Názory k článku
Aktualizace ovladače pro disketové mechaniky i v roce 2025

Dobra sprava aj ked diskety funguju v Linuxe bez problemov aj dnes. U nas v labaku mame niekolko pristrojov ktore zaznamenavaju data na disketu, tak urcite sa to bude pouzivat este roky.

Přesně. Těch strojů na disketovky je. Díky nim se pořád vyrábí a prodává (diskety, USB mechaniky).

Jaké třeba?

Například
https://cdr.cz/clanek/boeing-737-400-dodnes-pouziva-prastare-35palcove-diskety-na-aktualizaci-systemu

Holt certifikace novych reseni neni uplne jednoducha ani levna... a predstava, ze tam prijde "sroubovak", co tam jen tak namontuje neco jineho neni uplne realna :-) Obvykle kdyz uz dojde na obmenu, tak se toho prekope podstatne vic.

Zajímalo mě co se tam aktualizuje, tak v diskusi pod článkem je aspoň nějaká odpověď, přímo na video jsem nekoukal.

junk mail | před 5 lety
Chlapík ve videu říká, že ta disketovka je "navigation database loader", takže to nebude aktualizace firmwaru letadla (spustitelný kód).
- Ale bude to něco jako seznam letišť a jejich GPS souřadnice (data).

junk mail | před 5 lety
Na štítku diskety je napsáno:
45 AIRLINE DATABASE
Disk 1 of 1
- Takže je to nutně na jednu disketu neomezuje.

26. 8. 2025, 21:13 editováno autorem komentáře

Třeba metro v San Franciscu má stále systém automatického řízení, který používá 5,25" diskety. Teď se modernizuje, diskety se tam mají přestat používat v roce 2027 nebo 2028.

Pokud jim to řešení stále funguje, pak bych to viděl jako úspěšný projekt. Životnost 30 let není špatná, očividně dobrá investice. Sice by určitě uměli nahradit jen mechaniky za něco jiného (viz ty USB emulátory), ale dává smysl, že to chtějí zrenovovat celé a dočasně nahrazovat diskety by bylo zbytečné.

CNC, měřící přístroje, staré osazovací automaty (pomalé, ale funkční, na prototypy, malou výrobu). Ono stroje, dokud fungují/jsou servisovány moc nezastarávají a furt mají cenu milionu(ů) - ty motory, vedení, drivery, čidla, tuna železa ... . To není jak telefon, 5 let a šrot. Nahrazovat to emulátorem na flashky jde taky, ale čék riskuje nekompatibilitu, cesta menšího odporu, dokud to funguje, je prostě používat diskety. Ze stejného důvodu je ebay plný prastarých motherboardů a kompatibilních ISA karet, jako náhradní díly, za desetitisíce. Ten trh tu je.

Při vývoji a měření mikrovln se běžně používají repasované přístroje z devadesátek. Dávám ukázková čísla, ať si můžeš najít, jak to vypadá. Spektrální analyzér HP 8562E, vektorový síťový analyzér HP 8719ES - ten má přímo tu disketovku vestavěnou. Moderní ekvivalent stojí typicky několik milionů korun (zejména pokud potřebuješ měřit přes 10 GHz, tak to stojí ledvinu), zatímco ten repas jde koupit za sto tisíc. Nový přístroj je typicky o něco menší a lehčí (=pokud to máš trvale na jednom stole, tak radši ušetříš miliony) a přesnost měření nebývá zas o tolik lepší, resp. ten starý přístroj může často naprosto dostačovat.

Alternativa jsou nové přístroje z Číny, ale ty mívají přesnost výrazně horší než značkový repas z devadesátek a málokdy fakt fungují třeba do 20 GHz, a levné (vykleštěné) verze přenosných západních přístrojů (např. Keysight FieldFox), které stojí třeba půl milionu korun, ale šetřilo se a tak opět přesnost měření horší než stolní krabice z devadesátek.

Jinak my teda diskety nepoužíváme, koupili jsme si na Ali redukci z GPIB na USB a provozujeme ty přístroje přes to. Ale není to moc spolehlivé a vyžadovalo to programování (originální software pro MS-DOS samozřejmě s čímkoli současným nefunguje :)), takže naprosto chápu, že se někdo radši vydá cestou disket.

Já vím kupříkladu o vstřikolisech Arburg. Nebo starší verze Sinumeriku.
Viděl jsem floppy i v různých osciloskopech a analyzátorech (LeCroy, Tektronix, R&S ...).

Myslím jsem před pár lety narazil na zařízení, které dělalo diskety z USB flešky. Připojilo se to na kabel mechaniky, takže pro systém se to tvářilo jako skutečná disketovka, ale mělo to USB na flešky, které šlo prohazovat jako diskety. Už si ale nepamatuji, jestli to bylo komerční řešení, nebo jen nějaký návod na bastl.

Jo, našel jsem to. Jedná se o komerčně vyráběné emulátory. Například Gotek SFR1M44-U100K.

