Názory k článku
Aktualizace Skype je pro Linux už jen ve Snapu a Flatpaku
-
Používal jsem.
Akorát teď druhý den bojuji s tím, že se mi nechce aktualizovat - a jak tu teď vidím, tak za to mlže nepřítomnost Snapu a Flatpacku.
Čili jsem zřejmě o tento komunikační kanál v rámci celé rodiny právě přišel. ;o(
Sakra - ale jak se teď dovolám, když tu nemám mobilní signál ani pevnou linku...? Jsem zvyklý volat ze Skype.
Takže asi budu muset řešit ten Snap/Flatpack. ;o(28. 1. 2025, 17:18 editováno autorem komentáře
-
-
Radit, že si mám nainstalovat Flatpak nebo dokonce nedejbože Snap je asi jako radit, že si mám ve Windows softwarem XYZ kvůli malichernosti zahnojit systém. Chápu, že někomu tento způsob distribuce softwaru možná z různých důvodů vyhovuje ale třeba pro mě osobně úplně bourá homogenitu distribucí protože někam bokem zase instaluje nesmysly a ještě ne vždy a všude funguje integrace s UI.
Knížecí rady jsou tedy dost k ničemu. Jakkoliv je dobrá myšlenka použít webovou verzi. Jenomže tam to zase dost často padá na kompatibilitě s prohlížeči. Specielně na některých systémech přesvědčit prohlížeč, že má použít třeba mikrofon je dost netriviální úkol.
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Byla to reakce na to, že tímto RRŠ přišel o komunikační kanál, jak píše, a bylo mi divné, že z těch tři nabízených oficiálních možností pro Linux nejde žádná použít.
A samozřejmě je to o prioritách, pokud nad použitím aplikace preferujete homogenitu distribuce, O.K.Pro mě osobně je tenhle aspekt na desktopu sekundární věc v porovnání třeba se serverem, obrazem pro virtuály atp. Cca 90% GUI aplikací mám z nativních repozitářů, ostatní jsou z Flatpaku a něco i moje sestavení (v RPM balíčcích), a ano určitě má každá metoda své výhody a nevýhody.
Vyhodnotil jsem si to přesně naopak, s Flatpakem jsem v dlouhodobém udržování měl daleko míň problémů, než např. s řadou nativních repozitářů třetích stran (což bylo typické řešení, než přišly tyhle "desktop app kontejnery") ať už "dobrovolnických" nebo i od komerčních vendorů. Nemluvím jen o svých počítačích, ale i širším okolí, kde přesně nastávaly ty situace, kdy někdo podle návodů z internetu slepě přidával nějaké další zdroje do APT, YUMu atd., nastávaly tam kolize se systémovými knihovnami, bylo to schopné rozstřelit nějaký řetězec závislostí, upgrady distribuce atp.
O Flatpacích se mi líp udržuje přehled, dají se instalovat system-wide i pro každého zvlášť, rychle se odstraní, mají svůj prostor atp.
Ale je jasné, že to tak záleží na konkrétním Flatpaku resp. aplikaci. Ty, co používám se chovají vcelku mravně, mají dobře sdílené závislosti na runtimech, takže to finálně není ani tak obrovské (ne že by to byl dnes nějaký zásadní problém) a relativně pravidelně jsou aktualizovány.Stran toho Skype konkrétně, doma už používám Flatpak verzi nějakou dobu. Žádný problém jsem neměl. Po spuštění na pozadí se mi integruje do GNOME, funguje v pohodě. Rychlost spouštění víceméně stejná jako nativní verze, stejně to po startu nejdéle čeká na připojení k serveru a i tak je mi to vcelku jedno. Dost často to prostě po domluvě ráno spustím a okno visí třeba někde na dalším desktopu.
Web varianta taky v pohodě, když to nárazově potřebuju jinde, kde nemám ten Flatpak nebo nativní aplikaci. V browseru mi stejně musí dobře fungovat jak webkamera, tak headset, když je potřeba. Používám daleko víc služeb, co tohle potřebují a kdyby to nefungovalo, spíš budu laborovat s browserem, pipewire atp. (i když teď mi vše chodí víceméně out-of-box), je to pro mě zásadní funkcionalita. Dá se to ověřit třeba na https://mictests.com/.
