Názory k článku
Analýza Gartner: Windows se pomalu hroutí

Co jsou jmenovitě ty kroky špatným směrem? Vylepšená administrace, integrovaný firewall, podpora XD, address space layout randomization, 64-bitová verze, podpora cc:NUMA HW, vylepšený scheduler, prioritizace I/O s rezervací přenosového pásma, ACID transakce nad FS? Nebo se vám nelíbí barva ikonek?

LOL .. s tím integrovanym firewallem to snad nemyslíš vážně ?

.. to je integrovaná PARODIE na firewall.

Ale možné je, že ani netušíš, co takový firewall má dělat. asi ne. Jinak bys to za firewall prohlásit nemohl. Drtivou větsinu MS portů (kterými vesele proudí dovnitř wormy) vůbec nejde uzavřít. Bez dodatečného personálního firewallu (Kerio-SunBelt-ZoneAlarm) jsou windows prakticky bez firewallu.

PS: neradil bych ti oponovat. Pracuju jako specialista bezpečnosti sítí. A pracuji s opravdovými firewally, které předřazujeme před „windows s integrovanou parodii na firewall“ aby to bylo opravdu chráněno firewallem. :-P

ehm, obávám se, že pokud někdo použije termín „personální firewall“ a pak o sobě prohlásí, že je specialista bezpečnostních síti, a že paketový filtr Windows je parodie na firewall, tak je k smíchu…

Což má takový drobný problém, že řada věcí soubor není, a velmi špatně se tak reprezentuje.

Takže kolega žádné detaily nemá? Že by si to vymyslel? Takový slušný člověk to byl...

Heh, od začiatku znovu :-) Aj s celými štruktúrami systémových volaní :-) Asi preto M$ zaplatil v mimosúdnom vyrovnaní Digitalu $250mil...

Co máte na mysli těmi "celými štruktúrami systémových volaní"? Syscall se provádí na x86 odlišně. Datové struktury v kódu psaném v C budou těžko stejné, jako v kódy psaném v ASM. Windows také používají jiné datové typy (například wchar, protože jsou od úrovně kernelu unicodové). "Morfovací" sada subsystémů, díky kterému NT implementovaly API Win32, OS/2, POSIX a DOS/Win16, je také specifický pro NT. Takže zkuste být konkrétní. Nebo chcete jen šířit FUD?

O soudním sporu mezi MS a Digitalem nevím. Ale velké firmy se soudí snad každá s každou. Máte k danámu případu nějaké další informace?

Jo to mívají. Zase když vezmu, kolik softwaru nabízí, nemyslím si, že je to tak kritické. Ovšem nedávná chyba win TCP/IP stacku, přes kterou se nechal pustit kód stojí za připomenutí. Když to srovnám s linux kernelem, kde se system access from remote za asi 4 roky existence kernelu vyskytuje pouze 4x, ale ani jednou s podobnou vážností. A to, že se kernel vyvíjí dost živelně, takže je s podivem, jak málo se podobných chyb vyskytuje.

"Společnost Oracle se ke známým problémům léta stavěla zády."

Žeby sa spolu s Micro$oftom vzájomne inšpirovali?

Bežné linuxové distro obsahuje asi tak 1000x viac používateľského softvéru. Napríklad Debian pozostáva z cca 24000 balíčkov. Jasné, že Micro$oft počíta všetky ich chyby za chyby Linuxu. Keby tak začal počítať chyby všetkého softvéru, ktorý existuje pre Window$, za chyby Window$u, bolo by to rovnako nezmyselné, ale aspoň ako-tak férové porovnanie.

Na to, že vo Window$ je len nejaký trápny skicár, notepad, kalkulačka a solitér, je tam tých problémov akosi viac než dosť.

Když chápeš Windows jako "trápny skicár, notepad, kalkulačka a solitér", pak nevíš o čem mluvíš. Protože to, co je v Linuxu "Debian pozostáva z cca 24000 balíčkov", je ve Windows sada komponent a vlastností; veškeré API funkce, technologie jako OLE, DOM, ActiveX, .NET a podobně.

Má ten tvůj milovaný Debian například unifikované rozhraní pro přístup k databázím, jako je ODBC? Nebo má, v těch 24000 balíčcích 17 editorů (Vim, vim, vIm, VIM, vIM, xVim, xVIm, Xvim) atd? Srovnávej srovnatelné.

Ohledně těch chyb. Mě je jedno, kolik je tam Vimů, když dám instalovat "stanici" v instalátoru, narve mi jich tam 16; nicméně všechny mohou mít rozdílné chyby. MS Ti tam 16 notepadů nedá, je tam jen jeden. Čili méně notepadů, méně chyb. Ale to je opravdu srovnávání trošku nesmyslné. Musíme se bavit o security chybách a tam ani o tom Linuxu MS netvrdí, že je to tím, že je tam 16 Vimů.

Je věcí autorů dister, co přibalí. Pokud přibalí 20 textových editorů, asi budou mít problémy s lokalizací, i počtem děr. Ve výsledku máte v distru sice "tisíce praktických utilit", které připomínají archiv usenetu, ale výsledku přidá asi tak málo, jako kdyby se k Windows přibalil archiv Tucows. Naopak jako platforma je Linux velmi chudý. Těch 24k balíčků neřeší ani color management, který mají Windows už 13 let (a Apple možná ještě déle).

Ach LO, dochádzajú argumenty, keď už siahaš po farbičkách. Zaujímavé, že aj tak je Apple považovaný profesionálmi za jedinú vhodnú platformu pre grafiku a DTP...

Ja som chcel poukázať na neporovnateľnosť štatistiky chýb pre linuxové distro a pre Window$. Aj pre Window$ určite existuje 20 textových editorov, akurát že ich chyby nikto nezahŕňa do štatistiky chýb Window$. Tak prečo by sa to malo robiť u Linuxu? A Micro$oft to (celkom zámerne) robí.

Připadá mi, že věci typu GUI, barvy a tisk jsou celkem dobrý argument. Jak správně podotkl někdo další, podíl Apple na trhu DTP už dlouhou řadu let padá (já bych řekl 10 let a déle).

Pro Windows asi existuje 20 textových editorů. Jen se neinstalují ve výchozí instalaci Windows, na rozdíl od "tisíců praktických utilit" linuxového distra.

Pro uživatele je samozřejmě důležitý počet chyb, které se týkají jeho konfigurace. Proto se v případě Linuxu uvažuje výchozí instalace distra, a v případě Windows je to OS a Office. Ani v jednom případě nejsou zahrnuty další aplikace typu účto, DTP, CAD a další.

Chudá platforma... UNIX je definovaný jako sada utilit, a API. To API je v podstatě libc. Bohužel libc neřeší řadu věcí. Například pokud chcete zjistit seznam běžících procesů, unixy nenabízejí žádné API. Jediný dokumentovaný interface je utilita (ps, možná nějaké další). Podobně je to třeba s managementem síťových spojení. Každý jeden unix pak tyhle věci implementuje odlišně. Dále tu máme technickou katastrofu zvanou X11, multimédia a další, viz http://www.root.cz/clanky/openoffice-org-s-ibm-nova-cesta-kancelare/nazory/159901/

Nikde jsem netvrdil, že distro instaluje 20 editorov kvôli rozdielnemu počtu lokalizácií a dier. Instaluje se hromada "užitečných utilit", a 20 editorů byl absurdní příklad (ono jich ve skutečnosti bude do 5 ks). Ta hromada "užitečných utilit" má mizernou kvalitu, chybí lokalizace, a samozřejmě přináší hromadu děr. Navíc zahrnovat do distra hromadu nesmyslů nezvyšuje jeho hodnotu. Kdybyste k Windows přibalil archiv freewaru z Tucows, a mnoho z těch věcí instaloval by default, také by se výrazně zvýšil počet děr (a také by to někdo musel lokalizovat). Více přibalených programů neznamená auomaticky lepší systém.

Tomu "prečo používate pod pojmom operačný systém rozumiete pri rozprave o operačných systémoch Windows a operačných systémoch Linux do rozsahu rôzne celky" nerozumím. Můžete to prosím přefrázovat?

proč Widows na domácím počítači běžnému uživateli mě nefugjí zavirovávají se a mizí mu data a někdo přes net mu formátuje hardisk atp a pod linuxem BSD nebo open Solarisem se mu nic takového neděje ?? když mají UNixy tak špatný základ proč jsou X11 katastrofa když správu oken spaolus KDE zvlájí subj asi 8× rychleji než Visty, asi používáš některá slova v jiném než mě a slovníku známém významu

Chudý? Ano, občas si nějakou hru musím stáhnout odjinud, protože není v repozitáři. Naproti tomu ve Windows po nainstalování nejsou základní věci jako kancelářský balík, grafický editor (ne, Malování ani otáčení fotek není grafický editor), kodeky pro OGG a spoustu formátů videa, použitelný správce souborů, přepínač desktopů, a o síťových, serverových a vývojářských věcech ani nemá cenu mluvit. Ale škoda slov na tenhle flame.

Microsoft má s Windows monopol, myslím, že si nemůže dovolit přidávat do systému moc kvalitní věci, jinak by to (nejspíš) zruinovalo konkurenci a Microsoft by stejně kvůli pirátství (a EK :)) moc nevydělal.

Teď se budu bavit o W7, protože si nemyslím, že věci v něm jsou tak špatné. Průzkumník je použitelný více než dobře. Nebudu Vám brát vlastní názor, ale TC už otevírám jen zřídka (FTP)… A Malování je grafický editor, leč nedokonalý… A kodeky pro OGG? Ty sice W7 nemají, ale třeba DivXviD, MPEG-2, AVCHD (H.264 za pomocí DXVA), AC3 (Dolby Digital [Plus]), atd. ano. A kancelářský balík? Vývojářské věci? Viz moje první věta.

Internetová infrastruktura je tradičně unixová, a ISP velmi hledí na náklady. Používají nejlevnější HW, SW nejlépe zdarma, a neumí zaplatit ani lidi.

Superpočítače jsou velmi úzký trh. Navíc node clustreru/gridu je dost tupé zařízení, které musí mít konektivitu, správu paměti a procesů, a tím to končí. To jsou věci, které dostanete daleko levněji, než za cenu desktopové licence Windows. Ovšem v posledních letech se MS snaží prosadit i na poli HPC. Jak roste počet HPC aplikací, MS cítí obchodní příležitost. Sází na jednoduchou správu a deployment. Banky a pojišťovny už občas používají Windows Compute Cluster Server 2003 a Windows HPC Server 2008.