Přesně tohle jsem dával do jednoho 20+ let starého cnc německé provenience :-)

To se celkem běžně používá u starých měřicích přístrojů postavených na DOSu + diskety. I dnes ta původní zařízení dobře slouží (a stále jsou celkem drahá), není důvod je vyhodit jenom kvůli zastaralé disketě. Příklad audio analyzátory Rohde Schwarz UPL.

Yeah!

To sa dnes casto pouziva, najma v starych priemyselnych zariadeniach, ktore proste funguju a nie je dovod ich menit. su dokonca riesenia, kde si nahras na usb obrazy viacerych diskiet a si vyberas, ktora disketa je vlozena.

Narazil jsem na obdobnou zalezitost pro kazety. Clovek to vrazi treba do slotu na kazety v starem aute a pres USB lze prehravat hudbu z telefonu. Uzasne.

Nebo z audio výstupu zvukovky posílat signál na vstup osmibitu pro nahrávání programů/dat. Je to mnohem spolehlivější, než kazety.

Jak se to pak dostane do audio řetězce toho auta?

V autě máte staré autorádio na kazety. To má v sobě zesilovač, na něho jsou propojeny repráky. Místo kazety s páskou vložíte kazetu, ve které je elektronika, která se postará o požadovanou konektivitu. V této kazetě je "vysílač" který je naproti snímací hlavy v tom autorádiu a emuluje průchod pásky přes snímací hlavu.

To je fakt strasne hitech :-) dve hlavy na sobe. Tyhle veci uz tu mame asi 30 let v mainstreamu.
Neporovnaval bych to s emulaci floppy ani nahodou. Tam dobre reseni je o nekolik radu komplexnejsi. Uz jen dodrzet i delaye seeku hlavy neno spinupu protoze s tim progros pocital. A PC disketovky maji hodne nizkourovnove ovladani.

Este by som rad vyvratil jeden mytus, ze diskety su nespolahlive. Pouzivame ich celkom casto a k chybe dochadza len velmi sporadicky, netreba to porovnavat zo stavom co panoval s pred 30 rokov

I tehdy byly diskety docela spolehlivé, zvlášť když fungovaly na některých počítačích jako pevný disk. Brácha si třeba všiml propadu kvality mezi 360kB a 1,44MB. Ty novější totiž už byly prakticky vždy jen na výměnu dat (pokud data na zdrojovém PC nesmažete, tak můžete zkusit příště s novou disketou).

"I tehdy byly diskety docela spolehlivé"
Docela :-) Používal jsem diskety 3,5" 1,44 MB na přenos souborů stažených ve škole z Internetu. Data jsem rozdělil do číslovaných balíčků velikosti diskety a ze školního počítače jsem je mazal až když byly úspěšně přenesené. Občas bylo potřeba některé balíčky přenášet znovu. Když nebyl čas na opakování přenosu, duplikoval jsem balíčky na dvě diskety, ale pak zase zabralo hodně času kopírování. Diskety, které několikrát zazlobily jsem vyřazoval a byly mezi nimi i Verbatimky. Diskety jsem přenášel v originální papírové nebo plastové krabičce, dával jsem si pozor na magnet nebo železo v blízkosti a stejně občas byly chyby. Také záleželo, v jakém stavu byla disketová mechanika. Snažil jsem se mít data na disketě jen nezbytně nutnou dobu. Jinak jsme si diskety posílali i poštou a přežily to. Ani o disketách 360 kB nemohu říct, že by byly stoprocentní, ale disky byly malé, takže některá data se holt musela na diskety odložit i zálohovat.
Chvíli se používaly 100MB zip diskety, ale toto období jsem přeskočil, pro mě neměly budoucnost.
S USB flash disky jsem měl víc štěstí, na nějaké problémy si nevzpomínám. Oproti disketám to byla mana nebeská a já měl pocit, že se vývoj techniky posouvá správným směrem :-)

Měl jsem lepší systém než kopírovat vše na dvě diskety. Formát RAR umožňoval za cenu mírného nárůstu velikosti souboru přidat CRC pro případné dopočítání dat při poškozeném souboru. Bylo také nutné aby RAR soubor byl o pár sektorů menší než byla plná velikost diskety. V případě chyby čtení tedy nejprve došlo k "opravě" diskety přemapováním pár sektorů a následně RAR dopočítal chybějící data. V této kombinaci byl přenost téměř 100% spolehlivý. Výrazně pomohlo nejet s nahratou disketou tramvají. Jet autobusem znamenalo řešit mnohem méně chyb.

Můj sen byla externí ZIP mechanika, ale to byla pro studenta moc drahá sranda. K přenosu dat ze školy stačily ty diskety, pro tahání dat z kolejí později bylo řešení rámeček na PATA disk nebo si nechat vypálit CD.

Kdysi jsem hoooodne setril a kupoval prazdna CD znacky Xidex. Kazde druhe se po vypaleni nepovedlo precist, ruchlost vypalovani tusim 4x. Verbatim zvladalo 10x rychlejsi s perfektni spolehlivosti.
Dneska neni ten Xidex citelny ani jeden. Sloupla se jim zaznamova vrstva. Nejen ze neprezily ani rok v aute, ale nezvladly to ani doma ve skrini.