Obecně vzato, spíš jsem to já, kdo se přizpůsobuje dané komunikační platformě a nijak zvlášť to neřeším. Není to tak, že bych třeba měl mít nějaký call z Německa a někomu v odpovědi na pozvánku třeba mailem začal vysvětlovat výhody ostatních řešení. -
Já vcelku chápu klady a zápory snapu i flatpacku, takže primárně mi to nevadí...
Jenže jsem zvyklý fungovat ve styluzapnu prohlížeč s požadovanou stránkou - přečtu/vyplním žádané - ukončím prohlížeč
; obdobně pro e-maily. A když každý ten start trvá o 10 sekund déle, je to za jeden den pěkných pár minut!
A když se mi čas od času nespustilo prostředí, protože GNOME ze snapu nenabíhalo dost rychle, tak jsem to prostě vyházel.
Navíc - nevím, jestli to úplně platí, tak moc jsem s tím neexperimentoval! - mi přišlo, že některé programy musím pod každým uživatelským profilem instalovat znova .
Zrovna ten Skype, co se po startu spustí, a zůstane aktivní celou dobu přihlášení, by mi asi tak nevadil. Jde jen o to, že jsem se toho celkem rád zbavil.
(Na druhou stranu: víte někdo o aplikaci, která by běžela na všem a umožňovala volání z/na běžná telefonní čísla?) -
Tá pomalosť pri snape je spôsobená tým, že každá aplikácia a každý rumtime sú komprimované squashfs image. Tie treba pri štarte namountovať pre všetky nainštalované aplikácie.. Tu už vidno, prečo to môže byť problém. Canonical sa síce neskôr hral s typmi kompresie a delayed dekompresiou, aby mali čo najmenší dopad, ale vždy to bude problém.
Flatpak je normálny adresár, s pár bind-mountami pri štarte aplikácie (vytváraní kontajneru). Takže jeho štart bude vždy rýchlejší.
-
Ano, to připojování obraz. je u snapů
trochu pomalejší
.
Právě z toho ty ostatní chybky pramenily, právě proto jsem se ho snažil zbavit.
Tykontejnerizované
aplikace prostě budou vždy pomalejší, než ty přímo v systému. ;o( Tam, kde je člověk jednou spustí, a ony pak běží dlouho, předlouho, to nevadí, ale třeba ten Firefox startuji i několikrát za hodinu. -
Spíš zvyk: když potřebuju něco
na netu
, pustím si prohlížeč, když nepotřebuji, prostě se odhlásím a ukončím. Nemám rád zbytečná okna poschovávaná na obrazovce, ani aplikace, které si bez mého dozoru něco dělají.
Je to dané i tím, že nepotřebuji mít žádnou webovou aplikaci, která by mne nutila držet ten prohlížeč stále spuštěný.
A v neposlední řadě se tím trochu sníží riziko krádeže přístupů. ;o) -
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Asi bude záležet na konkrétní aplikaci / balíku a přesně jak zmiňujete i stylu používání.
Každopádně jak už tu bylo zmíněno v jiných postech, Snap má sice své určité výhody, ale Flatpak může být, minimálně co se týká spouštění, výrazně rychlejší.
Je to víceméně hromada symlinků a standardní technologie jako jmenné prostrory, cgroups, seccomp. Které jsou velmi dobře optimalizované.
Samozřejmě tam určitý overhead bude, minimálně to načítá další dynamické knihovny, ale jak jsem zmiňoval (a netýká se to jen Skype), u mě je téměř neznatelný rozdíl mezi spuštěním nativní aplikace a Flatpak verze. Občas takhle používám i např. dvě verze Firefoxu - ESR a poslední z Flatpaku, hodí se to i pro řadu jiných aplikací. A nemám jen ty víceméně trvale spuštěné jako Skype nebo Spotify, ale i různé věci, co spouštím ad-hoc.
A nebavíme se nutně o žádném mega stroji (klidně používám někde i 10 let starý standardní počítač se SATA SSD a rozumně RAM).System wide vs. uživatelská instalace za normálních podmínek záleží v podstatě jen na tom, jestli příkaz flatpak spustíte s direktivou --user nebo bez (systémová instalace je default, ale můžete si udělat třeba alias).
