Linuxová konfekce
To je pořád samé Ubuntu, Fedora, openSUSE, nebo Mint, Debian, Arch či Manjaro. Některé jsou odvozené z odvozenin, jako třeba Mint z Ubuntu, některé jsou odvozené z původních, jako třeba Ubuntu z Debianu, no a některé jsou prapůvodní, jako třeba Debian, Slackware či již zmíněný Arch. Ale vše je to vlastně tak nějak členem rodiny těch velkých, známých, nejčastěji používaných linuxových distribucí.
Do toho existuje svět těch odpadlíků, říkejme tomu na chvíli třeba „subkultura distribucí“, které ať už na někom zakládají, nebo ne, jdou svojí specifickou cestou. Sem spadá moje oblíbená Mageia, které se i ve vývojové desítkové verzi stále drží svých dřevních nástrojů, které se spíše neintegrují do GNOME, než integrují. Ale funguje, má punc něčeho tak trochu unikátního, je to svěží vítr.
Zorin OS takový úplně není. Tato distribuce o sobě hlásá, že je speciálně upravenou náhradou pro uživatele přicházející z Windows, případně pro fanoušky vzhledu macOS. Důsledkem toho je, že se Zorinu nezřídka stává, že pokud nějaký větší IT web rozhodne se vydávat seriál o přechodu na Linux, tak v posledních letech sáhne právě po Zorinu.
Takže i já, dinosaurus, jehož turistické boty prošly asi většinou neobskurních linuxových systémů (a jistě i pár obskurními), jsem se rozhodl zkusit, co na Zorin OS je. Že ono „něco“ existuje, budiž dokázáno tím, že tento experiment už provozuji skoro měsíc a vlastně už jej ani za experiment nepovažuji. Zorin OS u mě nahradil Mageiu jako primární OS na primárním PC. Jsem nejen spokojen, ale i překvapen, že věci, které mi tradičně třeba ve Fedoře nikdy nefungovaly, prostě v Zorinu fungují. Ale o tom za chvíli, pojďme si říci, co je vlastně Zorin OS zač.
Charakteristika Zorin OS
Než se dostaneme k podstatným záležitostem, je vhodné si odbýt to, co našince nejspíš napadne: ano, jméno Zorin zní rusky. Distribuci založili ve velmi mladém věku dva bratři v Irsku. Bratři Zorinové, původem etničtí Rusové, jejichž rodiče před mnoha lety emigrovali do Irska. Oba tak vyrůstali v irském světě, irské kultuře a ač jméno jejich distribuce zní rusky, srdce je už irské.
Distribuci založili v roce 2008 Artyom a Kyrill Zorinovi, tehdy ve věku 12 a 14 let. První verze vyšla v roce 2009, druhá v roce 2010 a dnes tedy jsme na osmnáctce a klukům je přes 30 let.
Šestá verze přinesla vlastní Zorin Desktop, stavějící na Avant Window Navigator a GNOME 3, devítka přidala UEFI boot a změny v aplikacích, s dvanáctkou přišel nástroj pro nastavováno desktopového prostředí Zorin Appearance, s patnáctkou se objevil Zorin Connect a podpora Flatpaků a tak bychom mohli pokračovat.
U Zorinu přitom typicky nejde o vlastní in-house nástroje, ale o úpravy stavějící na existujících projektech. Takže vzhledy prostředí, které lze nastavit snadno na jedno kliknutí, vycházejí z konfigurací, ke kterým se lze dobrat ruční prací. Ale Zorin to svým uživatelům usnadňuje. Stejně by se dalo mluvit o Connectu či podpoře Flatpaků, běhu s upraveným GNOME anebo prostě o tom největším: Zorin OS je jedna z variací na Ubuntu, protože staví na Ubuntu LTS.
Stejně jako Ubuntu nelze vyčítat, že staví na GNOME, Waylandu, systemd a dalších projektech, které primárně dělá někdo jiný, není důvod Zorin OS vyčítat, že staví na Ubuntu. Nebo totéž vyčítat Mintu. Toto je ona síla open-source světa, kterou mám rád. Že dva klučinové z irské základky mohou vzít existující projekty a začít na nich stavět něco, co určí směřování zbytku jejich života.
Bezplatná a placená verze
Ano, Zorin OS má základní bezplatnou verzi, které některé věci chybí (ale nic podstatného, ten systém je plnohodnotný, chybí jen „třešničky na dortu“). Pak má verzi pro školství (o tom třeba jindy) ale hlavně placenou Pro verzi. Žádné předplatné, prostě zaplatíte 999 Kč a máte Pro verzi aktuálního vydání Zorin OS, nyní tedy verze 18 a cokoli co bude typu 18.x. Případnou další Pro verzi, tedy Zorin OS 19, si opět musíte zaplatit. Nebo nemusíte, Zorin OS 18 bude podporován až do 1. července 2029.
