Zajímalo by mě, v čem spatřuje pan Kysela ono "windowsovatění". Snad ne ve snaze distribucí být user-friendly!? Za klikometacími okýnkami je vždycky skoro ten samý systém GNU/Linux nebo se pletu? Kdyby nebylo "windowsoidního" ovládání, mnoho současných uživatelů GNU/Linuxu, těch, kteří postrádají technického vzdělání, by se nikdy ani nepokusilo naučit se něco víc o tom, jak to funguje pod pokličkou, o ideologickém pozadí ani nemluvě. Nepodceňujme hezkou skořápku, je to mucholapka. U operačních systémů i u žen:)
Mimochodem, jak víme, windowsoidní ovládání je vpodstatě apploidní, nebo spíš xeroxoidní ovládání, abychom byli opravdu důslední:)
Mozna budu prvni kdo to rekne nahlas, ale kde berete tu jistotu ze BFU (v tom dobrem slova smyslu) touzi po prostredi a'la Microsoft Windows.
Naopak bych rekl, ze jsou to prave "informatici", kdo se jim toto snazi podsouvat.
Z pohledu koncoveho uzivatele je dulezite zda-li program funguje:
a) spolehlive
b) bez zbytecnych casovych prostoju
Skkretarky drive psaly v T602 (WordPerfectu, UNIXPLEXu ...) a zadne vetsi problemy s tim rozhodne nemely - rozhodne ne vetsi nez dneska s Wordem (OpenOfficem ...).
Nedelejme z radovych uzivatelu vypocetni techniky blbce ...
Delal jsem v podniku, kde mely desitky duchodkyn, ktere tomu nerozumely VUBEC. Ale presto fungovaly naprosto dokonale, mely to napsane v sesitech a jak si je clovek naprogramoval, tak mu potom pracovaly. Nemely sebemensi snahu neco pochopit, proste jen chtely mit svou praci hotovou. Kdyz to mely v sesitu spravne napsane, tak zadavaly bezchybne denne takove stohy faktur a jinych dokladu, ze ja bych se zblaznil, kdybych to mel udelat za mesic.
Je ale potreba rozlisit dve skupiny uzivatelu (ackoli se dost prekryvaji) -
jedni potrebuji udelat svou praci (at uz je to datlovani dokladu, nebo sroubky na bezicim pasu) na to jim staci aplikace, ktere funguji spolehlive, pokud se pouziji presne dle navodu.
druzi si chteji hrat se svym pocitacem (jako s televizi, radiem, fotakem, ...) Na to ale potrebuji aplikace, ktrere toho moc neposkodi, kdyz se budou pouzivat nespravne a budou se snazit korigovat jejich chyby.
prvni jsou podnikovi zamestnanci naveleni na danou praci, druzi jsou majitele pocitacu, casto podlehnuvsi reklame typu "S nasim pocitacem se vase prace udela sama"
U nás v podniku máme cca 1000 PC a většina sítžoností uživatelů je opravdu na nefukčnost nebo na pomalost - těmi se zabýváme a za to jsme placeni.
Pak tu máme pár uživatelů, kteří si neustále něco vymýšlejí (DVD mechaniky, reproduktory a tak podobně), neustále něco stahují z netu a když něco pokazí tak otravují - ty posíláme (slušnou formou) do pr*ele.
Mozna budu prvni kdo to rekne nahlas, ale kde berete tu jistotu ze BFU (v tom dobrem slova smyslu) touzi po prostredi a'la Microsoft Windows.
Naopak bych rekl, ze jsou to prave "informatici", kdo se jim toto snazi podsouvat.
Z pohledu koncoveho uzivatele je dulezite zda-li program funguje:
a) spolehlive
b) bez zbytecnych casovych prostoju
Skkretarky drive psaly v T602 (WordPerfectu, UNIXPLEXu ...) a zadne vetsi problemy s tim rozhodne nemely - rozhodne ne vetsi nez dneska s Wordem (OpenOfficem ...).
Nedelejme z radovych uzivatelu vypocetni techniky blbce ...
Co je windowsovatění ? Pro mě je windowsovatění například to, že si zkompiluji sendmail, nakonfiguruji si spoustu jemných věciček a pak omylem spustím suseconfig (nebo cokoli obdobného, sorry, SuSE) a moje konfigurace sendmailu je v pr****, protože plugandplay superinteligentní suseconfig to přeci umí lépe. Také si myslím, že kdo chce, aby linux vypadal jako windows, bude pro něj nejlepší, když bude používat windows.
