CITACE: Pamětníci jistě vzpomenou dobu před řekněme 15+ lety, ... KONEC CITACE
Kdo trochu zná české zákony o autorském právu, problematice s 'ulozto.cz', multimediální obsah uložných prostorů osobních IT 'udělátek' občanů Česka, ... nebyl bych příliš velkým optimistou za nás v Česku, co preferujeme. ;-)
Jenže: když zkopíruji film z [****.**], ničeho neákonného se vlastně nedopouštím; když si koupím film na BlueRay a pak si ho překopíruji do počítače (abych se na to vlastně vůbec mohl koukat), jsem pirát a patřím zavřít až zčernám; Když mám předplacený obsah, ale na pomalé lince nemám možnost on-line sledování ve slušné kvalitě, takže si to nakopíruji a potom shlédnu, minimálně porušuji podmínky služby a zasloužím trest.
Pokud si vědomě kopírujete obsah ze serveru, kde můžete / musíte / měl byste mít důvodné podezření, že není legitimně poskytován, dopouštíte se také přečinu. Škoda bude jednoznačně pod 5000 Kč, takže je pod hranicí trestnosti a taky se nikdo nechce dohadovat kvůli pár korunám. Ale jednoznačně to je v takovém případě ilegální a rozhodně to není "ničeho se nedopouštím". Maximálně to je "nikdo mě za to nepotrestá".
Výjimkou je situace, kdy jste sám uveden v omyl a jednáte v dobré víře. Tato výjimka je samozřejmě dost široká, aby se pod ni schovalo prakticky cokoliv, ale opět to neznamená, že je to legální, správně či mravné.
Všechna škoda způsobena krádeží(např. paragraf 205), poškození cizí věci apod.. do hodnoty 5000 není trestní čin. Jedná se o přestupek, který řeší přestupková komise na místním úřadu. viz, trestní zákon https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 - paragraf 138 neboli škoda nepatrná. Zjevně jsi nikdy ještě nebyl na přestupkové komisi, že?
Ano, s tím "přestupkem" máte v zásadě pravdu. Ale poukazuji na to, že mít všechno "legálně" je v podstatě velmi obtížné, na hranici nemožnosti. I když jsem "ten blbec, co si to kupuje", pokud si chci film vychutnat, musím obvykle porušit zákon. (A pomíjím často připomínaný fakt, že skoro s každým diskem dostávám nalejvárnu, že krást filmy se nemá - jako by to ti, kdo je kupuji, nevěděli.)
Takže procento lidí, kteří sledují výhradně legální obsah, bude velmi, velmi nízké.
To nemáte v žádném případě pravdu. V tomto ohledu Vás chrání § 555 odst. 1 OZ: Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Tedy pokud porušíte nějakou formální část ujednání, ale fakticky cíl splníte, pak jednáte lege artis. Naopak, pokud splníte jen formální část (literu), ale nenaplníte obsah ustanovení, jednáte contra legem artis.
Nabídka, poptávka. Mraky lidí kolem mě si platí něco typu Spotify, protože jim těch cca 6€ měsíčně nestojí za to, aby prolézali pochybná úložiště, řešili synchronizaci napříč zařízením a podobně.
Hudebníkům to celkem docvaklo. Filmaři v mnohem větší míře hází zákazníkům klacky pod nohy ve formě exkluzivního obsahu, geoblokacím a podobně a tak to lidi prostě řeší jinak.
No jo, to je stará dobrá lenost kombinovaná z provozní slepotou. Filmový průmysl se pořád drží své zaběhnuté praxe z dob dávno minulých, kdy televizní signál nedoletěl dál než pár kilometrů za hranice. Dokud to udrží a nezkrachuje jim polovina studií, tak zlepšení neočekávám. V dnešní době je trochu absurdní, že pořád existují případy, kdy je nějaký seriál (často minoritní kultovka nebo starší kousek) reálně nedostupný s výjimkou DVD sady v původním znění BEZ titulků, s dvaceti minutami protipirátských varování a s cenovkou, za kterou bych si koupil nový smartphone.
Pokud jim Spotify dodá obsah, který chtějí vidět, v kvalitě, kterou akceptují a kdykoliv jej chtějí vidět, jde o velmi dobrou volbu.
Kdo hledá něco méně běžného, má připojení "na konci dlouhého drátu" nebo "wifinou od kostela ke kostelu" (s variantou "za hezkého počasí i LTE, ale s FUP nebo QOS"), nebude ochotný platit za něco co reálně nemá možnost použít.