Dívat se na procesor bez software okolo nemá cenu. Teď nastupuje éra, kdy by kdekdo chtěl nasadit AI a přitom překlopit náklady na ni ze svých či pronajmutých datacenter co nejvíc na koncové (mnohdy nedobrovolné) uživatele. A není to proto, aby uživatel dostal cosi navíc, spíš proto, abych z uživatele dostal cosi navíc.
S tím, jak tyto snahy žádný regulátor nebrzdí, se trochu bojím, aby nám těch 52 jader nakonec nebylo málo. Nebo zajdu ještě dál, aby to jednou nebylo málo našim předmětům běžné spotřeby jako je televize, pračka nebo mobilní telefon.
Ale fuj. Za prvé kolega nepsal nic o tlačení. Potom liberální společnost nemá nic společného s potřebou tlačit...
To že "někdo" tlačí uživatelům AI přece neznamená, že to musí hned používat. Naopak, zcela svobodně (liberálně) se na to může vykašlat. ;)
Na druhou stranu je spousta lidí, co si to chtějí minimálně vyzkoušet. Chytré mobily také mají svoje zápory, ale používá je prakticky každý, kdo může. Přitom není problém je nechtít a používat obyčejný fíčrfoun, nebo nemít telefon vůbec. I takoví lidé jsou. A nemít telefon, to už chce hodně velký kus liberální nátury (nebo nebo totální paranoy). :)
Opravdu jsou za obzorem? Sem mel dojem, ze Threadripper je taky desktopovej procesor, a treba 7980x (zen4) je v konfiguraci 64cores/128threads. Kdo chce opravdu high-end desktop, nemusi cekat, az AMD neco noveho upece.
Ja mam treba v praci na stole nakej dell s 5975wx ("jenom" 32c/64t), ale klidne bych vice jader dovedl vyuzit...
Ja delam fem/cfd vypocty. Ty velke posilam na vypoctovej cluster, jenze tam je fronta z cely firmy, nekdy se ceka i nekolik hodin. Proto ty mensi/stredni poustim u sebe (omezuje mne spis 256GB pameti, ale i vice jader bych vyuzil).
Ja nerikam, ze to vyuzije kazdej, jenom ze "az 52 jadrove procesory" nejsou za obzorem, nybrz jiz zde.
Hypoteza pekna, ale funkci mozna na mensich jednoduchych dilech.
Praxe na velkych sestavach typu auto. Je takova ze se zvoli dopredu overena velikost elementu a vsechno vcetne nelinearnich materialu s porusenim se smeruje k dane velikosti elementu.
Obzvlast tenkostene struktury se problamaticky presituji shell elementem a nejake pokusy na hrubsi siti by proces zbytecne prodrazili. Dela se vsechno rovnou dostatecne jemne.
No, ale do WRX8 se dělají i 64 jádra, ne? Hlavně tato platforma je už je profi sektor. Stať je o procákách pro nadšence s "normálními" deskami. U Intelu nevím, ale u AMD to je AM5 platforma pro Zen 4 až Zen 6. Cenová hladina desek i CPU je někde úplně jinde, že. :)
//Odpověď na Rhinox, ale asi jsem chybně odepsal.
21. 2. 2025, 12:35 editováno autorem komentáře
Jezkovi voci ...
To ze zrovna ja cpu nevyuziju neznamena nic, ale to ze nevidim ani jednoho potencielniho uzivatele mezi nejakou mozna desitkou tisic uzivatelu v okoli uz znamena jednoznacne to, ze je to dobre tak maximalne na porovnavani pindiku.
Jako admin adminuju hromadu serveru, jsou to kousky ktere maji kupodivu i vice vicejadrovych cpu ... a ve vsech pripadech je z hlediska vysledneho efektu vyhodnejsi (a to az radove) mene jader na vyssi frekvenci. Stejne nebudou mit po vetsinu casu nic na praci.
Mimochodem, pro kodovani videi, rendereing atd je radove efektivnejsi vyuzit GPU nebo primo k tomu specificky navrzeny HW. Pouzivat na to CPU je nesmysl odjakziva.
