Vlákno názorů k článku
Anglie zavede "elektrické silnice" pro dobíjení elektromobilů za jízdy od Petr - A nestacilo by mit v silnici jen magnety?...

Tak to ani omylem. Uhelná i jaderná elektrárna pracuje nezávisle na denní době nebo dopadajícím slunečním záření. Stavěl elektrárny budeme a to takové které mají smysl.

Je trochu legracni k tak slozitemu problemu jako je budoucnost energetiky zaujmout takove jednoduche radikalni stanovisko.

40 000 000 000 Kč každoročního výpalného za OZE mě nepřipadá legrační ani trošku.

Jo tak. To je ale trochu jine tema. Neefektivni a nespravedlive vyvadeni statnich penez se zdaleka netyká jen energetiky a je potreba ho resit tam, kde se deje. Ne pausalne zavrhnout OZE.

Bez výpalného OZE a další státní deformace trhu by FVE a VTE asi nikdo do elektrické sítě nezapojil, to je oč tu běží. Pokud by k zapojování FVE a VTE do elektrické sítě docházelo výhradně na oboustranně dobrovolných tržních podmínek, nemám proti tomu ani písmeno.

Ty dotace byly v nasi nestastne republice prolobbovane do naprosto prehnane miry. Opacny extrem je ale take spatne. Jsem presvedcen, ze jde o perspektivni odvetvi, ktere vyzaduje rozumnou miru podpory, aby zacalo byt ekonomicky navratne.

Dotace jsou téměř vždy zlo, stát tak nutí kupovat lidi něco co nechtějí proti jejich vůli. Ekonomicky návratné odvětví si na sebe vydělá samo, přesně tak jako si na sebe vydělala pára a železnice.
Dneska není problém aby nadšenci jako Vy, odebírali elektřinu jenom z OZE a patřičně za to zaplatili všechny náklady.

Zeleznice si na sebe nikdy nevydelala, proto byla prakticky vsude zestatnena, protoze mela jiny vyuziti - predevsim vojenskopoliticky, jako ve svy dobe jedinej prostredek jak rychle prepravit velky mnoztvi z A do B.

A proto dneska zeleznice celosvetove vicemene skomira, protoze poslat prakticky cokoli po silnici je daleko efektivnejsi.

To není pravda, železnice byla při zavádění silně zisková před rozšířením spalovacích motorů, neboť mela faktický monopol na dopravu a zvláště průmysl byl na železnici přímo závislý. Tehdejší alternativy koňský potah a říční doprava byly jen chabá konkurence. Železnice začala upadat až po druhé světové válce v souvislosti s prudkým rozšířením automobilů.

Jasne, a proto jsou vsechny ty zeleznice staveny s dotaci cisare pana a davno pred 1. sv valkou zestatneny ....

Železnice ne, železniční doprava ano. U automobilů je to ostatně stejně.

Opačný extrém = pokuty. Míru podpory a perspektivnost odvětví nechť si zhodnotí každý sám a případně podporu vyjádří vlastní dobrovolnou investicí, tj. za svoje.

Ale my takový zdroj, který by dodával kdykoliv, máme. Jmenuje se plynová elektrárna, a používá se právě na vykrytí špiček. Asi by jich mohlo být víc, a tím pádem i víc fotovoltaiky, ale to by Evropa nesměla chtít školit Rusko, nebo učit orla lítat, nebo co to vlastně dělá.

No právě, mohli bychom mít víc fotovoltaiky, ale to by Evropa musela s Ruskem obchodovat, a ne s ním válčit. Proč by Rusko pomáhalo svým nepřátelům?

Myslím, že Evropa dělá vše pro to, aby se Rusko nějak rozhodlo :-)

Vasa uvaha stoji na zlom predpoklade, Rusi nam dodavaju plynu kolko potrebujeme problem je ze elektrina zlacnela. V roku 2008 sa stavali paroplynove elektrarne ako na pase, dokonca vykonnejsie ako jadrove ale elektrina zlacnela a plyn nie tak ich odstavili.

Zálohovat FVE je obrovský problém, neboť těžko seženete jiný zdroj 1 000 a víc MW, který by se dal pravidelně na půl dne vypnout a na půl dne spustit. Snad plyn, ale to je geopolitický problém. Dnes používané uhelné elektrárny mají regulační dobu v řádu desítek hodin, klidně 24 až 36 a hádejte kdo platí to pálení uhlí zbůhdarma, ČEZ to není.

Výpadek 1x-2x ročně je mnohokrát lepší než 365x ročně.
Malé elektrárenské zdroje tady byly v počátcích elektrifikace a ekonomicky se neosvědčily, je to stejné jako se boty nevyrábějí u ševce, ale v továrnách ve velkých městech. Je lepší přivést vlak uhlí někam do Chvaletic a pak dovést do vesnic elektřinu dráty, než rozvážet uhlí do každé vesnice.
Potenciál řízení spotřeby je již dávno využit přes HDO, celé vesnici najednou se tak dá vypnout elektrické topení, bojlery a další.

Az na to ze solarka nemaji zadny vypadek, ale prave kvuli mnoztvi prakticky dokonale predvidatelny cyklus.

Dnes se to tu teda slunickovejma lidma jen hemzi ;)

No přece když je slunko pod mrakem, tak solárník spustí dieselagregát, aby splnil dotovanou dodávku.

Přesně tak, výkon solární elektrárny se dá předvídat stejně dobře, jako třeba počasí :-)

Opravdu hlupák k pohledání. FVE může mít technický problém stejně jako jaderná, může shořet měnič nebo mohou spoluobčané ukrást kabel nebo může shořet transformátor na 22 kV nebo může být zasáhnutá bleskem. Riziko technických problémů je stejné nebo vyšší než u jádra.

Opravdu magor. V FVE je dost složitý polovodičový měnič DC/AC o výkonu 1 MW a vyšší a ty se kazí jako na běžícím pásu, čas od času to shoří plamenem. To že se tam nic nehýbá neznamená že je to navěky.

Výroba z FVE v ČR skutečně je plně zálohovaná, neboť tady nemáme tak operativní zálohy, které by byly schopny naběhnout v tak krátkém čase, vodní elektrárny jsou nedostatečné, doslova a do písmene se pálí uhlí zbůhdarma, naštěstí se hodně z této elektřiny podaří prodat do zahraničí.

