Hlavní navigace

Webové prohlížeče: současní lídři a jejich historie (1/2)

6. 3. 2013
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Webový prohlížeč je dnes jednou z nejdůležitějších softwarových součástí PC. Nový seriál přinese postupně srovnání významných webových prohlížečů z nejrůznějších úhlů pohledu. V pilotním dvojdílném článku se podíváme na aktuální rozšíření jednotlivých prohlížečů a povíme si něco o jejich historii.

Tímto článkem otevíráme nový seriál o webových prohlížečích, díky kterému si budete moci udělat obrázek, jak si současné webové prohlížeče vedou v nejrůznějších disciplínách od bezpečnosti a ochrany soukromí přes podporu webových technologií a standardů po nabídku nejrůznějších bonusových funkcí. Začneme však aktuálním postavením webových prohlížečů na trhu.

Seriál bude věnován prohlížečům dostupných pro platformu MS Windows. Chtě nechtě jde o majoritní platformu na osobních počítačích, což se promítá i do webových prohlížečů a obecně webového prostředí. Nicméně většina prohlížečů, kterým bude seriál věnován, je postavena na open source základu a většina je rovněž dostupná i pro Linux.

Je lídrem Google Chrome nebo Internet Explorer?

Ještě před několika lety bylo obsazení pozice pro nejrozšířenější resp. nejpoužívanější prohlížeč zcela jasné. Trhu železnou rukou vládl Internet Explorer z dílny společnosti Microsoft, která jej dlouhodobě dodává jako součást svého operačního systému od dob Windows 98 až do současnosti. Aktuálně však není jasné, který z prohlížečů je jedničkou na trhu.

Existují dvě statistiky, ke kterým se obecně vzhlíží. Jednu poskytuje StatCounter a druhou Net Applications. Dlouhodobě však udávají diametrálně odlišné informace o rozložení sil na trhu webových prohlížečů. Je to dáno rozdílnou metodologií i jiným vzorkem webů, na kterých se zkoumá tržní zastoupení jednotlivých prohlížečů.

Nejčerstvější dostupná data pochází z února 2013. StatCounter uvádí, že jasnou tržní jedničkou je Google Chrome s tržním podílem 37,09 %. Internet Explorer je až na druhém místě, když si z tržního koláče ukousl 29,82 %. V kontaktu s vedoucím tandemem se díky podílu 21,34 % stále drží Mozilla Firefox. Toto pořadí platí od loňského jara, kdy Google Chrome přeskočil Internet Explorer. Tolik k elitní trojce.

S již výraznějším odstupem na čtvrtém místě následuje prohlížeč Safari od společnosti Apple, jehož tržní podíl za únor 2013 činí 8,6 %. Pátá příčka patří prohlížeči Opera z dílny norské firmy Opera Software. Ta v únoru opanovala trhu 1,22 % trhu. Ostatním prohlížečům náleží tržní podíl 1,93 %, Právě mezi ostatními prohlížeči se ukrývá i prohlížeč Maxthon, jemuž se v seriálu také budeme věnovat. 

Nyní se podívejme, jaká data za únor 2013 nabízí společnost Net Applications. V nich je pozice tržní jedničky rovněž silná, ale tou jedničkou není Google Chrome, nýbrž Internet Explorer ovládající prý nadpoloviční část trhu. Jeho podíl za minulý měsíc má činit přesně 55,82 %. Druhé místo dlouhodobě drží Mozilla Firefox, který si v posledním kalendářním měsíci ukousl z tržního koláče 20,12 %.

Google Chrome je s podílem 16,27 % až třetí, což je příčka, kterou ve statistikách Net Applications drží již delší dobu. Na lepší nikdy nebyl. O zteč alespoň té druhé se dosud pokouší marně, přestože podíl druhého Mozilla Firefoxu po neúspěšném atakování hranice čtvrtinového zastoupení na trhu nyní již řadu měsíců osciluje okolo dvacetiprocentní hranice.

Tržní podíl prohlížeče Google Chrome ale od loňského září s jednou výjimkou měsíc od měsíce mírně klesá, což je po raketovém vzestupu nejčernější série v historii prohlížeče Googlu. Nicméně Safari na čtvrté příčce má s aktuálním tržním podílem 5,42 % stále velkou ztrátu. První pětku opět uzavírá Opera, tentokrát s podílem 1,82 %.  Na ostatní prohlížeče zbývá jen 0,52 %.