Asi bych to zkusil i na Ubuntu, v repozitářích Flatpak pořád je, včetně integrace do Gnome Software. Stačí jen pak jen přidat flathub repo a otestovat si Skype. Smáznout všechny instalované flatpaky jde lehce, odinstalovat pár deb balíčků taky, pokud to nebude vyhovovat.
-
No - strávil jsem dost času a úsilí s tím, abych snap z toho stroje vystrnadil, (protože pro můj styl práce je spouštění aplikací ze snapů nepříjemně pomalé, a protože to nechtělo fungovat správně napříč uživatelskými profily.
Obávám se, že mi to pak zase popadne Firefox, Thunderbird a další části, a udělá je snapové. -
Nedá sa to šupnúť do virtuálky?
KVM-ko dokáže celkom zázraky. Asi bude bolesť v zadeli, celé to nastavenie prístupu k multimédiám, aby to malo aj nejaký výkon, ale to stačí raz ... Prípadne to nejak inak kontajnerizovať whatever kontajnerovým riešením. (docker).
Osobne, keď si nechcem pustiť aids do systému, virtualizujem.
28. 1. 2025, 18:22 editováno autorem komentáře
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Nezkoušel jsem ten konkrétní Snap se Skype. Ale pokud máte správně zapinované repozitáře Mozilly (odkud máte pravděpodobně ten Firefox a Thunderbird) přes priority v APTu, tak by se nic dít nemělo.
To "tlačení" Snap verze je přes transitional balíčky ze standardního systémového repozitáře. Když zvýšíte prioritu těm z Mozilly, tak se nebudou vůbec instalovat. (aspoň takhle se to chovalo, když jsem to párkrát někde nastavoval)
viz:
https://fosspost.org/how-to-install-firefox-as-a-deb-package-on-ubuntuNevím, osobně mi přijde, že je to prostě jen další možnost jak mít přístup k některým dalším aplikacím nebo třeba novějším než distribučním verzím, když se to hodí. Pokud v nějakém systému Snap nebo Flatpak je, nevidím v tom v podstatě žádný problém, že by to třeba nějak zásadně zatěžovalo systém nebo znamenalo, že se to musí automaticky eliminovat. Aktualizace můžete dělat ručně, nepořádek to taky nedělá, v systémech už většinou nemusíme počítat každý MB na disku.
-
Thunderbird jsem řešil úplně stejně, jako Firefox, podle návodu tady na rootu. ;o)
V poznámkách mám:
snap list
sudo snap remove thunderbird
rm -rf Stažené/thunderbird.tmp/ snap/thunderbird/
sudo nano /etc/apt/preferences.d/thunderbird-no-snap
Package: thunderbird*
Pin: release o=Ubuntu*
Pin-Priority: -1
sudo add-apt-repository ppa:mozillateam/ppa
sudo apt update
sudo apt remove thunderbird
sudo apt install thunderbird thunderbird-locale-cs
sudo nano /etc/apt/apt.conf.d/51unattended-upgrades-thunderbird
Unattended-Upgrade::Allowed-Origins:: "LP-PPA-mozillateam:${distro_codename}";
Ale jako tupý script bych to nepoužíval, jsou to jen provozní poznámky z instalace někdy v prosinci loňského roku. ;o) -
Dík. Asi se tam něco změnilo, tohle vedlo k cíli.
https://askubuntu.com/questions/1513445/how-to-install-thunderbird-as-a-traditional-deb-package-without-snap-in-ubuntu-2
Nezkoumal jsem, co je jinak. -
Skype vo flatpak-u je prebaleny snap. Je tam skript, ktory stiahne snap verziu, rozbali ju a nakopiruje do spravnych adresarov v ramci flatpak kontajnera.
Podobny skript by sa dal napisat aj na prebalenie do deb, keby na tom niekomu fakt zalezalo. Pokial nie, tak je najschodnejsie asi nainstalovat flatpak.
-
Nevim, jestli to tu uz nezaznelo, ale i ja na chate nemam GSM signal, ale i muj 4 roky stary mobil podporuje VoWiFi a kdyz si to na mobilu nastavis, pri pripojeni na chatovou/domaci WiFi normalne volas na cisla z mobilu i se ti lide dovolaji, jako bys na GSM signalu byl.
