Díky za skvělý článek.
Dýchla na mne nostalgie, měl usem dva paralelní porty, dva covoxy a díky tomu stereo ve Visual Playeru. Tahal jsem MOD soubory na disketách odkud se dalo. S Fast Trackerem jsem si taky hrál.
Visual Player byl skvělý. Dobře vyřešili problém jak nacpat věci na jednu obrazovku. Udělali jakoby dvě obrazovky nad sebou a posouvat se mezi mimi dalo myší. Podobný koncept jsem nikde jinde neviděl.
Na mne dychne obcas nostalgie i u novych nastroju z kategorie sekvencer, sampler nebo syntak jako by jejich autori byli inspirovani trackery. Minimalne veci od Novation na mne tak dost pusobily.
Vratim-li se k trackerum pouzival jsem Fasttracker. To byl naprosto brutalni kus softu pod 64kB. SB only. Verzi s gravisem uz jsem nezazil ale pry existovala.
1. 10. 2024, 09:12 editováno autorem komentáře
Ano, Fasttracker jsem později měl taky. Geniální kus SW. To jsem už ale měl nějakou zvukovku ESS 1868(?), emulaci SB.
Měl jsem zesilovače s MBA810 (?), používal jsem moduly z TV, jen jsem ho vytáhl, podle zapojení obvodu našel piny kam co zapojit a jelo to. Neměl jsem přístup k modernějším součástkám, všechno součástky vypájené ze zařízení na skládkách.
on koncept trackerů vychází z Amigy a je užitečný (šetří místo na obrazovce oproti notovému zápisu). Takže buď máme SW, což se snaží nástroje zobrazovat na lince (jakoby notový zápis + bicí atd.) nebo ve sloupci. A taky mě připadne lepší ten sloupcový režim (navíc je kratší zápis C3 než tam mít notovou osnovu), + to C3 umožňuje přidat info jako "reverb", "chorus", "echo" a já nevím co dalšího...
No jo.. Covox ve variantě R-2R (obr. 14) jsem si zbastlil do krytky konektoru paralelního portu. Byl to obrovský pokrok oproti PC speakeru. V té době jsem začínal chápat, že nemůžu věčně přetahovat gramorádio z obýváku a postavil si zesilovač s 2xTDA2030. Ten zesilovač jsem zrovna minulý týden nahradil bazarovým Pioneerem. A tím pro mě skončila zase jedna éra. Takže díky za další perfektní článek a já jdu zase něco dělat. Pustím si k tomu Spotify do ANC BT sluchátek. Holt, život jde dál.
já měl taky Covox zabastlený do konektoru a připojenej ke starému gramofonu (použito jako zesilovač). Zajímavé bylo, že jsem potom slyšel třeba roztáčení pevného disku (a to dost hlasitě, úplně přesně bylo slyšet změnu otáček na tehdejších 3600 rpm). Dodnes vlastně nevím, přes co všechno ten "zvuk" (tedy ale el.signál) musel projít, aby se to dostalo přes paralelní port až do zesíku.
dekuju za clanek. pred ocima vidim odpory nacpany v LPT krytce a vystup cinch.
jak zahrala muzika z Another World . . . zazitek. i fasttracker probehl, kamosi meli zkusebnu, udelal jsem nejaky bubny a mlatilo se do strunnych el. nastroju. 286, 1MB /HIMEM.SYS/, VGA, 2x 40MB /Stack 4.0/, Cybex Shell, plechy v case tloustka 1mm+.
no, to jsme byli jeste kluci.
PWM na PC speakeru dost zatěžovala CPU. S převodníkem na LPT šlo dosáhnout vyšších vzorkovacích frekvencí.
Odporový převodník nepotřeboval zdroj, ale byl z něj slyšet šum sběrnice.
Pro druhý bastl jsem použil MDAC08 + MBA810 s vlastním zdrojem.
Dnes stačí převodník USB->TOSLINK a nemusí se řešit zemní smyčky.