Skoro se divím že Internet vůbec funguje - patrně ho drží nad vodou řešení z Microsoftu, God bless you ;) Ale nejsou náhodou nízké náklady jedna z hlavních zbraní, kterými se zaměstnanci Microsoftu ohánějí v boji proti vilné a předražené konkurenci? :-D

Souhlasím s tím, že superpočítače jsou úzký trh. Ale také velmi profitní trh, moc PC za x milionů dolarů jen za HW se nedělá. Nody jsou možná tupá zařízení (stejně jako každý HW - umí jen 1 a 0), ale jsou to zatraceně výkonná zařízení, jejichž synchronizace a výměna dat jistě nebude nic jednoduchého a na datové síťi závisí nejvíc, jak výkonný superpočítač ve finále bude. Asi ne nadarmo jsou superpočítače nejrychlejší až v poslední den provozu, kdy skončí neustálé "dopilovávání" výkonu a chování systému, které si na uzavřené a uživatelsky nezměnitelné platformě ani v nejdivočejších snech nedokážu představit v nějaké efektivní podobě. 1,2% zastoupení Windows Compute Cluster Server 2003 je poměrně tristní. Zajímavý je také výkon na 1 CPU v gigaflops, kde linux vede s 4,796 GF proti 3,921GF na 1 CPU oproti Windows což je o 22% víc výkonu k dispozici. Sice čísla která nic neříkají, ale určitě by se hodily do nějaké TCO get the facts akce, trošku "zaměnit" výrobce.

Zajímalo by mě ovšem, které banky používají clusterové řešení Microsoftu. Ne s pošklebky, spíš ze zájmu kde a na jaké úrovni se vlastně nasazují.

Produkty MS jsou samozřejmě levnější, než věci ze světa profi unixů. Linux je taková poslední křeč unixů, výprodej zdarma. Vím, že čtenáři root.cz nebudou souhlasit, ale myslím, že je to pro vnější pozorovatele zjevný fakt.

HPC je úzký trh. To vypadá tak, že instalací je málo, a přes vysokou cenu nebyl tento trh pro MS dostatečně lukrativní.
Nody jsou tupé. Jejich výkon typicky není jinak závratný, protože cena node roste rychleji, než výkon (za dvojnásobek výkonu zaplatíte daleko více než dvojnásobek peněz). Komunikace nodů není nijak záhadná. U levnějších implementací jde o ethernet, u dražších Myrinet nebo InfiniBand. Aplikace pak jedou typicky přes MPI API.

Ve světě HPC není problémem node. Problémem je, jak výsledný výkon smysluplně využít, jinými slovy jak rozdělit úlohu. To je věc pro management SW.

Když mluvíte o TCO, tak si zjistěte, co ta zkratka znamená. Opravdu to není o pořizovacích nákladech na node :)

Nevím odkud berete data, ale 1.2% trhu HPC by mě u MS skoro překvapilo. Vezměte si, že na tenhle trh MS vstoupil v roce 2006. Jestli MS za dva roky na trhu HPC dosáhl stejného podílu, jako Linux na desktopu za 15 let, není to špatné. Jinak výkon na 1 CPU záleží třeba také na typu toho CPU :)

http://hpc.sprinx.cz/index.php?clanek=financial1&lng=cs

Ano, zjevnými fakty nás Microsoft krmí už docela dlouho a ono né a né to zabrat ;)


No nevadil by mi takový jeden tupoučký nod s cca 64GB RAM+ a několika desítkami až stovkami CPU mít doma :) Samozřejmě také bych asi radši používal Microsoft Kalkulačku Cluster Edition ale ten HW je lákavý ;) Ad ta cena vs. výkon - to je stará známá věc, aplikovaná ve všech odvětvích počítačového průmyslu, stačí prohlédnout si ceníky výrobců PC a porovnat nárůst výkonu vs. cena :).


Pro mě jako pro provozovatele by cena HW byla dost významná část z TCO ale neméně významný ukazatel by bylo těch průměrných 22% výkonu navíc za stejný časový úsek, čili o 22% vyšší produktivita :)

Data beru www.top500.org, což je stránka, která se zabývá čistě superpočítači a vytváří každých 6 měsíců žebříček 500 nejvýkonnějších strojů na Zemi. Windows se poprvé v top 500 objevily ne v roce 2006 ale v polovině roku 2004 (1), linux v té době dosahoval 56,4% (282). V roce 2006 se objevily 2 stroje vybavené Windows, přičemž na konci roku už v seznamu nebyl žádný. Linux naproti tomu si v tomto roce polepšil na 75,2% (376). No a na konci roku 2007 byl podíl Windows 1,2% (6) a Linuxu 85,2% (426). Ano, čísla jasně hovoří pro Microsoft, za 4 roky se podíl Windows na tomto trhu zvýšil o úžasných 600%, kam se hrabe Linux se svými 51% ;)

Jinak jako perla na konec - aby byla vidět rychlost pronikání linuxu na trh: za pouhého prvního půl roku svého nasazení v top500 linux dosáhl z 0,2% (1) na 3,2% (17) podílu což je víc než Windows stihly za 4 roky, přičemž tou dobou se psal rok 1998-99.

Ale vždyť jsem vám popsal důvody. Node je tupé zařízení, a je zbytečné na něj kupovat (v daném počtu nodů drahou) licenci desktopových Windows. Také netuším, jak mohly Windows něco stihnout za 4 roky, když MS uvedl Compute Cluster v roce 2006. Dále list TOP500 nezachycuje celý svět HPC, ale jen nejvýkonnější stroje. Ve svých úvahách tedy máte celou řadu faktických chyb.

Tak se lépe podívejte na svět HPC. Podle top500.org jsou 81.20% z listu clustery. Když se podíváte třeba na Red Storm, tak ten má 135 racků, a 12960 CPU typu AMD Opteron 2.4 GHz dual core. To vychází na 96 CPU na rack. Rack má normálně 42U, takže se dostáváme k 2.28 CPU na 1U. Lze tedy předpokládat, že jsou použity 2 a 4 CPU node o velikosti 1 a/nebo 2U.
http://www.cs.sandia.gov/platforms/RedStorm.html

BlueGene/L v Lawrence Livermore National Laboratory je podle TOP500 toho času nejvýkonnější HPC stroj. Node má 2 32-bitové CPU typu PowerPC, a 4GB paměti.
https://asc.llnl.gov/computing_resources/bluegenel/configuration.html
https://computing.llnl.gov/?set=resources&page=SCF_resources#bluegenel

Velká většina strojů se tedy skládá z nodů s 2-4 x86 CPU. Takový stroj si můžete pořídit domů celkem běžně. I když nas platformě PowerPC vás to vyjde dost draho :)

Cena HW je jistě významnou části TCO. Stejně tak cena SW. V HPC aplikacích je největším problémem využití výkonu celého stroje. Bez toho máte jen hromadu racků s nainstalovaným Linuxem. Abyste z toho dostal nějaký výsledek, chybí vám ještě spousta úsilí a peněz. Pak je tu správa systému, údržba, energie, a řada dalších věcí.

Nevím o jakých "22% výkonu navíc mluvíte". Abyste mohl srovnávat výkon per CPU, musí jít o stejný HW (tedy například stejný CPU). S PowerPC procesory můžete mít vyšší výkon per CPU, ale vyšší pořizovací cenu HW, i vyšší TCO. Navíc je otázkou, jestli srovnáváte teoretický špičkový výkon, nebo sustained speed.

Podíl Windows před uvedením Windows Compute Cluster Server 2003 (rok 2006) je nezajímavý, protože v té době MS o trh HPC nijak neusiloval. Navíc list TOP500 se týká top 500 strojů, což je pouze část světa HPC.

No, jako demostrace, že do problematiky nemáte ani minimální vhled, to snad stačí. Dovolím si přátelskou radu: když něco čtete, zkuste u toho přemýšlet.

CO je na tom logické to nevím. Tato rovnice je logická maximálně pro výrobce HW a prodejce OEM licencí SW, ale pro uživatele už tak ne. Typicky jsem zatím zažil na novém HW to, že rychleji se naopak obvykle chovaly OS starší než novější, protože byly napsány pro pomalejší železo a tudíž byly méně náročné na zdroje a novější OS svou větší náročností možné urychlovací vylepšení s přehledem odmazaly. Když nebudeme odcházet z hájenství Microsoftu, porovnejme si třeba HW nároky Win 2000 vs. Win XP vs. Win Vista a jejich minimální konfigurace. Pochybuji že Vista 32bit. se bude na třeba i C2D chovat rychleji jak XP 32bit.

Nojo nesmí se prodávat licence na 1 aplikaci u Home, 2 aplikace u Home Premium, 3 aplikace u Ultimate a 4 u Advanced Serveru ;)

Máte pravdu že dostatečně velké disky jsou k dispozici, ale na druhou stranu mohu jako uživatel chtít co největší část disku pro sebe a ne pro systém. Do notebooků se navíc 500 GB disky ještě tak úplně běžně neosazují.

Byla to PC karta na Atheros chipsetu, a přibližně po dvou verzích od Mandrivy, SuSE a Ubuntu. A samozřejmě byly další problémy. Viz třeba tady: http://www.root.cz/zpravicky/nyni-oblibene-a-v-budoucnu-nenavidene/193853/
http://www.root.cz/clanky/microsoft-office-autocad-alebo-3dsmax-nativne-pre-linux/nazory/152392/
Nebo typické problémy se sleep a hibernací, které zná snad každý uživateli Linuxu.

Když vám vyhovuje OOo, buďte šťastný. Zbude vám 970 Kč, a za to se dá koupit třeba láhev vína. No a to se počítá :). Své dokumenty možná otevřete na dvou platformách (Unix a Windows), ale na minimálním počtu strojů. S MS Office máte také dvě platformy (Windows a Mac), ale daleko více strojů, kde dokumenty otevřete.

Microsoft má Entertainment and Devices Division, nikoliv XBox sekci. Hry vyvíjejí typicky partneři. Když někdo tvrdí, že "Xbox sekce" prodělává, tak zjevně vůbec netuší, o čem mluví.

Je otázka, proč si lidé kupují konzoli. Zákazníci MS zřejmě proto, aby si k ní koupili hromadu her. Zákazníci Sony si kupují dotovaný BluRay player, a Sony na tom prodělává. Navíc když se MS nestrefil s HD-DVD, jisté procento zákazníků si možná koupí BluRay (až ho MS uvede).

