Zprvu uveďme, že magisterské obory se vyskytují čím dál méně a IT je jeden z oborů, kde se to projevuje nejvíc. Klasický pětiletý magisterský obor už nabízí pouze jediná univerzita. Po střední škole tak nemáte jinou možnost, než nastoupit na tříleté bakalářské studium. Po jeho absolvování pak většina univerzit nabízí ekvivalentní navazující magisterský program na dva roky. Obecně lze říct, že bakalářské obory jsou obecnější a v navazujícím programu už se můžete víc specializovat. Platí to ale hlavně u samostatných informatických fakult s mnoha obory.
Základní rozdělení oborů
Při listování studijními plány zjistíte, že existují až desítky různých oborů. Netřeba ale panikařit, často jde o téměř totéž pod jiným názvem. Obory se dají rozdělit do těchto hlavních skupin:
- Aplikovaná informatika a Informační technologie – Nejrozšířenější a nejobecnější obory, ve kterých student získá solidní základ téměř ve všem, co se informatiky týká. Jde zejména o programování, správu sítí a databází a částečně i hardware.
- Matematická informatika – Pravděpodobně nejobtížnější obory, kde hraje hlavní roli matematika, logika a přeneseně algoritmy. Takto nazvaných oborů je v nabídce relativně málo, nicméně další jsou jim blízko. Např. ve všech oborech na známém Matfyzu (Matematicko-fyzikální fakulta) je silně zastoupena.
- Manažerská/ekonomická informatika – Obory, kde kromě znalostí informatiky získáváte i znalosti z oblasti ekonomie, managementu, financí apod. To se v praxi hodí např. pro řízení IT oddělení nebo např. pro práci vývojáře ve finančním sektoru.
- Informatika ve veřejné správě – Obor, který je přibližně z poloviny složen z technických předmětů, druhou polovinu tvoří studium práva a veřejné správy. Absolvent má samozřejmě nejlepší uplatnění ve veřejné správě, zejména při správě sítí, databází apod. menšího rozsahu.
- Specializovaná informatika – Jedná se o informatiku ve spojení s konkrétním vědním/profesním oborem. Oborů je spousta, ale většinou se vyučují pouze na jedné či dvou školách v republice. Zmiňme např. informatiku v dopravě, cestovním ruchu, archivnictví či bioinformatiku.
Na větších školách je oborů v nabídce víc, přičemž se většinou jedná o odnože Informačních technologií – např. se specializací na sítě nebo web. Tak jako tak, další možnosti specializace student dostane v rámci navazujícího magisterského studia.
Nenechte nudnou práci dusit vaše schopnosti a vlohy. Zajeďte si na zahraniční konferenci, čtěte a čerpejte inspiraci - třeba právě v tomto speciálu o vzdělávání. Nikdy nevíte, kdy vám v inboxu cinkne zajímavá pracovní příležitost. Zaměstnavatelé teď hledají nejvíc lidí za posledních 6 let.
Jobs.cz, hlavní partner speciálu o vzdělávání.
Některé univerzity už také stihly zařadit specializované a relativně moderní obory týkající se robotiky, bezpečnosti nebo mobilních technologií. Na druhou stranu může překvapit nedostatek oborů věnujících se počítačové 3D grafice. Tu lze na bakalářském stupni studovat pouze na Masarykově univerzitě v Brně.
Nejvíc nabízejí Brno a Praha
Mezi dlouhodobě nejprestižnější a zároveň největší informatické fakulty patří Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze, Fakulta informačních technologií VUT v Brně a Fakulta informatiky MU rovněž v Brně. To jsou koneckonců tři ze čtyř čistě informatických fakult v České republice. ČVUT a VUT přitom mají pověst více prakticky zaměřených fakult, Masarykova univerzita je trochu víc nakloněna k teorii a právě matematické informace.
Srovnávat vysoké školy je obecně velmi obtížné. Můžeme sice stanovit jasná kritéria a vyhodnotit je, ale co vám škola dá téměř nelze kvantifikovat. V dnešní době lze na webu najít reálné zkušenosti tisícovek studentů, které vám nakonec dají víc než hromady tabulek. Dále je vhodné prozkoumat nejen základní informace o oboru, ale i studijní plány apod. U větších škol má obvykle student i více možností volby. Pokud je naopak informatika jediný technický obor na dané fakultě, je zřejmé, že vám celé studium nalinkuje vedení školy.
Všechny školy nabízející studium informatiky si můžete prolistovat na Jobs.cz.
Bakalářské studium informatiky v současnosti nabízí celkem 53 vysokých škol, které zde všechny nemůžeme zmínit. Zmiňme ale aspoň pár dalších, které obvykle patří mezi první volby maturantů. V Praze jsou to již zmíněná Matematicko-fyzikální fakulta UK kladoucí důraz na matematický aspekt informatiky, Fakulta informatiky a statistiky VŠE a Fakulta elektrotechnická ČVUT. Slezsko pak volí zejména Fakultu aplikované informatiky UTB nebo Fakultu elektrotechniky a informatiky VŠB–TUO.
Informatika se vyučuje rovněž na jedenácti soukromých vysokých školách. U nich častěji nalezneme spíš informatiku se zaměřením na byznys než čistě technické nebo dokonce matematické obory. Výše školného se příliš neliší a pohybuje se kolem 50–60 tisíc korun za akademický rok. Jednou z výhod soukromých škol je menší počet studentů a větší ochota k přizpůsobení individuálním potřebám a možnostem studenta. Proto zde vysoký podíl tvoří studenti kombinovaného studia.
Přijímací zkoušky: matematika a studijní předpoklady
Téměř žádná škola u uchazečů o studium netestuje odborné znalosti z informatiky. Uchazeč tak může bez problémů uspět i tehdy, jestliže měl informatiku naposledy v deváté třídě a jinak zná počítač čistě jako uživatel. Takového člověka ovšem často „sestřelí“ smršť nových informací v prvních dvou semestrech, protože při výuce se přece jen počítá s určitými odbornými znalostmi. Informatika se tak řadí mezi obory s největší úmrtností studentů na počátku studia.
Ale z čeho že se tedy přijímací zkoušky skládají? Nejčastěji se jedná o matematiku, cizí jazyk nebo test studijních předpokladů, případně jejich kombinace. Výsledky studia na střední škole se obvykle v potaz neberou, ale některé školy (zejména ty bez přetlaku uchazečů) promíjejí zkoušku při doložení maturitní zkoušky z daného předmětu. Přijímací zkoušky jsou až na výjimky písemné.
Z testů studijních předpokladů pak zmiňme dva nejrozšířenější. Test obecných studijních předpokladů (OSP) organizuje společnost Scio a výsledky pak předává vysokým školám, které jej uznávají. Tohoto testu však užívají spíš menší školy, některé větší ale prominou přijímací zkoušky při dosažení velmi dobrého výsledku. Masarykova univerzita pak používá vlastní Test studijních předpokladů (TSP). Jedná se o testování verbálního, numerického, analytického a kritického myšlení, prostorové představivosti a kulturního přehledu.
Jak už bylo naznačeno, u informatiky asi nejvíc platí, že není tak těžké se na školu dostat, ale udržet se na ní. Často je ke studiu přijato cca 70 % všech uchazečů, což je ve srovnání např. s právy, medicínou, architekturou nebo některými ekonomickými obory velmi vysoké číslo. Na druhou stranu není výjimkou, že bakalářský titul nakonec získá jen polovina nebo i méně z nich. Studium informatiky rozhodně není procházka růžovým sadem.
