Vlákno názorů k článku Záplatujte jádro za provozu s Ksplice od petr_p - V článku chybí podstatná informace, že přes ksplice lze...
-
petr_p (neregistrovaný)
V článku chybí podstatná informace, že přes ksplice lze zavádět jen některé změny. Především nelze aktalizovat kód, který očekává jiné datové struktury nebo prostě mění jejich význam.
Nevím, nakolik je nástroj inteligentní, ale obecně problém to je nerozhodnutelný. Takže představa, že běžný správce bude vyzobávat jednotlivé commity, kontrolovat jejich ABI a pak je přes ksplice uváženě nasazovat, je velmi naivní.
Tady má právě smysl zmiňovaná komerční služba. Nicméně ale opakuji, že ne všechny opravy lze takto nasadit a že restartům se rozhodně nevyhnete.
-
Jiří J. (neregistrovaný)
> Především nelze aktalizovat kód, který očekává jiné datové struktury
> nebo prostě mění jejich význam.
Ano, přesně na to myslím vývojáři narazili, když s tím přišli na linux kernel mailing list.
Jinak osobně bych řekl, že pokud si nějaká firma nemůže dovolit jeden restart měsíčně (kolikrát i méně, chyby v jádře většinou nejsou kritického bezpečnostního rázu), pak má pravděpodobně i nějaký HA cluster pro případ selhání hardware jednoho stroje a v takovém případě není velký problém stroje aktualizovat postupně, bez potřeby ksplice. -
Jiří J. (neregistrovaný)
Jistě, ale i tak může být potenciálně větším problémem ksplice, přidává to další (významnou) možnost vzniku kritické chyby. Ne ve smyslu bezpečnosti, ale ve smyslu stability systému.
Jen jsem naznačil, že pokud si někdo nemůže dovolit počkat pár sekund, než se stroj restartuje (pravda, u centos a jiných „server“ distribucí je to kolikrát 2+ minuty), pak má pravděpodobně i dost sofistikované failover řešení, které tyto výpadky během restartů eliminuje. -
Někteří ale používají serverové železo a tam je to jiné než na běžném PC – musí se čekat relativně dlouho než proběhnou různé testy inicializují se diskové řadiče a další krámy – a až pak začne nabíhat Linux, což už může být těch pár vteřin, ale předtím to jsou řádově minuty (resp. pod minutu se často nedá dostat). Další věc je, že po naběhnutí linuxového jádra startují démoni – databáze, aplikační servery, aplikace… a to můžou být další minuty, než bude systém plně funkční. Před restartem zase bylo potřeba všechno povypínat a bezpečně uložit – takže to máme výpadek řádově tak 5–10 minut – ne tedy „pár sekund“.
Jinak celkem souhlas – tam, kde je požadavek na vysokou dostupnost, se většinou používají clustery, nebo je ten server dostatečně oddělený od potenciálních útočníků, takže se s aktualizací počká na vhodnou chvíli. Přesto mi ale Ksplice přijde jako zajímavé řešení – možná že za pár let, až opadnou tyhle počáteční strachy, nám záplatování jádra za chodu přijde jako něco naprosto normálního, stejně jako dnes bereme třeba virtualizaci nebo LVM, kde si člověk za chodu pracuje s diskovými oddíly. -
J (neregistrovaný)
Jj, nejkratsi rozumna doba ocekavaneho vypadku pri restartu je 1/2 hodiny. Pokud neni tak nema smysl riskovat restart. Pricemz ocekavam, ze tahle vec muze naprosto s prehledem sejmout lusknutim prstu cely system, takze bych stejne neriskoval nasazovat zaplatu na produkcnim systemu za chodu, kdyz si vypadek nemuzu dovolit.
Presne jak bylo receno, bud mam cluster a pak si muzu patchovat stroje postupne (a muzu na to mit script, takze se tim nemusim zabyvat rucne) nebo mam firewall a dalsi zarizeni a pak me nejaka dira v bezicim system nemuze vytrhnout a restartuju to az bude cas.
Mozna vhodne pro specificke pripady, ale rozhodne nijak zasadne nutne pro kriticka nasazeni. Tam se zajisteni chodu 24/7 resi jinak.
