Seriál Tvorba přenositelných grafických aplikací využívajících knihovnu GLUT

Knihovna GLUT podporuje přímé vykreslování základních trojrozměrných těles. Použití mají tato tělesa zejména při testování nastavení kamery, osvětlení nebo materiálů. Lze je však použít v téměř libovolné 3D aplikaci. Další informace o vykreslování jsou uvedeny v textu, který popisuje osmnáctý ukázkový příklad.

Jak již bylo napsáno v prvních dílech tohoto seriálu, v knihovně OpenGL neexistuje přímá možnost, jak vykreslovat znaky, protože jde o systémově závislou funkci. Na různých platformách a operačních systémech se používají rozdílné způsoby reprezentace a vykreslování znaků ve znakových sadách (bitmapové, vektorové, splajnové, úsekové apod.), různá kódování (EBCDIC, ASCII, Unicode) a způsoby výběru znakové sady. Knihovna GLUT poskytuje velmi jednoduché (jak z hlediska funkčnosti, tak z hlediska použití) funkční rozhraní pro vykreslování znaků.

Z prvků pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní (GUI) nabízí knihovna GLUT kromě možnosti otevření více oken pouze použití takzvaných vyskakovacích (pop-up) menu. Složitější prvky GUI, jako jsou scrollbary, editační pole, tlačítka, listboxy apod., nejsou přímo podporovány a podle autorů knihovny se s jejich podporou nepočítá ani do budoucnosti. Na druhou stranu je třeba říci, že pro jednodušší aplikace nám minimalistický přístup reprezentovaný knihovnou GLUT dostačuje. Pro složitější aplikace (ne nutně z hlediska složitosti algoritmu, ale grafického uživatelského rozhraní) lze použít dalších knihoven postavených na GLUT.

V dnešním dílu si ukážeme jednoduchý způsob tvorby animací. Animaci lze vytvořit tak, že budeme plynule měnit tvar nebo polohu objektů nacházejících se ve scéně. Pokud bude změna polohy nebo tvaru plynulá a bude probíhat dostatečně rychle (za minimální hodnotu můžeme považovat cca deset snímků za sekundu), získá uživatel dojem spojité animace. K dosažení co nejvyšší plynulosti můžeme využít takzvaný double buffering. Řízení animace zajistí časovač nebo idle funkce. Obě techniky poskytuje knihovna GLUT.

V tomto dílu seriálu o knihovně GLUT si popíšeme způsob práce s počítačovou myší, což je v dnešní době vedle klávesnice jedno z nejpoužívanějších interaktivních vstupních zařízení. Ukážeme si změnu tvaru kurzoru myši a dále reakce na události, které mohou vzniknout při práci s tímto digitálním hlodavcem.

V dnešním dílu seriálu o knihovně GLUT si ukážeme, jakým způsobem se zpracovávají události (zprávy) došlé od operačního systému a od uživatele. Dále si předvedeme postup při obsluze základního vstupního zařízení, tedy klávesnice.

V tomto dílu si ukážeme postup, jakým lze pomocí funkcí z knihovny GLUT vytvořit okno, do kterého lze vykreslovat pomocí příkazů OpenGL. Také si ukážeme, jak lze v jednom okně vytvořit více tzv. suboken nebo jedno okno zvětšit přes celou plochu desktopu (režim full-screen).

V předchozím dílu jsme si popsali základní charakteristiku knihovny GLUT a důvody jejího vytvoření a používání. V dnešním dílu si stručně popíšeme výhody a nevýhody použití této knihovny v aplikacích, které mají být přenositelné na různé platformy a pro grafický výstup používají knihovnu OpenGL.

Dnešním dnem zahajujeme nový seriál, který se bude věnovat programování počítačové grafiky a tvorbě přenositelných grafických aplikací s pomocí knihovny GLUT.