Která statistika je blíže realitě? Na to je prakticky nemožné seriózně odpovědět. Nelze vyvozovat relevantní závěry z pouhého pozorování ve svém okolí, protože to určitě nepředstavuje platný globální statistický vzorek. Každopádně si ve dvojdílném pilotním článku k novému seriálu jednotlivé zmíněné prohlížeče stručně představme.

Internet Explorer: veterán s nálepkou nepřítele lidu

Internet Explorer je ze všech zmiňovaných prohlížečů nejstarší, ale jeho slavná éra nastala až na konci 90. let minulého století, kdy se objevil coby součást komerčně velmi úspěšného systému Windows 98. Od té doby Microsoft vlastním prohlížečem vybavuje všechny své operační systémy a právě to je podle mnohých důvodem jeho velkého rozšíření. 

Když se ujímal žezla, tak uživatelé moc na výběr neměli. Internet Explorer svého předchůdce na postu tržní jedničky, Netscape Navigator, převyšoval v mnoha ohledech, což přiznávají i jeho nejhlasitější kritici. Zároveň ale tvrdí, že v dalších letech až dodnes si vysoký tržní podíl držel a drží díky tomu, že je pro uživatele operačních systémů Microsoft Windows prohlížečem první volby.

Jak již zaznělo, od dob Windows 98 je totiž součástí každého operačního systému společnosti Microsoft, které stále nalezneme v průměru zhruba na 9 z 10 osobních počítačů. V Evropské unii a několika dalších evropských státech se proto uživatelům Windows XP a novějších od roku 2010 zobrazuje tzv. ballot screen.

V Evropské unii uživatelům Windows XP a novějších musí Microsoft dát vybrat, jestli chtějí používat jeho Internet Explorer nebo některý z konkurenčních prohlížečů.

Jde o obrazovku, která uživatele poučuje o možnosti vybrat si (jiný) webový prohlížeč a zároveň mu několik těch nejrozšířenějších dle nezávislých zdrojů (mezi nimiž je StatCounter i Net Applications) nabídne. Ballot screen je výsledkem antimonopolní stížnosti společnosti Opera Software, tvůrce konkurenčního prohlížeče Opera, u Evropské komise. Tahanice mezi Bruselem a Microsoftem ovšem příchodem ballot screen zdaleka neskončily

Internet Explorer byl v minulosti oprávněně kritizován za nerespektování webových standardů, byť jde mají status pouhých doporučení. Tvůrcům webů hodně komplikoval jejich práci, protože bylo třeba web navrhnout tak, aby v první řadě řádné fungoval v majoritním Internet Exploreru, ale zároveň také v dalších prohlížečích, které se naopak webovými standardy řídily. Ne všichni tvůrci webů tak ale činili.

ACID 2, orientační test podpory CSS v různých webových prohlížečích, byl pro Internet Explorer dlouho tvrdým oříškem. Vykreslit takto pěkně smajlíka umí až v posledních verzích. 

Ještě v první pětiletce tohoto století konkurenční prohlížeče vzhledem ke svému tržnímu zastoupení hráli marginální roli. Vznikaly tak webové stránky tzv. optimalizované pro Internet Explorer. Uživatelům jiných prohlížečů se pak v mnoha případech špatně zobrazovaly a některé webové služby využívající proprietární doplňky pro Internet Explorer byly uživatelům ostatních prohlížečů zapovězeny.

Microsoft svůj postoj změnil na konci první dekády 21. století, kdy už tržní postavení jeho prohlížeče výrazně oslabilo a kritika přístupu k webovým standardům a technologiím byla extrémně silná. Ostatně byla i součástí antimonopolní stížnosti společnosti Opera Software u Evropské komise. V roce 2010 tak přišel Internet Explorer 8 a přinesl zcela přepsané vykreslovací jádro Trident.

Zhruba od té doby se přístup Microsoftu k webovým standardům a technologiím oproti minulosti výrazně zlepšil a každá další verze jeho prohlížeče to jen potvrzuje, ale kritické hlasy se stále ozývají. Důvody jsou dva. Prvním je dlouhý vývojový cyklus a tedy i pomalejší pokroky v implementaci novinek (a zaostávání za konkurencí). 

Internet Explorer 10 si v testu podpory HTML 5 vede výrazně lépe než jeho předchůdce, který je schopen získat jen 138 bodů

Druhým pak zpřístupňování nových verzí jen pro nejnovější systémy Microsoftu. Tím se dopad implementovaných novinek zmenšuje, protože i jeho starší systémy mají velké tržní zastoupení. Například nejnovější Internet Explorer 10 podporuje pouze Windows 7 a vyšší, přestože předešlá Windows XP a Windows Vista mají v součtu zejména díky mimořádně oblíbeným Windows XP stále silné postavení na trhu. Konkurenční prohlížeče je běžně podporují.