LOL, adminuju server v garazi pro pet lidi a z toho dovozuju, ze vic jader potreba neni :-) Samozrejme, ze vicejadrove stroje smysl maji - a to klidne i na pitomem webserveru, na ktery pristupuji stovky lidi soucasne. Samozrejme aplikace s tim musi pocitat, nesmi to byt nejaky monolit - ano, pokud je to nejaky archaicky monoliticky bastl, co ani nezvlada bezet ve vice vlaknech, pak ta teze o vyssi frekvenci muze byt pravdiva. Ale rozhodne to neni zadna univerzalni pravda.
Nj, nas vseznalek kterej ma webserver na 50leet stary kalkulacce (coz odpovida tem stovkam) aby se tu neozval ... web server o kterym ma smysl mluvit obsluhuje desitky tisic lidi. A i to je pidiweb.
Takovy bastl jakou treba SQL databaze ... zcela zjevne funguje lepe a rychleji na mene rychlejsich jadrech. Rozdil mezi 20jadry na 2GH a 10 na 4GHz je 3x. Ve prospech tech mene jader.
Jenze to nekdo kdo tak maximalne dela do plen nemuze tusit.
Hlasim se :-)
Existuje dost vypoctu kde potrebujete vysoky vykon na jedno i vice jader, a neni mozne pouzit GPU. Z me oblasti jsou to typicky NP kombinaticke ulohy ktere mate vsude - logistika, vyroba, zdravotnictvi ...
Prepsani softwaru aby pouzival vice jader neni snadne, a nekdy ani mozne. Nedostupnost "levneho" cpu s hodne jadry kde by se daly vyzkouset ruzne pristupy to samozrejme vubec nezjednodusuje. Hw reseni vyrobcu cpu zkratka nefunguji kdyz spolehaji na to ze nekdo za ne ten sw prepise.
Ano, porovnavaci pindiku, to odpovida.
Ja netvrdim ze nexistujou aplikace kde nema vyuziti hromada jader, ale neexistujou aplikace, ktery by tu hromadu jader potrebovaly(a dokazaly vyuzit) na stanici.
Protoze jestli neco setrvale a vsude chybi, je to ramka. Kolik slotu na ramky ve svym PC mas? I pidiserver bude mit 16+. Chci videt jak do svyho desktopu das TB nebo vic ram ...
Máte názor "já tolik jader nepitřebuji, jest tudíž vědecky dokázáno, že to nepotřebuje nikdo. A kdo to má, tak to je kvůli tomu, že má malého" a to je v pořádku :-) Něco podobného mnozí říkali i v roce 2004, kdy vyšel dualcore Pentium D. Já ne, já v té době měl 2 celerony v Abit BP6... asi jsem už v té době měl komplexy ;-)
Takže v době, kdy byl skoro veškerý desktopový soft jednovláknový (včetně těch, které výkon zoufale potřebovaly, jako třeba media encodery), skoro celý kernel byl obalen Big Kernel Lockem, takže vicevláknový výkon často vadnul na syscallech čekajících ve spinlocku, skoro nikdo neuměl vicevláknově programovat protože teprve začali objevovat krásy deadlocků a race conditions, nebyly knihovny jako OpenCL, programovací paradigmata jako plinq... tak v té době byl rozpor mezi hardwarem a softwarem menší, než ted? A seš si tím naprosto jisto-jistý? :-)
Jinak receno ses negramotny a nezvladas precist 2 odstavce textu.
Vsechny desktopovy aplikace konci nekde u 4 jader, a vetsi pocet neumi nijak vyuzit a vykonostne z toho nijak netezi. Ja daval priklad ze ani serverovy aplikace ve skutecnosti netezi z velkyho poctu jader.
Kdybys nebyl negramotnej, tak bys nasel dokonce peknou krivku, ktera jasne ukazuje, ze s kazdym dalsim pridanym jadrem pridany vykon klesa (a to se predpoklada, ze nebude klesat vykon per jadro) a vzdycky je tam limit, kdy dalsi jadro celkovy vykon naopak snizi.
Napriklad vedle diskutovany Firefox rozhodne umi vyuzit i vic jak ctyri jadra (a o Chrome to plati taky). Nebo snad prohlizece nejsou desktopova aplikace? ;-) Prinos to samozrejme ma velky, aneb vypocetne narocnejsi stranka v jedne zalozce automaticky neparalyzuje zbytek prohlizece, protoze tech procesu se proste... pusti vice.
