X Window System

V předchozích článcích jsme probrali toolkit GTK+. Nyní se budeme věnovat druhému slíbenému toolkitu - Qt. Nebudeme se pouštět do takových podrobností jako u GTK+, protože Qt v mnoha ohledech funguje obdobně jako GTK+ a navíc je velmi dobře dokumentované.

V tomto článku uzavřeme téma GTK+. Podíváme se dovnitř toolkitu, jak fungují widgety. Na závěr si ukážeme, jak definovat novou třídu widgetů.

V pátém dílu seriálu se podíváme na funkce knihovny GLib. V další části článku se budeme zabývat podporou GTK+ pro periodicky volané funkce, vstupy/výstupy a konfiguraci grafických stylů widgetů. Nakonec probereme možnosti komunikace mezi programy pomocí výběrů a drag&drop.

Dnes se podíváme, jaké widgety jsou v GTK+ k dispozici. Nebudeme se příliš pouštět do podrobností, protože třídy widgetů mají často desítky metod a podrobný výklad by byl příliš dlouhý a asi také dost nudný. Proto se zaměříme jen na nejdůležitější vlastnosti widgetů. Detaily je možné nalézt v referenční dokumentaci GTK+.

V dnešním dílu si ukážeme hierarchické uspořádání widgetů. Dále probereme základní manipulaci s widgety - vytvoření, zobrazení, zrušení. S tím souvisí i správa paměti pomocí počítání referencí. Nakonec se podíváme na kontejnerové widgety, především na boxy a tabulky.

Po minulém úvodním článku se teď už opravdu pustíme do programování. První toolkit, na který se podíváme blíž, je GTK+. Zkratka pochází z názvu "The Gimp Toolkit". GTK+ totiž původně vzniklo jako toolkit pro program Gimp. Dnes je na tomto toolkitu postaveno mnoho aplikací a tvoří základ desktopového prostředí GNOME.

X Window System (zkráceně X) je standardní technologie používaná v unixových systémech pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní (GUI - graphical user interface). Uživatelům Linuxu je dobře známá implementace XFree86. V tomto seriálu článků se budeme zabývat programováním aplikací pro X, proto předpokládám, že čtenář má uživatelské znalosti prostředí X a zná programovací jazyky C a C++.

Sem tam se v konferencích stále ještě objevují dotazy ohledně X serverů pro Windows. Existovala pouze komerční řešení, která buď nebyla příliš funkční (MIX), nebo měla jiná omezení (X-win-32 2 hod, atd). Ta doba je naštěstí již minulostí, jelikož se v rámci projektu Cygwin podařilo portovat XFree86 4.0 do prostředí Win32.

... aneb jak na rychlé a paměťově nenáročné grafické aplikace. Ponořme se dnes do tajů skrytých za jedním velkým "X".

Když jsem začal dělat s Linuxem, samozřejmě jsem se setkal i s XWindows. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsem se pokusil nakonfigurovat. Zatímco Linux jako takový po instalaci v podstatě fungoval podle mých představ, Xka bylo potřeba trochu přizpůsobit. I kdyby nic jiného, chtěl jsem změnit rozlišení, jsa zvyklý na 1024x768pixelů v 16bitové barevné hloubce. Samozřejmě jsem přikročil k nejsnazšímu řešení a použil jsem redhatí Xconfigurator. Až teprve nedávná debata v konferenci mě přiměla k takovému menšímu experimentování a najednou jsem se nestačil divit, co všechno moje stařičká grafická karta dokáže.

Každý kdo má co do činění s kombinací XFree86 a Linux asi ví, že fonty, které jsou přibaleny přímo v distribuci se sice dobře hodí na tlačítka, popisky nebo záhlaví oken, ale třeba v prohlížeči www stránek už je to slabší, o použití v grafických programech typu Gimp ani nemluvě. Font server sice umí pracovat s postscriptovými fonty Type1, ale těch je zase v kódování ISO8859-2 po čertech málo. Jak z toho tedy ven?