* derivace?“, a jsou stále ještě školy onačí, v kterémžto případě by student měl získat alespoň nějaký rozhled a snad schopnost abstraktnějšího myšlení.
-
Petr M (neregistrovaný)
Platí to i naopak.
V miniulé práci jsem spolupracoval s jednou firmou. Měli tam velice schopnýho programátora, Ing., s červeným diplomem. Pán, co pamatoval dvojnásobek oslav vánoc než já. Perfektně znal svou doménu, všechno mu fungovalo, prostě nebyl problém. profík každým coulem.
Do chvíle, než přišel za ředitelem zákazník, řekl "odebereme od vás X kusů vašeho zařízení (cca 70% roční produkce), pokud do vašeho zažízení dostanete naši SW knihovnu pro komunikaci. Dodáme ji jako header files + obj pro platformu Y." Ředitel nadšeně souhlasil...
Pan inženýr byl v pr... Od školy si vystačil s ASM51 a najednou po něm někdo chtěl za půl roku přepsat SW do C, který nikdy neviděl a na platformě, o které nikdy neslyšel... V té chvíli by jim i bastlíř se znalostí C a bez Bc byl dobrý.
Nikdy nezapomenu na jeho výraz, když jsme mu ukázali, jak ladit s pomocí JTAGu. Koukal, očička mu svítily,...
Pracujeme holt v dynamickým oboru a kdo chvíli nesledoval vývoj, je z doktora pouhým maturantem. Je to blbý, ale je to tak.
-
atarist (neregistrovaný)
Tyjo to je trošku divný. Jako chápu, že céčko nebyl jeho rodnej programovací jazyk, ale jestli zvládal mikrořadič 51 v ASM, tak to mohl +- ve stejném gardu překopat do céčka, na to nemusí ovládat všechny finesy, který céčko má (tím zde konkrétně myslím, že prostě pointry bude používat jako sprosté adresy a ne nějaký věci typu "pole ukazatelů na funkce vracející ukazatele na strukturu X")
-
j (neregistrovaný)
Jenze kdyz reknu, ze ma skola 100 mist, a stanovim kriteria na vstupu, pricemz tech 100 lidi bude od prvni hodiny dostavat podstatne a zajimave informace, tak samozrejme nikdy nedosahnu toho, ze jich 100 bude na vystupu, ale bude jich treba 80.
Kdyz mam 100 mist, ale prijmu 1000, tak mi 1/2 (nebo vic) z tech 80 utece, protoze dojdou k tomu, ze tohle nemaji zapotrebi.
BTW: A ty stredniky kontrolujete na papire, stejne jako poradi parametru funkce? Nebo ste uz postoupili do roku 1990, a pocitate s tim, ze tohle je soucasti vyvojovyho prostredi?
-
Yenya (neregistrovaný)
Tohle je jiny problem: ja nemam 100 mist, ja mam 1000 mist. Aspon teda u nas na FI MU nevim o situaci, kdy by nebyla mista (at uz sedadla v poslucharnach, nebo treba mista u pocitacu na cvicenich). A pochopitelne jsou zvlast seminarni skupiny pro ty, kteri si veri vic, a zvlast pro uplne zacatecniky, a vubec neni treba aby vsichni meli zapsane stejne predmety. To jste zustal nekde v roce 1990 :-). Neni duvod proc by mi ti dobri utikali.
Druha cast problemu je - jak bylo receno - ze za tech 1000 v prvnich par semestrech dostane skola zaplaceno. No ale za to ta skola nemuze, jak je ten system nastaveny.
Treti cast problemu pak je, ze je lepsi prijmout 1000 lidi, i kdyz jich dostuduje treba 200. Jednak neprijdu o ty, kteri se zrovna v den prijimacek spatne vyspali, a jednak je lepsi pokud je clovek vysokoskolskemu vzdelani vystaven aspon trochu, byt nakonec neziska titul.
(K BTW: ja programovaci predmety neucim, takze nemuzu soudit jak se tam hodnoti stredniky a jestli na papire nebo v pocitaci. Pokud ale ma clovek odevzdat funkcni a odladeny program v pocitaci, pak chybejici stredniky nebo jine poradi parametru funkce mohou precejen vyznam programu ponekud zmenit. A to i v roce 2015.)
