To Creator: Myslim, ze se v nekterych bodech mylite. O kolik je Linux (kernel) dulezitejsi nez zakladni sw, ktery nemuze chybet, tedy _projekt_ GNU? Pokud by rozhodovaly pocty vyvojaru, nebo pocty radku zdrojoveho kodu, kdo myslite, ze by vyhral? Aniz bych nekomu upiral zasluhy, byl tu GNU, pak se k nemu pridal Linux. Tvori dve esencialni komponenty sw vybaveni, proc jej souhrne nazyvat jmenem pouze jedne z nich?
Distribuce samozrejme nedodavaji sw pouze z GNU (i kdyz je obsazen prakticky vzdy), ale zaroven nedodavaji pouze Linux (jadro). Proc je nazvyvat SUSE Linux? Stejne tak by se mohly nazyvat SUSE GNU. Aby bylo jasno, nejlepe kdyby se nazyvaly nezavisle na technickem reseni. IMO distribuce dodavaji sw z GNU a nekdy i neco navic :-)
K vasemu pohledu, kdy GNU pouze obaluje Linux, existuje i jiny. Zalozeny na udalostech, tak jak se odehravaly v case. V tom hraje hlavni ulohu projekt vytvoreni svobodneho OS, tj. GNU, ke kteremu byla pridana posledni chybejici komponenta - kernel (Linux). Nebyt Linuxu, byl by tu dnes jiny kernel, protoze usili, ktere se venovalo do vyvoje Linuxu by bylo venovano do vyvoje jineho jadra.
Cituji Vas: "Pokud znamená vydání čehokoli pod licencí GPL, že je to součástí GNU..." to samozrejme neznamena.
Jeste jedna citace: "...licence GPL, pokud se nemýlím, zakazuje vydělávat na samotné tvorbě software..." Samozrejme nezakazuje. Pokud takovou klauzuli v GPL naleznete, rad se na ni podivam. Naopak GPL je s komercnim vyvojem sw velmi dobre slucitelna.
Zastanci free sw Vam mozna prijdou fanaticti, ale vetsinou vedi co rikaji, narozdil od Vas. Fanatik jiste nejste, ale dopoustil jste se rady mistifikaci.
Uzavru. GNU je projekt, na jehoz filosofii neshledavam nic spatneho. RMS posuzovat nebudu.
Par poznamek (spise utrzku myslenek):
GNU potrebuje ke sve praci nejake jadro, jadro se ale klidne bez GNU obejde.
Zkratka GNU je takova nemastna neslana, protoze vlastne nic neznamena. Clovek si tezko vytvori nejakou asociaci na "GNU neni Unix". Uz samotna negace v nazvu pusobi na psychiku cloveka. Zato s nazvem Linux si muzete krasne pohrat (pinux, linuxik...). Take maskot GNU mi pripada osklivy a odpudivy. Vam pripadaji ty rohy "smart-looking"? A kdyz lidem reknete ze maskot Linuxu je tucnak, tak si vybavi dustojne, klidne a nekonfliktni zvire. Myslim, ze tohle hraje hodne velkou roli pri prijmuti necoho do podvedomi lidi a kvuli tomu je GNU odstrceno. Nemuzu si pomoct, ale z loga i z definice GNU cisi "humpolactvi". RMS je zcela jiste velka osobnost, ale neni to spasitel stejne jako to neni cele GNU.
Tak jsem to i myslel. Sam pouzivam GNU software na Tru64 mam tedy snad psat GNU/Tru64?
Samotne jadro umi spoustu veci a muzu jen dopsat nejaky modul a mam plne funkcni software. Jiste se daji najit takoveto implementace. Souhlasim, ale s tim ze nejcasteji se Linux obaluje GNU softwarem.
Mně pro změnu něco ve stylu "vychutnej si svého kozla". Ta zarputilost možná, ale to nepovažuju za jednoznačně kladnou vlastnost...;-)
Ale to je spíš o vkusu jednotlivce. Jak jsem psal, asociace mohou být různé, nejsme všichni stejní. To, že mně se (stejně jako autorovi původního příspěvku výše) logo GNU nelíbí, je jen můj problém.
