Vlákno názorů k článku Zpracování obrazu analogovým počítačem – mozkem od bodlinka - Mne osobne sa clanok pacil. Nevnimam ho ako vedecku...

Mne osobne sa clanok pacil.

Nevnimam ho ako vedecku pracu. Prisne pravidla pre dokazovanie, linkovanie zdrojov a absolutna presnost pri tvrdeniach tym padom nie su na mieste.

Neviem ako ostatni, ja osobne som si pri autorovom tvrdeni, ze vie ako to funguje, nemyslel ze to vie do detailu a uplne presne. Clanok je pisany lahsim stylom a viacmenej ma skor zaujat, pobavit, ci podnietit ku skusaniu/expe­rimentom.

Pri konfiguraciach aplikacii/systemu, ci programovani, musi byt clovek casto bez vynimky presny a dodrziavat syntax, inak sa vysledok minie ucinkom. Casto sa potom stava, ze tato presnost a jednoznacnost prechadza aj do kazdodenneho zivota. Stava sa to mne, kolegom aj kamaratom pracujucim v oblasti IT.

Nemyslim, ze je predmet clanku zalezitostou, na ktorej stoji chod siete, bezpecnost webovej aplikacie, ci ina nemenej dolezita zalezitost. Je to len experiment pre pobavenie, ci rozsirenie si vedomosti.

Ja osobne som sa musel naucit u ludi vnimat obsah (co chce vlastne autor povedat), nie formu oznamu. Pri konfiguraciach, ci programovani je to vsak casto hlavne len o forme (napr. pokial apikacia na vstupe pozaduje formu XML, tak ak ju nedostane, nerozumie ani obsahu, nech je akykolvek).

Podla mojich doterajsich skusenosti, vacsina ludi v oblasti IT sa sem dostala prave koli chuti experimentovat a dozvediet sa nieco nove. Preto tento pokus vnimam velmi pozitivne a tesim sa na dalsie pokracovania.

V některých bodech s Vámi souhlasím, v jiných ostře nesouhlasím. Také článek neberu jako vědeckou práci a netvrdím, že je třeba citovat vše jako ve vědeckém článku. Na druhou stranu, čeho je moc, toho je příliš. Pokud autor začne tvrdit něco, co je v přímém rozporu s fakty, pokládám za nutné, aby svá tvrzení řádně osvětlil.

Pokud měl článek pobavit, nechápu zařazení do sekce "Věda a výzkum".

Také věřím, že lidé prácující v IT a jiných technických oborech mohou myslet jinak, než lidé pracující v humanitních oberech nebo službách apod. Zdá se mi ale pravděpodobné, že do daného oboru přišli právě proto, že jejich myšlení je s tímto oborem "kompatibilní". Samozřejmě obor je poté dále formuje. Autor ale evidentně vystudoval MFF a proto pochybuji, že by mezi námi měla být nějaká bariéra diametrálně odlišného myšlení.

Ano také jsem se musel naučit občas formu přehlížet, ale opět odmítám jít pod určitý limit.

Autorovu snahu experimentovat považuji za chválihodnou a rozhodně by v ní měl pokračovat. Co kritizuji jsou přehananá tvrzení, mystifikace a dosavadní malý informační přínos. Celá má kritika nemá směřovat k ukončení autorových experimentů nebo seriálu na rootu, ale k jejich zkvalitnění.

"...přímém rozporu s fakty...". Můžete prosím být konkrétnější, z Vašich příspěvků jsem nezjistil, které části považujete za odporující empirii?

Například

"Detektor hran navěšený na výstupu waveletu. Vnímání hran je nakalibrováno podle mého mozku. Vnímají možná jiní lidé hrany odlišně?"

