Názory k článku Vzdělávání v IT: moc teorie, málo praxe, říkají studenti

Ideální je PHP to má vrstvy Perlu, C, Javy, Pythonu, Javascriptu i COBOLU :-)))

A vlastně proč ne? Ať se mladí vychovávají ve stylu "těžko na cvičišti, lehko na bojišti". Po 5ti letech výkladu OOP a funkcionálního programka v PHP bude další profesionální život programátora rájem na zemi :p

vidím docela rozdíl mezi "musim psat spoustu kodu" a ten jazyk mi umožňuje jakoukoli prasečinu, oop je optional a api je jaký pes taková ves. A třeba já beru gettery a settery jako užitečnou věc. Umožňuje to spoustu pěkných patternů a řídit enkapsulaci.

Nedrazdi hada bosou nohou, nebot *on* (k..) prijde a vsem nam to vysvetli!

Ano, to som si ako student myslel tiez.

Potom som prisiel do praxe a zistil, ze tie nadcasove programovacie principy nie su same o sebe spasonostne, pretoze kazdy jazyk je iny a kazdy vyzaduje iny pohlad a ine riesenia. Nehovoriac o tom, ze aj samotne zadania/zakazky maju kazda o sebe ine poziadavky, problemy.

Ono to nie je ani iny pohlad, ale skor o principoch, ktore sa niekde dodrzuju a niekde ich ponimaju volnejsie.

no ale vš není od toho aby vychovávála programovací "dělňase" a tyhle specifika se člověk vždycky naučí lépe v praxi. Ty obecné principy mají delší platnost a i když jsem byl taky mezi těma co brblal že je málo praxe tak tu jsem dohnal v následujících letech v práci... spousta věcí mi takhle došla až zpětně.

Ovsem kdo se poradne naucil Cobol, ten ma jeste porad vystarano :-)

no ja bych tedy v necem takovem nechtel pracovat i kdyby mi platili buhvico

To je jejich nezkušeností. Jednou uvidí, že bez znalosti konkrétních technologií si na chleba nevydělají.

Nejsem si tak jistý.
PHP by mohlo být na začátky super, protože je dost benevolentní a tak se člověk v úplných začátcích opravdu zabývá jen "programováním", i prostředí a způsob běhu programu je jednoduchý, tedy žádné prekompilace, balíčkování atd., protože na začátečníky je toho i tak dost. Plus jednoduše v kombinaci s Mysql třeba uvede začátečníka do užívání databáze.

Nicméně ale PHP ve své benevolentnosti (třeba parametry funkcí například) zase nedává začínajícím programátorům náhled, zkušenost a drill už na začátku a tím je nenutí extrémně přemýšlet nad datovými typy a strukturami v kódu, paměti a programu vůbec. A taky OOP v PHP je díky způsobu běhu programu spíš jen moderní a zapouzdřující záležitost, než že by mělo skutečný význam jako OOP v Javě nebo C, resp. C++.

Osobně si myslím, že PHP v rukou začátečníka dokáže napáchat na jeho rozvoji velké škody a nakonec bude stejně jednou vystaven těm "obtížnějším" jazykům jako C, Java ...

Možná ta otázka zní špatně. Možná by měla znít: "Jaký je to výklad, kolik je na něj času a co se pak od studenta očekává? Protože když budu mít naučit programovat ajťáky a budu na to mít 3 semestry, zvolím jiný jazyk než když budu mít učit jeden nepoviný předmět na ekonomce 1 semestr.

Ukludnime sa. Nie je dovod viest s PHP vojnu. On to ako jazyk sam o sebe nie je zly a svojmu ucelu vyhovuje. Inak by nedosiahol taky stupen vyuzitia. Ma dobru krivku ucenia.

Dobremu programatorovi prestane po case stacit a sam sa posunie k dalsim jazykom, kde uz sa deju tie krajsie veci.

True story.

souhlasím...to už je i ten kamenný pascal lepší

"Pokud existuje nějaký jazyk, vůči kterému je třeba vést vojnu, tak je to právě PHP. Kdybych měl zjednodušit důvody, tak protože je špinavým trnem v oku strojového boha."

