Debian

V tomto článku se pokusím nastínit své osobní zkušenosti s provozem prastarých binárních programů určených pro SCO OpenServer v prostředí Linuxu. Při použití projektu Linux A.B.I. to nebyl žádný velký problém.

Často se setkáváme s tvrzením, že Debian je zastaralý a že je jen pro odborníky či fajnšmekry. Jenže když se pustíme do podrobnějšího pátrání, zjistíme, že je to jen částečná pravda. Dokonce, že to vůbec nemusí být pravda. A to je, myslím, dobrá zpráva, ne?

V dnešním dílu, popisujícím instalaci Debiana prostřednictvím FAI, se zaměříme na konfiguraci toho, co a jak se má naistalovat. Zaměříme se na třídy, které jsou protkány celým /usr/local/share/fai.

Dnes si povieme o niektorých záludnostiach, ktoré nás čakajú pri konfigurácii XFree86, spravíme upgrade na Debian testing a budeme sa kochať KDE 3.1.5. Samozrejmá vec, že sa budeme vrtať v konfigurákoch.

V dalším dílu seriálu zabývajícího se instalací FAI bude popsáno nabootování stanic a řešení obvyklých problémů.

Hneď na úvod musím oznámiť, že nie som Linux guru, ale obyčajná lama aká rastie všade okolo. Záhadným spôsobom sa mi nedávno podarilo nainštalovať Debian/Linux na dosť exotický hardware - Sun SPARCstation4. Tento článok popisuje niektoré pozoruhodné okamihy tohoto mystéria.

V dnešním dílu se pokusím vysvětlit celý proces konfigurace FAI.

Uvažovali jste někdy o instalaci Linuxu na několik počítačů najednou? Chtěli jste jejich instalaci zautomatizovat? Tak račte kliknout a čtěte dále!

Ihned po přechodu od RPM distribuce k .deb distribuci Linuxu mne zajímalo, jak složité bude debianizovat moji vlastní, původně RPMlizovanou, tvorbu. Celý proces byl jednodušší, než jsem si byl původně při čtení dokumentace myslel. V tomto článku takovou tvorbu .deb balíčků z vlastních zdrojů popíši.

V minulém dílu jsme si mj. pověděli, jak se orientovat v nepřeberném množství balíčků pomocí programu "apt-cache". V osmé části seriálu o balíčkovacím systému se dozvíme, jak klást dotazy do databáze balíčků za použití nástroje "ara". Povíme si také něco o programu "apt-file".

Kromě toho, že se zmíníme o poměrně legrační akci programu "apt-get", která není dokumentována, si v tomto dílu také povíme něco o programu "apt-cache".

Dnes dokončíme vysvětlování funkcí programu "apt-get" a budeme pokračovat vstříc dalším užitečným nástrojům balíčkovacího systému distribuce Debian GNU/Linux. Konkrétně si ukážeme, jak si zjednodušit práci se stahováním aktualizací distribuce.

V páté části seriálu o balíčkovacím systému Debianu se podíváme na to, jak lze "apt-get" využít při práci se zdrojovými balíčky. Konkrétně probereme volby "source" a "build-dep".

V minulém dílu jsme si vysvětlili, jakým způsobem nám může být užitečný apt, a ukázali jsme si základní použití programu apt-get. Dnes si ukážeme, jak se konfiguruje seznam zdrojů, a podíváme se blíže, jakým způsobem funguje aktualizace seznamu balíčků.

Dnes se podíváme na software, který se bezesporu stal jedním ze symbolů Debianu. Teprve jeho možnosti dávají balíčkovacímu systému této distribuce tu pravou sílu. Bez jeho pomoci si nedokáže práci se systémem představit snad žádný z administrátorů Debianu. Samozřejmě se jedná o mocný "apt".

V minulém dílu jsme se mj. dozvěděli, jak vypadá balíček Debianu uvnitř. Ukázali jsme si, jak lze s balíčky pracovat pomocí příkazů "ar" a "tar". S balíčky se ovšem pomocí těchto programů běžně neoperuje. Proto se dnes, kromě dalšího průzkumu nitra balíčkovacího systému, podíváme na základní operace pomocí nástrojů "dpkg-deb" a "dpkg".

V dnešní době disponuje každá moderní distribuce balíčkovacím systémem. Debian samozřejmě nezůstává pozadu a nabízí velmi komfortní správu softwaru pomocí balíčků. Dnes si vysvětlíme, k čemu vlastně balíčkovací systém je a jak vypadá binární balíček Debianu uvnitř.