Adn ten první odkaz. Vědomě lžete protože i kdyby na vesa ovladač, grafika na každé nvidii od pravěku snad kromě NV1 vám pojede. Instalace 3D driveru třeba na ubuntu není žádný problém, pokud máte (K)ubuntu či Debian, např. máte k dispozici Envy, která funguje skvěle i pro karty ATi - vyberete si instalovat driver a Ok Ok a hotovo. I ručně to není nic složitého, na Mandrivě jsem projel celý instalační proces u nVidie bez problémů, jen potřebujete kernel source (vážně problém, urpmi kernel-source). Samo se to nastaví a poté fungují nejen že oba displeje v případě dualhead ale i 3D a videoakcelerace. A to velmi kvalitně. Změna rozlišení za běhu kupodivu jde a ještě víc OpenGL kouzel čeká v krabici ;) Jen, pravda, DirectX nastavení vůbec nefungují ;)

Ad ten druhý, jsem jen BFU a rozhodně se nebudu hádat o něčem o čem nemám ani páru. Ale aspoň se to dá dohledat, když je to potřeba a v podnikovém sektoru jsou za to aby to věděli placeni odborníci. Běžný člověk asi takové RAID pole mít doma nebude. Z laického pohledu ale proč dělat 15+ partitions na disku, když vše se schová do /, protože přístupová práva? Ale když potřebujete disky D,E,F,G,H... :))

Zase mlžíte, své dokumenty (alespoň pokud tam budou nainstalované OO) otevřu skoro všude, protože podporu 2 platforem mají akorát tak Microsoft Office, Open Office fungují OFICIÁLNĚ na nejméně 15 různých platformách :) Linux x86 32-bit, Linux PowerPC, Open Solaris, Solaris (Sparc and x86), Windows NT, Windows 2000, Windows 2003, Windows XP, Windows Vista, Windows98/ME, FreeBSD, Mac OS X, Irix, Linux/Sparc.

Ok scházely přesné názvy, ale snad se shodneme na tom, že NĚKDO v Microsoftu se Xboxem zabývá.

Ano, lidé jsou různí, proto asi Xbox jde na odbyt v Japonsku tak jak jde :) Upgrade mechaniky (za manipulační poplatek třeba + cena HW) by byl příjemný marketingový krok, vedoucí ke spokojenosti patrně většiny uživatelů Xbox. Ale však oni si rádi koupí konzoli novou...

Chcete mi tvrdit, že lžu? Dost silná káva. Popsaný problém s nVidia kartou se týkal SuSE, teď nevím jestli 8.x nebo 9.x (někde tu ještě leží média). Obraz byl rozsypaný a nečitelný, nicméně driver byl zavedený (z hlediska systému fungoval).
Instalaci nVidia driveru jsem tu také někde popisoval. Nejprve vyhledat howto, poté stáhnout zdroják kernelu (jak v pravěku), gcc, a ještě cosi dalšího. V SaX2 potom nebyla vidět myš. Po nějaké době jsem přišel na to, že SaX2 zobrazuje na oba monitory, ale myš je vidět jen na primárním. A driver si z nějakého důvodu usmyslel, že primární monitor je ten vypnutý projektor. Takže ručně editovat konfigurák, abych monitory přehodil. Bohužel v té době měly nVidia drivery vlastní klíče pro konfiguraci monitorů... No, BFU by to dokonale odradilo.

Z laického hlediska potřebujete více partitons pro omezení fragmentace. Taková DB (nemluvíme o hračce typu MySQL) je dynamická bestie, a soubory rostou (skokově, třeba po 100MB). Je velmi nešťatné, když máte DB rozfragmentovanou po celém disku. Podobně se oddělují malé často se měnící soubory od těch statických, potřebujete partition na dočasné soubory (pokud je jich fakt hodně), na různé cache apod. Na unixech existuje dlouhá tradice toho, že se disk rozkrájí jako salám na kolečka, a pak se přiděluje po pár MB. Já si to nevymyslel.
To jestli jsou odborníci placení nemá nic společného s tím, že se utility chovají špatně. Místo aby řekly "více partition nelze vytvořit", tak hází nesmyslné chyby. Jde o omezení předpotopního systému major/minor number, kterým se v Linuxu adresují drivery. Windows mají samozřejmě už na úrovni kernelu Object Manager. To více, to desítky let novjěší design.

UNIX je jedna platforma, jen rozbitá do více produktů. Nakonec máte Single UNIX a POSIX, což je specifikace společná všem unixům.

Jistě, MS se zabývá XBoxem. Když jsme u Japonska, tam zákazníci vytýkají XBoxu třeba velikost.

Proboha, vy jste asi nikdy XBox 360 neviděl, ani o něm nečetl. XBox má DVD interní mechaniku. HD-DVD je externí krabička, kterou si můžete a nemusíte kupovat. Pokud budete chtít BluRay, stačí si koupit jinou externí krabičku (pokud jí MS jednou nabídne, což se zřejmě stane), a připojit jí.

Tvrdit se dá leccos. Já bych se také mohl rozepsat o tom, že jsem svou grafickou kartu (řekněme Geforce 8 Ultra, ta by dobře zapadala do doby) prostě na Windows (bez 95) nerozeběhl. Systém stále padal a 3D akceleraci jsem nebyl schopný rozjet. Dokonce ani žádný DX 10 test se mi nespustil...No hrůza ty Windows (bez 95), ze skály bych to všechno hodil. :) Máte to velmi schopně napsané. Velmi podobně jako předchozí věty. Ale já nerad tvrdím o někom že lže, nazvěme to takový malý, sympatický ale přesto FUD :)

A já si vždy naivně myslel, zmasírován reklamou výrobců FS, že fragmentace je u serverových FS vyřešena... Ale zajímalo by mě, jak na Linuxu vlastně taková dynamická bestie typu MS SQL funguje? Samozřejmě se nebavíme o hračkách typu MySQL, ale o PROFI SW (R)Tm (C) Microsoft SQL. To asi pod linuxem nebo unixy obecně příliš ochotně neběhá. Nebo se mýlím? :)


Ne, přiznávám, Xbox jsem nikdy ani neviděl ani jsem o něm příliš nečetl. V tom případě c'est genial a XBox sekce má bod :).

Jo, o Geforce 8 Ultra byste mohl psát. A já bych vám řekl, že problém byl zřejmě na straně driveru, nebo HW. Problém je, že v daném případě byl to nv driver dodaný v rámci distra, a až poté další problémy s nVidia driverem. Popsal jsem to jako ukázku nedodělků, které uživatele spolehlivě odradí. Takových věcí je Linux plný. Stačí k němu na den sednout, a podobných chyb lze popsat desítky.

Neviděl jsem reklamu, která by tvrdila, že fragmentace je u serverových FS vyřešena. Fragmentací trpí skoro každý FS. Ty co jí netrpí mají jiné vážné nevýhody (pro ukázku třeba pevnou velikost souboru). Samozřejmě v daném případě nešlo o MS SQL Server, ale o Oracle.

Tudíž nechcete tvrdit, že problém byl na straně linuxu, že :) Takové ovladače ATi pár let dozadu s windows také dovedly pořádně zacvičit, ale já to neberu jako chybu windows ale spíš ATi, ti napsali takové ovladače jaké napsali. Myslím že kdo si sedne na den k windows, také najde spoustu věcí, třeba běh staršího software ve supr čupr kompatibilní Vistě - jistě za to Windows nemůžou že to shazovalo systém natvrdo nebo "jen" nejelo. :) Nepoužívejte prosím demagogii, ono to někdy nefunguje ;).


Samozřejmě, MS SQL server je jediný "dospělý profi DB" který fragmentaci vyřešil a dokonce i bez výše zmíněných vážných nevýhod + máte jako perlu dokonce i pravý systém :))) Samozřejmě.

Driver nv je součást distra. Jestli v případě neviditelné myši v SaX2 byl problém na straně distra, nebo nVidia, to nevím. To, že driver nVidia nesprávně považoval sekundární monitor za primární, může být problém nVidia, nebo teoreticky třeba toho, že v Linuxu to nVidia nemá jak zjistit.

Co je demagogického na tom, když napíšu, že mi něco nefungovalo?

Běh staršího SW ve Vistě je zpravidla bez problémů. Pokud jsou problémy, jsou typicky způsobené použitím nedokumentovaných features. Typickým příkladem je třeba vykrádání zdrojů. Potřebujete v aplikaci ikonu, tak jí vyberete řekněme z resourců knihovny shell32.dll. Problém je, že nikde není dokumentované, že tam ty ikony jsou. V příští verzi Windows tam tedy zřejmě nebudou, a vaše aplikace spadne. Viz třeba blog oldnewthing.
http://blogs.msdn.com/oldnewthing/archive/2005/10/26/485133.aspx

Co to píšete za blud s tou fragmentací? Pokud se podíváte, o čem je řeč, tak se mluvilo o tom, že Linux neumí založit více než 15 partitions na RAIDu. Pak jsem byl dotazován, proč více než 15 partitions. Tedy jsem říkal, že jedním z problémů je fragmentace DB souborů. Kde byla řeč o MS SQL Serveru, a o tom, jak jako "jediný dospělý profi DB fragmentaci vyřešil"? Zkuste méně té demagogie.

Ovšem když jsme u toho, tak MySQL s MyISAM opravdu fragmentaci nepomůže :)

Mám pár známých co hodně pracují se vzorečky a když slyší o MSO tak se jim udělá hodně nevolno, dámy omdlý, pánum se rovnou otevře rybička v kapse a tlak zvýší o sto, když vzpomenou na ty hodiny k ničemu. Sekretářce je šumák zda píše dopis v poznámkovim bloku(obrazně) a nebo v beta Wordu. OO se nedá spustit na MACu? To bych se divil. Je to JAVA aplice. Nevšiml jsem si, že by MS udělal změny v rozpadávání sazby v dokumentech při otevření v jiné verzi MSO, pořád stejný strach při otevírání.

MS SQL je zap***ný jak osmipalcová disketa v míchačce. Ale to už tu někdo zmínil. Stejně jako možnost výběru né jen PHP a ASP.NET, přidám snad jen bash(mám ho rád :) )

Ohledně vzhledu aplikací na netu, tak to bych mířil spíš na grafiky, vývojové aplikace jsou už i na 3D akceleraci v prohlížeči nějakou tu řádku let, nemluvím o Flash(pravda je jen Mac,MS verze, ale Wine se stále vyvíjí a u ADOBE člověk nikdy neví, když přešel na MS tak se zděsil snad každej grafik). ;) Jedna z prvních aplikací, dnes zapomenutá byla na vwww.com(virtual world wide web) v roce 1997 ;) O Web 2.0 si myslím, že je v plenkách a stejně je to jen mezičlánek.

XBox = 3 jádra = horší grafika = horší hry + HDDVD(co s tim? hry nebudou, filmy nebudou) + cena = koupě něčeho co nemá cenu kupovat = MS a přivrhovači tratí. ;) XBox Live se platí za hraní. Jo a je hlučnější, takže zvuk u filmu 7+1 je zpříjemněn o parádní hukot +1.

PS3 = 7 jader = lepší gradika = lepší hry + BR + cena + možnost zprovoznit linux i Win(youtube hledat) = nepřekonatelný HW/cena v dnešní době! PS3 Live(teď nevím jak se ta SONY služba jmenuje) je zdarma. Proč jí platit, když už jsem zaplatil konzoly? ;) Je tišší a to u filmu v HD více než oceníte. ;)

Nový XBox za dva roky. ;)

Zvláštní, že někteří lidé umí MS Office ovládat. Včetně vzorců. Mimochodem v Office 2007 je interface vzorců předělaný. Možná důvod k upgradu :).

