Irská distribuce Zorin OS oznámila 18. listopadu 2025, že překonala milion stažení své osmnácté verze, a přes 78 procent jich podle samotných vývojářů přišlo ze strojů s Windows. Vydání se časově kryje s koncem podpory Windows 10 dne 14. října 2025 a tempo je víc než trojnásobné proti předchozí verzi. Kolik stažených obrazů ale skutečně vedlo k instalaci a kolik uživatelů u Zorinu zůstalo, veřejná data neříkají.
Co přesně bylo oznámeno
Primárním zdrojem je blog post Zorin Group z 18. listopadu 2025. Za něco přes měsíc od vydání dosáhla verze 18 milionu stažení a podle samotných vývojářů to překonává všechny předchozí rekordy projektu. Přes 78 procent stažení připisuje projekt uživatelům přicházejícím z Windows, což v hrubém počtu dává zhruba 780 000 stažení iniciovaných ze strojů s Microsoftem. Právě tenhle údaj si do titulků odnesla většina zahraničního tisku, od Tom’s Hardware a TechRadaru, a zprávičkou ho přinesl i Root.cz.
Časová osa je přitom strmější, než se z jednoho milníku zdá. Osmnáctka dosáhla sta tisíc stažení během prvních 48 hodin, tehdy s podílem 72 procent ke strojům s Windows. Milion stažení padl za 35 dní, dvou milionů se projekt dočkal k 11. lednu 2026 a k vydání verze 18.1 dne 15. dubna 2026 uvádějí vývojáři celkem 3,3 milionu.
Z veřejných oznámení ale není patrné, jestli se do čísel započítávají stažení přes zrcadla a torrenty, ani rozpad podle regionu nebo edice (Core, Education, Pro). Podíl „z Windows“ pravděpodobně vychází z identifikace klienta při stahování, Zorin ale metodiku veřejně nerozepisuje. I tak platí, že jde o identifikaci stroje, který stažení zahájil. O tom, na jakém stroji obraz nakonec skončil, to nic neříká.
Tempo je rychlejší, struktura se trochu posunula
Srovnání s předchozí verzí dává číslu střízlivější kontext. Zorin OS 17 nasbíral za první zhruba dva měsíce přes půl milionu stažení, přičemž podle oficiálního oznámení bylo přes 78 procent z „proprietárních platforem jako Windows a macOS“. Mezi verzemi 17 a 18 se tedy posunula i další kategorie: u sedmnáctky projekt počítal společně Windows i macOS, u osmnáctky udává jen Windows. Ten rozdíl není redakční drobnost. Buď macOS u sedmnáctky tvořil nemalou část oněch 78 procent a publikum s Windows je u osmnáctky skutečně širší, nebo se marketingové rámování zúžilo, protože Windows bylo v době po EOL politicky zajímavější. Bez podrobnějších dat to bohužel nerozhodneme.
Skok tempa je ale reálný. Milion za pět týdnů proti půl milionu za osm týdnů znamená, že denní počet stažení je zhruba trojnásobný. To je z veřejných čísel obhajitelné. Co už ale obhájit není možné, je tvrzení, že jde o migrační vlnu, a ne jen o vlnu kuriozity vyvolanou marketingovou souhrou vydání s datem konce podpory Windows 10.
Užitečný kontext k tomu přidal už v roce 2021 Register při rozhovoru s Artyomem Zorinem. Projekt tehdy slavil 1,7 milionu stažení Zorin OS 15. Podle Registeru se ale velká část stažení vzhledem k množství zkoušek a uživatelů zdarma nemusí přímo promítat do silného byznysu. Čtyři roky nato metodika stejných čísel zůstala, publicistická interpretace se posunula k hlučnějšímu výkladu „stažení = uživatelé“.
Zdroj stažení není cílem migrace
Skeptický článek musí být v tomhle bodě přesnější než marketing. Zorin nezveřejnil nic, co by dávalo rozhodnutelný důkaz o tom, že člověk stahující obraz ze stroje s Windows tento systém také na stejném stroji nahradil. Scénářů je víc a všechny jsou běžné.
Někdo stáhne jeden obraz na hlavní pracovní stanici, aby ho nasadil na druhý, starší počítač. Jiný ho spustí ve VirtualBoxu nebo VMware jako ochutnávku, která končí po dvaceti minutách. Další vyrábí USB flash disk pro rodiče a stahuje na svém pracovním notebooku. Stejný uživatel pak někdy stahuje opakovaně, protože první pokus neprošel ověřením kontrolního součtu.
Ani jedna z těchto situací z milionu neubírá a všechny jsou jeho součástí. Zahraniční tisk to reflektuje poměrně svorně. Tom’s Hardware píše k tomu píše věcně: údaj není dokonalým ukazatelem skutečné migrace, ale je to silným signálem v momentě, kdy je uživatelská základna Microsoftu neobvykle rozkolísaná. TechRadar v rozvaze zašel dál a konstatuje, že těch pět týdnů ve skutečnosti neznamená milion nových uživatelů Zorinu. Suchou pointu přidává XDA Developers: nelze říct, kolik z těch lidí Zorin nainstalovalo, natož kolik z nich u něj zůstalo.