Ostatní zdroje plně zálohované nejsou, celková kapacita na zálohování je kolem 1 000 MW, kdyby neplánovaně najednou vypadlo 2000 MW jsme v troubě, možná nám někdo prodá elektřinu ze zahraničí.

Opakuji nefunguje to tak, že když solárníkům přestane svítit Slunce tak kotelník v uhelné elektrárně podpálí kotel jako v kamnech na chatičce a za deset minut máme elektřinu, trvá to až 36 hodin.

Samozřejmě máme problém s FVE, protože přes noc jich odpadne 100%, a přes den až 100% (záleží na počasí). Ve srovnání s tím je zálohování jednoho bloku Temelína celkem nudná otázka.

http://www.root.cz/zpravicky/anglie-zavede-elektricke-silnice-pro-dobijeni-elektromobilu-za-jizdy/555942/

Kolem každé FVE je minimálně plot s ostnatým drátem a kamerový systém málem jako kolem jaderné elektrárny, a to tam vyrobí jen pár watíků. A až začne na celém území sněžit, bude třeba nahradit celý výkon fotovoltaiky. FVE prostě není schopná pracovat jako hlavní zdroj energie. Nicméně kdyby měl každý na střeše (nebo místo střechy) solární panely a vyrobenou elektřinu používal na pohon klimatizace (která je potřeba když slunce hodně svítí) tak proč ne. To by bylo rozumné. Bohužel fotovoltaika na český způsob je prostě zlo.

To že FVE na poli rozebereš na sto kousků a umístíš na sto střech na věci nic nemění, pořád musíš zálohovat. Nevěřím že se ti podaří donutit zákazníky udělat ostrovní režim panel na střeše + klimatizace, čecháček si tam udělá propojku z normální sítě a jsi tam kdes byl.

Hlavní zdroj nepotřebujete doma, ale průmysl ho potřebuje (domácnosti spotřebují jen pár procent). Doma si klidně seďte při svíčkách, ale někde ve fabrice mají říct lidem: je nám líto, dneska nesvítí, běžte domů? Je potřeba uvažovat trochu s rozhledem...

Já přejdu ty osobní invektivy a odpovím: průmysl v noci odebírá proudu méně, ale přes den nemůže být založený na tom, zda svítí slunce nebo ne. Ve fabrice prostě nepojedou na poloviční výkon kvůli tomu, že je zataženo. Pravda, vy jistě namítnete, že bychom tedy těch panelů měli položit 2x nebo 3x tolik :-)

Ještě byste mi mohl sepsat seznam té spousty nových věcí, které neznám, já se to za domácí úkol naučím.

Já nechci, aby FVE byly jediný zdroj energie (to chtějí sluníčkoví lidé), já naopak chci, aby jich bylo co nejméně, respektive aby fungovaly co možná nejvíc lokálně, nejlépe v ostrovním režimu. FVE je nyní až moc, ale chybí ty na střechách a fasádách.

Chcete používat větrné elektrárny? To je ještě větší svinstvo než ty FVE na polích, leda že máte něco proti ptákům, netopýrům nebo lidem (teda lidi to nehubí, ale dost otravuje, rozhodně se VE nedají instalovat kdekoliv).

Přílivové elektrárny? Že by na Lipnu? (Chápu, elektřina z dovozu, ale kdo si nechá zastavět pobřeží elektrárnama, aby mohl elektřinu vyvážet?).

Vodních elektráren je už myslím dost. To mi připomínáte toho dědečka ze Saturnina, který projektoval na Labi jednu elektrárnu za druhou, že by pak voda už vůbec netekla, a musela by být do Hamburku dopravována v sudech.

Docela jste mne překvapil, že chcete používat tepelné elektrárny, jediný zdroj z toho všeho, který se dá trochu regulovat. Plynové to asi nebudou, to už jste vysvětlil tím, jak chcete školit Rusko. Takže to budou asi uhelné, nejspíš na hnědé uhlí, povrchové doly a tak, hm.

Kogenerace je snad běžná věc, pokud se dá zbylé teplo nějak využít, to také není žádná novinka. Hádejte, kdo kdysi dávno jednu takovou kogeneračku pomáhal konstruovat.

Takže to shrnu: většina těch zdrojů, které navrhujete, se normálně používá, takže jste nic nevymyslel, a já se nic nenaučil. Používají se v poměru, který je jakž takž vyvážený a regulovatelný. Vy jich možná chcete udělat víc a udělat je ještě menší, aby bylo technicky těžší a nákladnější je spojovat a řídit.

Teď zkusím naučit něco já Vás. Víte, co je nejdůležitější na dodávkách elektřiny? Samozřejmě je důležitá cena, ale ještě důležitější je plynulost dodávek. Zastavit výrobu? Víte, co jsou to termíny? Tušíte, že je spousta technologií, kde krátké přerušení znamená dlouhou odstávku a opravu zařízení? A lidi mezitím pošlete na pastvu, nebo jim budete platit? Já myslím, že jste nikdy v žádné továrně nebyl.

Ono by asi hodně pomohlo, kdyby sluníčkoví a zelení lidé místo plácání vytvořili konkrétní projekt pro nějakou naši velkou továrnu, dovedli ho do detailů, aby byl realizovatelný, a se všemi výpočty atd. předvedli veřejnosti. To by mne přesvědčilo.

Byl jsem na exkursi v Dalesicich a tam rikali ze celkova ucinnost akumulace a opetovneho generovani je pres 70%, coz mi prijde dost dobre. Jen ta nadrz je mala, pres noc ji zcela naplni vykon jednoho bloku Dukovan (440 MW).

Spusteni trva par minut, asi je to hlavne dane setrvacnosti vody.

Tady (hledejte Ztráty v PS, jsou asi 1,2 %)

Ve fabrice kupodivu nepojedou trebas vubec, a to proto, ze neni voda. Kdyz nenaprsi, tak proste fabrika skonci, at uz docasne nebo i trvale. Slunce je daleko spolehlivejsi zdroj nez to, ze naprsi.

