Stagnace na trhu desktopových x86 CPU
Málokdo by zapomněl na letité brblání na adresu Intelu, který v roce 2009 s generací Nehalem přinesl do běžných desktop 4 CPU jádra s HT, tedy 8vláknové procesory, aby u téhož zůstal až do začátku rok 2018, kdy jej AMD s Ryzeny donutila oznámit 6jádrový/12vláknový procesor Core i7–8700 generace Coffee Lake.
Dnes je situace tak trochu podobná. AMD uvedla 16jádrový/32vláknový Ryzen 9 3950X na podzim 2019, což bude za chvíli 6 let a na podzim 2026 celých 7 let. A ač se dá říci, že 16jádrový procesor AMD generace Zen5 je úžasný a prakticky nikdo z normálních smrtelníků nepotřebuje nic lepšího, trh se tak trochu nudí a chtěl by více – zejména když se o tom „více“ spekuluje už rok-dva.
AMD je dnes v pozici, že jí nic zásadního nenutí se pohnout ze čtyř – pardon, šestnácti jader výše. Ať už proti ní Intel má 18jádrový HEDT model 10980XE (Q4/2019), nebo posléze 10jádrové Core i9–10900K (Q2/2020), nebo 16×CPU/24×HT Core i9–12900K (Q4/2021) či nejčerstvěji 24×CPU Core Ultra 9 285K (Q4/2024), vždy platí, že 16jádro od AMD není pomalejší a je úspornější a navíc má AVX-512 implementované tak, že by bylo lepší zde 10980XE ani nevytahovat.
I proto tedy ona stagnace. Jenže se proslýchá, že Intel chystá něco velkého. Není to za poslední roky poprvé a většinou to nakonec nedopadlo dle původních plánů, nicméně tím, jak Intel přešel na výrobu k TSMC (a smazal tak většinu skluzu v energetické efektivitě oproti AMD), se i AMD musí chtě-nechtě posunout dál.
Zen6 s 24 jádry?
Současný Zen5 nabízí v běžných desktopech až 16 CPU jader (model Ryzen 9 9950X). Zen6 má nabídnout až 24 CPU jader, informují youtubové tam-tamy (mimo jiné ty, které mají povětšinou správné informace v předstihu). AMD u této vyšší verze CPU zůstane u dvojice CPU čipletů, tedy čiplety povýší z 8 na 12 jader. Zdali půjde o 3nm nebo novější 2nm výrobu, prozatím nechme bez odpovědi.
AMD už více jader na jednom čipletu umí, tam kde Zen5 má osm jader, nabízí AMD procesory EPYC postavené na 16jádrových čipletech s jádry Zen5c.
- Podrobněji k Zen6 na Cnews.
Intel se 48 (52) jádry?
Intel v poslední době podle všeho překopává překopané plány, takže by nakonec mělo dojít ještě na jednu generaci CPU pro LGA1851. Říkejme jí třeba „Arrow Lake Refresh“, případně Core Ultra 300. Jaká přesně bude, zatím nevíme, ale náznaky a spekulace nebudou daleko od reality. Dodejme to hlavní: Intel zatím vyrábí u TSMC, ale rád by nejen vyráběl na svém procesu Intel 18A, ale tento i nabízel partnerům v rámci programu Foundry 2.0 (jestli se tak stane, nebo bude Intel dříve rozdělen a výrobní továrny se stanou samostatnými, bude záviset na rychlosti jmenování nového CEO a tom, jakou strategií dalšího chodu firmy si toto jmenování vyslouží).
- Podrobněji k Core Ultra 300 na Cnews.
Zajímavější a do vzdálenější budoucnosti závěru roku 2026 hledící je generace Nova Lake, až 48, resp. 52jádrové procesory zcela nové generace u Intelu. Zatímco současný Arrow Lake nabízí maximálně 8 výkonných jader a 16 efektivních jader, tedy dohromady 24, Nova Lake má nabídnout až 16 výkonných + 32 efektivních jader. Tedy dohromady 48 a k tomu navrch 4 vysoce úsporná LPE jádra (jak to Intel umí u mobilních Meteor Lake), tedy celkem 52 (proto se „pavlačové specifikace“ několika posledních dnů neshodovaly v celkovém počtu jader).
Nova Lake má navíc nabídnout i vrstvenou 3D cache, podobně jako Ryzeny X3D. Jaká konkrétně bude, kdy a zdali vůbec, nepředjímejme, u Intelu se v posledních letech nezřídka stává, že některý velmi zajímavý aspekt nadcházející architektury nakonec z výrobních důvodů nenasadí (a o 3D cache se u něj hovořilo už dříve, ostatně vzpomeňme problém jménem Ponte Vecchio a ještě smutnějšího nástupce Falcon Shores).
K čemu to celé bude?
Kardinální otázkou ale je, kdo toto vše potřebuje. Ostatně už když přišel Ryzen 9 3950X se svými 16 jádry a 32 vlákny jsme si mohli říci, že je to úžasné, ale pro drtivou většinu uživatelů po většinu času značně naddimenzované řešení. Tedy řešení hezky vypadající v testech, ale pokud člověk zrovna nekóduje hromady 4k videí, nerenderuje v Blenderu o 106, nezpracovává obrovská panoramata ani nedělá nic podobného, pak pro něj praktický benefit z 32vláknového CPU je zhruba stejný jako uvažování o nahrazení obyčejného Dacia Dusteru za elektrické Porsche Panamera, když člověk většinu doby jen jezdí „po okreskách“ a na dálnici jen jednou za čas či přímo uherský rok.
Tento argument je samozřejmě neférový. To že zrovna já nevyužiji 52jádrový procesor, neznamená, že nemá smysl, natož že nemá smysl posouvat hranice možného. Obavy bych však měl o kvalitu softwarové podpory, tedy obecné (ne)schopnosti aplikací takovou hromadu CPU jader využít. Nicméně i to může být zbytečnou úvahou, když i relativně běžný 6jádrový procesor dnes na desktopu slouží po většinu doby s méně než 10% zatížením. Nůžky mezi minimálním potřebným a maximálním dostupným výkonem CPU se stále rozevírají a 48vláknové či 52jádrové procesory je rozevřou ještě více.
Vkrádá se tak myšlenka, zdali dává smysl živit mnohojádrový procesor, jehož potenciálu je opravdu využito jen zlomek času. Avšak bez ohledu na tyto „meditace“ se do desktopů u AMD stejně dostanou věci, které jsou primárně vyvíjené pro serverový / HPC segment, kde je zvýšení počtu CPU jader na jednom čipletu velmi, velmi žádoucí inovací. A pokud do roka a do dne budeme v testech porovnávat desktopové procesory v podobě 48vláknového Ryzenu vůči 52jádrovému Core, bude to automaticky znamenat, že do cenově výhodných nižších segmentů se posunou zejména osmijádra, která jsou v posledních letech a i v letech nadcházejících budou … řešením povětšinou optimálním.
ČLÁNKY DO MAILU