-Yenya
-
j (neregistrovaný)
Jiny ptoblem to neni, ta skola je tak nastavena, ze prijme tech 1000 jen proto, ze za ne dostane penize, ale nema kapactu na to, aby jich byt treba i jen 500 tou skolou proslo. Proste jich musi 80-90% vyhodit, zcela bez ohledu na jejich schopnosti.
Mozna tam zustanou ti nejlepsi, jenze prakticke vysledky rikaji neco jineho. Realita je spis takova, ze ti nejlepsi si na te VS najdou praci, a na VS se vykaslou. Jestli je tohle ucel toho systemu, tak je neco asi dost spatne.
Sak ten funkcni program se taky vetsinou na tom pocitaci pise a ladi. Ja jem predkladam sve (a nejen sve) zkusenosti z toho, jak taky vyuka na VS vypada.
-
Yenya (neregistrovaný)
No ale ono to neni tak, ze jich musi 80-90 % vyhoit, protoze nema misto. Ono je to tak, ze jich 80 % vyhodi proto, ze proste nemaji studijni vysledky (napriklad ve srovnani s absolventy z pred 10 let).
K tomu kdo tam zustane, to je otazka. "Nejlepsi" muzou znamenat ruzne veci - "nejlepsi" muze byt clovek co se rychle nauci treba spravovat unixove systemy a site, je v tom fakt dobry, ale pak neda ani napotreti algebru a jde ven. A ano, z lidi tohoto typu pak cast "zavcas" zjisti, ze vlastne je lepsi vydelavat ve firme, a odchazi pred dokoncenim studia.
A pak jsou "nejlepsi", kteri rozumi nejen tomu unixu, ale treba i te algebre, slozitosti, paralelnim algoritmum, atd. Takovi zustavaji na navazujici magisterske a casto i pokracuji na doktorskem studiu. A nekteri z nich zase nejsou tak dobri programatori (= koderi), spravci systemu, a podobne.
"Ucel" systemu je nejspis oboji - nekomu dat aspon nejaky zaklad a poslat ho do praxe s aktualnimi znalostmi, a nekomu dat hluboke znalosti vcetne teoretickych, a zajistit mu potrebny nadhled nejen pro nejblizsi pracovni misto, ale i do budoucna.
-Yenya
-
balki (neregistrovaný)
Ak ste podobny kaliber, ako boli u nas na FIIT STU v Ba predmet Operacne systemy, tak sa nedivim. Ucitelia unixovych predmetov su padli na hlavicku. Ja som ten predmet presiel viacej so stastim, nez s rozumom, lebo ma bavilo hrat sa s linuxom. Ale vyhodenych bolo vela. Na chvilu mi tam zhnusili freebsd, ale uz sa to napravilo.
Je holt ina doba a unix nie je az taky oblubeny.
-
technomaniak (neregistrovaný)
Naschvál jsem váš(tvůj) příspěvek četl 3x abych to správně pochopil. Uniká mi vaše logika.
Věta cituji "Člověk nemusí být žádný velký statistik aby odhadl, co to v průměru udělá s úrovní studentů" přeci nedává žádný smysl - neboť pokud jejich počet poklesne pak by to nemělo udělat nic s úspěšnosti studentů ta by měla být prakticky při stejných schopnostech konstantní.
Závěr z toho grafu by správně měl znít : ŽE POKLESLA ÚROVEŇ(SCHOPNOSTI,DOVEDNOSTI) STUDENTŮ což se projevilo na úspěšnosti
-
JardaA (neregistrovaný)
Jojo, souhlas. Bývalý kolega, nyní docent/důchodce, byl proslavený svými olympiádami (a také tím, že kdo se přes něj ve třeťáku dostal, mohl skoro začít plánovat oslavu promoce, byť by ta připadala v úvahu za dva roky).
Olympiádami byly sady příkladů s odstupňovanou obtížností, jednalo se třeba o zjednodušování logických výrazů apod. Jak se přiznal, měl ty sady tři, pro jistotu, ale asi by stačily jen dvě :-), používal je DESÍTKY let (no comment) a tudíž nasbíral spoustu podkladů (pečlivě si je vyhodnocoval).