Kdy naposledy v CR snezilo a snih vydrzel na zemi dyl nez par minut? Nemluve o tom, ze ty panely muzou mit ohrev, takze to sleze behem par minut.

A jasne, ze davat panely na pole je kravina, maj bejt na strechach a zdech baraku.

FVE v ČR v Lednu vyrábí elektřinu 2 % času i kdybys na panely dal stěrače, jinými slovy v zimě je to tady nahovno.

Ne, tupec ses tu leda ty, protoze solarko zadnej vypadek mit nemuze, jsou jitch desitky tisic, takze par desitek odpojenych se vubec neprojevi.

Bohužel přes noc se jich odpojí 100%. A veliké procento se jich odpojí i když je na větší části území pod mrakem, prší nebo sněží. Kupodivu se jejich účinnost snižuje i za vysokých teplot.

A temelin se odpoji klidne i pres den, bez toho ze by se to dalo cekat.

Kupodivu solarka dodavaji celorocne nejaky prubeh vykonu, ktery je prakticky nezavisly na pocasi (kupodivu, nejakym zazrakem, kdyz nekde prsi, jinde sviti slunce), navic ten prubeh vykonu neni ovlivnovanej vypadkama, prave proto, ze zdroju je spousta, a jsou male. Tzn, existuje nejaka zcela jednoznacna krivka vykonu ktery dodavaj solarni zdroje, a ta krivka se nemeni. Takze je to narozdil od velkych zdroju naprosto predikovatelne. A je to radove lepsi, nez treba vitr, protoze ten se predikovat neda, ten se da maximalne statisticky vyhodnotit, ale neda se rict, jestli to ty kW doda dneska, nebo za mesic.

Ad solarka dodavaji celorocne nejaky prubeh vykonu, ktery je prakticky nezavisly na pocasi (kupodivu, nejakym zazrakem, kdyz nekde prsi, jinde sviti slunce) - je jistě fajn, že když mi v noci FVE nedodává proud, tak ho dodává v Austrálii. Nebo že když je v ČR pod mrakem a sněží, tak na Sahaře FVE vesele fungují. Fakt fajn, ale nepomůže to.

To jako že fotovoltaickým elektrárnám se poruchy vyhýbají? Já jsem byl jen ve dvou, ale pokud mám soudit podle nich, rozhodně nebyly bez problémů. U jedné dokonce vyhořela trafostanice, a oprava taky nebyla za den.

Je pravda, že FVE je dělaná více redundantně, v poslední době se myslím často používá spousta malých měničů paralelně místo jednoho nebo pár velkých, a samozřejmě panely jsou také paralelně. Nicméně jsou také součásti, které jsou ve FVE obvykle jen jednou, jako třeba trafo vn. Teď sice mohu jen hádat, ale v Temelíně budou mít těch traf určitě víc... A taky těch mechanických pohyblivých dílů je ve fotovoltaice dost, pokud budu brát minimálně ventilátory.

Boze ... kolik je u nas temelinu? Kolik je u nas fve? 1:100 000?

Pravidelné každodenní výpadky. Ekonomicky by vyšlo levněji provozovat tu zálohu za FVE trvale a vlastní FVE shodit ze skály.

Omezený pohled máte pouze Vy, představujete si že elektrárny fungují jako elektrocentrála a dají se vypnout a zapnout v rámci minut. Opak je pravdou, trvá to až 36 hodin.
Potenciál vodních a přečerpávacích elektráren je v ČR dávno vyčerpán, není kde stavět nové a tak se s nimi nedá počítat.
Elektrické akumulační topení a elektrický bojler v domácnostech se již 30 let vypíná a zapíná dálkově z dispečinku přes HDO, vy hlavo.

Jako tupej omezenec tu v tomto pripade vystupujes ty, protoze prave dlouha setrvacnost velkych zdroju a jejich pomaly nabeh je cini do budoucna zcela nepouzitelnymi, protoze se stoupajici spotrebou by to znamenano ne jen tu spotrebu temi zdroji kryt, ale znasobit i bezici nadprodukci. Proto je daleko lepsi reseni mit velky mnoztvi malych a rychle pripojitelnych zdroju.

Ad si myslíte, že potřebujeme elektrárnu, která poběží furt. Jenže ono se ukázalo, že to není potřeba - jasně, rozsvítit si můžete když svítí sluníčko :)

Ad když neběží jedna elektrárna, poběží jiná - solární elektrárna funguje jen cca 18.3% času (1600 hodin ročně). To znamená, že ji cca 81.7% času musí zastupovat jiná elektrárna. Takže výsledek je ten, že máte drahou FVE, a k tomu musíte mít další drahou "klasickou" elektrárnu. To je ekonomická katastrofa.

Ad přečerpávací elektrárna klidně může čerpat vodu nahoru přes den, pokud by byl přebytek elektřiny z FVE - přečerpávací elektrárny jsou drahé a potřebují místo. Navíc problémem není jen vybalancování v rámci 24 hodin. V létě FVE vyrábí přes den spoustu elektřiny, v lednu naopak minimum, protože jsou krátké dny, je často dlouhé dny zataženo a k tomu občas sněží nebo prší. To že si můžu zatopit v srpnu je fajn, ale já bych uvítal topení spíš v lednu.

Takže navrhujete pro 1kW spotřeby postavit jednu FVE, která poběží cca 18% času, další větrnou elektrárnu, která poběží cca 34% času, další přečerpávací, a nakonec ještě plynovou nebo uhelnou. To máme čtyři elektrárny místo jedné, a z toho všechny vyrábějí dráž než ta plynová nebo uhelná (o jádru nemluvě). Kdo to podle vás má platit?

Tak se stejným způsobem argumentace byste místo jedné jaderné postavil dvě, protože ta jedna občas vypadne.

Btw. postavit tyhle čtyři elektrárny dohromady vyjde levněji než postavit jednu jadernou.

Samozřejmě musíte počítat s výpadkem největšího zdroje, plus několika menších. Jinými slovy pokud vám největší jaderný reaktor pokrývá 5% spotřeby ve špičce, stačí vám předimenzovat výrobu řekněme o 10%: 5% na výpadek největšího zdroje, plus 5% na výpadek nějakých dalších zdrojů.