K cemu je hole jadro? Vzdyt bez compileru, textaku, atd. ani nelze vytvorit. Bez GNU by o Linuxu nikdo ani nevedel. GNU potrebuje jadro, ale nemusi to byt Linux. Nenutte me do podobnych argumentacii. Napsal jsem, ze jde o esencialni soucasti. Ani jedna nemuze chybet.
GNU je mozna horsi nazev nez Linux, ale logo GNU je IMO hezci a duveryhodnejsi nez infantilni tucnak, ktery se mi nelibi. Je to vec nazoru.
Omlouvám se, pokud řeknu něco, co třeba znovu zazní níže v diskuzi - čtu ten thread postupně a kdybych ho měl napřed dočíst, zapomněl bych, co chci říci.
Tedy:
1) Asi jsem jenom zbytečně přecitlivělý, ale nelíbí se mi ty dovětky "...[vědí co říkají] narozdíl od Vás." Prosím, zdržte se jich, já se jich taky zdržím. Příspěvek k tomuto článku jsem napsal proto, že i když se o danou problematiku zajímám, nevím ještě dost, abych si utvořil nějaký pevný názor - všechno, co jsem napsal (a píšu) je pouze zdvořilá disputace, ne hádka. Neobracím se na jednoho člověka, mluvím ke všem, kdo poslouchají - jen konkrétní zaznělé názory slouží ke konkrétním reakcím, ale ty už opět nejsou zacílené. Proto se také s vámi všemi bavím slušně a s úctou a proto žádné dovětky.
2) Ano, projekt GNU byl jistě větší než projekt FREAX (Linux). A je pravda, že kdyby nepřišel Linux, použili by vývojáři jiný kernel. _Nicméně_ právě to, že použili linuxové jádro, udělalo dnešní operační systém (říkejme mu GNU/Linux nebo linuxová distribuce, nebo jakkoli jinak) na Linuxu závislý.
Ne každá distribuce obsahuje všechny GNU aplikace, každá ale obsahuje Linux jako kernel. Proto je myslím správnější "SuSE Linux" než "SuSE GNU" i než jakékoli jiné varianty. Jde o systém složený z aplikací, které SuSE shromáždilo, přidalo nějaké vlastní featury (výše vzpomínaný suseconfig apod.) a Linux tento celek propojuje s hardwarem.
Až bude (bude-li) dokončen Hurd, splní se teprve původní záměr RMS vytvořit čistě GNU systém (může mu pak říkat GNU/Hurd nebo jen GNU (Hurd měl být od začátku součástí GNU, bylo by tedy zbytečné ho pak v názvu vyčleňovat), to je jeho věc). Řekl bych, že Linux vlastně slouží jen jako dočasné řešení a svého času udělal RMS čáru přes rozpočet - od té doby ten boj o "to správné pojmenování".
Proto z _dnešního_ pohledu jsou to GNU aplikace, které obalují Linux, namísto GNU systému, který je doplněn Linuxem coby kernelem (rozdíl v pojetí je myslím zřejmý, i když by se asi dal vystihnout ještě lépe).
3) ad. "GPL zakazuje vydělávat na tvorbě software"
Skutečně mám dojem, že jsem toto tvrzení už někde četl. Pročtení GPL ale ukázalo, že přímo takto doslovně tam nic takového není. Jestli šlo jen o mou mystifikaci, omlouvám se.
Na druhou stranu GPL _výslovně_ uvádí, že ke každému dílu pod ní vydaném musí existovat bezplatně přístupné zdrojové kódy... a pokud je toto zaručeno, je obchodně-orientovaný vývoj software pod GPL přinejmenším omezen (jsou-li k dostání zdrojáky zadarmo, nebude tolik lidí ochotno platit za binární podobu téhož).
Výklad GPL je následující: Dílo pod ní šířené může a nemusí být komerční. Pokud ho však získáte, máte právo získat i jeho zdrojové texty. Na zdrojáky zadarmo nárok nemáte. Pokud si však dílo koupíte, máte právo v ceně (tedy s nulovým navýšením ceny, nebo chcete-li zadarmo jak píšete) získat i kompletní zdrojové soubory. Snad jsem to vysvětlil jasně ...