Seriál Textový editor Vim jako IDE

V předchozí části seriálu o textovém editoru Vim ve funkci vývojového prostředí jsme si řekli o interním programovacím jazyku Vim Script, který byl do Vimu přidán v roce 1998. Dnes budeme v popisu jazyka pokračovat, protože se budeme zabývat strukturovanými příkazy a zpracováním výjimek.

V šestém článku o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme základní vlastnosti skriptovacího jazyka, který byl do Vimu přidán již ve verzi 5.0 v roce 1998. Díky integrovanému skriptovacímu jazyku lze ve Vimu vytvářet i poměrně složité zásuvné moduly (pluginy).

V páté části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí se zaměříme na možná poněkud okrajovou, ale přesto užitečnou vlastnost. Jedná se o možnost definice vlastních syntaktických pravidel používaných pro zvýraznění syntaxe zdrojových kódů, popř. jakéhokoli jiného strukturovaného textu.

Ve čtvrté části seriálu o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí se budeme zabývat prací se značkami, včetně ukládání značek do souboru .viminfo. Poté si popíšeme práci s registry a ukážeme si, jak nakonfigurovat obarvení zdrojových kódů. Na to navážeme příště definicí syntaktických kategorií.

Ve třetí části seriálu o použití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si připomeneme, které příkazy lze využít při editaci zdrojových kódů, jak lze odsazovat bloky zdrojového kódu a posléze si popíšeme relativně novou funkci Vimu – technologii „omni completion“. Na závěr si řekneme, jak lze přímo ve Vimu vytvořit ze zdrojových kódů HTML stránku obsahující program se zvýrazněním syntaxe.

Ve druhé části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si nejprve řekneme, jak lze v tomto textovém editoru lépe využít klávesu Caps Lock a posléze se seznámíme s propojením Vimu s překladači a externím nástrojem cstags. Ve druhé polovině článku si popíšeme čtveřici přídavných modulů.

Po delší době se opět vrátíme k textovému editoru Vim. Řekneme si, jaké nástroje může tento editor nabídnout vývojářům při jejich každodenní činnosti, tj. pro přípravu zdrojových kódů, navigaci v projektu, porovnávání dvou souborů či při překladu a opravě chyb. Nezapomeneme ani na použití Vimu jako hexa editoru.