To akoze myslis vazne, hej? No dobre... Tak si bojuj. :)

K argumentom sa vyjadrovat nebudem, pretoze nie je dovod. V PHP som pisal dlhe roky a robil v nom jednoduche weby a aj komplexnejsie webove aplikacie. Ak sa zvoli dobry pristup a nerobi sa vyvoj stylom halabala kockopes, tak ziaden zavaznejsi problem nie je. Z toho co bolo uvedene mi zivot zneprijemnilo maximalne tak to, ze PHP chape aj 0 ako FALSE a poobne. Ale aj to sa da vyriesit jednoduchym sposobom.

A ano, tiez som sa chvilu potkynal kvoli tomu, ze funkcie su casto pomenovane nekonzistentne a nekonzistentne je aj poradie argumentov. Ale tie najcastejsie pouzivane funkcie som si zapamatal a ostatne som vzdy diskutoval s referencnou priruckou. Ale to koniec koncov robim pri vsetkych jazykoch a nepoznam programatora, ktory nie.

Ak potrebujes mat v zivote nepriatela, proti ktoremu chces bojovat, tak kludne bojuj proti PHP. Ale v skutocnej praxi uvedene problemy nie su tak bolestne, aby robili z PHP nepouzitelny jazyk.

Kdyby se jazyky pouzivali vzdy na co byli navrzeny a ruzne se neohybali byla by to parada, to je presne pripad php jsou veci na ktere je bozi a je tuna veci na co to proste nepouzivat. Druhym prikladem budis java, opet pokud by zustala na serveru tak se o ni dodnes pisou chvalospevy, ale ne nekoho napadlo udet v ni gui a od te doby ma nalepku pomale potvory.

z gui v Javě je to bývalo složitější ale dneska už je taky pár pěkných frameworků - třeba vaadin - který překládá javu do JavaScriptu a dají se v tom udělat pěkné webové aplikace - člověk si vystačí se znalostí javy a css.

Java byla navržena pro filozofii jeden bytecode běží všude.
Ne jako jazyk pro programování servery, tam je Java vysloveně nevhodná.

Též o MySQL. Na škole obvzlášť.

Jediná dobrá vlastnost PHP je přetížení VM opkódů - https://secure.php.net/manual/en/function.uopz-overload.php . Už jen změnit jazyk samotný a bude to OK.

A podívejme, jak to mají na předních univerzitách v USA:
http://cacm.acm.org/blogs/blog-cacm/176450-python-is-now-the-most-popular-introductory-teaching-language-at-top-us-universities/fulltext
Jinak Python skvělý jazyk(sice v něm nedělám) - jen ty jeho knihovny jsou trochu hůře organizované.

Ano,
python je pro vyuku asi ten nejlepsi jazyk, pripadne jeste c# jo dobre navrzeny jazyk

ale programatori by si spis meli uvedomit, ze pokud jim jazyk umoznuje nejakou prapodivnou konstrukci neznamenato ze ji musim mermomoci udelat

Môj názor je taký, že je v podstate jedno akým ajzykom sa začína, ale jedna vec je veľmi dôležitá, musí to prednášať/vyučovať niekto kto má prax (ideálne programátori po kariére) a proste upozornia a naučia študentov čo sa nemá robiť, čomu sa vyhýbať, ako správne porgramovať, ako neprasiť kód. Toto vysokoškolským profesorom väčšinou chýba a učia presný opak.

co jsem zažil já, tak se pro výuku programování používala Java, c++ bylo volitelné a na pár předmětů se učilo něco jako assembler a na výuku OS čisté C. Chraň bůh žádné php.... úroveň byla velmi dobrá snad s výjimkou enterprise technologii(spring, javaee) tam to před těmi 5 lety trochu pokulhávalo

chyba hned v uvodu: "na na"
PS: 'nahlasit chybu' mi nefunguje (asi neb adblock+noscript).

Článek by se dal shrnout asi takto - co student, to jiný názor, takže z názorů studentů udělat závěr nelze.