OOo je Java aplikace? To vám řekl kdo? OOo je psaný v C++, a má části v Javě. Pro Mac neexistuje oficiálně podpora. Někdo pravda rozchodil OOo na Macu pomocí X11. Výsledek je úděsný. Oficiální a "nativní" podpora MacOS bude snad v příští major verzi OOo.

Shodneme se, že HTML je jen mezičlánek. XAML je daleko vhodnější pro psaní interface. Výsledné GUI prvky jsou shodné s GUI OS.

Pokud jsem si všiml, tak ty samé hry mají na PS3 typicky horší grafiku, než na XBoxu 360. XBox Live se platí, stejně jako třeba WoW. PS3 má možnost provozovat pomalu a mizerně Linux (Windows jen ve vmware), jen to nikdo nedělá. Nakonec neoficiálně lze snad provozovat Linux i na XBoxu; opět to nikdo nedělá. Zjistěte si, proč lidé kupují herní konzoly. Napovím: chtějí jen vložit médium, a hrát. Když jsme u těch jader u PS3, nejde o plnohodnotná jádra. Vývojáři her mají z SP3 noční můry.

Tak i Open Office umí dělat pěkně vzorečky, mě se ten styl "psaní" vzorce celkem líbí, když se do toho člověk dostane tak to jde pěkně rychle kupředu. A díky tomu, že jsou v txt, tak se nerozhazujou, to je krása. Ale MS Office ani nevyvyšuji ani nezaztracuji, vzorečky v nich nedělám :). Důvod k upgradu za x tisíc by ovšem asi neměla být totální změna rozhraní (to produktivitě ze začátku příliš nepomůže), ale spíš nějaký přínos co z toho může být - chtělo by to něco ve stylu "zcela vylepšené rozhraní, které vás minimálně udělá šťastným a splní vám všechna přání" ..no to jen tak pro příště ;) Líbí se mi tam ale ten tacitní souhlas.

Interface Office 2007 byl celkem náročný projekt, a má měřitelně dobré výsledky. Viz http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx

Ještě to "rozpadávání sazby v dokumentech při otevření v jiné verzi MSO". Word je wordrpocessor, nikoliv program pro rámovou sazbu. V případě tisku na zařízení s nízkým rozlišením je nutné dělat layout dle tiskárny (vysvětlení důvody je nad rámec příspěvku). Protože je každý model tiskárny jiný, je pak i odlišný i layout. Word 95 používal layout dle tiskárny. Word 97 už ne. Výjimkou jsou dokumenty, které mají nastavenou příslušnou compatibility option, protože byly vytvořeny ve Wordu 95 a starším, nebo na šabloně z Wordu 95 a staršího. Tam pak i Word 2007 provádí layout stejně, jako Word 95 a starší (tomu se říká zpětná kompatibilita). Pochopitelně pokud neznáte tyto principy práce s Wordem, může se vám jeho chováí jevit nederministické. To ale není chyba Wordu.

Kdybych si měl vybrat mezi psaním podnikové aplikace v PHP, Tcl a Perlu, tak se jdu utopit. A zřejmě nejsem sám.

Ano, Oracle se počítá. Sice je je velmi drahý, a administrace je nesmyslně náročná, ale je to dospělý DB server.

KOffice má office v názvu, ale to je tak vše. Když jsem ho naposledy zkoušel, padal jako zralé ovoce (to mi nekvalitní SW dělá často). Features jsou sice už lepší než u Wordpadu, ale o Wordpadu alespoň nikdo netvrdí, že je to office aplikace.

nojo ale w95 a XP to je fakt dost propastny rozdil. Microsoft udelal uzasny pokrok ve stabilite. Mne XP spadnou jen nekolikrat do roka a to jen tehdy kdyz nainstaluji nekvalitni driver.

Krom toho Oracle i DB2 na Vistach behaji rychleji nez ta sama verzi pro Linux.

s tim oraclem to neni pravda. expert co vam rucne vyladi oracle pomoci ruznych switchu a nastaveni neudela bezne vic nez 10% zrychleni. Aspon u mne se jim to nikdy nepodarilo. DB2 ma lepsi autotunic nez oracle a tam je temer vzdy rucni tuning horsi.

misto delani tehle systemove magie se ma ladit aplikace - zmenit fyzicky model dat a podobne, pak se zrychleni da pocitat i na stovky procent.

kdyby nebyly lidi kterym staci tak tu ty KOffice nejsou - to vycházíte z klasického tržního modelu, který tvrdí, že když produkt nikdo nekoupí, tak podnikatel zavře krám. Ve světě open source tahle zpětná vazba chybí.

Myslím že nevychází, protože na tom klasický model trhu selhává :) Holt je třeba si přiznat, že klasická ekonomie není vševědoucí a všemocná (naštěstí) a existují věci, na které se takovéto modely aplikovat nedají. To, že ve světě SW existuje něco, co by si třeba i nikdo nekoupil ještě nutně neznamená že to nikdo nebude nutně ani používat. Tento model zde prostě selhává. Open source svět má prostě výhodu v tom, že není životně závislý na trhu - proto ho ani s pomocí ekonomických principů nejde zničit jako klasické konkurenty. To nasere, být tak mocný a přesto prakticky bezmocný, co :)

Proboha jak trh "selhává"? Trh není nástroj pro dosažení nějakého cíle. Trh je místo, kde se směňují hodnoty.

Svět open source má naopak problém v tom, že nedovede alokovat zdroje na ty věci, které zajímají uživatele (my říkáme zákazníky), a namísto toho udržuje při životě věci, které přinášejí daleko menší užitek. Dalo by se mluvit o selhání alokační funkce, tedy nebýt toho, že jde fakticky o její absenci.

vy beriete hodnotu skor nieco ako zmluvnu cenu... za kolko je niekto ochotny kupit... hodnota veci sa vsak da merat aj inak, nez vas vasa primitivna neoliberalna doktrina naucila... a casto dost vyrecnejsie. napriklad mnozstvom a kvalitou prace vlozenej do vyroby produktu. a keby aj, dopyt nie je vseveduci... v niektorych oblastiach ludskej vyroby, napr. v umeni sa dopytom pri posudzovani hodnoty absolutne nie je mozne riadit.

vas musel v detstve znasilnit nejaky geek... ze mate take mindraky z FOSS... ale proste prinutit ludi pracovat len a len pre prachy sa vam nikdy nepodari... holt bude asi lepsie ked sa vyrovnate aj s alternativnymi modmi vyroby.

Nemyslím, že by se princip nabídky a poptávky dal zpochybnit. Položte si otázku takhle: co by měli vývojáři vyvíjet? To, po čem je mezi zákazníky poptávka, nebo to, co zákazníky nijak nezajímá? Protože IT je tu pro zákazníky, samozřejmě je žádoucí taková alokace výrobních prostředků, která poptávku zákazníků uspokojí. Dopyt jistě nie je vseveduci, ale zase kdo ano, že?

Množství a kvalita vynaložené práce není samo o sobě důležité. Můžete nahnat sto lidí, aby strávili zbytek života výrobou kvádru ze super ušlechtilého materiálu, ale nijak to nezaručuje, že výsledek bude pro někoho přínosem.

Samozřejmě lidé nejlépe pracují, když je to v jejich prospěch. Dovolím si citát jednoho nesmrtelného klasika: "Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které plynou jim." A za sebe dodám, že když bude zkoušet lidi namísto jejich vlastním prospěchem motivovat řečmi o vyšším dobru, skončí to vždy příšerně. Testováno na lidech, znovu a znovu. Viz též SSSR, ČSSR, NDR, Kuba, Severní Korea. Kupodivu sklony ke komunismu prý patří k mládí (u mě se to naštěstí nikdy neprojevovalo), viz jiný citát: "Muž, který není socialistou ve dvaceti nemá srdce, ale je-li stále socialistou ve čtyřiceti, nemá hlavu." Já nesouhlasí, protože myslím, že je to věc inteligence, bez ohledu na věk.

prosim vas, keby ludia brali zretel len na vlastny zaujem, tak sedime este na stromoch, alebo myjeme nejakemu faraonovi nohy

to, ze skupina spolupracuje, jej umoznuje vyvoj

ja nahnat nikoho nemienim nikde a ani nemusim: open source stoji predsa na baze dobrovolnej prace... a to, ze ho ludia nechcu je sice nazor, ale dost diskutabilny...

IT nie je len pre zakaznikov... IT je pre vsetkych... vplyva na zivot celej spolocnosti

cssr a kubu mi nevtlacajte a ked hovorite nieco o komunizme, zistite si aspon, co to slovo znamena.

viem, ze ma mate za ideologa, ale vase prispevky nie su z tohto smeru o dost pragmatickejsie, ked si myslite, ze nejaky volny trh na idealne menenie hodnot sa da skutocne dosiahnut...

napr. spekulacie na burze, ked sa kupuju a predavaju rozne este nevyrobene statky, dlhy a pod. sa tyka nejakych skutocnych hodnot...

alebo ked ponuku takmer uplne kontroluje jedna firma, ze ano a vtipne svoje vyrobky vnuti ludom, ktori ani nemaju volu sa rozhodovat.

na zaver len tolko

"nezime, aby sme pracovali, pracujme, aby sme sa uzivili"

iste tusite, kto to povedal

Podivejte se na tohleto:

Otazku financovani OSS bych videl takto

1. OSS stoji na dobrovolne praci
2. Zadarmo se pracovat moc dlouho neda
3. OSS je placen z dobrovolnych daru nebo dobrovolne prace
4. OSS je distribuovan zdarma
5. lidi neradi plati za neco, co lze ziskat zadarmo

OSS chybi zpetna vazba od uzivatelu a proto se dela ne to co chteji uzivatele (napriklad stabilni API pro drivery) ale to co chteji programatori. Jelikoz OSS nesplnuje pozadavky uzivatelu, tak jej uzivatele nechteji (generalizace 0,5%) prestoze je zadarmo vcetne zdrojovych kodu.

1. ano
2. v tomto ekonomickom systeme urcite nie... uz to, ze taky ostrovcek komunitnej vyroby stoji uprostred neoliberalnej dzungle a dokaze prezit je z isteho pohladu zazrak
3, 4. asi len z casti, open a free neznamena, ze je zdarma, z mnoho softwaru sa nejakym sposobom doluje zisk... ci uz za podporou, alebo skolenia atd...
5. ano, pretoze ludia neradi platia za vsetko... preto rozny SW radsej piratia, ako by si ho mali kupovat... a casto o open-source alternativach ani nevedia... lebo bud nie su informovani, alebo sa im nechce hladat/skusat/premyslat/ucit sa nove...
na to Ophir odpoveda, ze na niektore veci existuje malo alternativ... na mzdy, sklady atd... hoci existuju, napr. http://www.liberix.cz/rp_linkonto.php
ale pri vacsine veci je to ako som popisal vyssie... ja osobne rad pouzijem aj menej kvalitny soft, ak je open-source
a ta generalizacia je trosku zavadzajuca, lebo 0.5% ma mozno linux... do toho nezahrnate uz Firefox a napr. OOo ktory ma kde-kto

to linkonto je dosovska aplikace. Sice je zadarmo ale mnohem vyhodnejsi je koupit si nejaky soft do windows za par stovek. Proc pouzivat 10 let stary soft?