Ad postavit tyhle čtyři elektrárny dohromady vyjde levněji než postavit jednu jadernou - to ani náhodou :). Navíc jaderná elektrárna má velmi nízké provozní náklady, takže už když ji jednou postavíte, dodává elektřinu desítky let skoro zdarma.

Mimochodem teď je srpen, a dneska je prakticky celé území ČR pod mrakem, takže FVE jsou právě teď na nic, a prakticky 100% je jich potřeba nahradit jinými zdroji.

Ad v ČR dnes FVE dodávají přes 250 MW, větrné v noci a dopoledne kolem 40 MW, odpoledne kolem 20 MW - můžu se zeptat na zdroj dat? Co jsem našel já, tak FVE jedou do 10%, s pár výjimkami. Nakonec při instalovaném výkonu 2.1GW píšete o tom že dodávají 250MW, tj. něco nad 10%. V noci samozřejmě nedodají nic, takže se dostaneme k tomu, že za posledních 24 hodin dodávají nejspíš méně než 5% své jmenovité kapacity.

Ano, Temelín jede na 0%. Dukovany jedou skoro naplno, dodávají 1.96GW (a pojedou i přes noc). Když totiž stojí jeden reaktor, ostatní jedou. Zato když v noci stojí jedna FVE, stojí všechny. Když v zimě nebo při špatném počasí stojí jedna FVE, nejspíš jich strojí desítky procent, někdy také všechny.

Ad zdroj - děkuji. Včera jely FVE odhadem na 3.6% jmenovité kapacity. To dobře ukazuje, že těch průměrných 18% často nedosáhnete ani v létě.

Ad ty odstávky v noci si můžete spočítat na roky dopředu, průběh výroby přes den se pak dá odhadovat aspoň dva dny dopředu, a kolik budou FVE vyrábět za hodinu se dá podle mne určit velmi přesně - jistě je fajn mít možnosti si spočítat, že přes noc z FVE nevyleze nic, a v lednu toho bude zatraceně málo. Ale bohužel to že o problému vím ho ještě nijak neřeší.

Bohužel s FVE a VTE toho moc nepokryjete. Jak jsem už psal, v noci FVE nejedou a i v řadu dní v roce je pod mrakem a/nebo nefouká. Výsledkem je, že musíte zálohovat 100% FVE i VTE, což znamená obrovské náklady.

Osobně bych byl daleko víc pro stavbu nových JE. Jsou čisté a spolehlivé, není jim co vytknout.

A zamorej cely stat, a nemane do nich zadny palivo.

To samo ty netusis, ze celosvetova spotreba ropy je takova, ze kdyby se mela nahradit jadrem, tak se za 20 let spali veskerej stepnej material na planete.

Proč by JE měly zamořit celý stát?

ČR má naleziště uranu. Nicméně daleko snazší je koupit ho na světovém trhu. Další možností je přepracování použitého paliva (provádí se průmyslově), nebo dokonce vychytávání uranu z mořské vody.

Ad celosvetova spotreba ropy je takova, ze kdyby se mela nahradit jadrem, tak se za 20 let spali veskerej stepnej material na planete - zdroj?

Daleko strašlivější je, že by ke katastrofě typu Černobyl či Fukušima pravděpodobně docházelo tak jednou za rok až dva.

Pokud k reaktoru nepustíte "experty", kteří provádějí experimenty daleko za hranicí operačních parametrů a za porušení nevím kolika interních předpisů, tak Černobyl nehrozí. Fukušimy bych se také nebál, protože 15-metrové tsunami v ČR jaksi nehrozí.

Otázka je, jak 100% zaručíte, že se tam ti experti nějakou náhodou nepustí sami. Tohle je čistě statistická interpolace historie, kde samozřejmě naprostá většina elektráren si na to dává pozor, ale protože to nejde zaručit na 100 %, tak to pravděpodobně bude nastávat takhle často. Můžete tam pak přidat, že INES úrovně 5+ (významný únik radioaktivity nebo poškození reaktoru) se bude stávat i několikrát ročně.

Ona se spousta věcí špatně zaručuje na 100%. Například tsunami v Japonsku by zjevně zničilo i solární panely, a kontaminovalo vodu, půdu i moře těžkými kovy. A v Evropě cca jednou za sto let přichází největší krupobití za sto let.

Pro ilustraci ten hypotetický čtverec z FV panelů o straně 25km, který tu někdo zmiňoval, by obsahoval 4400 tun kadmia (technologie thin-film, 7g kadmia na metr čtvereční). To je mimochodem cca čtvrtina světové roční produkce kadmia :)

Kadmium sice FV panely obsahují, ale ono se z nich i při rozbití uvolňuje velmi, velmi pomalu. Abyste vůbec vyluhoval koncentraci převyšující limity pro pitnou vodu z rozbitých panelů, musel byste je nechat ležet ve vodě měsíc až dva, a bude to asi tolik kadmia, kolik při stejném výkonu za tu dobu uvolní spalování ropy. Při požáru se uvolňuje ještě méně, okolo 0,05 %.

To kolik těžkých kovů se dostane do půdy a vody bude určené hlavní tím jak moc jsou solární panely rozmlácené, a jestli přijdou do přímého styku s půdou (kyselé prostředí výrazně zvyšuje louhování kadmia). Bohužel nevím kolik z těch 4400 tun by se uvolnilo po rozmlácení všech panelů, ale i malé procento by znamenalo veliký problém. Kadmium se přitom hromadí v potravním řetězci. O toxicitě teluru toho podle toho co jsem četl moc nevíme.

V tomto dokumentu doporučuji kapitolu 7.2, která nejlépe vystihuje stav po masivním krupobití.
https://www.dtsc.ca.gov/LawsRegsPolicies/upload/Norwegian-Geotechnical-Institute-Study.pdf

Kde presne tam to kadmium je? Kdyz ponechame stranou clanky CdS ktere jsou na nem primo zalozene, tak jsem myslel ze nejrozsirenejsi clanky jsou z kremiku. Pak je tam jeste hlinik pro kontakty, med v dratech, mozna PbSn pajka (ale dnes spis Sn).

Nebo je to aditivum v nejakem plastu? Pod sklem je EVA ale nejak mi nedava smysl proc by do ni davali kadmium. Mozna aby se snizily odrazy svetla od ruznych vrstev?

