Seriál Textový editor Vim jako IDE

V dnešním článku o editoru Vim se seznámíme s tím, jak je možné v něm pracovat s tabulkami uloženými v běžných textových souborech. Ukážeme si i použití filtru tablign a velmi užitečného přídavného modulu table-mode.

Prakticky přesně před dvěma roky vyšla osmá verze editoru Vim. Jde o přelomovou událost, protože právě Vim 8 umožňuje tvorbu asynchronně běžících skriptů, které tak mohou přiblížit možnosti Vimu plnohodnotným IDE.

Mezi jeden z nejpopulárnějších modulů textového editoru Emacs patří plugin nabízející uživatelům tzv. org mode, neboli režim pro správu poznámek, diáře, plánovače atd. Podobný modul existuje i pro editor Vim.

Dnes se seznámíme s Language Server Protocolem (LSP) a s využitím této relativně nové technologie v textovém editoru Vim. Kromě Vimu se LSP používá například i ve Visual Studiu Code, Eclipse, Eclipse Che a ATOMu.

Ve druhé části článku o tvorbě pluginů pro textový editor Vim s využitím programovacího jazyka Lua dokončíme popis této zajímavé a užitečné problematiky. Zaměříme se především na popis dalších možností nabízených modulem vim, voláním funkcí naprogramovaných v jazyku Lua a další zajímavosti.

Textový editor Vim je oblíbený mj. i díky dostupnosti velkého množství pluginů (přídavných modulů). Tyto pluginy lze vytvářet ve Vim Scriptu, což je skriptovací jazyk, který je přímo součástí Vimu. Ovšem pro složitější a rozsáhlejší pluginy se používají i další skriptovací jazyky, mezi něž se zařadila i Lua.

V již sedmé části článku o přídavných modulech rozšiřujících možnosti textového editoru Vim si popíšeme pluginy DirDiff, fakeclip, Multiple Cursors a Vim Slime. Zajímavý je zejména modul Multiple Cursors, protože díky němu se do Vimu dostává další vlastnost známá ze služebně mladších textových editorů.

V dnešní části článku o užitečných pluginech pro editor Vim se budeme zabývat zdánlivou trivialitou: operacemi typu „undo“ a „redo“. Uvidíme však, že v posledních verzích Vimu došlo k poměrně dalekosáhlým změnám, které jsou dále podpořeny několika pluginy, například populárním modulem Gundo.

I v páté části článku o užitečných skriptech a pluginech rozšiřujících schopnosti textového editoru Vim se budeme zabývat převážně moduly, které zpříjemní život vývojářům. Některé dále popsané pluginy jsou univerzální (Matchit, Surround, snipMate), další jsou již zaměřeny na jednotlivé programovací jazyky (vim-fireplace, c.vim).

V dalším článku o užitečných skriptech a pluginech rozšiřujících schopnosti editoru Vim se budeme zabývat převážně moduly, které zpříjemní život vývojářům. Některé dále popsané pluginy, například NERD Commenter, jsou takřka univerzální, další pluginy (javacomplete) jsou již zaměřeny na jednotlivé programovací jazyky.

Ve třetí části článku o užitečných skriptech a pluginech rozšiřujících schopnosti textového editoru Vim si popíšeme následující pětici pluginů: Calendar, Rainbow Parentheses, vim-signature, SearchComplete a nakonec i populární plugin nazvaný ctrlp.vim.

Ve druhé části článku o užitečných skriptech a pluginech pro editor Vim si popíšeme rozšiřující modul Fugitive, který je použitelný zejména pro uživatele pracující s Gitem. Dále si popíšeme podobně zaměřený plugin Vcscommand umožňující práci i s dalšími systémy pro správu verzí. Nezapomeneme ani na oblíbený NERDTree.

Vzhledem ke stále velké oblibě textového editoru Vim není divu, že pro tento nástroj vzniká velké množství skriptů i rozsáhlých pluginů. Vyvinuty byly i skripty umožňující snadnou instalaci a odinstalaci pluginů. Dnes si jeden takový skript popíšeme a navíc se budeme zabývat užitečným pluginem nazvaným vim-airline.

V osmnácté části seriálu o různých způsobech využití textového editoru Vim si řekneme, jakým způsobem je možné Vim nakonfigurovat a přeložit ze zdrojových kódů. Tato činnost může být užitečná buď při přidávání potřebných vlastností do Vimu, nebo naopak při zmenšování nároků Vimu na spotřebu operační paměti.