Zadarmo neznamena nejlevneji. Divil bych se kdyby se z dosovske aplikace dalo nejak rozumne tisknout na soucasnych tiskarnach. Ovladani taky nebude nic moc, takze pokud zapocitate krome porizovaci nulove ceny i cas straveny nad pouzivanim aplikace...

Lidé VŽDY jednají jen a pouze ve svém zájmu. Pokud například někomu pomůžete, děláte to proto, abyste dosáhl příjemného pocitu, případně se vyhnul pocitu nepříjemnému. Jenom si to někteří lidé neumí přiznat.

Zkuste si nastudovat pár ekonomických základů. Zjistíte, že když pekař, sládek či hospodský pracuje pro svůj prospěch, má z toho prospěch celá společnost. Vy byste to ale asi nahradil komunistickým modelem, kde všichni pracují pro blaho celku. Přitom je opakovaně empiricky prokázáno, že to nefunguje. Přesto se vždy najdou
lidé, kteří si myslí, že oni tu společnost pracující pro blaho celku postaví znovu, a lépe. Z pohledu jakéhokoliv myslícího tvora je to tragédie.


IT je tu pro zákazníky. výroba pečiva, kodomů, automobilů i hudby je tu pro zákazníky.

Ideální směna hodnot opravdu neexistuje. Ideální věci obecně v reálném světě typicky neexistují. Viz též převis nabídky, převis poptávky. Trh je ale zajímavý tím, že obecně směřuje k ideálnímu stavu (díky existenci zpětné vazby). A to i přesto, že jde o pohyblivý cíl, který se řada odborníků snaží v každou danou chvíli horko těžko odhadnout.

Ľudia vždy NEJEDNAJÚ iba vo svojom záujme. Prečítajte si niečo o ekonomických hrách, ktoré to dokladajú. http://www.ceskatelevize.cz/program/207562235800004-jadro-hul-do-ruky.html

Ekonomické základy mám v pláne, no fear. Komunistický model nie je zjednodušene to, že všetci pracujú pre blaho celku. V konečnom dôsledku (ale aj priamo, lebo práca je dobrovoľná a baví ich) pracujú pre blaho svoje, lebo vedia, že čo dajú celku, dostanú späť. S tým, že človek má dobrý pocit zo svojej práce súhlasím, pokiaľ to teda nie je posledná možnosť ako prežiť. Nie každý má výnosnú živnosť a musí odvádzať námezdnú prácu, ktorá ho nijak neuspokojuje, to by ste mohli chápať. Každý deň zrezať nejaké kura, keď to zaberie 10 minút a tento 10-minútový akt opakovať 60 rokov produktívneho veku nie je žiadna sranda a žiadne blaho už duplom nie.

Ďalej demagogujete tým, že spomínate ľudí, ktorí si myslia, že *postavia* nejakú spoločnosť. S týmito názormi a tendenciami nemám nič spoločné. Open source komunita sa postavila sama, tak ako parížska komúna, komunity v squatoch a mnoho ďalších... Vravieť, že "komunizmus" = Stalin, Castro, atď je ukážka samovoľnej blokácie niektorých historických a súčasných skutočností.

Súhlasím, že ideálne veci neexistujú. Preto si práve nemyslím, že niekto má právo nanucovať svoje ideológie spoločnosti. Príkladom ste vy, keď implicitne tvrdíte, že aby som bol etický, musím produkt predávať a pľujete na OS výrobný a distribučný model.

Ten váš ideálny stav je alienácia, ktorú som popísal vyššie, výrazná centralizácia životnej úrovne do západných spoločností, zvyšovanie priepasti medzi chudákmi a boháčmi, autoritatívna globalizácia spoločností na úkor malých miestnych výrobcov a finančné krízy, ktoré nám špekulácie na burze prinášajú? Ďakujem, neprosím.

Samozřejmě i popsaném případě lidé jednají ve vlastním zájmu. Jak jsem psal, pokud například pomůžete bližnímu, děláte to pro navození dobrého pocitu, nebo vyhnutí se špatnému pocitu. To je čistě sobecký motiv.

Vysvětlete prosím pekaři, hospodskému, zpěvákovi, nebo autorům SW, že mají pracovat pro blaho celku, protože se jim to vrátí. Nebo vysvětlete zemědělci, že má pro blaho celku orat, sít a sklízet. Ono to nebude fungovat. Zemědělec bude daleko raději pracovat za peníze, protože si za ně koupí traktor, chleba od toho pekaře, ještě u zbyde na dovolenou v Chorvatsku.

Ano, srovnání open source komunity a pařížské komuny, případně squatterů, je celkem na místě. A můžete si všimnout, že ani jeden z těch modelů nefungoval.

Stalin, Castro a další jsou logickými produkty společnosti, kde nefunguje zpětná vazba. Kde lidé prosazují své zájmy, většina lidí jí prasata se zelím, váží metrák, a sleduje telenovely. Většině lidí to totiž vyhovuje. Menšina dělá jiné věci, pro mě zajímavější.

Nikdy jsem netvrdil, že abyste byl etický, musíte SW prodávat. Tvrdím, že máte právo si vybrat, co se svým SW budete dělat. Klidně ho uvolněte pod GPL. Problém je v tom, že v takovém případě za svou práci nedostanete protihodnotu. Z toho co a jak píšete soudím, že jste student. Až si budete muset na sebe vydělávat sám (zatím vás zřejmě živí rodiče, a vaše studium solidárně platí lidí jako já ze svých daní), uvidíte, že pracovat zadarmo je špatný nápad.

Kde je jaká alienácia? Já si jí nevšiml. Propast mezi bohatými a chudými se nijak nezvyšuje. Jaká myslíte, že byla propast mezi faraony a otroky? Nebo mezi místodržícími a poddanými? Dnes jsou minimálně v Evropě prakticky samí bohatí lidé. Rozvojový svět má své problémy, dané nedostatkem zkušenosti a kultury (cílevědomosti, schopnosti odpírat si něco pro dosažení lepšího výsledku později). Globalizace spoleřnosti je zcela správná a logická. Nebo se chcete za svůj život podívat nejdále do sousední vsi, jak bylo zvykem? A víte, že v 19. století se běžně cestovalo po Evropě bez pasů? Že když jste se po pádu nevolnictví rozhodl odjet do USA, tak jste prostě jel? Ještě ke globalizaci: víte, čemu se říká pspora z rozsahu?

"Finanční krize" jsou celkem logickou věcí. To je ale na delší diskuzi. Do té doby se zkuste podívat na nějaké ekonomické základy, jak jste psal, ok?

Kdybyste byl starší, a byl komunista, bylo by to na pováženou. Takhle mohu doufat, že se časem vyléčíte. Komunismus je totiž zhouba. Popírá základní principy typu soukromého vlastnictví, svobody nakládání s vlastními prostředky atd.

Asi si nerozumieme. V popísanej hre človek trestá aj napriek vlastnej strate, stratovým trestaním koná v záujme spoločných noriem. "Podkladem k trestání jsou záporné emoce." Obaja sme teda pochopili vlastný záujem iným spôsobom. To, že dobro spoločnosti je dobrom jedinca sa vám snažím vysvetliť. Vďaka vzájomnej spolupráci je človek tam kde je.

Myslíte, že každý pekár a hospodský sú podnikatelia? Že rozhodujú o tom, či si kúpia traktor? Kde vypadli milióny pracujúcich za prachy? Nie je to náhodou tak, že človek rád pracuje za peniaze, lebo keby nepracoval, neuživí rodinu?

Áno parížska komúna nefungovala, lebo bola násilne zlynčovaná a rozpustená vládou, armádou a meštiakmi. Squatteri tiež nefungujú, lebo ich vyháňajú policajti a pochybné indivíduá. Nebude to podobne s OSS?

Dnes ľudia nejedia prasatá a nesledujú telenovely? Konzumnejšia spoločnosť snáď ešte neexistovala. Hlavne aby človek pracoval a nerozmýšľal nad svetom okolo seba. Potom sa môžte v zive.cz dočítať, že demonštrujúci proti OOXML sú extrémisti.

Uvažujete správne, že som študent. A vy budete asi 30 ročný osamelý muž s pomerne veľkým zárobkom, ktorý nikdy nebol vážnejšie chorý, nemusí sa starať o rodinu, alebo chorých príbuzných, alebo platiť deťom štúdium. Stará sa len o svoj biznis, zisk a stratu. Možno keď si trochu počkáte, a budete potrebovať, aby vám niekto z "vlastných daní" pomohol, pochopíte trochu, že ekonomické princípy voľného trhu do niektorých oblastí nepatria. Ináč nie som si istý, či ten desaťročia starý citát, že keď starší človek je stále komunista, nemá rozum, nie je vytrhnutý z kontextu. Ono dnes pravičiarmi sú často mladí a zdraví ľudia, ktorí sa napr. ešte nemuseli potýkať s dlhým obdobím neproduktivity spôsobenej napríklad depresiou. Keď ste solidárny a ochotný sa deliť iste mi z daní ochotne prispejete na štúdium bez okamžitej protihodnoty. Možno keď budete potrebovať nákladnejšiu operáciu, na ktorú by ste nemali, využijete moje dane.

Alienáciu ste si asi nevšimol, lebo nepracujete v továrni, resp. neprogramujete triviality. Priepasť medzi bohatými a chudobnými sa zvyšuje. Globalizácia spoločností (myslené firiem), typu McDonald (haha), výrobcov ryže atď. nie je logická a správna. Ten zvyšok odstavca súhlas, tiež by som chcel cestovať bez pasu. Neviem čomu sa hovorí pspora z rozsahu. Globalizáciou myslím globalizáciu kapitalizmu a hegemonických hodnôt maximálnej efektivity, egoizmu a podobne zo svojvôle mocných jedincov a ekonomicky silných elít.

Princípy súkromného vlastníctva atď. ani nekomentujem, sú mimo misu. Veľa z toho, čo sa dnes označuje za "vlastníctvo" je bohapustá krádež.

PS: nie som komunista.

Altruistický trest je dobře popsaný koncept. Je to stejný princip, jako když pomůžete trpícímu. Pomocí trpícímu, nebo potrestáním mizery, zpravidla nezískáte hmotný prospěch, naopak vynaložíte prostředky. Nicméně tím dosáhnete příjemných pocitů, případně předejdete těm nepříjemným.