Bez toho, aby projekt zveřejnil podrobnější metriky aktivních instalací, je milion stažení silným marketingovým ukazatelem zájmu, nikoli sám o sobě spolehlivou metrikou migrace. Nabízí se srovnání s Fedorou, která používá mechanismus countme v DNF pro přibližný odhad aktivních systémů: DNF jednou týdně připojí k náhodně vybranému dotazu na repozitář parametr countme=N a server z toho agregovaně odhaduje počet aktivních strojů. Není to detailní telemetrie, ale dává aspoň řád aktivních instalací. Nic podobného Zorin veřejně nepublikuje. S listopadovými titulky tu tedy vedu drobný spor: rozdíl mezi „milionem stažení Zorin OS“ a „milionem přechodů z Windows“ není nuance, je to podstatný rozdíl řádu veličin.
End of 10 jako zázemí a česká stopa
Zájem o Zorin nevznikl ve vakuu. Kampaň End of 10 byla veřejně spuštěna 28. května 2025 a její autoři uvádějí, že vznikla už v listopadu 2024. V týmu je mimo jiné Joseph P. De Veaugh-Geiss z KDE Eco. Kampaň získala podporu řady komunit z prostředí KDE, GNOME, The Document Foundation, OSI a openSUSE a propojila se se sítí opravárenských skupin a iniciativ typu Restart Project a iFixit.
Poselství je záměrně distribučně neutrální, s argumentem, že víc než tři čtvrtiny uhlíkové stopy počítače vznikají při jeho výrobě, a tedy že jakýkoli Linux, který prodlouží život železu, je lepší volba než úplně nový počítač Windows 11. Zorin OS je mezi podporovateli kampaně, ve veřejném týmovém seznamu ale nevystupuje jako součást realizačního jádra.
Česká stopa End of 10 existuje, ale je řídká a koncentrovaná do několika komunitních bodů. Oficiální mapa míst, kde je možné dostat pomoc s instalací, uvádí pro Česko několik položek, soustředěných hlavně v Ostravě a Praze. Ostravský kontakt (Poruba) nabízí schůzky po domluvě u VŠB-TUO nebo výjezd k zákazníkovi, pomoc s přechodem na Linux (konkrétně jmenuje Zorin OS a Debian), se zálohováním a s nastavením sítě.
Pražská skupina stojí na známých hackerských dílnách, v nichž se migrace z Windows přirozeně překrývá s běžnou činností. Překvapivé je spíš to, jak řídké je pokrytí mimo tyhle dva uzly. Brno ani Plzeň v oficiální mapě nejsou, přestože obě mají silné linuxové komunity.
Co by bylo třeba vědět, abychom věděli
Otázka ze zadání zněla, jestli je milion stažení Zorin OS skutečný přechod, nebo jen zvědavost. Poctivá odpověď je, že z veřejných dat ji není možné rozhodnout a že to není chyba autorů distribuce, ale struktury celé metriky. Symetricky platí, že stejně tak nevíme, kolik lidí Zorin jen otestovalo a zahodilo. Aby se otázka dala věcně zodpovědět, potřebovali bychom aspoň tři údaje, které dnes nemáme.
Prvním je počet instalací místo počtu stažení, byť anonymizovaný a dobrovolný. Zorin v instalátoru takovou možnost nabízí (volba „don’t participate in the census“), z veřejných dokumentů ale nevyplývá, že by výsledky zveřejňoval. Druhým je míra udržení uživatelů v čase, tedy kolik z těch instalací je aktivních po sedmi, třiceti nebo devadesáti dnech. Třetím je geografický rozpad, protože milion stažení plošně vypadá úplně jinak než milion koncentrovaný v několika zemích regionu DACH, kde End of 10 reálně jezdí po opravárenských kavárnách.
Nepřímé signály se zatím chovají smíšeně. Steam Hardware Survey ukazuje za březen 2026 podíl Linuxu 5,33 procenta. Herní publikum Steamu je ale specifický vzorek a číslo nelze jednoduše číst jako obecnou desktopovou migraci z Windows. StatCounter paradoxně ukazuje za stejné období podíl desktopového Linuxu 3,16 procenta, s podezřelou kontaminací kategorie „Unknown“ na skoro 20 procentech. Ani jeden ze zdrojů tak neumí říct, jestli v něm existuje nárůst, který by se dal přičíst konkrétně milionu stažení Zorinu.
Pointa, kterou stojí za to nevyhrát
Zorinův milník je reálný a neúspěchem rozhodně není. Tempo, které nabral, je v jeho vlastní historii rekordní a ukazuje, že segment uživatelů hledajících nenáročný přechod z Windows existuje a je slušně velký. Načasování vydání na 14. října 2025 je marketingově bezchybné. Jen z těch samých důvodů, z jakých ho obdivuji jako PR, ho jako datové tvrzení o skutečné migraci brát nedokážu.
Jestli z milionu stažení zůstane po roce sto tisíc aktivních uživatelů, bude to pro desktopový Linux ohromně dobrá zpráva a pro Zorin nejlepší verze v historii. Jestli zůstane deset tisíc, půjde pořád o platný úspěch malé distribuce, která přitáhla pozornost.
Jestli zůstane jen několik tisíc, bude to zajímavá epizoda, nic víc. Přesně tohle se z dnešních veřejných dat nedozvíme. Velký příběh za číslem milion nám ukáže míra udržení uživatelů Zorinu v roce 2026. Tisková zpráva z listopadu 2025 ho nenahradí.
