Věda a výzkum

Prostřednictvím aplikace DOSBox je možné spouštět na jiných operačních systémech aplikace, které jsou určeny pro operační systém DOS. Autoři mysleli při psaní tohoto programu především na klasické DOSovské hry. Avšak v DOSBoxu lze nainstalovat a spustit i programy s ryze vědeckým posláním. O to lépe, že nemají speciální nároky na grafiku a zvuk. Jedním z takto spustitelných programů je i statistický public domain program Epi Info.

Podíváme se na to, jak se v ROOTu kreslí grafy.

Společně se podíváme, jak se v prostředí ROOT tvoří jednoduché histogramy.

Lehké seznámení s prostředím pro analýzu a grafickou prezentaci dat. ROOT na rootu.

V tomto pokračování si ukážeme, jak to zařídit, když chceme do grafíku vložit nějaký ten textový řetězec na požadované místo. Typicky to bývá někam nad sloupce nebo k jiným význačným bodům. Také si povíme, jak je to s češtinou ve výsledném PostScriptovém souboru.

V tomto pokračování se již dostáváme k pokročilejším funkcím při tvorbě grafů. Ukážeme si, jak používat další funkce místo zabudovaných parametrů. Podíváme se na možnosti ovlivňování barevného ladění jednotlivých prvků a také si ukážeme, jak si udělat tu správnou legendu.

V těchto a minulých dnech jsem měl možnost seznámit se blíže s tvorbou grafů v programu R. Rád bych se s vámi o tyto zkušenosti podělil. Doufám, že se tím otevře cesta potenciálním zájemcům o tento program. Jsou chvíle, kdy se sebelepší tabulkový kalkulátor musí sklonit před sílou Rka. Ale to již předbíhám, takže hurá do toho.

Překlad článku o aplikaci umělé inteligence v obasti počítačové bezpečnosti, který vyšel 25. listopadu na serveru Newswise.

Překlad článku o multiagentním systému, který umožňuje lidem komunikovat s počítačem pomocí hlasu.

Lze napsat virtuálního cestovatele, který by se potuloval po Internetu, zaznamenával zážitky z cest a pak se vrátil domů? Bylo by to legální? A je to vůbec technicky možné? Spousta otázek, ale žádná jednoznačná odpověď. Tento článek se spíše snaží vyvolat diskuzi, než hledat řešení.

Po zhruba roce a půl se vracíme k támatu "šest stupňů odloučení" (six degrees of separation). Takto je označována hypotetická průměrná vzdálenost, která od sebe dělí dva náhodně zvolené jedince. Tato vzdálenost se definuje jako počet navzájem známých lidí, přes které musíme projít od člověka A k člověku B. V tomto článku nás bude zajímat především vývoj, který na tomto poli nastal díky e-mailu.

O hrdinném tažení tučňáků, kteří spojivše své síly vytáhli do boje proti komerčním paralelním systémům. Podrobněji se podíváme na systém Beowulf, zmíníme výhody a nevýhody linuxových klastrů a v závěru se zaměříme na dostupný hardware pro klastery.

Minule jsme si trochu přiblížili architekturu procesorů rodiny Intel P6. Přitom se nejedná o žádnou paralelní architekturu. Počítače s takovými procesory jsou klasické, von Neumannovského typu, přičemž principu paralelismu využívají pouze uvnitř svých výkonných jednotek. Navenek se chovají jako sekvenční systémy.

Virtuální hřbitovy by v budoucnu mohly oplývat větší interaktivitou. Namísto nehybného archivu fotografií, dopisů a videosekvencí by zde návštěvník našel aktivně působící avatary, digitální bytosti jakýmsi způsobem zachovávající osobnost zemřelého člověka.

Povídka o velevážené rodině procesorů Intel P6. Minule jsme si rozdělili úrovně možné paralelizace výpočetních systémů do tří skupin. Vraťme se nyní zpět k nejnižšímu stupni -- využití principu paralelnosti na úrovni hardwaru. Popíšeme si architekturu procesorů rodiny P6 firmy Intel.

O fyzikálních limitech, lovcích mamutů a nějakém tom škatulkování do tří kategorií. Dnešní úvodní díl nového miniseriálu o paralelismu vás stručně uvede do problematiky "vytváření souběžnosti". Podíváme se na to, proč nemusíme čekat na kvantové počítače a co pro zrychlení našich mašin můžeme udělat už dnes.

Nedávno sme sa na stránkach ROOTa zoznámili s neurónovými sieťami (ktoré sa dokážu učiť, ale údaje uložené v nich nie je možné abstrahovať) a s fuzzy systémami (ktoré sú určené na prácu s neurčitosťou, znalosti v nich uložené sú čitateľné pre človeka, ale nedokážu sa učiť a ich návrh je často problematický). Nakoľko sa ale ich dobré vlastnosti celkom vhodne dopĺňajú, dali vzniknúť hybridným technológiám, ktoré ich kombinujú.

Všetky údaje, ktoré počítače prijímajú, spracúvajú, uchovávajú a aj produkujú, sú v konečnom dôsledku iba čísla. Človek sa však len málokedy vyjadruje v presných pojmoch - jeho vyjadrovanie je omnoho vágnejšie.

Technológia umelých neurónových sietí je relatívne mladá. Neurónovým sieťam (ďalej len NS) sa venuje tzv. subsymbolická umelá inteligencia alebo tiež výpočtová inteligencia (angl. computational intelligence).

Dnes dokončíme úvahu na téma paradoxy umělé inteligence, kterou jsme nakousli minulý týden. Zamyslíme se nad tím, zda je mozek systémem výlučně digitálním, jestli myslíme sériově, nebo paralelně a na závěr zmíníme některé zajímavé modifikace Turingova testu.

Již před více než padesáti lety napsal slavný britský matematik Alan Turing článek s názvem "Computing Machinery and Intelligence", ve kterém navrhl první variantu dodnes diskutovaného Turingova testu. Jaké otázky se od dob Turinga podařilo zodpovědět a jaké nové problémy naopak vyvstaly?

V dnešnej časti si vysvetlíme princípy použitia masky v GRASSe a preberieme úvod do rastrovej algebry. Obidva postupy sa často používajú v praxi. Zatiaľ čo maska sa tvorí v GRASSe jednoducho, rastrová algebra pomocou príkazu r.mapcalc je problematika značne rozsiahla.

Dnes si ukážeme, ako sa pracuje s metadátami v GRASSe a tiež vysvetlíme princípy reklasifikácie rastrovej mapy. Reklasifikácia sa používa prakticky pri každej netriviálnej operácii v GRASSe. Metadáta oceníme zasa vtedy, keď sa nám na disku nahromadilo toľko dátových vrstiev, že v nich pomaly ale isto strácame prehľad.

Po prestávke pokračujeme v našom rozprávaní o GRASSe. Teraz, keď už vieme zobrazovať rastrové vrstvy, vnoríme sa do hĺbky a vysvetlíme si podrobnejšie príkaz d.rast, prácu s farebnými tabuľkami, tvorbu profilov a nakoniec často používaný príkaz d.zoom.

Uplatní se v budoucnu kvantové počítače? Budeme moci tento vývoj chápat jako návrat k analogovým výpočetním systémům? Složitá otázka, protiklad analogového a digitálního principu se ovšem přitom netýká pouze počítačů umělých. Pokud třeba chápeme jako počítače i živé organismy, jedná se o stroje analogové, nebo digitální? A co ty směry moderní fyziky a matematiky, které chápou jako počítač celý vesmír?