Co že to ta Pro verze přidává navíc? Třeba (budu zde používat marketingštinu Zorin OS) osm prémiových uspořádání desktopu, jako macOS, Windows 11, Windows Classic, ChromeOS, Compact panel, Ubuntu, elementary OS a Linux Mint. To je právě to, že nemusíte jako uživatel své GNOME ladit hromadami konfigurací a pluginů, které třeba vaše Fedora sama nepodporuje, u Zorinu to máte na jedno kliknutí, ale za 999 Kč. Volba je na uživateli, jestli mu to za to stojí.
Další výhody Pro verze zahrnují „balík aplikací profesionální kvality“, tedy sloužících jako náhrady za všechny ty Photoshopy, Corel Drawy či Premiery apod. Nehledejte v tom nic přeborného, jde o nástroje jako GIMP, Kdenlive, Blender, Inkscape, Krita ad. Nic, co by si z Flatpaků neuměl nainstalovat kdokoli s půlkou mozku. Ale Zorin OS se vám o to postará (i kdyby skrze standardní GNOME Software).
Právě ona pohodlnost řešení věcí na Zorin OS, ona kompatibilita některého z předpřipravených typů desktopu s vaším vkusem může být tím, co vám prožene hlavou myšlenku typu „999 Kč není tak moc, ono se mi to vlastně líbí“. Nebo si naopak právě ťukáte na čelo, jak vůbec mohu něco takového napsat.
Zde dlužno doplnit, že Zorin ze získaných peněz podporuje open-source projekty. Třeba loni v prosinci dali po 500 eurech na projekty jako GIMP, Dash to Panel, Bottles, Kdenlive, Inskcape, Tiling Shell, Krita, WinBoat a na filantropii v Malawi či Dublinské linuxové komunitě.
Do toho se pracuje na nástroji Zorin Grid, pro enterprise správu instalací Zorinu, aktualizace, instalace aplikací, monitorování systémů atd. Mezitím třeba Zorin informuje, jak přejít z Windows na Linux, tedy Zorin OS.
Srozumitelnost pro běžného uživatele
Primární pointa je v tom, že narozdíl od geekského způsobu, jakým se věci typicky v linuxovém světě komunikují, Zorin vše na svých stránkách podává formou stravitelnější pro majoritního uživatele.
Tak třeba nikoho v Mageie asi nikdy nenapadlo že by se dalo na domovský web napsat, že náš systém spustí cokoli, od APT, přes Flatpak a Snap, balíčky .deb i AppImage až po .exe/.msi (s volitelnou podporou Windows aplikací) a samozřejmě také webové aplikace.
Tohle je dle mého informační síla týmu Zorinu, že se umějí lépe zamyslet nad tím, jak ty technické věci komunikovat směrem k uživateli, který jim třeba tolik nerozumí. Pak se také postarat o to, aby to vše běželo pokud možno na jedno kliknutí. Ne googlení návodů na Ubuntu, ne hledání cest, jak tu či onu knihovnu doinstalovat. Prostě jedno či dvě kliknutí.
Mě tak kupříkladu v Zorinu překvapilo, že nemusím nijak řešit zprovoznění podpory H.264/H.265 videí ve výchozím přehrávači. O to je postaráno. Žertovně zapůsobil pouze pokud o přehrání AV1 videí, kde jsem čekal obligátní funkčnost od začátku a ono to najednou potřebovalo doinstalovat příslušní plugin. Zvláštní, ale jak píši výše, řešitelné dvě kliknutími myši bez nutnost něco číst či nad tím přemýšlet.
K ceně Pro verze snad ještě malý dodatek: při pohledu na dobu od uvedení Zorin OS 17 (prosinec 2023) do konce podpory (červen 2027) a stejně tak u Zorin OS 18 od vydání (říjen 2025) až do konce (červenec 2029), kdy lze říci, že daná verze je podporován a necelé čtyři roky, bych nepovažoval 999 Kč za tak dramatickou částku. Vychází to na výrazně méně než 1 Kč/den. Nebo chcete-li, je to zhruba 1 000 Kč za zhruba 1 300 dnů, nebo ještě jinak: zhruba 23 Kč za měsíc. A z toho část jde na již zmíněnou podporu open-source projektů.
