Názory k článku
91 % Rusů dle ESETu preferuje pirátský obsah nad legálním

>Tři čtvrtiny Rusů pak uvádí jako hlavní důvod vysoké ceny, čtvrtina pak ideologické důvody.

Ktorá ideológia zakazuje používať legálny softvér?

Jedna vec ma napadá nacionalizmus, podľa ktorého treba poškodiť západnú ekonomiku, lebo je to náš nepriateľ..

Napadá niekoho niečo iné?

To je ideologie "zaplat jen kdyz to nejde jinak".

Já jsem to pochopil jako nesouhlas s DRM, politikou těch firem...

Nesouhlas se dá vyjádřit tím, že si jejich dílo nekoupíte. Oni nedostanou peníze, a bude-li Vás víc, tak se svým přístupem (DRM) zkrachují. Nesouhlas ovšem není zlodějna.

(Podobně, jako kdyby někdo vykradl banku s tím, že peníze pak dá na charitu)

Nemusí jít nutně o zákaz, ale o možnost.

Např. když někdo věří, že všechen software má být zadarmo a ta banda nenažraných korporací, manažerů, vývojářů atd. (další si doplňte) už má beztak peněz dost, tak software bude bez ohledu na licenci zadarmo využívat, pokud to jen trochu půjde (o smysluplnosti, správnosti, legálnosti etc. tohoto názoru se dá samozřejmě polemizovat).

Samozřejmě, ale těch možností může být mnohem více. Např. věřím, že máte peněz dost, tak vám seberu peněženku nebo vybílím bankovní účet. Věřím, že své auto nepotřebujete tak nutně jako já, tak si ho bez vašeho svolení půjčím a budu v něm zadarmo jezdit. Věřím, že bydlení má být zadarmo, tak zaberu váš byt a budu v něm zadarmo bydlet. Atd. atd. ...

Ktorá ideológia zakazuje používať legálny softvér?

Marx-leninská ideologie. Ekonomická teorie nadhodnoty. https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadhodnota

Každý Rus už asi po šest generací má zakódováno, že jakákoliv úplata končí v rukou vykořisťovatele. Ten získanou nadhodnotu nevrací zpět do výrobního řetězce, ale naopak drží vlastnictví nad výrobními prostředky. Pracující třída pak tyto výrobní prostředky postrádá, aby mohla hodnotu tvořit sama pro sebe a své oprávněné potřeby. Tím vzniká třídní rozdělení společnosti. Dějiny jsou pak dějinami nikdy nekončícího třídního boje.

Zjednodušeně: když ukradnete software, kapitalistovi to prostě nandáte.

Také ruské.

Můj důvod proč nemám předplacené Disflixy je ideologie. Když si schovají některé tituly exkluzivně a zakážou jejich šíření ostatním, tak to je nefér. Když si schovají některé tituly exkluzivně pro určitou zemi a ostatním je nedají, tak to je nefér.

Až si budu myslet že se zákazníkem jednají fér, tak jim budu pravidelně platit stejně jako platím Play Music a podobně jako mi nevadí utrácet peníze na Humble, Gog nebo Steam. Herní průmysl se dokázal rychle přizpůsobit internetům, hudební průmysl s tím taky neměl problém, takže žádné slitování s televizí.

Bezny clovek sa az takto politikou nezaobera. Ta stvrtina to mozno uviedla len preto, lebo tuto volbu mali v zozname odpovedi... Ktovie jako to bolo a ci ta spravicka nie je len jedna z tych propagandistickych, co nas maju utvrdit v tom, ze "my na Zapade" sme ti najlepsi a mame pravo svoje zvyklosti hoci aj nasilu exportovat do celeho sveta.

A preco "my na Zapade" uz dnes tolko nepiratime? Lebo doba sa zmenila - bud mas nieco zdarma vo free verzii, alebo si to za babku kupis alebo si kupis lacne predplatne. Z lenivosti sa nam neoplati to kopirovat kamaratom alebo hladat to kade-tade na webe - je to nasa pohodlnost a nie, ze my sme ti dobri, co chcu podporit Zapadnu ekonomiku, aby som parafrazoval ten tvoj nezmysel. Casom sa k tomuto stavu dopracuju aj ti Rusi

CITACE: Pamětníci jistě vzpomenou dobu před řekněme 15+ lety, ... KONEC CITACE
Kdo trochu zná české zákony o autorském právu, problematice s 'ulozto.cz', multimediální obsah uložných prostorů osobních IT 'udělátek' občanů Česka, ... nebyl bych příliš velkým optimistou za nás v Česku, co preferujeme. ;-)

Jenže: když zkopíruji film z [****.**], ničeho neákonného se vlastně nedopouštím; když si koupím film na BlueRay a pak si ho překopíruji do počítače (abych se na to vlastně vůbec mohl koukat), jsem pirát a patřím zavřít až zčernám; Když mám předplacený obsah, ale na pomalé lince nemám možnost on-line sledování ve slušné kvalitě, takže si to nakopíruji a potom shlédnu, minimálně porušuji podmínky služby a zasloužím trest.

Pokud si vědomě kopírujete obsah ze serveru, kde můžete / musíte / měl byste mít důvodné podezření, že není legitimně poskytován, dopouštíte se také přečinu. Škoda bude jednoznačně pod 5000 Kč, takže je pod hranicí trestnosti a taky se nikdo nechce dohadovat kvůli pár korunám. Ale jednoznačně to je v takovém případě ilegální a rozhodně to není "ničeho se nedopouštím". Maximálně to je "nikdo mě za to nepotrestá".