No jeste bych to mel asi dovysvetlit. Pokud pouziju system typu Slackware :), musim se naucit konfigurovat sendmail a to mi staci. Pokud pouziju system typu SuSE, musim se naucit to same (tedy konfigurovat sendmail) a navic se musim naucit jak zasahnout do SuSEconfigu, aby mi tu mou vlastni konfiguraci neprepsal. V konecnem dusledku je "zvindowsovately" linux na spravu narocnejsi nez ten, ktery konfiguracni nastroje nema. Treba se mi velmi libi nastroje typu SWAT ze Samby. Kdyz jsem zacinal se Sambou, byl pro me SWAT uplne skvely, takovy quickstart. Pomohl mi rychle se v Sambe zorientovat, rychle ji rozbehnout a rychle se naucit zaklady. Dnes uz ho na konfigurovani nepouzivam, protoze jsem si vytvoril jakousi strukturu smb.conf kterou vsude dodrzuji a muj smb.conf je pro me prehledny. Kdybych na to pustil SWAT, bude sice vse spravne, ale uz pro me ten smb.conf nebude tak prehledny. Presto vsechno se mi SuSE libi a pro lidi, kteri nechteji pronikat do hlubin systemu bych ho jen doporucil. Mandrake jsem dlouho nevidel. Kdyz jsem ho videl naposled, zjistil jsem, ze jednim kliknutim na graficke obrazovce se da zmenit runlevel bez jakehokoli prihlaseni a to me fakt dostalo :), ze takhle tedy ne.
Take nechapu ty bojovniky proti jakemusi Windowsovateni. Zpozornim az v dobe, kdy zjistim, ze vse mohu konfigurovat pouze pomoci klikani a az nebude videt, co za tim je.
Momentalne - treba u SuSE - muze uzivatel klikat az do zblbnuti (a i tak je ten pristup ponekud odlisny od Windows), na druhe strane muze nadale vse konfigurovat rucne. Osobne take radeji konfiguruji vetsinu veci primo v konf. souborech, ale proc bych - proboha - byl proti tomu, aby byly nektere distribuce GNU/Linuxu pristupne i lidem, kteri proste konfiguracni soubory nezvladaji ? Ja mam zajem na tom, aby byla uzivatelska obec co nejsirsi - diky tomu zde bude i vetsi podpora vyrobcu hardwaru, pripadne podpora vyrobcu softwaru (napr. stojim o to, aby Adobe portoval sve produkty na Linux a bez sirsi uzivatelske zakladny to asi delat nebude...).
Nic, ale rad bych mel prohlizec srovnatelnych kvalit, ktery by byl free, nebot nektere vlastnosti Acrobat Readeru mi nevyhovuji a ja s tim bez zrojovych kodu nemuzu delat nic. Navic jakozto nesvobodny software neni soucasti nekterych distribuci GNU/Linuxu, a je nutno jej doinstalovat rucne.
Mne ani tak nevadi, ze Linux vypada skoro jako windows, ale problem windowsovateni vidim spise ve spatne funkci konfiguracnich programu pro prostredi X-windows. V podstate jde o to, ze v konfiguracnim souboru si udelam presne co chci, ale konfiguracni nastroje zpravidla nefunguji uplne spolehlive, a tudiz vetsinou provedou to, co nechci.
Typicky priklad:
- Mandrake 9.1 (zkuste si v X-windowsech vytvorit noveho uzivatele, budete se divit).
- Red Hat Enterprise Linux 3 WS (docela draha distribuce, plati se za podporu). Zde sice tvorba uzivatelu funguje, za to nakonfigurovat Apache server (dodavany s ditribuci) pomoci X-windows rozhrani je v podstate nemozne. Umi nakonfigurovat pouze par veci a vsechny ostatni (treba uvitaci stranku, root pro www stranky) nastavi na defaultni hodnoty (ktere se nedaji zmenit). Mimo jine, tento drahy Linux ma jeste plno jinych musek, o kterych se nebudu zminovat.
A jeste jedna lahudka na zaver. Tou je system instalovani balicku. RPM je skvela vec, pokud ovladate tento prikaz (rpm) z prikazove radky. V X-winech sice lze nainstalovat JAKYKOLIV balicek, odinstalovat vsak jdou pouze ty, ktere jsou soucasti distribuce (to v Mandraku funguje mnohem lip, a taky pouziva RPM). Mimo to, pokud nahodou instalace nejakeho balicku selze (treba je jiz nainstalovany), tak uz nedoinstalujete ZADNY balicek, dokud NERESTARTUJETE cely system (a to si nedelam srandu, uz na tom funguju vice nez mesic a do dneska jsem ten problem nevyresil).