Lidé samozřejmě spolupracují. A dělají to obecně proto, aby každý z nich dosáhl prospěchu. Když spolu půjdeme lovit manuta, budeme oba spolupracovat proto, abychom se na konci najedli. Když já budu najedený, půjdu možná na mamuta proto, abych nakrmil své ženy a děti (protože to je pro mě zajímavá hodnota). V každém případě jde o můj prospěch.

Pekař a hostinský nejsou nutně podnikatelé. V takovém případě jsou ale motivovaní platem. A zkuste se podívat, jak prodává prodavač(ka), pokud má fixní plat, a jak prodává pokud ho má závislý na zisku. V prvním případě je prodavač opřený o pult, a s protáhlým ksichtem říká "co tu chcete?", v druhém případě se velmi snaží. Veliký rozdíl jsme viděli v prodejnách elektra, kde prodavačům dali nízké platy, a k tomu slušné bonusy za prodané zboží. Do té doby se ukrývali před zákazník, nechtěli jim radit, a odbývali je. Jakmile byl na prodeji přímo závislý jejich plat, zákazníkům vycházeli vstříc, a snažili se něco prodat. Zkuste těm lidem vysvětlit, že mají pracovat *kvalitně* pro dobrou věc, a ne pro svůj zisk :)

Pařížská komuna nefungovala, protože je v principu nefunkční princip komuny. Squatteri nefungují proto, že obsazují nemovitosti, které jim nepatří, a tím porušují vlastnická práva. OSS nefunguje proto, že neplní potřeby uživatelů, protože díky absenci zpětné vazby selhává alokační funkce.

Dnes lidé jedí prasata a sledují telenovely. Svobodná společnost je nutně konzumní. To je proto, že jsme strojky naprogramované k tomu, aby se krmily mastným, sladkým a slaným, souložily, a zbytek času se flákaly. Pravda, ještě chceme dosáhnout vysokého postavení ve smečce, zabrat území apod. To, kde jsme, je dané těmito našimi pudy.

Nejsem osamělý. Vážně nemocný jsem už řadu let, a nadále budu (i když mě to podle všeho nezabije). Zárobok mám poměrně vysoký, samozřejmě. Studium jsem platil zatím jen sobě, o nemocné příbuzné se občas starám.

Když jsme u lékařů, jste naprosto vedle. Myslíte, že by lékař léčil pacienty, kdyby nedostal odměnu? A myslíte si, že by se o ně staraly sestry? Do jisté míry ano, aby dotyční předešli těm nepříjemným pocitům, viz výše. Ale profesionálním lékařem nebo sestrou nebudete bez odměny. Potřebujete léčit? Zaplaťte za materiál, a za úsilí lékaře. Je to naprosto přirozené. Za rohlíky snad také platíte. Pokud si myslíte, že možná nebudete mít na drahou léčbu, uzavřete pojištění (stejně jako si platí odpovědný člověk havarijní pojištění). viz též princip řízení rizik. Když budete nemocný, ze společného měšce (do kterého jste přispíval) se vezmou peníze, a bude vám uhrazeno léčení. Osobně ale nevidím důvod, proč by se pojištění mělo používat na placení Paralenu, když máte nachlazení. Pojištění je pro případ průšvihu.

Globalizace, úspora z rozsahu. V řadě oborů nerostou náklady úměrně objemu produkovaného zboží či služeb. Například pokud pěstujete pšenici na poli o velikosti A, potřebujete X peněz, a Y lidí. Pokud pěstujete na poli o velikosti 2*A, nepotřebujete zdaleka dvojnásobek techniky, ani lidí. Vyplatí se proto mít velké pole, protože náklady na tunu úrody se tím snižují. Nebo když máte restauraci o 10 stolech, a rozšíříte jí na 20 stolů, nepotřebujete dvojnásobně drahou kuchyni, ani dvojnásobek personálu. Tohle platí poměrně obecně. Proto je finančně výhodné, aby věci masové spotřeby vyráběly velké firmy. Na druhé straně velké celky mají problémy se rozumně uřídit, to souvisí s managementem. Proto když firma naroste do nějaké velikosti, ztrácí flexibilitu, a tím i ziskovost. Jestli máte rád matematiku, zkuste si představit efektivitu výroby (cenu za jednotku produktu) jako funkci objemu výroby a kvality managementu. Při konstantní kvalitě managementu bude funkce postupně růst, a po nějaké době se začne zase snižovat. Už je jasné, proč je globalizace logický jev?

Marx tvrdil, že alienácia je důsledkem kapitalismu. Já nesouhlasím. Například v USA jsou silné prvky občanské společnosti. Víte, co je daňová asignace? Můžete vzít část peněz, které byste jinak zaplatil na daních, a dát je přímo nějaké nadaci. Pokud považujete za veliký problém toulavé psy a kočky, přispějte útulku. Pokud vás trápí osud sirotků, přispějte dětskému domovu, nebo nadaci podporující pěstouny. Tenhle koncept existuje i v ČR, jenom o něm moc lidí neví (a týká se jen 1% z daně z příjmu). A samozřejmě nižší úroveň jistot (tedy nutnost zaplatit za některé problémy sám) u amíků posiluje pouto na rodinu a přátele.

Samozřejmě vlastnická práva jsou svatá. Pokud popřete princip vlastnických práv, nebude si nikdo jist svým majetkem, a lidé se začnou prát. Bude se krást, bránit se, bojovat... To není dobrý nápad.

Nejste komunista? Obhajujete pařížskou komunu, squattery zabírající soukromý majetek, a půjčujete si argumenty od Marxe. Skoro bych řekl, že jste prototyp komunisty. Pokud to tak není, věřte, že vás nechci nijak urážet.

Vlastnická práva jsou nutností od doby, kdy existují věci, které lze vlastnit. Zpochybňovat vlastnická práva znamená říkat si o krvavou lázeň. Svůj majetek totiž každý brání. Slovo "svatá" je metafora pro "fundamentální".

S duševním vlastnictvím nesouhlasí pár procent lidí. Zeptejte se autorů knížek, jestli si myslí, že by měli mít právo k dílu, nad kterým strávili třeba roky práce. Jistě řeknou "já to dělal pro dobrou věc, ať si s tím každý dělá co chce, já žádné peníze nechci" :). A zeptejte se třeba skladatelů, textařů a interpretů, jestli si myslí, že si s jejich hudbou může dělat kdokoliv cokoliv, a nedat jim žádné peníze. No a nakonec se zeptejte čtenářů a posluchačů, jestli si myslí, že autoři knih a hudby zaslouží odměnu, nebo jestli si myslí, že si s knihami a hudbou mohou dělat cokoliv chtějí (třeba prodávat přepálené kopie DVDček v tržnici).

Samozřejmě vlastnictví movitostí, nemovitostí i duševní vlastnictví nejsou "přirozená práva". Prostě časem vznikla (snad nejste z těch, co tvrdí, že práva daná ústavou máme od Boha).

LOL, LOL. Lidé prodávající přepálená DVD v tržnici nevyjadřují žádný nesouhlas. To je jako byste tvrdil, že zloděj vyjadřuje nesouhlas s konceptem soukromého vlastnictví :). Ti lidé s přepálenými DVD v tržnici prostě využívají toho, že vyrobit kopii je výrazně levnější, než jaká je její tržní hodnota, a že možný zisk v jejich subjektivním hodnocení převažuje nad kombinací pravděpodobnosti a tvrdosti postihu.

Nesouhlasí s rozsahem práv? Tenje podle mého názoru v pořádku (byť zkrácení doby trvání autorských práv by bylo žádoucí, a neprodlužování je dokonce velmi žádoucí).

Nebo jsou nespokojení s cenou? Tak nemusí kupovat. To vydavatelům ukáže, že je cena moc vysoká. Konkrétně hudba, filmy a SW jsou zbytné potřeby. Lze do jisté míry omluvit, pokud hladový ukradne chléb. Nelze omluvit, když se někomu nelíbí cena CD s posledním hitem Linkin Park nebo Madonny, a tak si hudbu zkopíruje nelegálně. Problémem je i nízká pravděpodobnost postihu, a jeho nízká výše.

Faktem je, že vydavatelé si částečně za své problémy mohou dost i sami. Ta cena je opravdu dost vysoká (i když se to poslední dobou mění). Navíc vydávají jen velkonákladové tituly. No a pak se vydavatelé snaží nám své produkty cpát jako ochutnávku zdarma. Jak má generace naivních mladých platit za hudbu? Vždyť hudba je přece zdarma v rádiu, zdarma v TV, zdarma všude. Zákazníky je třeba vychovávat. Přístup k hudbě i filmům je třeba třeba zjednodušit. Ceny je třeba snížit. A teprve v kombinaci s tím má smysl přitvrzení restrikcí.

Na prvním odstavci se shodneme.

Fuj, já byl asi ospalý, když jsem to psal :). Samozřejmě jsem měl na mysli represe. Právo je věc, která má být vynutitelná. Proč by vůbec někdo platil za hudbu či filmy, kdyby neexistoval postih za to, že to nebude dělat? Zkuste si to představit v obchodě. U pokladny prostě projdete, nezaplatíte, a nikdo vám nemůže nic udělat. Kdo by platil? Někdo možná něco málo, ale spíše se dá říci, že nikdo.

Samozřejmě domácí nelegální kopírovači by měli dostat přiměřený postih - pokutu, veřejně prospěšné práce, podmínku. Ovšem kdo vyrobí stovky tisíc DVD, a dodává je do tržnic, zaslouží stejný trest, jako padělatel zboží Levi's, zloděj či podvodník.

Prohibice je pěkný příklad, ale pokulhává proto, že prohibice je potlačením svobod. Prohibici má smysl srovnávat s represemi uživatelů tabáku, marihuany, MDMA apod. Naopak srovnávat prohibici například s postihem za krádež nemá smysl.

Ad 1: Samozrejme, ze to uplne motate. Clovek pomaha trpiacemu, alebo tresta prizivnika preto, lebo ma v sebe ci uz vychovou, alebo "od prirody" zakorenenu urcitu moralku, solidaritu, alebo proste "nieco", co mu vravi, ze sa to tak robi, ze sa to patri. Ludia sa nespravaju ako egoisticke svine "vzdycky", niekedy proste myslia NA DRUHYCH aj za cenu vlastnej straty. Asi ano, asi z toho maju "dobry pocit", ale to nie je primarna pricina ich spravania (vlastne obohatenie). Primarny ciel ich chovania je totiz pomoc tomu druhemu, alebo potrestanie prizivnika. Ak to beriete za nejaku hodnotu, tak s tym prosim pocitajte vo svojich ekonomickych rozpravach. Zatial som vsade ako jedinu moznu protihodnotu u vas videl len peniaze, hoci viac krat ste spominali aj ine mozne zisky.

