Není ajťák jako ajťák
Mezi laickou veřejností panuje představa, že existuje pouze jeden ajťák – zkrátka ten člověk, co dělá divné věci s počítačem nebo u počítače. Našim čtenářům je ale jasné, že pracovníků v IT existuje velké množství druhů. Srovnejme to například se stavebnictvím – architekt i zedník také oba de facto staví dům, ale jejich znalosti, možnosti a nakonec i platové ohodnocení je na úplně jiné úrovni. A podobně široká škála profesí je právě i v IT.
Před samotným zjišťováním, co a kde studovat, je důležité položit si otázku: co chci v IT dělat? Pro takového IT technika je vysoká škola jednoduše nadstandard, pohodlně si vystačí se středoškolským vzděláním a samozřejmě určitými odbornými znalostmi, které však může relativně snadno získat i mimo vzdělávací systém. Na druhou stranu takový softwarový architekt pracující na inovativních projektech bude potřebovat hluboké znalosti matematické logiky. A to je stále věc, kterou lze asi nejlépe získat na vysoké škole.
Druhy pracovníků v IT odděluje také Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO používaná Českým statistickým úřadem (ČSÚ), a to na dvě základní kategorie. Do kategorie ICT specialisté spadají analytici, vývojáři, správci databází či manažeři. Nižší kategorie ICT technici pak zahrnuje hlavně mechaniky, pracovníky podpory, správce webů atp.
Nenechte nudnou práci dusit vaše schopnosti a vlohy. Zajeďte si na zahraniční konferenci, čtěte a čerpejte inspiraci - třeba právě v tomto speciálu o vzdělávání. Nikdy nevíte, kdy vám v inboxu cinkne zajímavá pracovní příležitost. Zaměstnavatelé teď hledají nejvíc lidí za posledních 6 let.
Jobs.cz, hlavní partner speciálu o vzdělávání.
Počet IT odborníků stále roste
Jisté je, že počet lidí pracujících jako IT odborníci v ČR dlouhodobě roste, a to téměř lineárně. Drobný pokles jsme zaznamenali pouze v letech 2003–2005. Poslední čísla za rok 2013 říkají, že IT odborníků v České republice pracuje 148 tisíc, tedy cca 3 % pracující populace. Podobným tempem přitom roste jak počet IT specialistů, tak počet IT techniků. Pokud se podíváme na zaměstnání jako taková, nejpočetnějšími skupinami jsou technici počítačových systémů a pracovníci podpory, je jich shodně cca 21 tisíc. Programátorů je pak 18 tisíc (klasifikace odlišuje programátory a vývojáře).
Počet IT odborníků v ČR
V tom se tedy laická veřejnost nemýlí. Možnosti uplatnění v IT jsou a pravděpodobně dál budou přibývat. Otázník však visí nad tím, zda rychleji poroste poptávka, nebo nabídka. Jak to v podobných případech bývá, postupně budou zřejmě více ceněni odborníci se širším záběrem jako analytici, návrháři nebo i vývojáři. Dříve či později se nabídka a poptávka vyrovná a řadový programátor to bude mít obtížnější. Naštěstí je IT poměrně rozmanité odvětví a i řadový programátor může relativně snadno předčit ostatní – vhodným příkladem je znalost nových technologií.
Za pozornost stojí poměr specialistů a techniků. Česká republika se řadí mezi pouhé čtyři země Evropské unie, kde je techniků víc. Může za to především relativně velké množství servisních center a center technické podpory. Za vývojářské a programátorské velmoci na druhou stranu můžeme označit hlavně země západní Evropy, konkrétně Nizozemsko, Velkou Británii a Německo. Východněji nachází IT specialisté uplatnění také v Estonsku či Litvě.
Mzda? Silně nadprůměrná
Plat pracovníků v IT je nadprůměrný, to je dobře známý fakt. Podle posledních komplexních čísel z roku 2013 byla v ICT průměrná hrubá mzda 43 229 Kč. Průměrná mzda napříč obory činila 26 444 Kč. Nejvíc peněz berou vývojáři, nejmíň technici v oblasti telekomunikací. To je sice trochu mimo náš záběr, ale ČSÚ bere informační a telekomunikační technologie dohromady. Lepší obrázek dává statistika s rozdělením na podkategorie.
| Specialisté v oblasti ICT | 47 880 |
| – Analytici a vývojáři softwaru | 49 390 |
| – Specialisté v oblasti databází a sítí | 44 068 |
| Technici v oblasti ICT | 35 970 |
| – Technici provozu a uživatelské podpory | 37 149 |
| – Technici telekomunikací a vysílání | 29 707 |
Pracovníci s titulem berou víc
Hlavním cílem tohoto seriálu bude zjistit, jaké vzdělání IT specialisté potřebují a jaká je nejlepší cesta k jeho získání, což je aktuálně jedním z předmětů velkých sporů a diskuzí. Jedna skupina říká, že titul dneska bude mít každý a právě proto je jeho získání nutností pro růžovou profesní budoucnost. Druhá skupina zase tvrdí, že tím hodnota titulu devalvuje a právě proto je nesmyslné věnovat jeho získání tolik času. Odkazují se přitom na řadu osobností IT světa, které studium vysoké školy ukončily a místo toho se věnovaly projektům, které jim nakonec vynesly miliardy dolarů. Kde je pravda? Pravděpodobně někde uprostřed.
V tomto článku však nebudeme snažit zjistit celou pravdu, jen se podíváme, co na to říkají čísla. V roce 2012 IT specialista s magisterským vzděláním vydělával o téměř 25 % více než IT specialista s maturitou. Zajímavé ovšem je, že zaměstnanec pouze s bakalářským diplomem vydělával prakticky stejně jako zaměstnanec s maturitou. U IT techniků už se bakalářský diplom pozitivně projevuje. Jak ale víme, korelace a kauzalita není totéž a samotný vliv titulu na platové ohodnocení se od ostatních faktorů odděluje těžko. Ještě obtížnější je oddělit vliv vědomostí na vysoké škole získaných a samotného papíru – diplomu. S jistotou ale můžeme říct, že mezi IT specialisty je vysokoškolské vzdělání (tzn. alespoň bakalářské) téměř samozřejmostí. V roce 2012 jím nedisponovalo jen 16 % pracovníků.
Struktura IT odborníků podle dokončeného vzdělání
Stejně jako roste počet pracovníků v IT roste i počet vysokoškolských studentů informačních technologií, i když už ne tolik. V posledních letech růst zpomaluje a v současnosti IT studuje přibližně 23 tisíc lidí. Toto číslo samo o sobě nic neříká, podstatně zajímavější je fakt, že je to víc než 5 % z celkového počtu studentů terciálního studia, což Českou republiku řadí do první pětky v Evropské unii. Řada firem na to reaguje a přesouvají vývoj k nám, takže s uplatněním problém není.
Počet vysokoškolských studentů oboru Informatika
Závěr
Čísla ukazují, že je IT stále atraktivním oborem se slušným potenciálem. V dalších dílech seriálu už se podíváme na konkrétní otázky, které leží před zájemcem o práci v oboru. Na jaké škole mám studovat? U nás, nebo v zahraničí? A má formální vzdělání v IT vůbec smysl? Věnovat se budeme také alternativním formám vzdělávání na pomezí klasického systému a samostudia. Co požadují zaměstnavatelé? A jaké názory na to vše mají ti, kteří v IT uspěli? Od příště už se zaměříme jen na budoucí IT specialisty, tedy analytiky, vývojáře, programátorům, návrháře databází a další.