V nastaveni Androidu je to jeden klik... -
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Nevím, jestli máte nějaké exotičtější prostředí nebo prohlížeč, ale fakt jsem na tohle v poslední době nenarážel napříč různými distribucemi. Koneckonců Skype aplikace je udělaná v Electronu a s tou webovou verzí to má mnoho společného. Chová se to mi to ve vztahu ke kameře, mikrofonu úplně stejně jako jakékoliv jiné Chromium/Blink based browsery.
-
Když vezmu standardní Cinnamon na Manjaru, ThinkPad T480 a Google Chrome, třeba u Google Hangouts zrovna včera v prohlížeči nejdříve nefungovala kamera, ta po restartu prohlížeče zabrala ale nefungoval mikrofon. Proč? Pánbůh ví. Nejsou to problémy, které chcete řešit. V tomhle ohledu prostě desktopovější aplikace včetně electronových fungují lépe.
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Hmm.. těžko říct, proč vám to takhle blbne, resp. jaktože je tam rozdíl mezi Chrome a Electron aplikacemi.
Kameru mám většinou USB externí Logitech, BT headset, když je potřeba. Distribuce buď Rocky 9 nebo různé varianty OpenSuse a DE vždycky GNOME.
Obecně vzato se dá ke kameře přistupovat buď přes libcamera nebo Pipewire (co pak fakticky také používá v4l nebo libcamera). Google Hangouts resp. Meet používám v prohlížeči taky, ani nevím, jestli na to existuje appka.V Chrome se to dá řídit flagem #enable-webrtc-pipewire-camera co je tam od verze 127 (pak to bylo z nějakého důvodu chvíli rozbité, teď už to zas funguje, verze předtím šly mimo PipeWire).
Jestli kameru PW "vidí", se dá zjistit třeba přes WirePlumber po spuštění příkazu "wpctl status".
Ty backendy v PipeWire se dají měnit, např. vynutit libcamera místo v4l. Viz troubleshooting tady (platí to víceméně i pro Chrome).
https://jgrulich.cz/2024/12/13/when-your-webcam-doesnt-work-solving-firefox-and-pipewire-issues/
Případně úplně zakázat oba backendy, pokud na to aplikace přistupuje mimo PW, což bych udělal ve WirePlumberu jen úpravou.
libcamera_monitor.enabled = false
v4l2_monitor.enabled = falseJak jsem zmiňoval výše, jak mikrofon, tak kamera se dá v klidu testovat na https://mictests.com, když té stránce otevřete odpovídající práva. Osobně bych se to snažil poladit, protože mi to přijde užitečné, ale chápu, jestli už to máte pokryté samostatnými aplikacemi, tak to nemusí mít úplně prioritu.
-
btw: take to nepouzivam (a nikdy zadne nastaveni pro to neladil), a jen ted zkusil zminovany https://mictests.com ve Vivaldi (Xubuntu 24.04), zeptalo se me zda muze microfon, dal sem ano a microfon fungoval, tuknul na test webcam a take jen dotaz k povoleni a fungovala, jen tam neslo prepnout kameru, takze to z T480 vybralo prvni coz je infra, ale fungovala ;-)
-
Ja na to narazim setrvale a uplne vsude. 50% vsemoznych videokonferenci v mem okoli = po zahajeni (ackoli jim vsem rikam at si to nejdriv vyzkousej) se zacnou zhanet po It aby jim s tim nekdo neco udelal. A ono casto neni co protoze to proste nefunguje.
Nezalezi ani na browseru ani na systemu.
Ona za to sice vetsinou muze nejaka pitomost, jenze tech pitomosti je asi tak milion, takze se to proste neda vyresit ze minutu.
-
Je toho spousta. Tak třeba Telegram má ke stažení nějaký obecný .xz tarball (plus flatpak/snap). Element (@matrix org) má i deb pkg, stejně jako Signal. Pokud v prohlížeči funguje mikrofon, tak prakticky všechno má webové verze, včetně WhatsApp. Obecně jediný problém tady jsou ty Linuxové stroje.
Každá varianta má své pro a proti, v rámci rodinných vztahů doporučuji vybírat primárně podle toho, co se bude rozumně používat (pra)rodičům a dalším. Protože jinak člověk skončí odříznutý, zatímco ne-nerdovský zbytek rodiny bude spokojeně používat třeba ten WhatsApp.