V sedmnácté části seriálu o různých způsobech využití textového editoru Vim dokončíme téma, jímž jsme se začali zabývat již minule – jedná se o kooperaci mezi Vimem a různými skriptovacími jazyky. Minule jsme si popsali rozhraní mezi Vimem a Pythonem, dnes se zaměříme na rozhraní pro programovací jazyk Perl.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si řekneme, jak je možné přímo z Vimu volat skripty naprogramované v některém z podporovaných skriptovacích jazyků. Mezi tyto jazyky patří zejména populární trojice Perl, Python a Ruby, ale taktéž TCL či Scheme.

V patnácté části seriálu o využití textového editoru Vim si ukážeme možnosti, které nám tento editor poskytuje při editaci souborů uložených ve formátech XML a HTML. Taktéž si ukážeme, jaké další nástroje, především vimovské skripty (makra) a externí utility je možné při úpravách XML i HTML využít.

V dnešní části seriálu o textovém editoru Vim dokončíme téma automatického formátování odstavcových textů. Dále si ukážeme některé triky využitelné především při editacích textových dokumentů zapisovaných ve značkovacích jazycích, zejména v XML, (X)HTML a (La)TeXu. Nezapomeneme ani na makro justify.vim.

V dnešní části seriálu o různých variantách využití textového editoru Vim nejprve dokončíme popis způsobů, jakými je možné zobrazovat důležité informace na pravítku a na stavovém řádku. Poté se zaměříme na velmi užitečnou oblast – automatické či poloautomatické formátování textů.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme, jakým způsobem je možné konfigurovat takzvané pravítko (ruler) a stavový řádek (status line). V této dvojici oblastí okna Vimu lze zobrazit různé typy údajů, včetně informací získaných s využitím uživatelských skriptů. Samozřejmě je též možné měnit barvu popředí a pozadí pro jednotlivé položky.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si řekneme, jak je možné přenášet texty mezi Vimem a dalšími aplikacemi. Zatímco ve Windows je k tomuto účelu systémová schránka, v poněkud flexibilnějším X Window Systemu je k dispozici větší množství mechanismů.

V desáté části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si popíšeme další tipy a triky, které je možné v editoru provádět. Ukážeme si především změny barvy a tvaru textového kurzoru i možnosti konfigurace myši. Taktéž si namapujeme různé operace či makra na klávesy či kombinace kláves.

V deváté části seriálu o editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme dvojici přídavných modulů. Jedná se o modul Netrw, který umožňuje editaci souborů umístěných na vzdálených počítačích a taktéž o modul snipMate určený pro vkládání částí kódu (code snippets) do editovaného textu.

Dnes dokončíme popis interního skriptovacího jazyka editoru a ukážeme si i několik více či méně užitečných příkladů jeho použití v praxi. Bude se například jednat o funkci, která do zdrojového kódu umožní vložit tělo počítané programové smyčky, popř. ze jména atributu vytvořit jeho getter a setter.

V předchozí části seriálu o textovém editoru Vim ve funkci vývojového prostředí jsme si řekli o interním programovacím jazyku Vim Script, který byl do Vimu přidán v roce 1998. Dnes budeme v popisu jazyka pokračovat, protože se budeme zabývat strukturovanými příkazy a zpracováním výjimek.

V šestém článku o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme základní vlastnosti skriptovacího jazyka, který byl do Vimu přidán již ve verzi 5.0 v roce 1998. Díky integrovanému skriptovacímu jazyku lze ve Vimu vytvářet i poměrně složité zásuvné moduly (pluginy).

V páté části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí se zaměříme na možná poněkud okrajovou, ale přesto užitečnou vlastnost. Jedná se o možnost definice vlastních syntaktických pravidel používaných pro zvýraznění syntaxe zdrojových kódů, popř. jakéhokoli jiného strukturovaného textu.

Ve čtvrté části seriálu o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí se budeme zabývat prací se značkami, včetně ukládání značek do souboru .viminfo. Poté si popíšeme práci s registry a ukážeme si, jak nakonfigurovat obarvení zdrojových kódů. Na to navážeme příště definicí syntaktických kategorií.

Ve třetí části seriálu o použití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si připomeneme, které příkazy lze využít při editaci zdrojových kódů, jak lze odsazovat bloky zdrojového kódu a posléze si popíšeme relativně novou funkci Vimu – technologii „omni completion“. Na závěr si řekneme, jak lze přímo ve Vimu vytvořit ze zdrojových kódů HTML stránku obsahující program se zvýrazněním syntaxe.

Ve druhé části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si nejprve řekneme, jak lze v tomto textovém editoru lépe využít klávesu Caps Lock a posléze se seznámíme s propojením Vimu s překladači a externím nástrojem cstags. Ve druhé polovině článku si popíšeme čtveřici přídavných modulů.