Co se zátěže CPU Covox na LPT1 a PC Speakeru, tam žádný rozdíl nebyl. PC Speaker musel fungovat na frekvenci kolem 16-18kHz, vyšší čísla šla použít taky, ale ta převodní tabulka pro 8253 byla jiná a měla nižší citlivost. Ona už na těch 16kHz měla efektivně asi jen 6bitů.
Přehrávání na pozadí se realizovalo pomocí přerušení na téhle frekvenci. Přehravač musel přeprogramovat 8253 channel 0 na tuhle frekvenci a sám se usadit na obsluze přerušení. Poté mohl, aby zachoval nějakou kompatibilitu volat původní obsluhu, ovšem v původních 18Hz a ještě při tom povolit přerušení, protože on DOS na tom interruptu měl nějaké činnosti, které nebyly nekonečně rychlé. Nebo původní obsluhu vůbec nevolat.
Covox vzhledem k tomu, že neměl žádné DMA ani jiný buffer, vyžadoval též rychlý interrupt. Ve výsledku rozdíl mezi Covoxem a PC Speakerem byl v několik instrukcích
- Covox driver poslal sampl na LPT1 (instrukce out)
- PC Speaker drivel udělal instrukci XTAL přes tabulku a výsledek poslal do 8253 (instrukce out)
Zbytek byl stejný.
tedy ty "magic mushrooms" na tom PC speakeru nezní tak špatně, jak si pamatuju. Asi záleželo na tom, co za reprák byl v počítači a jak byl "schovanej" v bedně. Já měl malou bednu s Olivetti, tak to možná byl slabší zvuk (Covox to nakonec vyřešil za cenu DB-25 konektoru a někde vypájených odporů :-)
První pokus s vylepšením zvuku bylo odpojení interního speakeru a vyvedení na konektor. S externím zesilovačem to bylo úplně něco jiného, i když to byl stále jen jednobitový výstup.
Ten propoj byl zdrojem značného šumu, takže se buď musel zakázat v mixeru, když se zrovna nevyužíval, a nebo radši nechal jako samostatný speaker bokem jen na systémové pípaní.
Podobně analogový kabel z CD chytal brum, když vedl přes celou bednu. SPDIF vstup měly až novější zvukovky.
Záleží na síle šumu, jak je na to kdo citlivý a taky kvalitu repráků (levné repráky skryjí část vad). Já třeba s tím PC speakerem a CD audio problém neměl (hry dlouho přehrávaly hudbu přes CD audio, např. Need for Speed II).
NFS 2 nehrálo hudbu přes audio CD. U NFS právě byla i specialita, a to interaktivní hudba - hrála dle hráčovy pozice na trati. Takže musely hudební segmenty na sebe plynule navazovat a přepínat dle potřeby, to by s audio CD nešlo. Teda já měl jen verzi SE, ale pochybuji, že by to u standardní bylo jinak. Ona ta hra měla dost filmečků, a audio stopy by zabraly příliš místa.
Nicméně hry s audio stopou byly tenkrát celkem standard. Dodnes mám v mobilu a v autě si pouštím přes BT hudbu zripovanou z CD her Earth 2140, International Rally Championship atd.
tak on je to v podstate digitalni vstup, takze kdyby to prohnali pres invertor, tak to ty sumy ze speakera odstrani, ne?
Holý invertor nepomůže, rušení je přímo na napájecích větvích 5 a 12V. Digitálním obvodům to nevadí, šum je pod úrovní jejich šumové imunity, ale analog potřebuje nějaký filtr, jinak je to slyšet.
V receiverech jsou pro analogovou a digitální část oddělené napájecí větve.
FastTracker II, to uz je davno. Byl to konecne program pro me, ve kterem jsem byl schopen neco slozit (pripadne s brachou, kterej mel aspon hudebni sluch :). To byl tak rok 199x.
Ukazka http://marianek.cz/audio/agtime.xm
Vzpomínám na tu extázi když se mi kdesi povedlo ukořistit pc speaker driver for windows. Tehdá jsem nikde neměl zvukovku a záviděl jsem ostatním tu radostnou famfáru tadáá, kdyz wokýnka naběhly ...
Po čase jsem sice byt krapet zklamán, když jsem zjistil, že driver umí přehrávat pouze osmibitové samply ale o pár let jsem byl zase potěšen když se mi ten driver povedlo zprovoznit i v pětadevadesátkách ...