K té teorii vs. praxi - vysoká škola je spíš o teorii, než o praxi. Od praxe jsou spíše střední školy. Zastávám názor, že je to střední škola, kdo by měl naučit studenty, jak co dělat, a vysoká škola pak dovysvětlit, proč to tak vlastně je.

A co se týká používání starých technologií - to může mít na svědomí akreditace. Studijní program se nějakou dobu připravuje, akreditační komise ho nějakou dobu schvaluje, takže už v době schválení studijního programu může tento být zastaralý. A ono se zrovna v IT dost blbě odhaduje, co bude populární za dva až tři roky (aby to v době schválení studijního programu bylo ještě aktuální). V tomhle má taky výhodu teorie - tak tak rychle nezastará.

Ono je to celé zavádějící. Špatně položené otázky budou nejspíše produkovat špatné odpovědi.

Přece i na vysoké škole jsou obory, které jsou více praktické a obory, které jsou více na teoretické bázi. A to záměrně. Můžou mít dokonce stejný obor pod jinými fakultami, který je koncipován jinak než ty ostatní. A to se týká i IT. Přece neexistuje 1 obor s názvem IT a neřeší se tu jestli má málo nebo moc praxe. Přece je tuna univerzit a která má IT tak aspoň 2-4 studijní programy + navazující.

Nemůže se pak ale někdo divit, že když studuje ajťárnu, nebo cokoliv, na univerzitě v nějaké horní-dolní, že tam není dostatek garantů, zkušeností, zázemí a projektů, a pak leze ze školy bez praxe, v lepším případě aspoň nabiflovaný. Ono je to totiž asi jednodušší, ale tím je to taky vykoupené.

A když se zeptáte firmy, no to je jasné. Ty by nejradši, aby jim školy vpálili už konkrétní specialisty na jejich pole působnosti. No to tak ale moc nejde. I proto, že co firma, to jiné zaměření.

S tou aktuálností je to horší, nejméně aktuální je to co bylo schváleno Akr. komisí ale přece výuka stojí na garantovi předmětu a ne na akreditaci. A konkrétně u oboru jako je IT obecně je velmi těžké držet krok. Kdo začne něco učit tak, aby to bylo aktuální za 5 let, až student leze ke státnicím?

No to samozřejmě nejde. Zde se očekává osobní invence, to ale u oborů vysokoškolských je nutností. Nejen v IT.

Se tu debatuje, jaky jazyky na skole pouzivat...
VSECHNY! Kazdej mesic jinej programovaci jazyk. Pouzit programovaci jazyk pro 2-3 ulohy a prejit na dalsi.

A kdyz jsem studoval na FELu, prislo mi, ze jsem mel malo teorie a zbytecne moc "praxe"...

Vsechny? Tak to by to studium bylo tak na sto let. Co si tak rychle vybavim, tak na FELu jsem na ruznych predmetech musel udelat ulohy v Jave, Ccku, C++, C#, Matlabu, Lispu, Prologu a Bashi. A urcite jsem na par veci zapomnel...

Ten student co rekl toto:

"Překvapilo mě na hodinách softwarového inženýrství, že metodám vývoje softwaru, které praktikujeme běžně v práci, se říká extrémní."

evidentne nevi ktera bije. Kdyz se neco jmenuje extremni, tak se to tak bude jmenovat i pote, co se to stane mainstream. By me zajimalo jesli stejnou vypovidaci hodnotu maji i ostatni komentare tech dalsich studentu. By se tak clovek mohl treba dozvedet, ze tim nepouzivanym historickym jazykem je treba Java :-).

Přesně toto jsem chtěl napsat.

Kromě toho přesně vím, jak si studenti na mojí škole stěžují. V předmětu teoretické informatiky všem chybí programování, když se má programovat, tak je to moc konkrétní a zbytečně se bazíruje na tom, že by program měl fungovat. Počítání datumů je příliš triviální, ale napsat algoritmus, který přečte z disku soubor jenom jednou je příliš komplikované. Domácí příprava je prý strašně časově náročná, ale rozvrhy ostatních kateder IT studenti nevidí.