Nejrozšířenější thin-film FV panely používají cadmium telluride. Součástí je mimochodem i cadmium chloride v tenké vrstvě. Je silně toxický a výborně se rozpouští ve vodě. Thin-film FV jsou poměrně levné a účinné. Co jsem koukal, nabízejí prý nejvyšší návratnost investice.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cadmium_telluride_photovoltaics
https://en.wikipedia.org/wiki/Cadmium_chloride

Ona každá z těch technologií FV článků má své mouchy. Použití těžkých kovů nebo vzácných prvků, energeticky náročnou výrobu s vysokou spotřebou vody, nízkou účinnost, nízkou životnost...

Bohužel se tu urodilo docela dost zavádějících tvrzení a místy i nesmyslů.

Ad "Nejrozšířenější thin-film FV panely používají cadmium telluride."

Tím se rozumí "mezi thin-film panely", ne mezi všemi. Aktuální podíl tenkovrstvých panelů na výrobě je ca. 8 %. Jednoznačně dominují křemíkové panely, a neočekává se velká změna v nejbližších letech. Podle všeho co vím, křemíkové panely představují i v případě rozbití minimální riziko pro životní prostředí. To platí i v případě, kdyby se pro ně (v rozporu s celosvětovým trendem) používaly olovnaté pájecí slitiny.

Spekulujeme-li na budoucí pokrok a větší rozšíření tenkovrstvých panelů, musíme uvažovat i mnoho jiných materiálů, zdaleka ne všechny obsahují kadmium. Mimoto, tellurid kademnatý se může rozpouštět, pokud se tam nechá ležet *roky*. Proč by to ale někdo dělal? Podle všeho věřím, že i v případě katastrofálního selhání autorit by se soukromníkovi (či zloději) pořád vyplatilo ty panely posbírat a prodat materiál.

Ad Tím se rozumí "mezi thin-film panely", ne mezi všemi - souhlas

Ad Jednoznačně dominují křemíkové panely - monokrystalický i polykrystalický křemík je pro změnu výrobně náročný na energii a vodu. Jenom výroba 1m2 monokrystalického waferu z metalurgického křemíku spotřebuje okolo 250 kWh energie, nemluvě o těžbě křemíku, jeho čištění a přepravě, totéž u dopantů. To se pak samozřejmě projevuje na ceně panelů.

Ad tellurid kademnatý se může rozpouštět, pokud se tam nechá ležet *roky* - rozpouští se od začátku, samozřejmě poměrně pomalu. Jeho rozpouštění zrychluje kyselé prostředí, tedy například styk s půdou nebo kyselé deště. A když ho máte někdo 4400 tun, tak bych to rozhodně neviděl jako zanedbatelný problém. O množství a způsobu uvolňování cadmium chloride toho moc nevím, ale asi bude ještě horší. Vyjma těžkého poškození panelů je dalším problémem recyklace panelů po skončení jejich životnosti.

Ad panely posbírat a prodat materiál - předpokládám že za toxický odpad ve sběrně moc nedostanete :)

Aha -- tak to jo. Diky.

Uz jsem se vydesil ze mi neco podstatneho uniklo.

Temelín používá tři druhy napájení pro vlastní spotřebu: zdroje pracovní (výstup generátoru, připojení na síť 440kV), rezervní (zálohované transformátory zálohovaně připojené na síť 110kV) a nouzové (dieselgenerátory, akumulátory, agregáty nepřerušeného napájení). Každý blok má tři redundantní systémy zajištěného napájení pro bezpečnostní systémy a další dva pro systémy související s bezpečností a systémy nedůležité z hlediska bezpečnosti. Celý systém poměrně srozumitelně popisuje například Jiří Fleischmann v části své diplomky.
https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/61774/F3-DP-2015-Fleischmann-Jiri-DP%20Jiri%20Fleischmann.pdf

Mně to nepřijde strašlivé. Tipuju že by i tak umřelo méně lidí než dnes umírá na znečištění z uhelných elektráren a dieselových motorů.

Přímé následky jsou skutečně mizivé, ale náklady jsou enormní. U Fukušimy půjde nejméně o 2 biliony korun, a to jen pokud nedojde k nějakým komplikacím. To je polovina HDP ČR, Navíc jaderné elektrárny se pojišťují na tisícinásobně menší částky, a pokud je pojistíte na takové částky (což by potřebovalo nejméně celoevropský jaderný pool, protože žádná komerční pojišťovna si na takové sousto netroufne), tak cena elektřiny z nich bude tak dvojnásobná oproti z FV.

A na kolik by vyšla dekontaminace ČR od tisíců tun těžkých kovů?
http://www.root.cz/zpravicky/anglie-zavede-elektricke-silnice-pro-dobijeni-elektromobilu-za-jizdy/556172/

To nevím a ani nevím, jak to rozumně odhadnout, ale větší FV elektrárny na to musí být pojištěné v plné výši. Což je samozřejmě skryto v ceně elektřiny. Takže to bude řádově méně.

> A zamorej cely stat

Hlavně že jsem si dal tu práci nakreslit zamoření z Fukushimy do mapy ČR.

To teda ani nahodou.

Samozřejmě, a pokud máte tisíc malých elektráren ,tak vám stačí předimenzovat výrobu jen o 5 %.

Vyjde. o hodně dráž Jaderná elektrárna se vyplatí jen tím, jak levný je její provoz (a když nebudeme požadovat dostatečné pojištění, které by bylo více než tisícinásobek toho, na co jsou české jaderné elektrárny pojištěny, a nebudeme počítat budoucí náklady na uskladnění vyhořelého paliva). Tedy, možná se vyplatí. ČEZ si výhodností dostavby Temelínu moc jistý není.

Ještě jednou: pokud budu mít tisíc malých FVE, tak vypadnou na noc všechny na jednou. Podobně všechny FVE vypadnou když bude na celém území ČR pod mrakem, což je situace, která je v zimě (ale i v létě - koukněte z okna) dost běžná.