Je neuveritelne, jak absolutni technologicti analfabeti a fuseri se vydavaji za odborniky pres IT ;-) Ale veci v roce 2025 fakt nefunguji jako v roce 1995, ve kterem jste viditelne zakrnel.
Vsechny desktopovy aplikace konci nekde u 4 jader
Ano, protože to programují progs, kteří poslouchají tyhle "rady". Dám příklad jedné obrázkové galerie (FastStone), která byla roky pouze single thread, a někdy v roce 2021 tam konečně přidal multithreading a už to umí konvertovat obrázky v pěti threadech. Moc by mě zajímalo, odkud vzal zrovna číslo 5 (asi si hodil kostkou), ale už od dob dinosaurů se programuje na nCPU a pokud možno se žádné konkrétní číslo nikam nezadává (ale lze to mít v konfiguraci).
peknou krivku
Ano, na Amdahlův zákon mě někdo upozornil už někdy v roce 2006, kdy počet jader byl ... 2, tak se všem okamžitě dostalo varování, pozor, s počtem threadů rychlost nestoupá lineárně. Takže od té doby máme na 32jádrech pro jistotu singlethread programy.
A celkem by mě zajímalo (někdo dodejte příklad), kdy to skutečně začne klesat. Před lety mě někdo naštval na abclinuxu, tak jsem mu ukázal, že rychlost renderingu v povray neklesne ani v 80 threadech (na 8c/16t cpu). Přitom teorie říká, že každý thread bojuje o stejnou paměť, cache není nekonečná, bude neustále docházet ke cache miss a ono na grafu vůbec nic. Tedy reálně se programátor opravdu vůbec nemusí bát, že když bude všechno na nCPU a user si pustí těch programů 10, že se něco zpomalí. Evidentně ne.
a kazda jedna uloha se da paralelizovat
Jenže takhle ten problém není postaven (a ty to moc dobře víš ;-) ).
Bylo dost let paralelizovat vše co lze, pochopitelně si lze vybrat ty nejjednodušší problémy, což jsou, ehm, obrázky. Proto jsem si to taky vybral, že. Pokud někdo v roce 2025 poskytuje konvertor obrázků, který umí 5 threadů (což se už někdy v roce 1970 na unixu řešilo find / -iname "*.jpg" | paralel convert
) tak je to na pozdvižené obočí.
Ale však jsem napsal, že čekám (bez ironie) na praktický příklad, který si pustím na PC nebo serveru a kde bude jasně vidět, že počet threadů je potřeba nějak "regulovat". Vlastně na žádný jsem ve své praxi nenarazil. I o zdroje, které jsou z definice single use, třeba klasické HDD s jednou hlavičkou a ano, někdy před 20 lety se skutečně daly bez problémů zahltit množstvím požadavků, tak dnes s io schedulery a fs typu btrfs/zfs fakt není problém na hdd pustit 16 threadů, každý z nich udělá readfile writefile - tedy 32 paralelních io operací nad hdd a stejně to bez problémů saturuje cpu.
25. 2. 2025, 17:08 editováno autorem komentáře
Z desktopu: třeba jmenovitě všechny různé indexery textu umějí využít větší počet jader (kupř. IDE). Dále pak (téměř) všechny browsery. Dokonce jsem přemýšlel (s kolegou) že by bylo i možné např. počítat fyziku u her ve více vláknech. To nemluvím o různých programech na grafiku, kde se to vyloženě nabízí.
Osobně si myslím že z toho netěží jen aplikace které
- autor nedokáže efektivně napsat
- které to prostě nepotřebují (např. Word)
Jinak receno ses negramotny a nezvladas precist 2 odstavce textu.
Vsechny desktopovy aplikace konci nekde u 4 jader, a vetsi pocet neumi nijak vyuzit a vykonostne z toho nijak netezi.
Ale no tak, CAD, CAE, PLM, FEM, sú desktopové aplikácie a poznám z nich x, ktoré využijú všetky jadrá, ktoré máte...