Jo, az na tu drobnost, ze ti studenti narozdil od panu vedatoru, se tim posleze budou trebas muset taky zivit. A kdyz pak tenhle material prijde zadat o misto, tak je v 90% pripadu odkazou na to, at se nejdriv neco uzitecnyho naucej.

Nemám sice VŠ a nejsem programátor. Nicméně občas něco napíšu v Pythonu, C, a PHP (vše jen jednoduché, žádné krkolomnosti). Baví mě nevíce Python. U C si troufám řící že dokážu číst kód a pochopit jak pracuje - trochu jsem si vylepšil D.J.B Qmail. Bohužel jsem začal s PHP což byla asi největšíc chyba. No nic.

Zajímalo by mě ale, jaký máte názor toto (nevím jak probíhá výuka programování na VŠ, zda tam mají nap. výuku Unix systémů apod.):

Má takový programátor plně chápat jak pracuje systém níže?
Z praxe se mi zdá, že současní programátoři netuší co se děje v systému, když se zavolá např print(), co se stane se správou paměti a co s diskem když potřebuju otevřít soubor atd. Neučí se to, nebo se to dnes navyžaduje?

Pak to může dopadnout tak, že programátor programuje a správce přiděluje více a více paměti virtuálu a CPU, protože to přece je potřeba a je kde brát (ale ono nebude donekonečna).

Poslední dobou mi to připadá, že to je jako ta pověstná digitální demence. Jen používat, používat, používat, ale jak to funguje celé (HW,SW) to je mi fuk.

Z praxe se mi zdá, že současní programátoři netuší co se děje v systému, když se zavolá např print()

1. Řada věcí není přesně specifikovaná a jedná se o implementační detail - je tedy zbytečné se je apriori učit.
2. Dále je řada věcí poměrně komplikovaná (například spuštění Hello world ve vyšším jazyce může vést na volání stovek metod virtuálního stroje).

Ono totiž předčasná optimalizace je také zlo, optimalizovat se mají evidentní průšvihy a ty další až když to funguje a teprve se ukážou. Jinak třeba strávíte hromadu hodin na optimalizaci něčeho, co nakonec průšvih není a milisekunda tam nehraje žádnou roli. V praxi jde pak o peníze vyhozené z okna.

Myslis ze se optimalizaci da nazvat zrychleni neceho o 5 radu? Ja bych to nazval prasetem ktery to napsalo.

Za nasich cias som musel vediet vsetko od toho ako sa vyraba kremikovy procesor cez je ho navh, sposob prace (rozne architektury), assembler, az po OS, uplne vsetko. Potom este samozrejme rozne druhy roznych jazykov, Pascal, C/C++, LISP, Bash, SQL, ...
Samozrejmostou boli rozne druhy IPC ako shared memory, semafory, socket, pipe, file, ... zlaty QNX.
A v tom ze dnesny programatori skutocne nic nevedia o tom ako to bezi pod nejakym rozhranim ma za nasledok ze v niektrych situaciach nechapu preco nieco nefunguje takze v bezvetri sa im dari ale za dazda to uz neustoja.

My měli ještě paralelní realtime Prolog (japonský výmysl) a bylo zajímavé se v tom hrabat. C++ je oproti tomu primitivní jazyk s triviální syntaxí.

Ja je na jednu stranu chápu. Ony technologie jsou dneska hodně složité. Dneska už nevíš kolik taktu ti přesně trvá instrukce, ani embedak už nezná přesně co se děje ve svabech a vmko jazyka si jaksi samo paralelizuje provádění bajtkodu. Takovej progros ani netuší na kterým fs data pristanou a že se data hned po uložení do db nepropisujou. Že než se něco někam zapíše tak mezi drátem a diskem je 30 dalších fyzických a logických urovni. Že disky leží o 15 km dále na nakym logickým fs storage s tisíci parametrama na tuneni.

