PostgreSQL

SQL dnes už umí více než spojování tabulek a poddotazy. Prostřednictvím analytických funkcí a rekurzivních dotazů se SQL dostává za rámec relačního modelu, což nám pomůže s řešením problémů.

Netradičně se letos dočkáme ještě jedné velké verze PostgreSQL. Ta představuje zásadní milník ve vývoji, uživatelé mají poprvé možnost využít více CPU pro spočítání jednoho SQL příkazu.

Který souborový systém mám použít pro produkční server, na kterém poběží PostgreSQL? Tuto otázku si klade řada správců serverů, ale ptají se na to i zákazníci nebo začátečníci rozhlížející se po světě serverů. Je v tom vůbec nějaký rozdíl? Vyplatí se řešit výhody různých systémů či jejich parametrů?

Na 9.5 se mi hůře hledá nějaké jedno zřetelné mediálně zajímavé téma. V předchozích verzích to nebyl problém – podpora JSONu, podpora index only scanu, LATERAL joinu, DDL triggerů, JSONB – to všechno jsou jasná výrazná témata. Na vývoji 9.5 vidím snahu o získání maxima ze stávajícího kódu.

Optimalizátor v PostgreSQL pracuje s hodně zjednodušujícím modelem procesu zpracování dotazu. Tento model bere v potaz čtení dat z disku sekvenčně, čtení dat z disku náhodným přístupem, režii operací spojených s přípravou každého řádku v paměti i režii operací spojených s každým operátorem (režie výrazů).

Postgres má ve svém genetickém kódu tři základní vlastnosti: ACID, SQL a rozšiřitelnost. Lze ho proto použít v extrémně různých oborech – pro socioekonomická data, pro vědecká data, či pro řízení procesů. S kvalitní podporou formátu JSON (od verze 9.4) může konkurovat i databázím určeným pro správu dokumentů.

Letecká společnost Boeing bude vyrábět bezpečný smartphone, Skype může poskytnout důkazy pro soud a vědci navrhli vir šířící se WiFi sítěmi mezi AP. Reklamy na YouTube šířily trojského koně, MasterCard plánuje ověřovat platbu spolu s GPS z vašeho telefonu a na iOS lze nainstalovat keylogger.

Vývoj 9.3 začal pomalu a utahaně. Dokončení 9.2 bylo obtížnější a delší, než by si vývojáři přáli. Navíc do 9.3 padlo několik důležitých patchů, které bylo potřeba zaintegrovat nebo zahodit, protože se jejich integrace do upstreamu vlekla. Co je tedy v nové verzi nového? Na co se můžete těšit?

V relačních databázích se běžně setkáváme s dvěma typy databázových relací (lišících se svou strukturou a chováním). Nejčastějším typem je halda (heap) a index. V haldě jsou záznamy v nedefinovaném pořadí. V indexu (Btree) pak jsou záznamy uspořádané podle vybraného klíče.