KDE

Patřím k lidem, kteří vítají změny. Občas je vítám i v negativním slova smyslu, nicméně věřím, že jsme k nim nějakým způsobem hnáni. Velkými změnami nyní procházejí největší desktopová prostředí, a nemusíme se dívat jen na ta svobodná - KDE a Gnome. Žijeme ve světě novinek, tak si je dopřejme.

Od vydání první „ostré“ verze čtvrté generace grafického prostředí KDE uplynul již více než jeden rok. Zatím poslední subverze KDE 4 spatřila světlo světa tento měsíc. Jeho současný stav ovšem linuxovému desktopu stále příliš nesvědčí a uživatelé stále čekají, až se z KDE opět stane použitelný desktop.

Dočkali jsme se Debianu Lenny, možná malinko nečekaně. KDE 4 se možná již dá považovat za použitelné, povíme si proč. Android se rozšiřuje i mimo trh s mobilními telefony. Firefox nestihne verzi 3.1, a tak přejde rovnou na 3.5 a s Google Earth již nebudeme potřebovat ploutve.

V pokračování článku o vývoji plasmoidu si vylepšíme jeden z minulých hallo příkladů konkrétně twitter klienta. Přidáme možnost odesílání zpráv a pravidelnou kontrolu nových twittů. Navíc si ukážeme, jak přidat do plasmoidu grafiku, práci se signály a sloty a také kde najít informace k dalším komponentám, které se dají v Plasmě využít.

Dnešní článek na téma KDE 4 bude o aplikacích, které najdeme zaintegrované do programu Kontact. Jsou to pošta, kontakty, RSS čtečka, poznámky, kalendář ale i další moduly, které ocení každý uživatel, co si potřebuje plánovat čas. Podíváme se jak se s Kontactem pracuje a kde má ještě mouchy.

Stejně jako minulý měsíc, i tento vám přinášíme ohlédnutí za událostmi, které svým způsobem zasáhly opensource ať v kladném či záporném slova smyslu za poslední dobu. Vyšlo KDE 4.2, při té příležitost Linus přešel na do té doby jím kritizované Gnome, Ext4 se cpe do stabilních vydání a Btrfs klepe na dveře.