Vlákno názorů k článku Zpracování obrazu analogovým počítačem – mozkem od Hloupý Nemouš - Od rána se mi honí hlavou, jak a...

Od rána se mi honí hlavou, jak a zda vůbec na tento článek reagovat. Zdá se mi totiž, že jednak zatím nepřinesl nic, o čem by stálo za to diskutovat, a navíc nepochybně pomíjí celé části vyhodnocovacího řetězce při funkci mozku. Ale ke zraku:
Je docela jasně prokázáno, že oči mají několik soustředných sfér, které směrem od středu ke kraji zorného pole ztrácí na rozpoznávací schopnosti. Mozek, který vnímá obraz očí v nějak kódované formě (a pravděpodobně to není prostá binární forma, protože množství neurotransmiteru při přechodu mezi axonem a dendritem není vždy stejné a také prahová koncentrace neurotransmiteru nutná k provedení výboje není vždy zcela stejná) jej předává dál do mozku (přes nižší etáže CNS, kde se provádí jakýsi preprocesing a je to i pravděpodobně kontrola ostření, protože ovládání ostřících svalů v oku je vedeno přes II. hlavový nerv, přes který přichází také aferentní - vstupní - informace ) až do mozku koncového. Zde dochází pravděpodobně k porovnávání preprocesovaných informací s uloženými (naučenými) vzory. Podle toho, zda je přijatá informace relevantní a rozpoznatelná se vydávají příkazy okohybným svalům přes III. hlavový nerv k nastavení oka na cíl (popřípadě přes mozeček do svalů celého těla). Oko totiž nejlépe vidí jen v poměrně úzkém úhlu asi 5 stupňů tehdy, když obraz dopadá na žlutou skvrnu. Směrem od jejího středu se postupně ztrácí schopnost předměty rozeznávat až do periferie, která rozeznávání vlastně neumí a je tu pouze jako varovný prvek při možném přiblížení se predátora.
Pozastavil bych se u porovnání mozku a počítače: jednak mozek je velmi masivně multiprocesorová struktura (kde procesory - neurony - tvoří specifické struktury) a navíc mozek neumí počítat. To, co my nazýváme výpočetním výkonem (tedy schopnost provádět základní matematické informace) je vlastnost mozkem naučená a ne vlastní. Mozek umí pravděpodobně pouze porovnávat a vyhodnocovat. Základem jeho funkce by mohlo být několik jasně definovaných pravidel, která ale ještě nejsou známa. A nakonec - mozek, přesně proti vlastnostem počítačů, jak je známe, nemá sběrnici. Zde každý neuron může být v rámci jakéhosi schématu, který je vrozený a kódovaný v DNA, propojen s jiným neuronem. To, co by se dalo nazvat sběrnicí - tedy páteř - není určeno k myšlení, ale k přenosu vzruchů mezi mozkem (nebo mozečkem, nebo jinými částmi mozku) a svaly, popřípadě smyslovými čidly (pro hmat a vnímání teploty).

Je možné neuron, mozek i počítač modelovat pomocí Turingova stroje?

Je mozne vypocitat vsechny pultahy v sachu a rozhodnout zda bily vzdy vyhral, nebo remizoval? .)

Obecně ano. V reálu odpověď výrazně závisí na situaci na šachovnici. Ale samozřejmě chápu, kam míříte. Jen to vypadá, že lidský zrak je prostě složitější vyrobit než vypočítat, no. I když ta výroba vlastně ... no nic :-)

Z pocatecni pozice samozrejme. Zadne koncovky. Pri cca 50 variantach na kazdy pultah budem v hloubce 50 pultahu na 8,881784197e+84. Jestli mas predstavu, ze spustis (ne ulozis) ve "virtualboxu" lidsky (nezjednoduseny) mozek na soucasnem typu pocitacu.. To bude jednodussi a realnejsi varianta ho naklonovat a strcit do krabice.