Už pár let po roce 1989 konstatoval evidentní a graduující zhoršování kvality studentů. Později konstatoval, že to, co dříve řešili bez problémů i ti (pod)průměrní, novodobí "výtečníci" vyřešit nedokázali. Podle něj studenti zejména zlenivěli ;-). -
Zdravím kolegu učitele
Ten graf je zajímavý, díky za něj. Přimlouvám se za zpracování statistik po roce 2010.
Učím IT cca 20 let. Řekl bych, že ten pokles stojí za hlubší zamyšlení, než jen skončit u klesající úrovně schopností a vědomostí žáků.
Jistě, žáků v dané věkové skupině ubývá a na VŠ se dostává větší procento populace. To samo o sobě působí významný pokles.
Za významné však považuji, že se mění celá oblast vzdělávání. Možná, že testy, ze kterých byly zveřejněny statistiky, už testují něco, co od současných žáků vlastně ani neočekáváme.Například od žáků neočekávám příliš mnoho paměťových znalostí. Nemám zájem, aby se před zkouškou něco nabiflovali a pak to zapomněli. Snažím se je vést k tomu, aby si vytvářeli svou vlastní znalostí bázi, aby se dokázali zorientovat ve znalostní bázi spolužáků a propojit ji se svou. Při zápočtech a zkouškách, tam kde to jde se maximálně snažím používat praktické úkoly a snažím se zkoušku přiblížit reálné situaci. Chci, aby při zkoušce používali svou znalostní bázi, chci, aby byli online a používali vyhledávače. Samozřejmě to neznamená, že uspěje každý, kdo si zkopíruje poznámky od spolužáka a umí dobře vyhledávat. Vhled do problematiky a pochopení důležitých principů není něco, co by se dalo snadno přenést, to je třeba vybudovat.
Ať se daří
-
j (neregistrovaný)
Chmm ... tak existuji i extremiste ... ovsem co si pamatuju ja, tak nejlip na tom byli jedinci, kteri si umeli pred zkouskou nalejt scripta do hlavy, a po ni je z ni vymazat. Osobne sem znal i clovicka, kterej si den predem scripta precet, zkousky delal vpohode za jedna a po ni se sel dycinky ozrat, coz daval obden.
Samo, tyden po zkouskach si z toho nepamatoval - zcela umyslne - vubec nic.
-
ded.kenedy (neregistrovaný)
Kdyby autor tusil, jak VS funguji, tak by nemlatil o ruzovym sadu. Skola proste prijme klidne i tisice lidi, protoze na ne dostane dotaci, ale nasledne pro ne nema kapacitu, tak jich proste 70% vyhodi, i kdyby to byli nejakym rizenim osudu sami geniove.
Kecas blbosti. VS (obzvlast technickeho smeru) doplaci na nadpocetne studenty, protoze min. skolstvi nastavilo podle urc. vzorce pocty financovanych studentu a pokud prijmou vic, tak na ne nedostanou ani korunu navic.
-
x (neregistrovaný)
Nepřeháníš - ty totiž přímo lžeš. Možná že existují školy fungující podle tvého popisu, ale nejde o standardní přístup. Platba za studenty je sice odvozena od jejich počtu, ale jen do určité hranice, za lidi nad limit škola nedostane ani korunu. Navíc v rámci škol mohou být specifická pravidla na rozdělení, například na ČVUT je fakulta silně penalizována, pokud studenty vyhází už v prvním semestru a ostatní ne. I poměr přijatí:absolventi může mít na rozdělování peněz vliv, což dále postihuje fakulty, které naberou "každého" a pak je vyhází.