ČEZ si není jistý výhodností dostavby Temelína, protože Evropa cpe spoustu peněz do dotací FVE a větrníků, garantuje výkupní jim ceny, a navíc garantuje že jejich elektřina je odebíraná prioritně. V takovém netržním prostředí je dost riskantní investovat do jaderné elektrárny, protože se velmi těžko počítá, jestli se investice vůbec vrátí. Podobné problémy mají v řadě jiných zemí. Důsledkem dost možná bude zhroucení rozvodné sítě, nebo v lepším případě výrazné zvýšení zastoupení fosilních paliv (ke kterému došlo například v Německu). Otázkou je, co budeme dělat, pokud rozvodnou síť opravdu rozboříme. Postavit nové jaderné elektrárny (coby jediný stabilní ne-fosilní zdroj) trvá zatraceně dlouho.

Momentálně jedou FVE na asi 35 % výkonu. Což je ve srovnání s Temelínem docela úspěch.

Dobře, ale pokud by EU měla skončit s dotacemi obnovitelných zdrojů, měla by skončit i s dotacemi pojištění jaderných elektráren, kdy elektrárny stačí pojistit na velmi symbolickou částku, přičemž u elektrárny typu Temelín by odpovídající částka byla přibližně padesáttisíckrát vyšší (Temelín je pojištěn na 2 miliardy Kč, což je směšná částka i ve srovnání s tím, kolik stála výstavba), tzn. místo cca 20 milionů korun ročně by ČEZ platil 100 miliard. I kdyby byla „jen“ tisíckrát vyšší (což by stačilo tak na odškodnění zasažených lidí, ne na vyčištění havárie), tak to bude 20 miliard ročně. Vyrobená (ne nutně prodaná) elektřina má hodnotu kolem 10 až 15 miliard ročně.

Pardon, při plném pojištění by ČEZ měl platit dokonce bilion korun ročně.

Z jakých podkladů prosím vycházíte?

Psal jste to v 19:13, podle ČEPS měly FVE v té době 42.7MW, instalovaný výkon FVE je někde okolo 2100MWp, takže jsme okolo 2%. Kde jste přišel na 30%?
http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/odhad-vyroby-obnovitelnych-zdroju.aspx

Instalovaný výkon je teoretický. Srovnejte to se statistikami ze dnů, kdy zataženo nebylo.

Jaderné elektrárny mají mimořádně levný provoz. Největší část ceny elektrické energie z JE činí umoření nákladů na její výstavbu. A podobně jako jiné elektrárny stojí provoz JE spoustu peněz, ať už vyrábí elektřinu, nebo stojí.

Ad málokomu se bude chtít platit za garantovaný příkon z uhelné nebo jaderné elektrárny, když negarantovaný z obnovitelných zdrojů bude mnohem levnější - běžte jim vyprávět do automobilky, že budou mít elektřinu jen 18% času, a že to pro ně bude lepší :). Myslím že vás s tím poženou nejen v sektoru výrobě, ale i ve službách, obchodu a administraci.

Ad Náklady na výstavbu JE a na její bezpečnost jsou bohužel velmi vysoké, proto nedokáže cena konkurovat obnovitelným zdrojům - jak jsem linkoval, tak dokáže.

Ovšem jen pokud má výrazně dotované pojištění provozu

Provoz temelina je aktualne v tezkem minusu, a bezi jen proto, ze likvidaci a uskladneni nikdo neresi. Aby se provoz jaderky vyplatil, musi kW stat 3x vic nez kolik aktualne stoji. Doufam ze to radostne zacalujes ... ovsem ze sveho.

No ty kráso, to je ale nádherná diskuze. Aneb pejsek a kočička upekli dort a pustili se do rekonstrukce distribuční soustavy. To vůbec nevadí, že nevíme která bije, ale jsme přesvědčeni, že to bude fungovat. Vždyť jsme si přečetli spoustu zdrojů, které nám dávají za pravdu. Je teda fakt, že jsme narazili taky na hodně zdrojů, které tvrdily, že je to nesmysl, ale to jsou jen kecy.

Ale k věci, ač zcela zbytečně, protože hlupáka nelze přesvědčit. Známe poměrně přesně denní průběh odběru, který není plochý a ačkoliv se všemožně snažíme o jeho vyrovnání, můžeme uspět jen velmi omezeně (což potvrzuje historie). Lze jím tedy proložit nějakou střední hodnotu a výkyvy musím nějak přežít. Potřebuji tedy tři typy zdrojů (můžou být i kombinované):

1) konstantní, blízký střední hodnotě
2) rychlý, schopný naběhnout dle potřeby
3) akumulační

JE a tepelné spadají do první skupiny, vodní elektrárny do druhé a přečerpávačky do druhé a třetí.

FVE nesplňují podmínky pro žádnou skupinu. Nemají konstantní výkon, jsou sice schopné naběhnout dle potřeby, ale majitelé na to asi nekývnou (protože by byli blázni) a nejsou akumulační. Takže společně s dalšími cool nepredikovatelnými zdroji dělají jen relativně predikovatelnou křivku odběru mnohem více nejistou a tudíž dělají bordel v síti a distribuce je musí z politických důvodů trpět.

Ve výsledku se tu hádáte o vzdušných zámcích, které reálně mohou být k užitku v řádu procent a výše budou jen dělat zlou krev. No a JE se vám může tak maximálně smát, nemáte jí čím nahradit.

A k těm absolutně zcestným úvahám o cloudování průmyslu. Vysvětlete třeba kovoprůmyslu nebo sklářům, že budou muset vypnout pece (tj. zničit), protože zrovna nemáte elektriku. Můžou místo jedné pece přece rozdat lidem po okolí maličké elektrické, protože tisíc mikropecí musí být zákonitě lepší, než jedna velká, to dá rozum.

A na závěr to můžete dojednat s těmi cloudovými datovými centry, že na noc se vypíná.

Jojo, nejhorší je srážka s blbcem. A že sem se setkal tolikrát s tím, že si někdo musel vyzkoušet, že něco nebude fungovat. A stejně to byla vždycky vina někoho jiného.

> Německo produkuje trvale více než 20 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Některé dny je to až 70 %. Tolik k těm vašim "jednotkám procent".

Četl jsem v novinách články že s regulací německého výkonu mají velké problémy okolní státy.