Přeci jenom bych nerad aby mě ČEZ udal na PČR protože mám moc velkou spotřebu elektriky
S tímhle má někdo reálně problém? Nemyslím s tím udáváním, ale se spotřebou elektřiny od PC? Já mám trvale zapnutý alespoň jeden počítač už od střední školy (cca rok 2000) a průměrná spotřeba vlastně jenom trvale klesá, tehdy Athlon XP, to PC žralo 100W bez ohledu na cokoliv, od těch dob se procesory umí velmi podtaktovat, rotační disky žerou málo a ssd prakticky nic. Takže tu mám trvale zapnutý Intel NUC s nějakým 15W zdrojem (reálně žere mnohem méně) a k tomu Ryzen, který jsem teda moc důkladně neměřil, ale v idle to může mít 25W a na max nevím 65W nebo 95W procesor (no ono tam ani nic jiného není). Takže když po tom něco chci, tak to vlastně žere stejně jako v tom roce 2000.
Za posledních 24 hodin mi "server", router a WiFi sežraly 2.73KWh. PC(+monitory) mi sežralo 4.2KWh a ani 24 hodin neběželo :-). Za minulý rok jsme na 2kk spotřebovali přes 7MWh, což je jak malý barák -- takže ano, trochu to řeším...
> Takže když po tom něco chci, tak to vlastně žere stejně jako v tom roce 2000
Jenže od roku 2000 nám stoupá cena elektřiny -- osobně bydlím v paneláku, takže alternativní zdroje kterýma bych to "zkouhnul" nehrozí.
Sice se nějak "neomezuju", ale snažím si zdůvodnit každou věc která musí běžet nepřetržitě. Sice by mě dalších 7k(cca. 1MWh se vším všudy co jsem měl minulý rok) za elektriku ročně nezabilo, nicméně proč vyhazovat...
Já zareaguju možná trochu nekorektně, ale v bytě, kde je průměrná spotřeba elektřiny 800W (to si vůbec ve 2+1 neumím představit) bych nějakých 30W za další počítač fakt vůbec neřešil. Trochu mi to připomíná lidi u nás v paneláku, kteří mají topení naplno, teplotu v bytě regulují otevíráním oken, platí miliardu měsíčně teplárnám, ale potom na schůzi 2h diskutují o tom, jestli osvětlení na chodbě na čidla má svítit 20s nebo vlastně stačí 15s, protože musíme šetřit.
Takže v takovém bytě bych prostě jenom vypnul tu tavící pec na wolfram a vesele si pustil šestý server :-D.
"kteří mají topení naplno, teplotu v bytě regulují otevíráním oken"
Ze ty nevis, jak se pocita spolecne topeni? Ve skutecnosti se podle toho jak kdo topi rozpocitava jen 20% spotreby, takze jestli mas radiatory trvale zavreny, a "mrznes" nebo jestli je mas naplno otevreny a vetras, tak to vic nez 20% rozdilu nemuze udelat.
Navic se to logicky chova tak, ze ten co netopi dotuje ty co topej.
Ze ty nevis, jak se pocita spolecne topeni?
Jsem kumulativně pouhých 18 let předseda SVJ, ale ne, tohle nevím :-D
jen 20% spotreby
Reálně 40-60, my máme 50.
jestli mas radiatory trvale zavreny, a "mrznes" nebo jestli je mas naplno otevreny a vetras, tak to vic nez 20% rozdilu nemuze udelat
Tohle není pravda ani kdyby ten osobní podíl byl 0. Pokud někdo topí do oken, případně má v bytě 35°C tak se zvýší celková spotřeba domu. A pokud si někdo myslí "no to zaplatí sousedé" tak ano, zaplatí to i sousedé, ale i on, protože má celý dům vysokou spotřebu. Pochopitelně, pokud je to dům o tisíci bytech a je tam pouze jeden magor, tak ok, ale většina domů je mnohem menších (32bj, případně 24bj). Takže pokud 3 byty tvoří 90% spotřeby celého domu, tak to prostě zvedne platbu všem, i jim.
Tedy jenom 20 procent muze ovplyvnit. Ma to sve duvody. Zacalo to tim ze jim enormne zvysili platy za teplo. Lide se zacali branit a setrili- zavreli topeni. Takze druzstvo zareagovalo jako spravny gangster a nastavilo platby 80-20.