Ad 2: Ludia spolupracuju. Niekedy je vysledkom spolocne blaho. V danom priklade mame obaja rovnaky ciel: najest sa. Mohli by sme ist kazdy zvlast zbierat bobule do lesa, ale my vieme, ze ked budeme spolupracovat, dosiahneme optimalnejsieho vysledku, z mamuta sa najedia cele rodiny.

3: Popisali ste to, ako keby hostinsky alebo pekar v Tescu mali z jednej vyplaty na ferrari:) Bohuzial takato manualna praca sa vacsinou robi z jedineho dovodu: aby som mal ja/rodina co do ust vlozit. A zamestnavatel motivuje tym najprizemnejsim cielom: pracuj, lebo neprezijes (ak neexistuje ziadna socialna siet samozrejme). Opisovat to ako nejaku uslachtilu motivaciu je scestne. Pozrite sa jak pracuju predavacky v supermarketoch, ked nemozu za smenu ist ani poriadne na zachod. Od zisku to ma daleko: je to proste spodna hranica, ako sa da fungovat.

Ten druhy priklad je od veci. Ak je plat dostatocne nizky, tak v podstate sa da zanedbat a previest to na prvy pripad: clovek sa snazi, aby aspon nieco dostal. Casto da zamestnavatel nejaku dolnu hranicu predanych vyrobkov, inac predavac leti. Zazil som brigadu s takymito "bonusmi" a snazil som sa ako fretka a nestihol som ani jeden. (Priznavam, ze to bolo mojou nesikovnostou.)

4. Pařížská komuna bola potlacena. Squatteri funguju, a su vytlacovani za velmi spornych pravnych podmienok (vid pripad Ungdomshuset, ked priestory aj so squattermi included ;) kupila sialena cirkev). Vasa generalizacia, ze obsadzuju "vlastnene" nehnutelnosti je loz. Tvrdit, ze OSS nefunguje je ignorancia, alebo loz.

K ostatnemu neskor, vyvracanie vasich manipulacii ma priserne vycerpava.

1. Ale houby morálka. Jde o instinkt, který způsobuje, že vám některé věci způsobují příjemné emoce, a jiné věci nepříjemné emoce. Proto pomůžete trpícímu, nebo potrestáte přestupce. Nakonec "pocit spravedlnosti" prokazatelně znají i opice. V případě pomoci trpícímu je samozřejmě primárním cílem dosažení toho příjemného pocitu, nebo předejití nepříjemného pocitu. V případě businessu ale tyhle okrajové jevy nemají moc místa se projevit.

2. Lidé pracují ve svůj prospěch. Pokud s vámi půjdu na mamuta, budu mít na konci vyšší zisk, než když půjdu sám. Jinak bych pochopitelně šel sám. Leda by se mi s vámi třeba tak dobře povídalo, že bych s vámi šel, i když bych měl ve výsledku nepatrně méně mamuta. Jinými slovy: jde vždy o vlastní prospěch.

3. Proč byste chtěl jíst, kdybyste nepracoval? Ono se to má tak, že každý den musíte vstát, a jít bojovat o ten kus žvance, kterým si pak nacpete žaludek. Když nic nevybojujete, zemřete hlady. Dnes pravda možná v ČR nezemřete fyzicky hlady, ale budete na tom celkem mizerně. To vy jako student samozřejmě nemůžete ještě vidět. Až si budete platit svůj vlastní byt, z peněz vydělaných vlastní prací, tak uvidíte. Nevyděláte? Vystěhován z bytu, zrušena smlouva na mobil, zrušen inet, rozprodán majetek. Není na tom nic ušlechtilého; takhle ten svět funguje.

4. Ke komuně jakožto komoušskému výstřelku se vyjadřovat nehodlám. Squatteri typicky obsazují majetek, který není jejich. Nevidím důvod, proč dávat vlastnictví do uvozovek. Když si postavím dům na koupeném pozemku, je můj, a squatteři tam nemají co dělat. Když koupím dům, platí totéž. V případě OSS jsem tu napsal dost a dost o tom, jak a proč neběhá.

Samozrejme, s tym absolutne suhlasim. Nedaju sa nasadit, zaviest, alebo nadiktovat, zmena musi nastat zvnutra, z iniciativy ludi... preto som proti akymkolvek pokusom na ludoch, ale aj proti nasilnemu udrziavaniu status quo a potlacovaniu skupinovych alebo individualnych iniciativ. Nemyslim, ze ludstvo dosiahlo svoj vrchol v oblasti liberalizacie jednotlivca a politickeho/spolocenskeho usporiadania.

Vlastnictví je třeba od doby, kdy máme věci, které lze vlastnit. Pokud ulovíte medvěda, stáhnete ho z kůže, a z té si vyrobíte boty, čí jsou to boty? Já přijdu, a budu chtít, abyste mi je dal. Na co se budete odvolávat? Na vlastnictví. Každá civilizovaná společnost má koncept vlastnictví. Jestli si myslíte, že zrovna vy vybudujete svět, kde tento koncept bude ignorován, tak dopadnete stejně, jako všichni před vámi - pohoříte. Důvody jsem doufám vysvětlil.

Samozřejmě ve vlastnictví půdy, zvířat nebo cest nevidím problém. Říká vám něco tragédie obecní pastviny? Kdyby svět fungoval, jak si vy představujete, obecní pastvina by se zelenala, oceán by byl plný ryb atd., protože by se o sdílený majetek každý nezištně staral. Jenže lidé takoví nejsou. Obecní pastvinu vypasou, a ryb vyloví tolik, že po léta nebudou. Ovšem pokud daná věc někomu patří, tak ten někdo má dobrý důvod se o něj starat. Na rozdíl od pařížské komuny tenhle princip opravdu a prokazatelně funguje.

Topanky su moje. Populacia medvedov nie je moja, ani les, v ktorom medvede ziju, nie je moj.

Kde ste prisli na to, ze chcem svet bez vlastnictva?:) Iste ako inteligentny clovek rychlo najdete 5 rozdielov medzi lesom a topankami, ktore som si vyrobil (a z jednej koze vyrobim asi aj topanky pre mojich sudruhov).

Tragedia obecnej pastviny mi samozrejme nieco hovori, je to standardny pravicovy argument. Skoda, ze vlastnene lesy nie su tak kvalitne ako lesy povodne, ze na vyrobu urcene zvierata su trapene v krutych podmienkach, pretoze zisk majitela nie je zavisly na blahu zvierat (podobne ako pasakovi prostitutky je jedno, ze je zavisla na drogach a ze ma kadejake ine problemy).

Vy si neuvedomujete, ze v niektorych druhov vlastnickeho vztahu (napr. clovek-clovek) vznika pri predmete vlastnictva nesloboda?

Ak upierate slobodu zvieratu zit dostojny zivot a lesu prirodzene rast s celou diverzitou svojich druhov, mozte sa vo svojich modeloch rozlucit s prirodou ako ju pozname dnes (alebo vcera). Vo vasom svete ostanu len zvery, ktore sa daju vyuzit pre zisk a z lesov budu chore sady sparadiel.

Este by ma zaujimalo... vyvlastnenie majetku kolektivom urcite povazujete za kradez. Povazujete za kradez aj privlastnenie pastviny na ktorej zije napr. nejaky domorody kmen?

Vidíte, boty jsou vaše. A máme tu soukromé vlastnictví. Já nevím, je vám jasné, proč je to tak dobře?

Proč byste nemohl vlastnit les? Stejně tak, jako lze vlastnit jablko (plod), lze vlastnit jabloň (strom).

Jak se posuzuje kvalita lesů? Pointa je v tom, že když les nikomu nepatří, každý si z něj odnese kládu (protože může), a za chvíli žádný les nebude. O tom je obecní pastvina, a k tomu bohužel nelze najít protiargument (vyjma "ale lidé budou jednou lepší"; přitom oba víme, že nebudou). Krutost na zvířatech v nás vzbuzuje negativní pocity jen proto, že nám připomíná vlastní bolest. Nakonec si vezměte, že lidoopům se přiznávají základní lidská práva (třeba nebýt mučen), kdežto žížaly a hmyz (kteří nic nepřipomínají) jsou každému ukradené. Jde tedy o kulturní normu. V naší společnosti je navíc zakotvená zákonem.

Nikde jsem snad neprosazoval vlastnický vztah člověk-člověk. I když některé ženy říkají "jsem jen tvoje", a "řekni, že jsi můj" :)

Já to zvíře potřebuji sežrat, protože je to pro mě velmi přirozené, a protože potřebuji proteiny. Takže mu nemůžu dovolit, aby se "svobodně" toulalo. A už vůbec nevidím důvod, proč bych měl lesu přiznávat svobodu(?) přirozeně růst. Přesto, že zvířata chováme už asi 10000 let, nějak jsem si nevšiml, že by zůstala jen zvěř, která se dá využít pro zisk. A naše stovky let uměle sázené, udržované a kácené lesy také zjevně fungují (i když park občas připomínají - so what?).

S přírodou, jakou znáte v čase X, se samozřejmě můžete rovnou rozloučit. Pořád se totiž mění. Svého času jsme na území ČR a SR měli primárně listnaté lesy, občas smíšené. Nebyla tu pole, ani louky. Dnes je to jiné, a zítra to bude zase jiné. Smiřte se s tím.

Vyvlastnění majetku kolektivem bez opory v zákonu je neoprávněným užíváním cizího majetku. Vydržení majetku také zpravidla nepřipadá v úvahu, protože podle §130 odst. a) občanského zákoníku je podmínkou oprávněná držba (což zpravidla nebývá naplněno).
Pastvinu, na které žije domorodý kmen, technicky vlastnit můžete (obdobně jako parcelu pod mým domem). Ten domorodý kmen ovšem nikoliv (stejně jako nemůžete vlastnit mě). V tomhle jsme pravda jako civilizace neměli v případě černochů dlouho jasno, protože bylo otázkou, jestli se jedná o lidi. Trvalo to dlouho, ale ta otázka se nakonec vcelku uspokojivě vysvětlila.

Ta vaše "svobodná práce" má trochu problém v tom, že lidé bez vlastního zisku moc nepracují. Nakonec jsem už psal:
"A zkuste se podívat, jak prodává prodavač(ka), pokud má fixní plat, a jak prodává pokud ho má závislý na zisku. V prvním případě je prodavač opřený o pult, a s protáhlým ksichtem říká "co tu chcete?", v druhém případě se velmi snaží. Veliký rozdíl jsme viděli v prodejnách elektra, kde prodavačům dali nízké platy, a k tomu slušné bonusy za prodané zboží. Do té doby se ukrývali před zákazník, nechtěli jim radit, a odbývali je. Jakmile byl na prodeji přímo závislý jejich plat, zákazníkům vycházeli vstříc, a snažili se něco prodat. Zkuste těm lidem vysvětlit, že mají pracovat *kvalitně* pro dobrou věc, a ne pro svůj zisk :)"
viz http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/198204/

Trh je samořejmě slepý, jako většina mechanismů. Trh je místo, kde dochází k vyrovnávání tlaků nabídky a poptávky. Nemáte co jíst? Shodou okolností někdo hledá člověka, který sklidí jablka, a nabízí ubytování a jídlo po dobu sklizně, plus odměnu v penězích. Každý si přijde na své. Ano, je to slepý mechanismus, který pouze tupě odráží potřeby lidí. Osobně nevím o jiném podobně funkčním mechanismu.

