Uuuf, jsem rád, že takto šetřit nemusím, protože existuje spousta skvělého SW, který na takovém stroji bude jen utrpení.
Ale je příjemné, že kdybych takto šetřit musel, existují aplikace, které rozežrané nejsou. Ačkoliv jako WM a "správce souborů" bych v takovém případě zvolil spíše dwm, i3 či něco podobně minimalistického, urxvt, zsh a spoustu skriptů... což není pro babičku asi to pravé :)
Děkuji za Váš názor, podělte se také s Vašimi zkušenostmi z praxe, ukažte nám svůj konfigurační soubor a nějaké Vaše screenshoty. Připravte také článek, rád si ho přečtu a okomentuji. A jestli by to bylo možné, tak připiště jak jste někomu staršímu nainstaloval a nakonfiguroval Linux tak, že byl nadmíru spokojen a vše mu fungovalo i na starém hw.
Pochlubte se zde jak jste původní instalaci windows nahradil linuxem a uživatel to akceptoval.
R.
Milý autore, ono by tomu článku i docela pomohlo, kdybyste si ho po sobě alespoň přečetl a opravil těch několik chyb, které v něm jsou. Například opakující se slova a podobně. Moc se mi nechce to sem teď všechno vypisovat, protože by to znamenalo, že bych musel celý článek procházet/číst znova a na to už nějak nemám energii.
Je tam ale i několik věcí faktických, se kterými by se dalo polemizovat. Jako třeba že Windows byly úspěšné hlavně kvůli Průzkumníkovi/Exploreru. A že na Linuxu takových programů moc není... Myslím, že úspěch Windows je v jiných věcech. A je opravdu nutné, aby ty správci souborů zobrazovali i stromově složky? Dost lidí se obejde i bez toho (koneckonců ani v tom Midnight Commanderu to většina lidí nepoužívá, i když to umí). Pak můžete zkusit třeba ROX-filer, má minimum závislostí a v Debianu je také. Ono udělat něco, co zobrazuje soubory v podobě ikon a při pokusu o otevření spustí asociovanou aplikaci, není zase tak moc složité...
Wind Blows a podobné narážky jste si možná také mohl odpustit. Windows sice také nemám moc v oblibě, ale kdybych psal článek, tak se raději snažím být objektivní. Tohle se opravdu hodí spíš do blogu... Kdo ví, občas se tu i stane, že nějaký článek původně vzniká jako příspěvek do blogu a redakce, která asi nemá dost článků, se rozhodne z toho udělat plnohodnotný článek - ale v takovém případě by si to měl někdo ještě jednou alespoň přečíst, snažit se opravit chyby a případně i trochu "uhladit" některé výrazivo.