(jinak já osobně vidím velké možnosti bufferování ve smart grid, ale tu nějak ještě nikdo nezavedl)

Přesně jak jsem psal: "Vždyť jsme si přečetli spoustu zdrojů, které nám dávají za pravdu. Je teda fakt, že jsme narazili taky na hodně zdrojů, které tvrdily, že je to nesmysl, ale to jsou jen kecy."

To je jednoduché, Německo není izolovaná soustava. Navíc nevidím rozpor. Psal jsem v jednotkách procent, aby to nedělalo zlou krev. A tu to dělá:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1499758-kdyz-v-nemecku-poradne-zafoukalo-stalo-ceskou-energetiku-60-milionu

Takže až budou mít podobné průběhy všechny státy v Evropě...

Ekonomicka a nejen to katastrofa ses tu ty, solarni elektrarny jako celek dodavaji predem jasne predikovatelnou krivku vykonu. Vzhledem k tomu, ze spotreba pres den je vyssi, je to idealni zdroj prave na kryti tyhle zvyseny spotreby.

Pred 100 lety se vzime taky nic nedelalo, a? Tupci jako ty a Kolemjdoucí nedokazou pochopit, ze to neni o solar only.

Ad Pred 100 lety se vzime taky nic nedelalo, a? - super nápad, kandidujte na ministra financí :D

Ad Tupci jako ty a Kolemjdoucí nedokazou pochopit, ze to neni o solar only - jistě, ještě jsou tu větrné elektrárny. Bohužel v ČR pro ně nemáme vhodné podmínky, navíc jsou nevypočitatelné i ve srovnání se solárními elektrárnami.

Vy jste odborník na slovo vzatý, škoda, že nepracujete na energetickém dispečinku, kde byste se svým neomezeným pohledem zastal práci za několik zaměstnanců.

:-)

+1000

jj, s Jirsákem už se nemáme čeho bát.
Všechno bude krásně fungovat.
Sluníčkově. :-)))

Ještě tak přesvědčit tu realitu, aby se podle toho zachovala.

Navíc tu elektrárnu "na vykrytí" musíte zaplatit. Výsledek je ten, že pro stálý výkon X potřebujete solární elektrárnu s výkonem X, a ještě jednu například plynovou se stejným výkonem. To se pochopitelně celkem prodraží.

Jistě. Na daném území musíte být schopen ustát odstávku nějakého procenta zdrojů, včetně odstávky největšího zdroje. To dané území většinou přesahuje přes hranice, tj. v případě odstávky velkého zdroje dočasně koupíte kapacitu ze zahraničí. Ovšem není potřeba zálohovat zdroje na 100%, protože nebudou v odstávce všechny najednou. Předpokládám že postačí cca 10%. Pokud má někdo lepší údaje než můj odhad, rád se poučím.

U *všech* FVE na daném území je ale každou noc odstaveno 100% kapacity, a minimálně v zimě velké procento kapacity i přes den.

To že jaderná elektrárna stojí kvůli odstávce je celkem nuda, protože největší reaktor dodává do sítě cca 5% špičkové spotřeby. A byla by to nuda, i kdyby dodával 10%. Stačí totiž zálohovat tak abyste ustál výpadek největšího zdroje, plus pár menších zdrojů. Naopak FVE v noci odpadnou všechny, a přes den když není vhodné počasí (například dnes) také prakticky všechny. Zvláště problematické je to v zimních měsících, kdy potřebujeme spousty energie, ale je často pod mrakem, prší nebo sněží.

Jak jsem už psal, FVE v ČR pracují jen cca 18% času. Těch zbylých 82% času je musíte být schopen nahradit jejich kapacitu něčím jiným.

Vzato kolem a kolem FVE díky své nespolehlivosti nijak nesníží potřebu stavět jiné elektrárny. Nejvýš o 18% sníží jejich využití (v praxi asi méně), s tím že kvůli tomu musíte ke klasickým elektrárnám navíc draze postavit ty FVE. Dokud nebudeme umět elektrickou energii dlouhodobě skladovat za rozumnou cenu, tak jsou FVE jenom velmi efektivní způsob, jak zbytečně zvyšovat cenu elektřiny.

Ad v čem přesně je rozdíl mezi těmi nudnými 10 % a těmi katastrofickými 10 % - ve dvou věcech.
1. Nestability se sčítají. Pokud máte dva reaktory po 1GW (což je Temelín), musíte schopen být zálohovat minimálně největší zdroj, tj. 1GW. Pokud si k tomu naberete další zdroj o velikosti 2.1GW (což je výkon FVE v ČR), který odpadá a najíždí najednou, tak musíte zálohovat dalších 2.1GW.
2. V diskusi tu bylo několikrát opakovány argumenty jako že staci FVE ctverec 25x25 km. Nestačí, je to naprostý nesmysl.

Ad Náklady na výstavbu JE a na její bezpečnost jsou bohužel velmi vysoké, proto nedokáže cena konkurovat obnovitelným zdrojům - co koukám na údaje na Wiki, tak FVE se v nejlepším případě vyrovnají jaderné energii, většinou jsou dražší. Plus je potřeba je ze 100% zálohovat, ktežto u JE stačí zálohovat cca 10%.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cost_of_electricity_by_source
https://en.wikipedia.org/wiki/Capacity_factor

Ad JE pracují 80 % času, a těch zbývajících 20 % potřebujete nahradit něčím jiným - JE pracují 90+% času. A naprosto zanedbáváte, že FVE odpadnou všechny najednou, kdežto JE běží nezávisle na sobě.

Ad nebo nemáte tak velké zdroje, takže nepotřebujete zálohovat třeba 15 nebo 20 % spotřeby, ale máte řadu menších zdrojů, takže vám postačí zálohovat třeba jen 5 % - což je vám úplně na nic, když vám všechny FVE odpadnou najednou. Podobně vám s klidem odpadnou všechny větrníky, případně FVE a větrníky.

Ad FVE umožní ty jiné elektrárny, které vyrábějí proud dráž, využívat méně často - 1. FVE jsou pořád dražší než konkurence, 2. To že se ty jiné elektrárny budou používat méně nepovede k výraznému snížení nákladů na jejich provoz. Většina elektráren stojí dost podobné peníze, ať jedou nebo stojí.