Výjimkou je situace, kdy jste sám uveden v omyl a jednáte v dobré víře. Tato výjimka je samozřejmě dost široká, aby se pod ni schovalo prakticky cokoliv, ale opět to neznamená, že je to legální, správně či mravné.

Jen poznámka: jak jste přišel na to, že škoda pod 5000 je pod hranicí trestnosti?
Pod 5 tisíc je to přečin s nižší sazbou než trestní čin pro škodu nad 5 tisíc. Ale trestné to je i tak.

Všechna škoda způsobena krádeží(např. paragraf 205), poškození cizí věci apod.. do hodnoty 5000 není trestní čin. Jedná se o přestupek, který řeší přestupková komise na místním úřadu. viz, trestní zákon https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 - paragraf 138 neboli škoda nepatrná. Zjevně jsi nikdy ještě nebyl na přestupkové komisi, že?

Ano, s tím "přestupkem" máte v zásadě pravdu. Ale poukazuji na to, že mít všechno "legálně" je v podstatě velmi obtížné, na hranici nemožnosti. I když jsem "ten blbec, co si to kupuje", pokud si chci film vychutnat, musím obvykle porušit zákon. (A pomíjím často připomínaný fakt, že skoro s každým diskem dostávám nalejvárnu, že krást filmy se nemá - jako by to ti, kdo je kupuji, nevěděli.)
Takže procento lidí, kteří sledují výhradně legální obsah, bude velmi, velmi nízké.

To nemáte v žádném případě pravdu. V tomto ohledu Vás chrání § 555 odst. 1 OZ: Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Tedy pokud porušíte nějakou formální část ujednání, ale fakticky cíl splníte, pak jednáte lege artis. Naopak, pokud splníte jen formální část (literu), ale nenaplníte obsah ustanovení, jednáte contra legem artis.

Nabídka, poptávka. Mraky lidí kolem mě si platí něco typu Spotify, protože jim těch cca 6€ měsíčně nestojí za to, aby prolézali pochybná úložiště, řešili synchronizaci napříč zařízením a podobně.

Hudebníkům to celkem docvaklo. Filmaři v mnohem větší míře hází zákazníkům klacky pod nohy ve formě exkluzivního obsahu, geoblokacím a podobně a tak to lidi prostě řeší jinak.

No jo, to je stará dobrá lenost kombinovaná z provozní slepotou. Filmový průmysl se pořád drží své zaběhnuté praxe z dob dávno minulých, kdy televizní signál nedoletěl dál než pár kilometrů za hranice. Dokud to udrží a nezkrachuje jim polovina studií, tak zlepšení neočekávám. V dnešní době je trochu absurdní, že pořád existují případy, kdy je nějaký seriál (často minoritní kultovka nebo starší kousek) reálně nedostupný s výjimkou DVD sady v původním znění BEZ titulků, s dvaceti minutami protipirátských varování a s cenovkou, za kterou bych si koupil nový smartphone.

Pokud jim Spotify dodá obsah, který chtějí vidět, v kvalitě, kterou akceptují a kdykoliv jej chtějí vidět, jde o velmi dobrou volbu.
Kdo hledá něco méně běžného, má připojení "na konci dlouhého drátu" nebo "wifinou od kostela ke kostelu" (s variantou "za hezkého počasí i LTE, ale s FUP nebo QOS"), nebude ochotný platit za něco co reálně nemá možnost použít.

Tak u Spotify je i offline poslech, pokud máte premium…

Nedávno jsem se nad tímto zamýšlel a došel k názoru, že nejhůře je na tom právě filmový průmysl.

Není problém sehnat legálně většinu audio obsahu v digitální podobě a nemusí se jednat zrovna o streamovanou službu. Také není problém legálně sehnat knihy v e-book formě. To samé platí pro hry a software.

A pak člověk přijde k filmům a ejhle, je velký problém sehnat legálně film či seriál, pokud člověk nechce kupovat nějakou krabici a i tak je problém sehnat některé starší filmy. Ano, máme streamované služby, ale ty vám podobně jako televize nabízí jen omezený obsah (seriály často nejsou celé, protože vlastní autorská práva třeba jen na dvě série). V tomto případě, kdy spousta nových desktopů a laptopů se prodává bez mechaniky, vám zbude pouze pirátská kopie. A pokud se vám tohle stane párkrát, tak příště už rovnou sáhnete po torrentu či uloz.to, protože je to jednodušší a rychlejší.

TLDR: Dokud bude jednodušší sehnat digitální kopii filmu nelegálně než legálně, tak budou lidé preferovat nelegální způsob.

"Také není problém legálně sehnat knihy v e-book formě."
Tady jeste trava moc zelene neroste. Spousta knih ma ebooky pul roku po vydani papiru, casto i mnohem pozdeji. Jen par vyjimecnych nakladatelstvi vydaji ebook a papir ve stejny den.
No a vetsina knih jako ebook nevyjde vubec. Jasne, scifi a fantazy celkem ebooky vali, ale spousta ostatnich oblasti ne (kucharky, naucna literatura, zdravi, historicka, detske, graficke).

Což bude mít možná příčinu i v tom, že udělat dobře e-book není tak úplně "zadarmo". Knihy se tisknou pár set let a za tu dobu se to nakladatelství stačila naučit (a částečně i zapomenout). Ale představa "tak ten text prostě jen nalejeme do programu a bude hotovo je poněkud naivní a vede jen ke zmetkům. Román tak udělat lze, ale obrázkovou publikaci či kuchařku tak uděláte blbě.