Samba

V druhém dílu, popisujícím postavení domény pod Sambou, se podíváme na konfiguraci Samby nad LDAPem.

V této sérii článků popíši postup při převodu PDC SMB/CIFS domény ze serveru, který běžel pod nejmenovaným, v současné době již nepodporovaným 32bitovým OS jedné velké americké IT firmy, na sambovské PDC a BDC servery. Nejedná se o krok snadný a lehký, ale je to krok proveditelný. Jelikož se jedná o popis podložený praxí, pravděpodobnost, že se vám převod podle tohoto návodu podaří úspěšně dokončit, je nenulová.

Je Linux vhodný pro nasazení v kanceláři nebo ne? Jednoznačná odpověď pochopitelně neexistuje. Optimista bude tvrdit, že ano, pesimista že ne. Imaginární rozhovor dvou počítačových uživatelů z opačného názorového spektra zaznamenal Lubomír Čevela.

Nakladatelství Computer Press vydalo v minulém roce knihu, o níž jsme mohli už mnoho slyšet z nejrůznějších zahraničních recenzí nebo v řadě e-mailových konferencí. Nese název Samba - Linux jako server v sítích s Windows.

Ačkoliv od vydání Samby 2.2 uplynula už nějaká doba, stále se ještě jedná o relativní novinku. Možná je to tím, že si nová Samba ještě nenašla cestu do hlavních distribucí, možná je to proto, že uživatelé ještě čekají na její stabilizaci. Pojďme se tedy společně podívat, jaké novinky přináší nová Samba oproti dřívějším verzím a na jaké funkce si budeme muset ještě počkat.

Když jsem před dvěma lety zkoušel "tančit" Sambu, chyběla mi literatura, která by vše vyložila přehledně, jasně a nejlépe v češtině. Dnes už mi v naší firmě pěkně a bez problémů "šlape" server se Sambou 2.2.0 na Linuxu a XFS. Vše se podařilo díky hledání v různých konferencích, čtení článků (také seriálu Samba tanec s okny), i přesto však nastavování, hledání chyb a ladění výkonu nebylo někdy jednoduché. Pro ty z vás, kteří jsou na tom stejně jako jsem byl já před dvěma lety, ale i pro zkušené správce, je tu dnes kniha o Sambě. Jak se mi líbila nebo nelíbila si přečtete v následující recenzi.

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Zažil jsem jedno krajně nepříjemné překvapení. Můj RedHat 6.1Cz mi po startu vypsal, že nelze připojit root partition, protože tato má poškozený superblock. Po vlastních neúspěšných pokusech o nápravu, jsem z konference linux@linux.cz obdržel radu - příkaz "e2fsck -b 32768 /dev/hda8". Díky všem, kteří se mi snažili pomoci. Tento článek byl totiž umístěn na zmíněné postižené partition.

Nedávno mě zaujal soudní spor mezi zástupci velkých zábavních společností a Linuxovými programátory o legálnost portace programu pro přehrávání DVD (DeCSS) na Linux. Jedním z hlavních argumentů obžaloby je to, že "zlomení" kódu DVD bylo provedeno tzv. "reverse engineeringem". Co s tím má společného Samba? I ona je částečně založena na "reverse engineeringu".

Na druhý den po vydání prvního dílu seriálu o Sambě jsem byl překvapen množstvím dotazů, které mi přišly. Svědčí to o tom, že "Samba" je opravdu velmi aktuální a žádané téma. Pokusím se na některé z nich odpovědět v tomto původně neplánovaném článku.