Zorin OS 18 Core po několika týdnech
Aktuální Zorin OS 18 jsem zprovoznil na 10 let starém Skylake stroji, tedy čtyřjádru / osmivláknu Intel Core i7–6700 s integrovaným GPU HD 530 a obyčejným pomalým 128GB SATA SSD v M.2 slotu a s 24 GB DDR4 v podobě 8+8+4+4GB modulů. Tato stará hardwarová konfigurace je tím, co aktuálně provozuji jako primární PC. S Mageiou a GNOME 49 to v klidu baští cca 10 W, někdy klesá k 8–9 W. Když na stejném železe nainstalujete Zorin s GNOME 46 na Waylandu, spotřeba PC klesne na méně než 8 W, přičemž stačí dvě sekundy nepoužívání a stroj se dokáže srazit na 7 W. Vídám i 5,9 W, pokud jsou osazeny jen dva DDR4 moduly.
Nejnovější verze systému mimochodem přešla od Firefoxu k Brave, má tedy nový výchozí prohlížeč webu. K Firefoxu se uživatel může jednoduše vrátit. S ohledem na podporované systémy má k dispozici jak .deb balíček původem z Debianu, tak Snap balíček od Ubuntu a Flatpak balíček z Flathubu.
Sympatické stránky
Potěšila mě hladkost instalace (to je dědictví Ubuntu), která se dá velice rychle proklikat. Potěšila mě nulová náročnost prvotního zprovoznění. Velmi mě potěšilo funkční zkonfigurování výchozího přehrávače videa – poprvé po dlouhých letech jsem nepocítil potřebu samotné MPV z Flathubu doinstalovávat, protože Zorinu to prostě funguje.
Překvapilo mě, že ač výchozí vzhled GNOME je v podobě výchozího vzhledu Zorin OS notně překopaný, zvykl jsem si rychle. Přehledová nabídky všech oken je najednou vpravo dole, widgety jsou vpravo dole seskupeny trochu jinak, než jsem z GNOME zvyklý. Stejně tak je nahrazen přehled oken vyvolaný Start klávesou Zorinovským menu po vzoru Windows. V něm vše funguje, včetně vyhledávání a přehlednosti uspořádání aplikací (tradiční bolístka třeba v Mageie).
Potěšila mě již zmíněná skutečnost o maličký fousíček nižší spotřeby PC. Nic, co by bylo rozhodujícím faktorem a nic, za co by vděk nepatřil spíše Ubuntu, ale zmínit to mezi klady je potřeba.
Kritika Zorin OS
Jsa poměrně hloupý, zeptal jsem se umělé inteligence, co je tedy obecně kritizováno na Zorin OS. Google Gemini přišla s tímto seznamem bodů, který si dovolím okomentovat:
The „Pro“ Paywall and Business Model – bod hovoří o komerčním pojetí Pro verze, že Zorin OS schovává standardní věci za platbu (ony úpravy vzhledu) a typicky přitom jde jen o předkonfigurované věci jako projekt Dash-to-Dock.
Stejné platí pro fakt, že platba za Pro verzi je jen za aktuální řadu. Dále Gemini vyzdvihuje kontroverzi kolem „Bottles“, kde ona zmíněná podpora běhu Windows aplikací je vlastně celá o Wine či Bottles a že i zde Zorin provádí jistý over-marketing. To vše je 100% pravda. Ale copak to právě není podstat open-source, že můžete vzít existující věci a něco k nim přidat? Vždyť GPLv2 nezakazuje další prodej. A pokud je někdo ochoten platit za Ubuntu, přispívat Mintu či kupovat TV s Google TV, pak Zorin se liší jen tím, kolik svého úsilí vrací do upstreamu (asi to nebude nic moc, možná se to limitně blíží nule) a kolik z jeho vyšperkovaného systému je vlastně jen přeleštěná práce jiných. Ale: nakolik toto platí či platilo pro Ubuntu, ať uvedu příklad?
Performance and „Bloat“ - bod, který mě překvapil. Gemini uvádí, že tam, kde po nastartování systému Mint baští 1,2 GB RAM, si Zorin OS řekne o 1,6 GB RAM. Nepovažuji tuto kritiku za natolik relevantní ani v kontextu současné RAM krize. Skylake stroj typicky provozuji spíše s 8 GB DDR4 a ani s pomalým starým SATA SSD nepozoruji, že by systému docházel dech v podobě nedostatku RAM. Rozdíl mezi 1,2 a 1,6 GB je samozřejmě měřitelný, ale jaký má reálný dopad? Nic moc. Spíš nic. Další výtka v tomto bodu hovoří o pomalém obchodu s aplikacemi. Zde Zorin staví na GNOME Software. Nevšiml jsem si, že by se to chovalo hůře či jinak, než kdekoli jinde.