Celou dobu jsem si lámal hlavu co by to tomu microsoftu udělalo kdyby byl tenhle driver součástí windows.
Až však tento článek mi pomohl si uvědomit jak to je vlastně složité speaker ovládat a tudíž to bylo nad rámec schopností microsoftu ;)
Kromě driveru pro PC-speaker existoval i driver použitelný pro Covox - ale to byla nějaká velmi neoficiální věc. Já to moc dlouho nepoužíval, protože v době, kdy jsem přešel na Windows 3.1, jsem si také našetřil na SoundBlaster 16 - a repráček utichl a covoxy zamířily do šuplete.
Podobně pro Windows 3.x existoval driver pro VGA 640x480 x 16 vlastních barev nebo 320x200x256barev, ale nebyl ve standardní instalaci:
https://retro.swarm.cz/20230621/simcity-2000-16-color-modes-and-custom-palettes/
1. 10. 2024, 17:53 editováno autorem komentáře
Zvuk z PC speakeru i LPT převodníku byl hodně závislý na preciznosti přerušení od časovače.
EMM386 používal V86 mode s aktivním stránkováním, který celkově zpomaloval PC. Bylo to vidět nejen na rychlosti grafiky, ale i slyšet na zvuku. Dosažitelná frekvence přehrávání samplů byla nižší než v holém real mode.
FastTracker 2, Covox, to byla doba...
Pane Tišnovský, dovolte mi říct, že jste skvělý. Udělal jste mi radost. Věnujete se oblastem jako vývoj počítačů, programování, matematika, elektronika, AI, ... a píšete o nich zajímavé články. Ať Vás to ještě dál baví a sílu a čas do dalšího objevování.
Bastlení Covoxů bylo u nás jednu dobu populární. Ve vzpomínkách (a možná někde sole v krabici) mi uvázly dva.
Jedním je provedení, které jsme vyráběli na počítačových táborech. Byl to ten klasický odporový (viz schéma v článku), ale naplocho vložený do pouzdra z 3.5" diskety, data přivedena delším plochým kabelem, druhý kablík s Jill (= samice od Jacka) aby se dala použít sluchátka z walkmana. Ten datový přívod musel být tak dlouhý, aby mohl vést okolo bedny dopředu - disketa se normálně pozasunula do mechaniky.
Kouzlo tohoto řešení spočívalo v tom, že to zvládla i nešikovnější děcka - a rázem ta muzika z počítače byla mnohem poslouchatelnější (a navíc se ty PC-speakery nepřekřikovaly).
Zkušenější se pak naučili posílat tam data z Pascalu (tehdy módní jazyk).
Druhým pak domácí Sound bastl
v podobě osmibitové ISA karty - tam už byl základem D/A převodník, plus přidaný zesilovač a pásmový filtr, který se ukázal být poměrně důležitý, protože z jakéhosi důvodu nechtěly ty bity naskočit všechny najednou, takže frekvence nad cca 8 kHz zněly poněkud kýblově
. Ten ořez byl poměrně hodně nízko, ale ve srovnání s PC-speakerem nebo LPT Covoxem z odporů to znělo o třídu lépe.
A hlavně: vypadalo to profesionálně - dokud se člověk nepodíval dovnitř bedny. ;oD
Ta ukázka z pc je hodně optimistická, reálně nikdo nic takového v dobách DOSu z pc speakru nevyloudil.
Seriál o hudbě by mě potěšil, kdo by si nepamatoval mody a Scalexe na Fidu. Takový seriál by mohl končit prvním Gravisem, jeho paty dodnes používám jako jednu z SF2 bank, když chci 'originální' zvuky DOOMa, Descentu a spol. Knížku o midi od Daniela Forroó mám dodnes v knihovničce, je celá popsaná tužkou mými pozámkami, které dnes pobaveně luští můj syn (a pak se zeptá AI) jehož učím programovat. Rozhodl jsem se, že smf bude první binární formát, s kterým ho naučím pracovat, aby pochopil elegantní krásu úsporného řešení, které zvažovalo použití každého bitu.
jo na reálném PC to bylo víc "zahuhňané". Chtělo to skutečně si vyvést signál na vnější reproduktor a ne to hnát do repráčku umístěného většinou přímo na šasí (takže to někdy pěkně vibrovalo).