Taky jsem si to kdysi myslel, ale je to trochu složitější. Problém je v tom, že v "paneláku" (ať už je skutečně panelový nebo ne) může "vnitřní" byt (tedy takový, který není v přízemí, nejvyšším patře nebo na okraji) docela výrazně ztlumit topení, aniž by se to nějak projevilo na teplotě v něm, protože ho pak vytápí jednak sousední byty, jednak stoupačky. Taková "šetrná" domácnost by pak při "spravedlivějším" poměru sice ušetřila za topení, ale bylo by to na úkor ostatních, což není chování, které by bylo žádoucí podporovat. Navíc ti, kdo mají tu smůlu, že jsou na okraji nebo nahoře, by byli ve výrazné nevýhodě.
Moje maminka ma fakt 80-20. Tedy jenom 20 procent muze ovplyvnit.
Ma to sve duvody. Zacalo to tim ze jim enormne zvysili platy za teplo. Lide se zacali branit a setrili- zavreli topeni. Takze druzstvo zareagovalo jako spravny gangster a nastavilo platby 80-20.
Já na tohle musím reagovat, protože:
Družstvo není žádný gangster. Já budu mluvit za SVJ, protože právní podstatu družstva moc neznám. Já jako předseda SVJ nemůžu vůbec nic. Nerozhoduju o výši plateb, nerozhoduju o rozpočítání nákladů, vůbec nic. Tohle všechno je dané jednak zákonem a příslušnou vyhláškou, ale hlavně a především, nejvyšším orgánem SVJ je ze zákona shromáždění vlastníků a ti určují co a jak. Takže nikdo není ganster, všichni mají možnost být na schůzi, tam dávat návrhy a případně kandidovat do výboru.
Potom s tím výpočtem tepla je to dané vyhláškou a jak správně upozornil Michal, tak ne každý byt, ale dokonce každý pokoj má vlastní koeficient, podle toho, kde zrovna je.
Tím bych s tímto OT tématem tam nějak skončil. :-)
"Takze druzstvo zareagovalo jako spravny gangster .."
To nema nic spolecnyho s druzstvem ...
Kdysi byl ten pomer jiny(ovlivnit se dalo vic), ale uz drahne let je 80/20 zakonem dany pomer. Tecka.
Funguje to tak, ze se zmeri odber celyho baraku. Pak se veme 80% a to se rovnym dilem (podle plochy bytu) rozdeli mezi vsechny. Jen tech 20% se pak deli podle tech cisilek na povine instalovanych meracich.
Jeste to ovlivnujou koeficienty polohy bytu jak tu zaznelo, ani nijak zvlast.
Takze i kdyz nebudes topit vubec, stejne budes za to topeni platit. A i kdyz budes topit na full a mit trvale otevreny okna, nezaplatis o moc vic nez ten vedle co klepe doma kosu.
A ne, nemuzes to delat jinak.
"Homelab je většinou "domácí" server(y) pro testování různých produktů/software doma než s tím přijdete eventuálně do firmy"
mam to chapat tak, ze niekto doma vo svojom volnom case bez naroku na mzdu na svoje naklady(nakup a prevadzka hardware a software) nieco testuje a ked to uz ma otestovane tak s tym pride do firmy v ktorej pracuje?
takyto ludia tak to je sen kazdeho kapitalistu :) :)
> mam to chapat tak, ze niekto doma vo svojom volnom case bez naroku na mzdu na svoje naklady(nakup a prevadzka hardware a software) nieco testuje a ked to uz ma otestovane tak s tym pride do firmy v ktorej pracuje?
Zkuste zapřemýšlet proč jsou v IT celkem vysoké platy oproti průměrné mzdě. Pokud si myslíte že to co se naučíte (lépe) na VŠ bude to stačit na celý život bez dalšího vzdělávání, nebo pokud si myslíte že Vám firma bude platit každý vrtoh (já bych chtěl zkusit XY), úplně to tak není. IT (programátoři, DevOPS, ...) nejsou placení za to aby říkali "já to neumím", "já to nevím", "dejte mi milion a já vyzkouším 20 přístupů jestli nějaký nebude fungovat" ale naopak aby aspoň zběžně věděli jak vyřešit daný problém. Což jaksi nedokážete bez toho abyste testoval nové přístupy, postupy, případně nástroje atd. Druhý aspekt je, že non-IT lidé mají "problém" ale vůbec nevědí že jejich problém vyřeší software XY aby Vám na software XY zaplatili nějaké to školení (a s Vaším přístupem to nebudete vědět ani Vy). Třetí aspekt toho je, že člověk kterého nebaví IT není ve finále dobrý IŤák. A tak nějak to trochu predikuje to že když Vás IT baví, budete se o něj zajímat i mimo firmu. Mno a ve finále tu máte zvyšování své "tržní" hodnoty sebe-vzděláváním...