Na druhou stranu je fakt že by progros měl vědět základy. Jako že OS má jakési diskové cache a že třeba každá databáze má úplně jiné chování a že mít mezi nimi "univerzalni" framework a pak si zmigrovat třeba z sybase na Oracle a z něj na MySQL je fakt totálně mimozni nápad.
Stejně jako chtít stahování zdrojaku přes nezabezpeceny protokol, protože za éry pasnetu to taky tak dělali.
Progrosum prostě chybí dnes už základní it povedomi.

"Progrosum prostě chybí dnes už základní it povedomi."

Nechybí. On totiž (až na vyjímky) z nebe učený nikdo nespadl a dnes je všeho tolik a tak rychle se to mění, že ani není možné, aby měl člověk povědomí o všem.
Ono totiž je otázka, co je vlastně "it povědomí". Plácat o všem, to asi jde, ale mít nějaké "it povědomí" o všem na co se může kdokoliv zeptat, aby ohodnotil něčí "it povědomí", to asi ne

Progros by se nemel divit proc na projekt v rezimu utajeni nemuze stahnout vsechny zdrojaky k sobe a proc pracuje v uzavrene siti.
Progros by mel vedet ze kdyz mu rekne clovek ze na storagi neni misto, ze nemuze jit a argumentovat svemu nadrizenemu hromadou nepouzivanych desktopovych disku ve skladu na odpis.
Progros by mel vedet ze preklada produkt pokazdy na jinem pocitaci s jinymi knihovnami opravdu neni napad a ze je dobre mit jednotne build prostredi.
Progros by mel vedet ze kdyz ta masina na ktere dela neni v cesku ale u nej doma vic jak 3000km daleko, tak ze chvilku trva nez tam ti trpaslici doputuji.
Progros by mel vedet proc neprotlaci 300MB prezentaci k zakaznikovi mailem...

A muzu pokracovat dal.
Ale ma tolerance se dost snizila s praci mezi cizinci. Vazne uz nechci aby kolegove z jedne exoticke zeme zkoumali kde je vga kabel a jak ho nacpat do display portu. Uz je mi znamo ze tihle experti jsou trida v databazich, ale zapojit si dohromady uz jen predinstalovany desktop na to musi mit asistenci. To co zvladne kazda sikovnejsi sekretarka tak oni jsou v koncich.

Samozřejmě, že to má chápat. Na VŠ se to učí. Nicméně podle kódu, ke kterému se člověk dostane, to hodně "programátorů" nezná.

Programátor musí pasivně znát celý počítač na úrovni software, letmé základy hardware a související věci. Tím se rozumí že ho nepřekvapí běžné činnosti, například fungování protokolu TCP/IP.

Právě toto se učí v předmětech které mají v názvu "Operační systémy" - včetně základních komponent linuxového kernelu - minimálně FIT VUT :)

> Z praxe se mi zdá, že současní programátoři netuší co se děje v systému, když se zavolá např print(), co se stane se správou paměti a co s diskem když potřebuju otevřít soubor atd. Neučí se to, nebo se to dnes navyžaduje?

Učí, ale i další věci, které tohle všechno ovlivňují. Asymptotická složitost, zvolená technologie (počínaje knihovnou a konče jazykem/jeho virtuálním strojem).

Že je někdo prase navíc ještě nemusí znamenat, že je neznalý a že někdo něco naprasí ještě nutně neznamená, že je prase. Za optimální kód/technologii ve spoustě případů nedostane vývojář větší odměnu a může to být i naopak. A nezapomeň na to, že dnes spousta programů a systémů je složitějších než dřív, i když zdánlivě dělají totéž. Tím pádem se nerýpají lopatičkou ale bagrem a tomu odpovídá i ta přesnost.

> Pak to může dopadnout tak, že programátor programuje a správce přiděluje více a více paměti virtuálu a CPU, protože to přece je potřeba a je kde brát (ale ono nebude donekonečna).