Uživatelé pak poukazují na skutečnost, že nové verze prohlížeče Internet Explorer jim nepřináší tolik významných nových funkcí, přestože ze současných mainstreamových prohlížečů má dnes nejdelší vývojový cyklus, takže čas na jejich přípravu by měl být. Například nejnovější Internet Explorer 10 uživatelům Windows 7 nepřináší žádnou novou klíčovou funkci. Hlavní novinky pro koncové uživatele jsou dostupné pouze v operačním systému Windows 8.

Internet Explorer 10 má novinky primárně pro uživatele Windows 8. Uživatelům oblíbených Windows 7 toho moc nového nepřináší.

Internet Explorer je také často terčem kritiky kvůli bezpečnosti. Aktuálně je to mnohdy spíše kritika ze setrvačnosti. Můžeme porovnávat počty objevených chyb a rychlost jejich opravy, nicméně důležitý je širší kontext. Větší vypovídající hodnotu tak má například výzkum společnosti Kaspersky Lab. Podle něj Internet Explorer dnes není pro počítačové podsvětí lákavým prostředkem k realizaci útoků, což už o něčem vypovídá.

Experti z Kaspersky Lab analyzovali nejrozšířenější hrozby za třetí kvartál loňského roku a došli ke zjištění, že dohromady pouhá 4 % z nich využívají chyby v prohlížeči Internet Explorer anebo operačním systému Microsoft Windows (celkově 4 % na prohlížeč i systém). Internet Explorer a ani žádný jiný software od Microsoftu pak nefiguroval v první desítce softwarových produktů s nejčastěji zneužívanými chybami.

Mozilla Firefox: miláček davů prolomil ledy

V novodobé historii webových prohlížečů má své pevné místo Mozilla Firefox. Byl to právě on, který v první dekádě 21. století prolomil ledy a začal snižovat tržní podíl Internet Exploreru, jehož vývoj byl v té době de facto ukončen. Mozilla Firefox v první ostré verzi vyšel na podzim roku 2004 a stal štikou, která rozvířila vody už lehce zapáchajícího rybníčku s webovými prohlížeči.

Jedná se o multiplatformní prohlížeč s otevřeným zdrojovým kódem, za jehož vývojem stojí Mozilla Corporation, dceřiná společnost organizace Mozilla Foundation. Kořeny prohlížeče sahají daleko do minulosti. Je nástupcem nepříliš úspěšného balíčku Mozilla Suite, který zase těžil ze zdrojových kódů prohlížeče Netscape Navigator.

Ty byly dány k dispozici komunitě, když někdejší jedničku mezi webovými prohlížeči v 90. letech minulého století doslova zadupal do země Internet Explorer. Mozilla Suite se ovšem také příliš nedařilo, takže přišel nápad konkurovat Internet Exploreru jednodušším prohlížečem, který bude mít podobné ovládání. Vznikl tak Firefox a v prvních letech existence se mu dařilo velmi dobře.

Přitom téměř všechny marketingové aktivity byly založená čistě na komunitním principu, což nevypadá jako nejlepší cesta, jak konkurovat produktu mamutí korporace. Opak se však stal pravdou. Dnešní terminologií bychom řekli, že se z Firefoxu stal virál. O většinu propagace se totiž starali samotní spokojení uživatelé. Přecházet na Firefox bylo módním trendem a symbolem určitého vzdoru především mezi mladšími nadšenci.

Koncové uživatele si Firefox získal především podporou tabbed-browsingu. Tuto atraktivní a dnes samozřejmou funkcionalitu tehdejší Internet Explorer 6 nenabízel. Často používaným argumentem pro přechod na Firefox byla také bezpečnost. Hlavním tahák ale dodnes představuje podpora rozšíření, díky jejichž pestré nabídce si každý uživatel mohl a může sestavit de facto prohlížeč dle svých představ. 

Podpora rozšíření byla a je pro Mozilla Firefox klíčovou konkurenční výhodou, přestože se dnes objevuje i v konkurenčních webových prohlížečích.

Nástup Firefoxu se časově překrýval s boomem blogů, takže se bloggeři předháněli ve zveřejňování seznamu používaných rozšíření, aby ukázali, kdo z nich má lépe vyladěný prohlížeč. I to k rozšiřování Firefoxu přispělo minimálně budováním povědomí o jeho existenci. Z pohledu řadového uživatele už tu nebyl jen Internet Explorer a vedle něj nějaké mnohdy velmi svérázné prohlížeče, v nichž řada webů nefunguje tak, jak by uživatel očekával.