Hmm smf formát, to bude zajímavé. Mě tedy vždycky přišel hodně složitej na ruční zpracování, ale popravdě je to dávno, co jsem ho viděl naposledy (a tady to zase nevypadá tak hrozně https://people.carleton.edu/~jellinge/m108f13/pages/04/04StandardMIDIFiles.html). V každém případě hodně štestí a zábavy (myšleno NEironicky).
Vlastně - můžeme tady potom zkusit v pokračování program .mod formát, ten je trošku triviálnější.
Není zase až tak složitý a já ho mám velmi rád, líbí se mi, jak je skvěle navržen. Je úsporný, neplýtvá místem a je tak flexibilní, že vydržel až dodnes. Přitom tu je už přes 40 let a jaký vývoj v elektronických nástrojích se mezi tím odehrál. MIDI 2.0 začíná přicházet pomalinku až teprve teď. Dodnes MIDI definuje elektronickou hudbu, 128 tónů, 128 stupňů velocity, 16 kanálů, počet programů a LSB a MSB paměťové banky. Vrtám se v tom už 30 let. Napspat si vlastní parser není nic těžkého.
Hrani hudby pres PC Speaker, kde se da vyuzit programovatelny casovac a CPU bezi v desitkach megaherzcu a k dispozici je megabajt pameti a vice je celkem luxusni zalezitost...
Hrani hudby na Beeperu jen s pomoci 3.5 Mhz CPU, pouze 32 kb nezpomalene RAM. Do ktere se musi vlezt megabajtova mp3 skladba i s prehravacim enginem...
To uz je vyzva!
https://www.youtube.com/watch?v=eysPEN9rao8
K toumu Fastrackeru bych jen zminil takovou perlicku.
ON NEUKLADA POSLEDNI PATTERN POKUD JE PRAZDNY!!! Takze ani jeho delku (pocet radku).
Takze se vam snadno muze stat ze nejvyssi cislo (posledni) date nekam doprostred skladby s tim ze prazdny pattern se nerovna ticho, ale proste hraje beze zmeny predchozi posledni radek predchoziho patternu, a pri cteni dat narazite na to ze bud tam pattern vubec neni nebo ma uvedeno v hlavicce patternu ze maji data nulovou velikost.
A pokud tohle pri parsovani nezohlednite tak budete neprijemne prekvapeni, protoze to budete muset poznat sluchem. .)
Áno. Existuje to už asi 25 rokov a volá sa to DosAmp, mali sme to aj doma za DOSových čias:
https://www.rarewares.org/rrw/dosamp.php
Áno. Existuje to už asi 25 rokov a volá sa to DosAmp, mali sme to aj doma za DOSových čias:
https://www.rarewares.org/rrw/dosamp.php
COVOX i PC Speaker byl podporován jako zvukové zařízení v DOSové verzi Brány Skeldalu. Dodnes si pamatuju, jak ten driver vypadal, ta PC Speakerová část byla vykuchaná z modplayer.exe včetně té převodní tabulky mezi hodnotou samplu a nastavení časovače.
Problém byl akorát s časovačem 0, který se používal ke spouštění přerušení pro další vzorek. A tím, že hra běží v Dos4GW. To znamenalo, že přerušovací rutina existovala ve dvou verzích, ve verzi pro real a protected mode. Proč? No protože přerušení mohlo přijít i v situaci, kdy se oslovovaly DOS operace, třeba čtení z disku, ve kterém dochází k přepnutí do real mode. A vynechat to nešlo, protože se přehrávala streamovaná hudba, která se samozřejmě dotahovala z disku.
Samotný driver simuloval přehrávání bufferu v cyklu, tak jak to dělaly zvukové karty v té době. Jiná část - mixovací - běžela jen v protected mode v menším intervalu a samotné čtení streamu probíhalo v game loopu synchronně s ostatními činnostmi hry.