Četl jsem diskusi, kde si někdo stěžoval, že mu editor Atom žere o 30 nebo kolik % rychleji baterku na notebooku než Sublime Text. Odpovědi se různily od "fakt o tolik" po "proč si to nestrčíš do zásuvky". Ten nový editor je nový (pro 21. století!), cool, používá hipsterské technologie a možná má i skutečné výhody, no ale je pomalý, žere zdroje a nedá se v něm moc pracovat s velkými soubory, no ale on je cool, je zadarmo, má nějaký potenciál, tak se používá. Časem se to o nějaké procento zlepší a lidi si zvyknou, že ta baterka prostě odchází rychleji.

Šlo by Atom napsat v C? Jo, ale za jak dlouho... Obešel by se svět bez Atomu? No, když by musel, ale proč? Mají lidi, kteří programují Atom, skutečné ponětí o "střevech" HW a OS? Někteří určitě,možná i všichni, ale to jim nezabrání dělat co dělají a jak to dělají.

podle mě je princip OOP právě o tom aby se člověk nemusel starat o tom co je "pod tím". Ne proto že programátoři jsou liné "lamy" co to neumí, ale protože i když je člověk sebelepší tak všechno najednou v hlavě mít nemůže a určité odstínění umožňuje soustředit se na konkrétní problém. To že je potřeba mít přehled o základech - složitosti a OS je bez debat. Ostatně jinak bysme všichni programovali v asembleru.

Ano, se vzrůstající složitostí problémů máme přirozenou potřebu používat vyšší abstrakce (větší bagry) a to logicky vede k tomu, že při výpočtech dochází ke zvýšené režii v podobě náročnosti na výkon procesoru, paměť atd. Není to ale jenom problém OOP, FP tím trpí minimálně stejně.

To je děs. Jak můžete vůbec srovnávat PHP a třeba Javu? Jediné co mají srovnatelné je kategorie - programovací jazyky. To je asi tak vše. Každý má jinou syntax, úplně jiný způsob kompilace a běhu programu, jinou oblast použití a vůbec jinou strukturu. (Pojmy OOP, sekvenční programování atd. beru jako obecné, ne jazykově vyhraněné, i když některé jsou jedno více a druhému zase méně.)

To je jako porovnávat jablka s hruškami a obořovat se na jablkáře, že jedině hrušky mají smysl.

Jediné smysluplné porovnání je asi jenom na konkrétním typu projektu a maximálně tak možná podle počtu používatelů a to ještě možná, protože to, že to má nejvíc lidí neznamená že je to nejlepší.

Jestli absolvent tvrdí, že má na škole málo praxe, tak v praxi řeší úlohy takové složitosti, že k jejivh vyřešení VŠ nepotřebuje. A že má code monkey VŠ titul, to jetřeba připsat dvěma věcem:

1. VS jsou tlačeny do nadbytečné produkce absolventů, abychom splnili EU kvóty ovzdělanosti

2. Vysoké (technické) školství je setrvale podfinancováno, takže se plní bod jedna

Následkem toho začíná Ph.D. znamenat to, co kdysi Ing. A pánové pracující u studia kašlou na abstrakce "vysšího" vzdělání - snaží se ho pochopittak, aby prošli - na víc nemají kvůli práci čas.

Vzdělání v těchto oborech je ztráta času. Vše si lze přečíst sám a rychleji. Koneckonců to tak funguje i na školách. Půl roku se "přednáší" a teprve během "zkoušení" si to lidé nastudují (v lepším případě, v horším se na to buď vybodnou úplně, nebo se zaseknou na nějaké banalitě, např. nekvalitních materiálech).
Částečně to lze kompenzovat, dělá-li člověk nějaké smysluplné téma, potká se s praktickými potřebami někoho a umí jako člověk s komerční praxí. Ale to je spíš výjimka a la Matt Pharr. Doporučoval bych pozornost upřít na většinu.
Pokud studovat, tak stomatologii, práva, finance, apod.

A poznámka k podfinancování školství - to snad nikdo nemůže myslet vážně. V přepočtu každá rodina platí desítky tis. ročně (se studentem, bez studenta, bezdětná) a speciálně techniky budou určitě opečovávanější, než takový výzkum tropických motýlů. Plus mají možnost významných příjmů, ale moc se jim nechce vykročit ze svého pohodlíčka (v každoročních dotaznících se největší část "chystá", "uvažuje" a "ráda by", hodně neuvažuje vůbec a málo skutečně něco dělá).