Zkuste zapřemýšlet proč jsou v IT celkem vysoké platy oproti průměrné mzdě. Pokud si myslíte že to co se naučíte (lépe) na VŠ bude to stačit na celý život bez dalšího vzdělávání, nebo pokud si myslíte že Vám firma bude platit každý vrtoh (já bych chtěl zkusit XY), úplně to tak není.
Na druhej strane sa aj v podnikateľských kruhoch šíri myšlienka o dôležitosti rovnováhy medzi osobným a pracovným životom. A nemyslím si, že je to z filantropických dôvodov, ale z dôvodu optimalizácie výkonnosti.
Hodne diskutujich argumentuje jak moc to ma smysl nebo nema smysl a kolik je prumerne vytizeni CPU. Ja myslim, ze je to trosku mysleni v ramci stare kategorie. Ale kdyz se na to kouknu trosku jinak, konkretne -- bude v te blizke obzorove budoucnosti CPUs X+2 jadry stat priblizne stejne jako dneska? Bude jejich power management natolik vychytany, ze tato jadra nebudou mit znatelny vliv na spotrebu v okamzicich kdy nejsou treba, i kdyz je to treba 95% casu? Jestli je u obeho odpoved ano, tak neni duvod proc si stezovat :) A pokud je u nektere otazky odpoved "ne", tak to klidne nechte na lidi, oni si rozmysli, co je pro ne efektivni :)
Nebudte luddite :D
Historicky (cca od prvni generace Xeon E5 az po ctvrtou, a pak nasledne dalsi monoliticke xeony) jsou produkty staveny na pouhych trech variantach kremiku - LCC - HCC - XCC, kde je k dispozici napr. u Skylake 10, 18 a 28 jader.
Jestli si vsimnete, tak v tom treba muzete videt 8+2, 16+2, 24+4 ... ze je to "binarne kulate cislo" plus nejaka rezerva, protoze asi vyrobce bere mainstream ty vase kulata cisla - nicmene existuji SKU i s plnym poctem funkcni jader, takze kdo je highend fajnsmekr, ma proste ty 18 a 28 jadrove cpu.
Co se tyce omezeni - typicky se na kremiku pouziva u starsich navrhu zrcadleni layoutu - a to muzete provest jen ve 2 osach (X,Y), takze mate 4-nasobek "jader" (krasne to je videt u IBM Power, Zen cpu dies), ale moderni skalovatelne navrhy proste maji layout jako mrizku - kde se jadra opakuji v lince, nebo tabulce - s tim ze to musi brat do uvahy jak jadra komunikuji (u intelu je to "Ring").
Omezeni zvrchu je pak dano velikosti masky (reticle size), protoze cpu se vyrabi monoliticky, na rozdil napr. od obrazovych snimacu, kde lze lepit k sobe vicero expozici a vytvorit vetsi kremik). V druhe rade pak tim, jak dostat dostatek wattu do kremiku a jak z nej dostat dane teplo.. a hlavne, jak cip zatizit rovnomerne, aby se tepelnou roztaznosti nezlomil sam od sebe - u gpu je to mensi problem, pac to planuje driver-scheduler, ale u CPU je to vice uzivatelsky vynutitelne a to je pak velky problem zachovat spolehlivost.
A cilit na kulaty pocet jader se uplne nevyplati, kdyz pak ta vyteznost bude miziva - viz pripad Xeon Phi.. fyzicky 72 jader v navrhu, mozna s cilem 64 jader.. nicmene produkt mel casto jen 60 funkcnich jader :D Takze kdo ma velke ocicka.. dostane kruty stret s realitou.
Prosim vás, prasknul už někomu procesor příkazem
taskset -p 5 "benchmark.py" - pnutím zprostředka na jinak idle systému?
a mimochodem, v hwinfo64 vidím na záložce cpu (u jednoho jenomú něco jako cpu performance order a hodnota jako 8,1,3,4,7,5,2,6 - má to s tím něco dočinění a je to statický údaj? Protože jde o hlavní okno hwinfo64 a tam platí hodnoty v okamžiku spuštění programu.
