O čem se ve školství celkově hovoří nejvíc? Asi o poměru teorie/praxe, resp. nedostatku toho druhého. Oslovení studenti se v podstatě shodli, že se v kurzech často příliš zabředává do teorie a praxi příliš času věnováno není. Příliš mnoho času se věnujeme jen plochým informacím, které nám moc nedají. Ocenil bych větší zaměření na na praxi třeba i při přednáškách, nemusí být jen teoretické.
Studenti se však také shodují, že velmi záleží na konkrétním kurzu a přístupu vyučujícího, jak kurz pojme. Nikoliv univerzitě jako takové.
Na druhou stranu se objevuje i opačný extrém. Absolvoval jsem předměty, které se měly zaměřovat na něco víceméně teoretického (např. vývoj webových aplikací) a zabředávaly příliš do konkrétních technologií (např. konkrétní framework pro konkrétní jazyk).
Studenti se shodují i v názoru na to, že by se primárně měly vyučovat obecné a nadčasové programovací principy, nikoliv konkrétní jazyky. Obvykle se tak nepřekvapivě používají hlavně C, C++ a příbuzné. „Jaký programovací jazyk se zvolí, je téměř jedno, je to jen syntaktický cukr,“ říká výstižně jeden ze studentů.
Poměrně negativně se studenti vyjádřili o celkové efektivitě studia, resp. skutečné využitelnosti získaných informací. Z hodně kurzů už si nepamatuju skoro nic, teorie se rychle vypaří z hlavy. Ale doufám, že alespoň něco mi z toho zůstalo.
Nepomáhá tomu ani laxní přístup části vyučujících projevující se nezájmem o inovaci výuky. Když je z vyučujícího silně cítit nezájem, je dost těžké vydržet dvě hodiny při smyslech.
Opět je ale třeba zdůraznit, že se to rozhodně netýká všech kurzů. Některé kurzy mi daly snad desetkrát víc než jiné, je to případ od případu.
Nenechte nudnou práci dusit vaše schopnosti a vlohy. Zajeďte si na zahraniční konferenci, čtěte a čerpejte inspiraci - třeba právě v tomto speciálu o vzdělávání. Nikdy nevíte, kdy vám v inboxu cinkne zajímavá pracovní příležitost. Zaměstnavatelé teď hledají nejvíc lidí za posledních 6 let.
Jobs.cz, hlavní partner speciálu o vzdělávání.
Studium IT je obtížné, ale dá se zvládnout
Žádný z respondentů se neodvážil říct, že je studium IT snadné – naopak. Nutno ale podotknout, že respondenti studují převážně velké informatické fakulty v Praze a Brně, které jsou považovány za nadprůměrně náročné. První dva semestry jsou „hardcore“, ale po nich už máte slušnou šanci, že to doklepete až k titulu,
potvrzuje student existenci pomyslného síta, kterým neprojde velká část nových studentů. Největším strašákem jsou jak jinak než matematické předměty.
Objevily se také výtky k časové náročnosti studia: Často vypracováváme práce domácího druhu (semestrální práce, domácí úkoly, zprávy…), jejichž vypracování je absolutně neobtížné až triviální, ale dohromady zabere desítky hodin týdně. Existují předměty, u kterých se člověk zapotí, ale u většiny jen zabíjí čas zbytečnostmi.
Obecně lze říct, že tady určitě nestačí začít až o zkouškovém. Semestrálních projektů i testů je hodně, což je ale vzhledem k praktickému zaměření (ve srovnání s jinými obory) logické.
Odpovědi na otázku ohledně aktuálnosti výuky (zahrnutí nových technologií apod.) se poměrně lišily. V některých předmětech jsme používali velmi staré technologie, již nepoužívané, přestože název nebo popis předmětu neobsahoval slovo historické.
Další student zase říká: Nepřijde mi důležité učit se s novými frameworky a tak. To si každý nastuduje sám, až bude potřebovat.