-
host (neregistrovaný)
X má pravdu. Podle předchozího počtu studentů se nastaví maximální počet ministerstvem proplacených nově přijatých studentů. Pokud jich škola přijme víc, platí to ze svého, pokud výrazně méně, sníží se jí na další rok maximální počet ministerstvem proplacených nově přijatých studentů atd., kolotoč jede - stav na ČVUT (FEL). Cílem je omezit obrovské nábory studentů následované brzkým vyhazovem za účelem financování školy. Troufám si tvrdit, že to tak funguje všude (ČR, min. veřejné vys. školy, napříč všemi obory). Toto však většinou není problém technických vys. škol. Jejich problém je nedostatek kvalitních studentů v takovém počtu, aby se ministrerská kvóta dala vůbec navyšovat (a vracet na stav v 90. letech * redukce daná snížením populace v daném ročníku), a kvalita výuky. Aktuální stav je takový, že technické VŠ se pomalu mění na formát "akademie věd". Hlavní podíl financování se již před několika lety otočil ve prospěch "publikací" před "výukou" (aktuálně tak 65:35, jak kde), takže kdo nepublikuje, škole nevydělává, je na blacklistu a dostává se do situace, že nemůže učit (nemá bobříky). Kdo publikuje, nemá zase čas na výuku, a když už, tak učí to, co zrovna dělá (každý rok můžete změnit 30 % obsahu předmětu, bez reakreditace). To se samozřejmě odráží v kvalitě výuky a následně kvalitě výstupů školy - absolventů. Jistou nepříjemností je, že tento proces je pomalý (roky) a reakce "managementu" VŠ na stížnosti od budoucích zaměstnavatelů (na stížnosti studentů už se dávno nereaguje) je pomalá (až žádná, či záměrně Potěmkinova - u vesla jsou publikanti). Osobně mám zato (sledujíc systém zevnitř), že české technické vys. školství se nejenže ještě neodrazilo ode dna, ale ani si na něj ještě nesáhlo. Jaké škody toto napáchalo a napáchá v průmyslu, nedovedu odhadnout, ale podle rozhovorů se známými ve firmách to asi bude kolosální...
-
j (neregistrovaný)
Pokud vim, tak technicky skoly posledni roky berou kazdyho kdo se prihlasi, jenze to nic nemeni na tom, ze celej system je nastavenej tak, ze se nepocita s tim, ze by z ty deklarovany tisicovky uspela vic ne stovka, a proto je treba tech 900 vyhodit, zcela bez ohledu na jejich kvalitu nebo nekvalitu. A to jeste bonusove se z ty stovky mozna 1/3 dostane na obor, kvuli kteremu na tu skolu sli.
Taky to nic nemeni na faktu, ze vsechny skoly az do "redukce populace" uci hovadiny, ktere jsou na vyuku levne a slouzi vyhradne jako vyhazovaci predmety, nikoli k tomu, aby se nekdo neco naucil. Realita je takova, ze kdyby VS prijala 100lidi a zrusila ty hovadiny, tak se smrskne na 2-3 roky max.
Tragedii samu pro sebe pak je to, ze drtiva vetsina tech, co na VS uci, ma praktickych zkusenosti radove min, nez znacna cast jejich studentu. Takovi jsou zaroven povazovani za nejvetsi blbce - zcela opravnene.
-
Pavel Herout (neregistrovaný)
Nemohu se přít s Vašimi zkušenostmi, ale celkem s jistotou mohu říci, že je nemáte z Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni.
Pokusím se reagovat na několik Vašich výroků z pohledu vyučujícího na této fakultě.
"proste prijme klidne i tisice lidi, protoze na ne dostane dotaci, ale nasledne pro ne nema kapacitu"
Přijímáme pouze studenty do kapacity, kterou dokážeme zvládnout.
I kdybychom nakrásně přijímali jen kvůli dotacím (což neděláme), proč bychom potom ty přijaté studenty měli vyhazovat, čímž bychom se o ty dotace zase "chytře" připravili?"vyuka porada pro 300-500 lidi najednou"
Ano přednášky se pořádají pro 350 lidí najednou, ale cvičení ne. Ta jsou limitovaná kapacitou laboratoří (cca 25 studentů)."Jako bonus pak nasleduji akce na tema "sazka o pivo, ze je vsechny vyhodim"".
Mohu Vás ujistit, že málokterý z mých kolegů by udělal pro jedno pivo takovou hloupost, že by všechny studenty (samozřejmě míněno neprávem) od zkoušky vyhodil. Tím by se totiž zcela zbytečně připravil o drahocený čas, kdy je bude muset zkoušet znovu.
Možná, že to nevíte, ale součástí práce pedagoga na vysoké škole (alespoň těch univerzitního typu) je i vědecká práce. Ta je nutnou podmínkou pro dlouhodobou existenci vyučijícího na univerzitě. Připravovat se o drahocený čas, který na vědeckou práci potřebuji, tím, že bych jen tak (pro hloupou sázku nebo pro pocit své moci) zbytečně vyhodil studenty od zkoušky, je z mého pohledu nesmysl.