Ano, klíčový odstavec článku je "K čemu"? Pro koho a do jakého přístroje?
Představa, že to 50 jádro bude mít opět podobnou spotřebu kolem 40W (současné úsporné ale rychlé 8jádrové ryzen) je perverzní, to prostě nevychází a pak benefeit přijde vniveč, protože při škrceném TDP to bude mít stejný výkon jako to 10jádro třeba. Aby se využil 5násobek jader, bude potřeba i 5Násobné TDP. Nebo ne snad?
no a k čemu::: já fakt nevím, jak vytížit 8 jádro s HT, i ty videostřižny všechno jedou na APU (´GPU myslím) ano, tam se dostanu na 100% 880M. zátěž je maximálně 2 jádra
Aby se využil 5násobek jader, bude potřeba i 5Násobné TDP. Nebo ne snad?
Ne nutně. Ve skutečnosti nemají šestnáctijádrové Ryzeny dvojnásobné TDP oproti osmijádrovým z dob, kdy to bylo praktické maximum u procesorů "pro lidi".
A v tom vidím i jednu možnou odpověď na otázku ze závěru článku (k čemu je to dobré). Kromě toho, že je dost uživatelů, kteří úlohy, kde se těch 16 (24) jader prakticky využije, pouštějí dostatečně často, aby jim stálo za to si takový procesor pořídit, mohou z vývoje těžit i ti, kdo vystačí s méně jádry. Protože stejný technologický pokrok, který umožňuje nabízet 12/16/24 jader (a výkonu) při stále rozumné spotřebě, zároveň umožňuje produkci čtyř- nebo osmijádrových procesorů se spotřebou výrazně nižší, než měly procesory se stejným počtem jader v době, kdy to byl high end (který byl navíc výkonově podstatně slabší, než jsou ta dnešní čtyř- a osmijádra).
Toto je ale dnes pravda jen částečně, protože TDP procesoru je dnes otázka volby ať už výrobce či uživatele. Protože spotřeba roste rychleji než frekvence, tak dnešní čipy jsou limitové jen tím kolik tepla jim povolíme vytvářet.
Proto můžeme majít situce kdy ze stejné generace mají 8 i 16 jádro stejné TDP (např. Ryzen 7950X3D vs 7800X3D - obojí TDP 120W) nebo stejný čip při různém TDP má téměř stejný výkon (např. Ryzen 7700X 105 W vs 7700 65 W). To že méně jádrové CPU mají často menší TDP je dané tím, že jsou levnějí a tedy se k nim předpokládá i levnější chladič, ale nemusí to platit vždy (např. 6ti jádro 7600X 105 W vs 8mi jádro 7700 65 W).
Má to samozřemně své limity, ale reálně se dnes vyrábí jen pár typů čipů které se ořezávají dle požadavků trhu.
Ve skutecnosti maji vicejadrove CPU mensi TDP predevsim proto, aby se to vubec dalo unapajet a uchladit. Presne proto taky maji typicky nizsi frekvence a/nebo nedokazi ty proklamovane provozne udrzet dlouhodobe.
Realne zmeny prikonu jsou spis zcela marginalni. Pokud by to nekdo srovnavat chtel, tak relativne relevantni metrika bude per watt per MHz.
Vzhledem k tomu ze je rec o tepelnem vykonu, tak moderni procesory maji nizsi TDP predevsim proto, ze maji mensi tranzistory. Pri stejnem poctu jader i stejne frekvenci bude procesor vyrobeny v mensich tranzistorech topit mene, tzn. bude mit mensi TDP. A nebo se TDP udrzi ve srovnatelne vysi - a tech jader tam jednoduse date vic. Spolehlivost se odviji od kvality samotneho chlazeni... pokud vam tech treba 100W TDP nedokaze chlazeni dlouhodobe odvest, pak to neprekvapive fungovat nebude. Ale to se bude stejne blbe chovat bez ohledu na FSB ci pocet jader.
To ale musíš definovat co to je vícejadrový procesor. Předpokládám že mluvíš o 64 jádrových plus.
Protože desktopové Zeny 3 měl dost velkou rezervu co se týká PPT, kterou si AMD všimlo a navýšilo u generace další. Viz Ryzen 5950X který se dal dostat na max příkon(PPT) 220W se vzduchovým chlazením. Což je cca 80W navíc oproti defaultu.