Každá rodina přispívá desítkami tisíc na vysoké školství?

Dobrý den, je to trochu zkratka, ale ano. Vychází to 10 na "vysoké školství" a 10 na "výzkum". Ať už máte doma výzkumníka, 30letého študáka, budoucího Baťu nebo Einsteina, mladé řemeslníky nebo jenom psa. O podfinancování a přínosu zrovna těch svých tisícovek nechť si každý udělá obrázek svůj.

1. Studovat tyto obory je možná ztráta času, pokud tam člověk nedává pozor a chodí u toho do práce. Každopádně vše nelze rychleji vyčíst jinde. Tuhle hloupost by už snad v prváku měla vyvrátit povinná matematiky s integrály. V matematice i v programování jsou problémy, jejichž elegantní řešení se do knih nepíší a pro při-práci-studujícího vypadají jako nudné akademické cancy. Budiž mu přáno, že je pak v praxi nemusí řešit a dovolí si tak z v vlastní neznalosti říkat, že VŠ je k ničemu.

2. Ať si třeba přispívá i 20 tisíc, jenom vůbec neřešíte a nemáte žádnou představu o tom, kolik z toho se dostane na platy a provoz konkrétního pracoviště a jak to koreluje s počtem studentů a absolventů.

Takhle se dá místo otravných semestrálek dělat v rámci prakticky zaměřených předmětů i něco užitečného a získávat praxi už během studia ...

http://ssp.fit.cvut.cz/

Tak portál mě vysloveně odradil.

Pro vstup je okamžitě vyžadovaná registrace jak pro firmy, tak pro studenty. Nemohu najít žádný seznam referenčních projektů, výsledků případně i příkladů řešených opensource projektů.

Alespoň něco o projektu jsem našel na ČVUT Wiki, ale hned tam na mě vybafne vysvětlení důležitosti NDA.

Zaregistrovat, zavázat NDA, skrývat na čem se pracuje.

https://wiki.cvut.cz/confluence/download/attachments/14057588/NDA-SSP.pdf?version=1&modificationDate=1390604512000&api=v2

4. Student je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl
v souvislosti s používáním Portálu, zejména o Obchodním tajemství a o činnosti, kterou bude
v návaznosti na používání Portálu pro Průmyslové partnery vykonávat (dále jen „Informace“).
5. Student se zavazuje, že Informace nevyužije pro svůj vlastní prospěch či prospěch třetích osob.

8. Student prohlašuje, že pokud tak Průmyslový partner bude vyžadovat, bude s ním jednat o
uzavření další dohody o mlčenlivosti, která by mohla rozšířit povinnosti Studenta dle této Dohody.
9. Povinnost mlčenlivosti platí i po ukončení používání Portálu a pro činnosti, které bude v
návaznosti na používání Portálu pro Průmyslové partnery vykonávat, a Student jí může být
zproštěn pouze dohodou s Univerzitou po konzultaci s Průmyslovým partnerem.
10. Strany prohlašují, že Dohodu uzavřely na základě své svobodné vůle, přečetly si ji a s jejím
obsahem souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy:

Takže znalosti získané z projektů (a množná i ve výuce) se smí použít jen se souhlasem Fakulty informačních technologií a ve smlouvě není žádné časové omezení. Pokud by byla uzavíraná podle zákoníku práce, tak pracovníka chrání - podnikání v oboru blokované max na jeden rok a s dohodou dopředu a platem dohodnutého příjmu, myslím min 80% platu. Ale je možné, že student ani ZP chráněn není.

Jsem také z ČVUT ale tohle se mi opravdu nelíbí, že se někde na ČVUT děje.

Tak studuji informace dál a zdá se, že to není tak špatné. To tvrdé NDA je jen krajní varianta, která se vyžaduje jen když je to vyžadované zadavatelem a default je právo zadavateli, škole i studentovi, minimálně u kvalifikačních prací.