Existuje několik hlavních teorií, které popisují funkci mozku. Jak se vnímaný obraz převede na akci. Jsou ovšem experimentálně dokázány určité fáze

vstupy ze smyslových orgánů -> poznání -> porozumění

poznání - transformuje vstupy na objekty
porozumění - vytvoření vztahů a konceptů

Existují poruchy všech fází. Slepota, porucha oko. Duševní slepota, tj. neschopnost "mapovat" vstupy na objekty. Člověku oko z objektivního hlediska funguje, ale přesto nevidí. Porucha porozumění, člověk dokáže vyjmenovat objekty, ale není schopen určit jejich vztahy (krabice stojí na stole).

Aby člověk rozpoznal hranu na určitém objektu a řekl, že jde o hranu, musí dojít k porozumění. Porozumění ale bere v potaz i předchozí zkušenosti (proto také když nedotáhneme kružnici, mozek nám říká, že jde o kružnici). Pokud autor simuluje rozpoznávání hran prezentovaným obrázkem, pak se ptám, kdo takto opravdu vidí hrany. Pokud by člověk měl zvýraznit důležité hrany (k tomu aby rozpoznal objekty), určitě by nenakreslil hrany na kovovém válci v popředí (a celkově by obrázek byl podstatně jiný, alespoň dle mého názoru), protože zkušenost mu velmi silně říká, že tam hrany nejsou. Další očividným nedostatkem jsou hrany kol, především hrana předního kola. Navíc to, jaké hrany by nakreslil vůbec nemusí odpovídat tomu, jaké hrany použila skrytá transformace.

Pokud se autor snaží zobrazit nějaký vnitřní stav během transformace, zajímalo by mě, jak k danému obrázku přišel, jak zjistil stav svého mozku během transformace, aby mohl výsledek srovnat s obrázkem, a jak celý model kalibroval na svůj mozek.

Souhlasím s tím, že různí lidé vnímají hrany různě. Existuje však velmi výrazná korelace. Dokonce bych řekl, že i vnímání hran jedním člověkem se liší v závislosti na jeho vnitřních podmínkách, např. chemických. V extrémním případě po zmíněném požití drog.

Už jsem se ptal jednou.... nešlo by zrovna u těch hran nějak využít třeba pohyb? Protože při vnímání (a vyhodnocování) pohybu se (podle mne, já tomu fakt moc nerozumím) orientujeme spíš podle hran.
Jínými slovy... nevím zda jsem s vámi v rozporu (ale doufám, že ano :-), když tvrdím:
"Abych mohl vnímat pohyb musím vnímat hrany, (ale nemusím přesně vědět, čeho to hrany jsou)?".

Jde mi o to, že hodně reakcí na pohyb dělám (aspoň si myslím, bez toho, že bych musel přesně vnímat, zda na mne padá polička nebo žebřík, cuknu prostě jen kvůil tomu pohybu...)

Ono to vnimani hran u jednoho cloveka aspon podle toho co jsem meril, se meni i v prubehu dne, rozdil napr. rano a vecer. Koeficienty se meni dost podstatne (nekdy az i 1:10) ale kdyz se to prevede na obrazek, rozdil v tom temer nevidim.

Jinak ze jsou ty hrany spravne jsem overoval tak, ze jsem vybiral slabe a silne hrany v obrazku a overoval, ze:
1) Slaba hrana v obrazku odpovida slabe ve vystupu
2) Silna v obrazku silne ve vystupu
3) Kde hrany v obrazku nejsou nemely by byt ani ve vystupu

"Autor ale evidentně vystudoval MFF a proto pochybuji, že by mezi námi měla být nějaká bariéra diametrálně odlišného myšlení."

To ale může... Například se můžete lišit v míře autismu. Což je, myslím, u tohoto článku celkem aktuální.

Ako sa taky autizmus pozna z clanku?

Opis to ako uplne neznalemu - jedina porucha, ktoru poznam aj z textu, je BLEK.ova porucha osobnosti. A aj na to je treba, nech dotycny pripomenie, kto mu ju diagnostikoval.