-
Pár lidí ještě jo.. ale postupně přechází na sociální sítě, které stejné služby nabídnou. Kdyby před 15 lety skype začal tvořit nějakou sociální síť se zdí atd. Mohl to být top 1. Bohužel zůstal jen u chat a volání, které zpoplatnil postupně.
Postupně ubraly hodně funkcí. Ubrání podpory a k tomu velkej nástup AI na monitorování hovorů rámci bezpečnosti tomu dalo korunku do hrobu..
Proto chaty teroristů přes PS3, které má end/end kdy nelze udělat výpis ani odposlech...Loď se potápí a díra navíc nepomůže....
-
pouze snap a jediná podporovaná distribuce je evidentně Ubuntu.
jestli dobre pocitam, vidim tu 23 distrubuci kde lze pouzit snap ;-)
https://snapcraft.io/docs/installing-snapd -
Dat pouzit ako dat pouzit.
Na confinement iny ako classic musi mat jadro AppArmor. Kolko z tych 23 distribucii ho ma? Vsetky, ktoreho nemaju, nemaju ani funkcny snap sandbox.
Flatpak tento problem nema, pouziva normalne namespaces, kde vovnutri kontajnera urobi vlastne bind mounty (a preto nerobi bordel v globalnych mountoch, ako to robi snap).
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Jo, Snap to normální squashfs image, dá se připojit.
Tak nějak hádám, že pak ale bude nejspíš potřeba strávit chvíli s linkerem a dodat mu všechny případné knihovny, co vyplývají z jeho závislostí (connections), pokud čirou náhodou nebudou v systému. Skype je sice v Electronu, ale ten je sestaven proti knihovnám z GNOME 3.18 a základu z Ubuntu 18.04 (core18).
Pak si napsat nějaký spouštěcí skript, případně upravit cesty, kde je potřeba, a doufat, že nebude něco hardcoded trochu hlouběji. Pak zkontrolovat nějaké další věci třeba ohledně rozhraní pro notifikace v DE atp.
A tohle si případně projet pokaždé, když MS vydá novou verzi.¯\_(ツ)_/¯
-
u Arch odvozených distribucí v repozitáři AUR, balíček skypeforlinux-bin
správcem balíčku je Hanabishi a je přislíbena i tato nová verze
build je proveden stažením snap verze a vykopírováním souborů z něho
pro zájemce o podobný postup je možný se inspirovat skripty PKGBUILD a flags.sh
https://aur.archlinux.org/packages/skypeforlinux-bin -
KateStříbrný podporovatel
Doteď jsem nepochopila jaké má AppImage výhody, přijde mi spíš že si bere všechny nevýhody flatpak / snap bez jejich výhod.
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
A co to má jako konkrétně řešit?
Jasně, i monokultura má určité výhody, třeba že nemusíte vymýšlet způsob balení software, co bude fungovat napříč různými distribucemi.
MacOS používám taky, má to spousty benefitů z toho, že je v podstatě "jeden" systém, kde je lecos pevně nalajnované, na jejich hw to chodí super.
Ale že by to bylo stran uživatelských aplikací nějak extra "homogenní", jak zmiňoval výše M. Poljak, to se říct nedá. Některé věci jsou z AppStore, některé instalované ručně z pkg, občas jsou jen ručně přetažené z DMG, něco pak přes brew balíčky nebo casky (pokud to existuje), sem tam úplně i propritetární instalátory.
A když se občas podíváte dovnitř těch .app adresářů, tak tam taky často najdete spousty privátních dynamických knihoven, jestliže ta aplikace nepoužívá buď systémové frameworky nebo si nenainstaluje nějaké své.
Takže je to finálně pořád velmi podobné - důvěřujete tomu poskytovateli software, nebo ne? Aktualizuje to, nebo ne?A FreeBSD na desktop. O.K., asi pokud si člověk vystačí s rozšířenými open-source aplikacemi a oželí některé technologie, širší podporu hw a sw na Linuxu, tak asi OK. Mám ten systém rád, je to první UNIX systém, co jsem kdy používal, pořád ho používám na některé servery (třeba kvůli ZFS). Zas na druhou stranu, že bych se chtěl úplně trápit kvůli sentimentu, nebo ideové čistotě.. nevím.
Ve spoustě případů je to opravdu výrazně second/third tier platforma a vazby na Linux specifické věci jako systemd prostě brání rozumnému provozu na BSD.