V jednu chvíli se zdálo, že Firefox může časem Internet Explorer dokonce sesadit z trůnu, ale po příchodu prohlížeče Google Chrome v roce 2009 začal Firefoxu docházet dech. Tedy alespoň co se růstu tržního podílu týče. Navíc Microsoft po agresivním nástupu vyzyvatele obnovil vývoj Internet Exploreru. Éra Firefoxu ale není u konce. 

Firefox je stále pro webovou scénu velmi důležitý, protože nese prapor otevřených (nejen webových) technologií a standardů, ochrany uživatelů a jejich práv a soukromí. Mozilla nemá obchodní zájmy jako Microsoft či Google, takže si může dovolit jít někdy tak trochu hlavou proti zdi jako v případě blokování plug-inů či omezení podpory cookies třetích stran.

Mozille došla trpělivost s bezpečnostními problémy plug-inů. V budoucnu budou moci ve Firefoxu všechny kromě nejnovějšího Flash Playeru běžet až na přímý pokyn uživatele.

Otevřené jádro Gecko, které je vyvíjeno primárně pro Firefox, je pak nosnou technologií pro řadu dalších softwarových projektů. Za všechny lze jmenovat balíček SeaMonkey navazující na tradici Mozilla Suite, hudební přehrávač Songbird či e-mailové klienty Thunderbird a Postbox A dalo by se pokračovat. Navíc Gecko hraje velkou roli v novém systému Firefox OS pro chytré mobily.

Jádro Gecko, které je vyvíjeno pro Firefox, je také základem jiných programů a zdaleka nejen webových prohlížečů.

Přestože už zřejmě dnes jen největší optimisté mezi příznivci Firefoxu věří, že si vydobude pozici jedničky na trhu, vývoj pokračuje. Aktuálně dokonce nová major verze přichází zhruba každých šest týdnů. Je to z části reakce na Google Chrome, který přišel s podobně krátkým vývojovým cyklem, ale také odpověď na kritiku uživatelů.

Někteří z nich si stěžovali, že tvůrci Firefoxu o řadě novinek mluví dlouhé měsíce a v krajních případech i roky, než se objeví v ostré verzi, protože se čekalo na nakumulování více změn. Nicméně rychle vydávaný Google Chrome stačil řadu nápadů implementovat, čímž se poškozoval i obraz Firefoxu coby inovátora, který byl dříve pracně vytvářen. 

Teď se ovšem novinek nakumulovalo tolik, že to opět ozývá kritika, ale tentokrát od jiné části uživatelské základny. Kritici v poslední době říkají, že Firefox opustil myšlenku štíhlého prohlížeče nabízejícího jen to opravdu nejnutnější pro každého uživatele s tím, že pokročilejší funkce si lze doinstalovat v podobě rozšíření. Za příklad čerstvě integrovaný PDF prohlížečZdaleka ne všichni ale zastávají tento názor.

Má mít Firefox integrovaný vlastní prohlížeč PDF souborů? Uživatelé se neshodnou. 

Speciálně PDF prohlížeč není zrovna tím nejlepším příkladem toho, kudy by se Firefox ubírat neměl. Je postaven na čistě webových technologiích. Právě prosazování otevřených webových technologií bez platformního omezení na úkor proprietárních technologií svázaných s vybranými platformami je dnes pro tvůrce Firefoxu jedním z velkých témat. 

root_podpora

K tomuto líbivému tématu se hlásí tvůrci všech prohlížečů, ale je třeba odlišovat slova a činy. Například na prosazování otevřených kodeků pro přehrávání multimediálního obsahu prostřednictvím HTML 5 zůstali tvůrci Firefoxu takřka osamoceni. To je ale hodně dlouhý a spletitý příběh.

V příštím díle budeme pokračovat v představování dalších prohlížečů, které dnes hrají významnější roli: Google Chrome, Safari od Applu, Opera a v neposlední řadě Maxthon, u kterého si vysvětlíme, jak to vlastně je s jeho tržním podílem. Zaměříme se ale zejména na nástup prohlížeče Google Chrome a jeho dopady na vývoj webové scény od prohlížečů po stránky. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká, přičemž mezi open source projekty nachází atraktivní řešení pro své zákazníky. Pro Root.cz pravidelně píše od roku 2012.