Argumenty jsem zopakoval proto, že jste se k nim nevyjádřil, a protože je považuji za celkem zásadní. Zkusíte to ještě?

Ukazu vam princip svobodne prace na lokalizaci Linuxu. Proc je kuprikladu KDE z velke casti nelokalizovano? Inu lide co umi anglicky to nepotrebuji a nemaji zadnou motivaci dobrovolne pomoci s lokalizaci. Ve volnych chvilich chteji kupodivu odpocivat, ne pracovat.

Proc se nenajde mezi tisici ceskymi uzivateli linuxu par lidi co to zlokalizuji? Protoze je to prace ktera se nikomu nechce delat zadarmo.

Potrebujete tedy nekde sehnat penize a praci zorganizovat. Presne tohle dela Microsoft. Vybere od lidi penize a praci zorganizuje.

Vas idealni svet svobodne prace funguje asi tak jako linux tedy pro 0,5% populace.

s tema rozvojovyma zemema mate pravdu. Mluvil jsem s clovekem co tam delal v nejake misi UN a to jsem tedy valil oci na to co vypravel. Jejich problem neni v nedostatku penez, ale ze s nima neumi zachazet. Kdyz byly kolonie, tak tam tu fungujici ekonomiku kolonizatori provozovali bez vetsich problemu.

Protoze tam umira dost deti hladem tak vesnicani chteji mit co nejvic deti aby snad nejake prezilo do dospelosti, vetsina zen schopnych rodit deti je neustale tehotna. Nechape ze kdyby mel rekneme 3 deti zilo by se jim lepe. Problem je jak deti nakrmit, pokud jsou uz toho veku ze muzou delat prostituci (tak asi 12 let) tak jsou rodinou posilany do mesta, kde obvykle chyti od zakazniku AIDS protoze se tam traduje ze kdyz se vyspi s pannou, tak se zbavi AIDSu. Kdyz tem lidem poskytne vlada nejakou hospodarskou pomoc (cti nestacilo se to rozkrazt - versina pomoci se totiz na ruznych stupnich rozkrade) tak misto toho aby to obili co dostanou zasadili tak ho snedi (vetsinou maji pak dost zdravotni problemy protoze to osivo je chemicky osetrene) nebo prodaji na cernem trhu. To samy udelaji s kravou, misto aby ji dojili tak ji zabiji nebo prodaji. Penize nevydrzi dlouho. Pokud se jedna o to co tam pestuji, tak misto toho aby si pestovali neco pro sebe co se da snist a rodina jim nechcipala hlady, tak pestuji veci nakseft ktere se pak exportuji do zahranici. Zemedelec nedostane prakticky nic, jejich obchodni retezce ho odrou.

V podstatě jde o podobný problém, jako kdyby naše civilizace ve 14. století (v případě arabského světa) nebo 9 století (s případě řady částí Afriky) narazila na rozvinutější civilizaci. Ti rozvinutější by se pozastavovali nad pálením čarodějnic, náboženskými dogmaty, narážením na kůly, příšernou neefektivitou výroby, děsivou úrovní zdravotnictví atd. No a kdyby se nám tehdy dostaly do rukou střelné zbraně typu AK47, husitské války v 15. století by vypadaly podobně, jako konflikty v Africe.

Otázkou je, co s tím. Já bych osobně doporučil minimálně pár desítek let britské koloniální správy. Ve zemí bristkého impéria bylo zvykem zavádět civilizaci, angažovat místní do koloniální správy, a postupem času jim předat některé pravomoce. A bývalé kolonie dodnes z koloniální historie těží. Problém je, že okupovat cizí země je dnes politicky nekorektní. Možná kdyby Britové nabídli africkým zemím v referendu, že se oni, a hlavně jejich děti budou mít lépe, když svou zemi Britům svěří na 50-100 let ke správě, bylo by to řešením.

boze, vy ste tak mimo:(

zasluzili by ste si pod takou kolonialnou vladou zit, ked tam prisla a doniesla "civilizaciu a pokrok"

si myslite, ze pred nimi tam bola pust a kamene?

boze, tolko ignoracie naraz...

a vy tu budete vytahovat diktatorov a masovych vrahov, ked sam ste ako oni??

nechcem vam nadavat, ale toto je vazne tazka sociopatia, vyhladajte niekoho, kto vam pomoze.

ze zavadzat civiliaciu... to uz aj ja zvolam: "kriste na nebi!"...

a ako by ste si predstavovali, aby tam tu kolonialnu spravu zaviedli? ste pripraveni na militantne potlacanie odporu? kolonialna sprava je len dalsie vyzobracovanie obyvatelstva. pokusa sa riesit problem, ktory uz imperializmus natropil.

riesenie neni jednoduche... a neni na to priestor... samozrejme, kym si budeme mysliet, ze su to nemysliace opice, tak to neni mozne... ale da sa tu poukazat na to, ze mysliet si, ze "oni si za to mozu sami" je tak bezny stereotyp pravicoveho "pomoz si sam" myslenia.

pred nami pust, po nas potopa.

Já jsem popisoval, že třeba na základě referenda. Dnes se bohužel nenosí cízi země jen tak obsadit. Militantní potlačení odpůrců by v případě vhodně daného mandátu nebyl problém.

Rozluštil jsem, co znamená vyzobracovanie. Co byste doporučil vy? Dovézt jim srp a kladivo? Zjevně jsou jen dvě možnosti: 1) pomoci jim nějak urychleně překlenout civilizační propsat, která je od nás dělí; 2) odejít, a nevracet se tam. Ta první možnost znamená povinnou školní docházku, rekvalifikace, zvyšování efektivity zemědělství a zdravotnictví atd. O to se nyní snažíme. Potom si nějaký Mugabe vzpomene, že ti běloši vlastně vlastní farmy neprávem, a že je dá černým - a všechno je to v háji, protože místní obyvatelstvo je není schopné ani provozovat (natož rozvíjet nebo dokonce postavit). Nehledě na to, že ve většině zemí se rozvojová pomoc ve velkém rozkrádá na všech úrovních. Proto říkám: máme-li pomáhat, chtějme záruky, že naše pomoc nepřijde vniveč. Jestli ty záruky mají být vojenské, so be it. No a ta druhá možnost by znamenala, že by se Afrika propadla vývojově o pár set let zpět. Zemřely by stovky milionů lidí, a zbytky civilizace v našem slova smyslu by tam zanikly. Fakt se chcete na takové obrázky dívat v TV? A fakt chcete ve středomořském regionu desítky milionů uprchlíků z Afriky? Já se na TV nedívám, takže mi to nakonec může být jedno, ale co útlocitní voliči?

Zimbabwe také byla dlouhá léta na africké poměry úspěšná země. Až vyvlastňování bílých farmářů a pozemková reforma rozjely současnou krizi. Osobně to interpretuji tak, že ta britska kolonialni sprava byla ukončena příliš brzo.

Osobně bych si představoval pozvolné předávání pravomocí místním lidem, budování ekonomiky, politické kultury, politických stran, zaručených práv, právního řádu atd. Velmi důležité je vzdělávání obyvatelstva, vedení k odpovědnosti.

V Zimbabwe bylo přijatelně. Tamní společnosti vládl v podstatě od získání nezávislosti Mugabe. Že by tam kdy byla vyloženě dobrá ekonomická či politická situace, to bych si netroufal tvrdit.

Proboha-nechcete s tim flame uz koncit? Bezneho BFU to stejne total nezajima..

Trh nástroj kupodivu je - slouží k (v ideálním případě) nejefektivnější alokaci zdrojů, nebo alespoň usnadňuje směnu.

Já bych spíš řekl, že udržuje věci, které až tak nezajímají Microsoft z pohledu že se z toho nedá nic úplně snadno ukrást nebo to koupit, přidat nahypovanou barevnou patlaninu (=víme, co zákazníci chcete) a pak za svoje ceny prodávat. K tomu selhání alokační funkce - spíš bych řekl, že tu selhává lidský revoluční model. Ten je jak známo založen na tom, že existuje nějaký revolucionář, který má nápady či vize jak (v tomto případě software) vylepšit. Ovšem v případě nápadového vyčerpání nebo absence dotyčného revolucionáře celý systém zákonitě stagnuje. Open source naproti tomu používá model evoluční, který je naprosto opačný - dobrým příkladem budiž vývoj života na Zemi. Vzniká spousta variant, ale jen ty životaschopné jsou ve formě DNA přeneseny na další generaci, kde se celý cyklus opakuje. Z krátkodobého ekonomického pohledu jde určitě o selhání alokační funkce, protože krátkodobě vizionář může mít nad evolucí navrch - ta je krátkodobě slepá a není možné říct co vlastně uspěje. Jenže dlouhodobě je evoluce nejefektivnější a nejdokonalejší proces pokroku, protože nezáleží na jednotlivci. Kdyby ne, byla by už dávno nahrazena procesem efektivnějším, což se nestalo.

Trh je místo, případně obecněji princip. Není to nástroj, protože to by předpokládalo, že s ním manipuluje nějaká "vyšší síla". Samozřejmě udělat z trhu jen nástroj ve své sociální politice se snaží evropská levice.

Váš pohled na věc je zcestný. SW firmy se musí velmi snažit, aby uspokojily potřeby zákazníka, a ten je za to nakrmil (viz alokační funkce). Pokud se jim to nepodaří, tak končí. A samozřejmě velká spousta firem skončí. Tomu se říká čištění trhu. Je to vlastně ten evoluční proces, který popisujete. Mimochodem se mi nezdá, že by firmy závisely na jednotlivci.

Sám jste ale psal, že ve světě open source "bohu dík" přežívají i aktivity, které zákazníky neuspokojují. Ano, právě to je důkazem absence zpětné vazby, a selhání alokační funkce, kterou běžně poskytuje trh. Výsledkem 15 let úsilí velké hromady lidí je 1% zastoupení Linuxu na desktopu. Takové kolosální selhání. A když někdo pojmenuje problém, sesype se na něj "komunita" s tím, že je ďáblův přisluhovač. Vývoj open source je evolucí bez evolučních tlaků. A jestli myslíte, že zpětnou vazbu penězi nahradí diskuze, tak jste neskutečně naivní.

Ale přesn tohle se řešilo o pár příspěvků výše.
http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/197594/