Ale stalo tusim 2Kc jedno misto 20+ u Verbatim. Takze jsem tim porad hodne setril, a ja penez tehdy nemel na zbyt. Uz ta vypalovacka stala pres tisic korun (mozna jeste vic, nepamatuju se).

Kdyz jsem si pak poridil do auta radio na mp3 CD, tak jsem uz vypaloval jen na Verbatim. Na kazde jsem psal datum vypaleni, z roku 2006 je jich citelna zhruba polovina. Ale stravily nekolik zim a let ve vlhkem aute.

Ani flashdisky nejsou uplne spolehlive. Ale prace s nimi je velice pohodlna. A jeste lepsi je zadne flashky nepotreboval a vyuzivat pocitacovou sit :-)

1. Nepalit rychle.
2. Nekupovat ty ktere byly vystaveny slunicku.

"Kdysi jsem hoooodne setril a kupoval prazdna CD znacky Xidex."
Já jsem používal téměř výhradně Verbatim nebo TDK a ještě minulý rok byly čitelné všechny, až jsem se divil. Asi byly dobře uložené. Moje první vypalovačka stála 5000 Kč, což nebyly malé peníze, ale ještě rok předtím by stála mnohem víc. Pálit na noname značky mi připadalo jako hazard. Taky jsem nevypaloval každý den, nebylo co :-)

Nejak jsem nepochopil ze si nekdo stezoval na cenu vypalovacky a pak si mohl dovolit auto. Ja pamatuju kdyz nejlevnejsi atapi cdromka stala kolem 3000kc.
Nicmene leto je zabijakem. Vysoke teplotni cykly mozna jeste se slunickem.

Co přesně jste na tom nepochopil? Já taky nemám na spoustu věcí. A nemám na ně proto, že na ně nechci mít protože jsou pro mě prostě předražené. A to i věci za dvěstě korun. Myslíte, že nemám dvěstě korun?

To se nijak nezměnilo, platilo to tehdy stejně jako to platí dnes.

Tak ono to slo postupne, nejdriv vypalovacka (nekdy pred rokem 2003, mozna 2000), a auto tusim az 2006. Kdyz jsem mel auto, tak vypalovacku jsem mel snad i v notebooku jako DVD combo.

Ale uz si nepamatuju, co jsem vypaloval. Asi hudbu, protoze hry jsem moc nehral a uz vubec je neumel vypalovat nebo crackovat. V tom aute jsem mel pak dva plne poradace MP3 CD, to bylo panecku hudby :-D na kazdem CD fixou napsane datum vypaleni a seznam alb. Cele diskografie Pink Floyd, Metalicy a mnohych dalsich se tam vesly :-)

A to už byla hodně levná. Já první vypalovačku kupoval skoro za 20000 a to bylo SCSI, Atapi se ještě nedělaly. První médium stálo 500, pak 100 a pak už to šlo rychle dolů. CD z té vypalovačky jsou stále čitelná :-)

Presne. Ja pamatuji vypalovacku za 25 tisic. To se koupila do firmy a vypalovali jsme na pozlacene CD. Jedno jsme pred 5 lety nasel a porad fungovalo.

No někde jsem četl, že u pozdních disket se snažili snížit cenu výroby, takže šla dolů i kvalita. A je fakt, že kombinace 1.44MB disketa - disketovka má schopnost číst záznam dost na hranici možností (dost jitter). Moc tomu nepomáhá ani to, že 82077AA kompatibilní řadič se na MFM záznam trénuje přes PLL a i drobná odchylka ho desynchronizuje. Kdyby se čtecí signál z floppy oversamploval a pak přes nějakou heuristiku rozhodovalo o dekódovaných bitech, tak by byla spolehlivost mnohem lepší a nemuselo by se před každým MFM sektorem posílat tuna 010101 aby se locknulo PLL.

Když jsem samploval 64MHz a přejel po disketě magnetem z HDD, tak některý data pořád ještě šly přečíst. BTW všechny 3 MFM "symboly" v histogramu.

P.S. Předpokládám že LS-240 co uměla prý na normální 1.44 uložit i 32MB měla přesnější hlavy a asi i lepší dekodér.

28. 8. 2025, 01:38 editováno autorem komentáře

Znám jedno místo, kde se diskety používají dodnes. Je to automatizovaná linka, kde se z diskety zavádí program (rychlost, co se děje na stanovištích apod. ) podle druhu výrobku. Jde to tam nastavit ručně na panelu, ale když se jim to pořád opakuje, tak načíst uloženou konfiguraci z diskety je jednodušší, rychlejší a blbuvzdornější. Už to měli jednou nahrazené za čtečku SD karet , ale ta vydržela cca rok (podobnou jaké používají retrohráči ke starým počítačům), pak tam dali zase disketovku (stejně tam musí být jen jeden soubor)