Debian

V dnešním dílu, popisujícím instalaci Debiana prostřednictvím FAI, se zaměříme na konfiguraci toho, co a jak se má naistalovat. Zaměříme se na třídy, které jsou protkány celým /usr/local/share/fai.

Dnes si povieme o niektorých záludnostiach, ktoré nás čakajú pri konfigurácii XFree86, spravíme upgrade na Debian testing a budeme sa kochať KDE 3.1.5. Samozrejmá vec, že sa budeme vrtať v konfigurákoch.

V dalším dílu seriálu zabývajícího se instalací FAI bude popsáno nabootování stanic a řešení obvyklých problémů.

Hneď na úvod musím oznámiť, že nie som Linux guru, ale obyčajná lama aká rastie všade okolo. Záhadným spôsobom sa mi nedávno podarilo nainštalovať Debian/Linux na dosť exotický hardware - Sun SPARCstation4. Tento článok popisuje niektoré pozoruhodné okamihy tohoto mystéria.

V dnešním dílu se pokusím vysvětlit celý proces konfigurace FAI.

Uvažovali jste někdy o instalaci Linuxu na několik počítačů najednou? Chtěli jste jejich instalaci zautomatizovat? Tak račte kliknout a čtěte dále!

Ihned po přechodu od RPM distribuce k .deb distribuci Linuxu mne zajímalo, jak složité bude debianizovat moji vlastní, původně RPMlizovanou, tvorbu. Celý proces byl jednodušší, než jsem si byl původně při čtení dokumentace myslel. V tomto článku takovou tvorbu .deb balíčků z vlastních zdrojů popíši.

V minulém dílu jsme si mj. pověděli, jak se orientovat v nepřeberném množství balíčků pomocí programu "apt-cache". V osmé části seriálu o balíčkovacím systému se dozvíme, jak klást dotazy do databáze balíčků za použití nástroje "ara". Povíme si také něco o programu "apt-file".

Kromě toho, že se zmíníme o poměrně legrační akci programu "apt-get", která není dokumentována, si v tomto dílu také povíme něco o programu "apt-cache".

Dnes dokončíme vysvětlování funkcí programu "apt-get" a budeme pokračovat vstříc dalším užitečným nástrojům balíčkovacího systému distribuce Debian GNU/Linux. Konkrétně si ukážeme, jak si zjednodušit práci se stahováním aktualizací distribuce.

V páté části seriálu o balíčkovacím systému Debianu se podíváme na to, jak lze "apt-get" využít při práci se zdrojovými balíčky. Konkrétně probereme volby "source" a "build-dep".

V minulém dílu jsme si vysvětlili, jakým způsobem nám může být užitečný apt, a ukázali jsme si základní použití programu apt-get. Dnes si ukážeme, jak se konfiguruje seznam zdrojů, a podíváme se blíže, jakým způsobem funguje aktualizace seznamu balíčků.

Dnes se podíváme na software, který se bezesporu stal jedním ze symbolů Debianu. Teprve jeho možnosti dávají balíčkovacímu systému této distribuce tu pravou sílu. Bez jeho pomoci si nedokáže práci se systémem představit snad žádný z administrátorů Debianu. Samozřejmě se jedná o mocný "apt".

V minulém dílu jsme se mj. dozvěděli, jak vypadá balíček Debianu uvnitř. Ukázali jsme si, jak lze s balíčky pracovat pomocí příkazů "ar" a "tar". S balíčky se ovšem pomocí těchto programů běžně neoperuje. Proto se dnes, kromě dalšího průzkumu nitra balíčkovacího systému, podíváme na základní operace pomocí nástrojů "dpkg-deb" a "dpkg".

V dnešní době disponuje každá moderní distribuce balíčkovacím systémem. Debian samozřejmě nezůstává pozadu a nabízí velmi komfortní správu softwaru pomocí balíčků. Dnes si vysvětlíme, k čemu vlastně balíčkovací systém je a jak vypadá binární balíček Debianu uvnitř.

Naše katedra (KSM na ČVUT FSV) si zakoupila roční podporu u firmy Intel na její překladač ICC a další komponenty s ním dodávané. Od Intelu jsme dostali mailem pouze sériová čísla, příslušný software jsme si měli stáhnout z webu. Jako správce linuxových strojů jsem měl překladač nainstalovat na server běžící pod Debian Linuxem.

Hneď na začiatku sa vám musím priznať, že som Slackware pozitív. A za posledných šesť, či sedem rokov som inštaloval a spravoval hlavne túto (dnes už pre mnohých) starožitnosť. Okolnosti ma však donútili nainštalovať si jednu z moderných distribúcií a tak voľba padla na Debian. A ja som si po istom čase odnášal domov sedem cédečiek s binárkami. To som ešte netušil, čo ma čaká.

12. září 2002 (Praha) Díky spolupráci České organizace pro podporu free softwaru (Freesoft), sdružení CESNET a CZLUGu byl nalezen nový domov pro server www.debian.cz, známý též jako ftp.debian.cz a ftp.cz.debian.org. Server byl umístěn v datovém centru CESNETu a CESNET, kromě špičkové konektivity prostřednictvím gigabitové sítě CESNET2, poskytl i hardware potřebný pro provoz serveru.

Ve dnech 8. a 9. března 2002 proběhl na půdě FEL ČVUT v Praze "Linuxový víkend". Jeho součástí byla i prezentace českých zastoupení distributorů Linuxu, jmenovitě: Mandrake, Red Hat a Debian. Původně ohlášený SuSE nakonec prezentaci odvolal.

Doteraz Linux na poli pracovných staníc zaberal pomerne nízke percento z celkového trhového koláča, avšak pri súčasných trendoch sa táto situácia postupne mení, čo si vyžaduje nový prístup k celkovej problematike a vzájomnej kompatibilite jednotlivých distribúcií.