K výkonu se pak váže ještě jedna věc: lze vypozorovat připomínky na internetech, že zapnutí různých efektů desktopu ve stylu Compiz apod. vede k jejich neplynulému chodu na low-end GPU, specifiky starých iGPU v procesorech Intel. Já jsem toto samozřejmě zkusil, na HD 530 ze Skylake jsem trhání při běhu s rozlišením 1920×1080 nepozoroval. Nevylučuji ale, že na rozlišeních vyšších či iGPU ještě starších tento problém není, nicméně za mě bych doporučil tyto na zdroje hladové a subjektivně otravné efekty spíše nepoužívat. K dispozici ale jsou, i v základní Core verzi.
Třetí uváděná kritika je o pomalém cyklu verzí. Zorin staví na Ubuntu LTS, což z definice znamená pomalejší penetraci novinek do systému, které buď musí být do staršího jádra backportovány, nebo se čeká na novější HWE balíček jádra. Řekl bych klasické: není to chyba, je to vlastnost. Ale Zorin OS prý, dle Gemini, pomaleji vydává aktualizace než třeba Mint nebo Ubuntu. Neumím posoudit.
Čtvrtá výtka říká, že Zorin OS není pro pokročilé uživatele tak upravitelný. Jen konstatuji, že právě proto může být pro mnohé uživatele zajímavý. Validní je jistě připomínka, že jakmile do té skládačky úprav GNOME, kterou Zorin používá ,bude uživatel přidávat další a další úpravy, může něco rozbít. To jistě ano, ale jak jsem již uvedl, bylo by asi nešťastné instalovat Zorin OS s tím, že jej chci výrazně upravovat. Zorin OS je distribuce cílící na uživatele, který chce její vzhled a fungování a nechce do toho zasahovat.
Osobně bych tedy řekl, že z kritiky, kterou Gemini vyšťourala, může být pro zájemce zajímavý onen filosofický, či spíše etický aspekt: Zorin OS buď
A) komunikuje své parametry tak, aby byly srozumitelné pro nezkušeného uživatele přecházejícího z Windows, nebo
B) to takto komunikuje, aby schovat skutečnost, že jen převážně slepuje do hezkého celku práci jiných.
Nepovažuji za korektní ohánět se v této oblasti etikou. Kdyby tvůrci prvků nechtěli, aby byly používány způsobem, jakým je bratři Zorinové používají, nevydávali je pod toto umožňující licencí. Zorin na webu informuje, z čeho se skládá a klíčovým projektům pravidelně přispívá ze svých příjmů. Nevím, jestli je to nejlepší možná cesta, ale přijde mi to jako cesta čestná.
Dost moralizování, pojďme si říct pár slov, jaký Zorin OS je.
Jaký je Zorin OS 18 (subjektivní pohled)
Jak tedy vlastně Zorin OS zhodnotit? Ono je to těžké, dnešní „běžné“ linuxové distribuce jsou prostě dobré. Ať už Fedoře, Ubuntu, openSUSE či komukoli jinému mám chuť dát jedničku či jedna mínus, ono vlastně na nich není moc co vylepšovat. A to platí v obecné rovině i o majoritních desktopech jako KDE Plasma či GNOME. Každému vyhovuje něco jiného a každý si to své najde.
Jak si tedy oproti Fedoře či Ubuntu a Mintu stojí Zorin OS? To je opravdu už čistě subjektivní záležitost. Mě se velmi líbí standardní GNOME a jsem velmi spokojen, kdykoli sedím u standardní KDE Plasmy. Různé odchylky od jejich standardních vzhledů mě netrápí. Spíše už mám problém u starších desktopů, které jsou sice třeba úspornější, ale uživatelsky otravnější, nebo v nich něco stále nefunguje. Něco, co v GNOME či KDE běží po léta a i na Waylandu. Na mysli mám třeba tearing videa na YouTube i v MPV, kterým trpí staré LXDE. Už mi spíše chybí přehledová obrazovka (té v KDE říkají overview).
Nicméně Zorin OS jakožto linuxový systém stojící na upraveném Ubuntu LTS s upraveným GNOME, je mému naturelu extrémně blízký. Nevadí mi na něm v podstatě nic a téměř vše je v podobě, která mi vyhovuje bez úprav. Takže na cestě k dokonalému systému pro mě, kam Fedora neumí dokráčet dál neež na 97 %, umí Zorin dojít na 99,9 %. Ale ten rozdíl je hodně malý.
Kdo právě nyní přechází z Windows na Linux ale může v Zorin OS vidět spásu, protože vidí operační systém, u kterého tvůrci více ze svých sil soustředí na přemýšlení, jak tento přechod usnadnit. Mohou si to dovolit díky práci všech kteří dělají na komponentách, ze kterých se Zorin OS skládá, ale to nijak neumenšuje jejich přínos.
Zorin OS je skvělý systém. Jestli něčím v rodině postupně nahradím všechny ty instalace jiných Linuxů, bude to právě Zorin OS.
(Autorem fotografií je David Ježek.)
ČLÁNKY DO MAILU