A jsme zase u toho, že by se výuka měla zaměřovat na obecné principy. Malé kurzy jinak mají větší možnost být aktuálnější než základní kurzy, kterými projde skoro celá fakulta.
Většina se vzdělává i mimo školu
Kvalitu studia významně ovlivňuje i to, jaké jsou k dispozici studijní materiály. Zde se odpovědi také různily, někteří je kvalitu a množství materiálů považují za dostatečné, druzí spokojeni nejsou. Myslím, že už by všude měly být běžně dostupné záznamy přednášek. Část vyučujících je ale ostře proti tomu, což nechápu, zvlášť v tomto oboru.
Je pravdou, že rozhodně nejsou k dispozici záznamy všech přednášek, ale obecně jsou v tomto technologické obory dál než např. humanitní.
Slajdy z prezentací se dají použít jako baseline (samozřejmě jsou výjimky) pro zběsilé hledání na Wikipedii a Googlu. Ano, téměř ke každému předmětu jsou skripta, ale ta jsou velmi často špatně napsaná.
Skripta opravdu mezi studenty příliš populární nejsou, ve srovnání s výukovou literaturou zvenčí je považují za nesrozumitelná a těžkopádná. Tím se dostáváme k tomu, že skoro všichni studenti čerpají informace i odjinud než ze školy. Z další literatury, specializovaných portálů apod.
Placené kurzy pochopitelně mezi chudými studenty příliš populární nejsou, ale nějakou bezplatnou přednášku či rovnou konferenci občas navštíví řada z nich. Takové akce pořádají nejrůznější spolky či organizace, kterým vysoké školy za výhodných podmínek poskytují prostor. Konference jsou super pro celkový přehled o novinkách v IT, ale s klasickou výukou moc nejdou srovnávat.
Část studentů se také účastní nepovinných certifikačních kurzů, které univerzity zprostředkovávají. Populární jsou zejména ty od společnosti Cisco.
Práce při škole? Skoro samozřejmost
Nakonec se podívejme na možná nejzajímavější oblast – jak to mají studenti s prací při škole? Všichni oslovení mají zkušenosti s prací v oboru. Co vím, tak většina spolužáků pracuje, aspoň příležitostně. Většinou něco programují.
Pracující studenti však považují za důležité zajistit si v zaměstnání jistou flexibilitu a když je třeba zabrat ve škole, tak práci na chvíli omezit. Alespoň co se týče programování, tak zaměstnavatelé obvykle vycházejí vstříc. Možné je to hlavně ve větších firmách, kde studenti spíš doplňují kmenové zaměstnance. Programuji jako OSVČ a zvládám. Ale musím si vždy dobře rozmyslet, kolik zakázek zrovna mohu vzít,
říká další student.
Studenti se rovněž shodují v tom, že ve škole získané znalosti v praxi nestačí a že o některých věcech, v praxi běžných, ve škole ani neslyšeli. Překvapilo mě na hodinách softwarového inženýrství, že metodám vývoje softwaru, které praktikujeme běžně v práci, se říká extrémní.
Je však třeba uznat, že se dnes už zkrátka existuje tolik technologií, že při nástupu kamkoliv se budete téměř vždy muset učit něco nového. Výuka ve škole rozhodně nemůže pokrýt vše.
Práci při studiu doporučuji každému. Nejenže si vydělám, ale i věci probírané ve škole mi pak dávají větší smysl,
říká jeden studentů s tím, že zaměstnání do určité míry také představuje náhradu nedostatečné praktické výuky. IT je jedním z mála oborů, kde už se zaměstnání při studiu považuje spíš za běžnou věc, než konkurenční výhodu. Nevýhodou naopak může být, když při výběrovém řízení ukážete jen diplom nepodložený praxí. Práce v IT je totiž stále relativně dost, takže absence praxe pro některé zaměstnavatele může být signálem nezájmu.