Ad Když elektřinu vyrobíte levnějším způsobem ve FVE místo dražšího v tepelné elektrárně, cena elektřiny klesne - vizte výše. Když k tomu musíte držet i teplenou elektrárnu a platit její stavbu, údržbu, obsluhu atd., tak si nepomůžete, ani kdyby cena energie z FVE opravdu byla nižší.

Ad Je to jako provoz kombinovaného auta na plyn a na benzín. Možná ho nemůžete na plyn provozovat pořád, protože se vám ne vždy podaří plyn natankovat, ale to není důvod jezdit pořád jen na drahý benzín - vizte výše, nesedí to.

Ad pravděpodobnost, že najednou vypadne Temelín a veškeré FVE je hodně nízká - plánovaná odstávka Temelína, k tomu špatné počasí, a máte to na stole.
Ad , že FVE nedodávají energii v noci, není neplánovaný výpadek, ale něco, s čím se dá dopředu počítat - nicméně to nic nemění na tom, že pro všechny FVE musíte mít 100% zálohu, protože 87% času nepojedou. Když postavíte síť jen na JE (odhlédněme teď od regulace výkonu), tak vám stačí zálohovat kapacitu řekněme jednoho dvou největších reaktorů, ale ne všech.

Ad To se ovšem díváte jen na přímé náklady - protože ty platím ze své peněženky. U FVE se také nikdo pořádně nezajímá o náklady na recyklaci těch těžkých kovů.

Ad Zálohu za JE pro případ náhlého výpadku potřebujete ve výši 100 %, a lze si stanovit, výpadek kolika největších zdrojů takhle chcete pokrýt - nejde o zálohu pro případ náhlého výpadku, ale o zálohu pro případ jakéhokoliv výpadku, tedy i plánovaného. Nebo myslíte že si můžeme naplánovat, že na zimu vypneme elektrárny, a protože je to naplánované, tak je to OK? A jak jsem už (opakovaně) psal, JE i ostatní elektrárny jsou na sobě nezávislé, a na rozdíl od FVE neodpadnou všechny na noc plus kdykoliv přes den když je oblačno, prší nebo sněží.

Ad Něco jiného je, že ty zdroje nejsou schopné v určité době plánované dodávat žádnou elektřinu, nebo mají omezený výkon. To už je otázka řízení distribuční soustavy a nedá se to určit pro jednotlivé zdroje samostatně, podstatný je celkový mix. - distribuční soustavu můžete řídit na straně spotřeby jen minimálně. Většina řízení je na straně produkce, což je o té záloze FVE.

Ad Wikipedie uvádí u Temelína roční koeficient využití 79,4% - to ovšem neodráží jen výrobní možnosti, ale také poptávku.

Ad Neexistuje žádný důvod, proč by FVE neplánovaně přestaly vyrábět elektrickou energii všechny najednou - je jedno jestli plánovaně nebo neplánovaně. Pokud přestanou vyrábět, je potřeba mít zálohy.

Ad existují i levnější zdroje, možná větrníky nebo vodí turbíny - větrníky se na pevnině vycházejí celkem slušně, pokud na to máte podmínky. My je v ČR nemáme. Navíc jsou opět nespolehlivé, což to ekonomicky zcela zabíjí.

Ad že se ty jiné elektrárny budou používat méně nepovede k výraznému snížení nákladů na jejich provoz; To je smůla pro jejich majitele - to je smůla hlavně pro zákazníky, protože pokud to majitelé těch elektráren vzdají, tak budeme svítit, vyrábět, obchodovat a používat vodovod jen když bude svítit a zároveň foukat vítr.

Ad jednou tepelnou elektrárnou se zazálohuje řádově větší výkon. Protože bude sloužit jen pro zálohu nečekaných výpadků - aha. A v noci a v zimních měsících budeme "plánovaně" bez proudu?

Když budete mít doma levný tarif elektřiny 10 % času, budete ho využívat, a nebo řeknete, že to nemá smysl, když to není aspoň 80 %, a pojedete 100 % času na vysoký tarif? - promiňte, ale připadá mi to jako dost neproduktivní diskuze. Zjevně odmítáte vzít v úvahu, že stojící elektrárna vyjde skoro stejně draho jako běžící elektrárna ("skoro" se liší podle typu elektrárny). To vaše srovnání s autem na benzín a plyn by vypadalo tak, že ve chvíli kdy pojedete na plyn (který je většinou dražší než benzín, v nejlepším případě stejně drahý), tak budete v tu chvíli zároveň spotřebovávat o celých 10% benzínu méně, a proto se to vyplatí :). Sedí to samozřejmě jen ekonomicky, protože na benzín stojící v nádrži na rozdíl od stojící elektrárny nemáte výrazné kapitálové ani provozní náklady, a stojící elektrárna pochopitelně fyzicky nespotřebovává žádné větší množství paliva.

Ad Pokud se dokážeme připravit na to, že najednou z ničeho nic vypadne jeden blok Temelína, je podstatně snazší připravit se na to, že večer zapadne slunce - to myslíte vážně? V ČR se vyrobí v průměru 235GWh elektrické energie denně. Jeden stojící blok Temelína představuje ztrátu 24GWh denně, což je cca 10%. Večerní západ slunce vyřadí všechny FVE, a čím víc jich budeme mít, tím větší to bude problém.

Ad celý systém výrazně zefektivníme a zlevníme - aha. Takže když vyrábíme levně elektřinu v jaderných a plynových elektrárnách, tak to celé zlevníme tím že vyjma těch jaderných a plynových elektráren postavíme ještě FVE, které nakonec sice vyrábějí proud dráž, ale zase fungují jen 18% času :)

Ad není moudré teď plánovat zcela nové tradiční zdroje, když to vypadá, že nebudou potřeba - jak nebudou třeba? To myslíte že když nainstalujete dostatek FVE, tak budou fungovat i v noci? Nebo že když je zkombinujete s VTE, tak že nebudou časy kdy nebude dodávat energii FVE ani VTE?

Ad chytré sítě - to je pěkné zaklínadlo, ale regulace probíhá (a bude probíhat) primárně na straně výroby a nikoliv spotřeby. A když je výroba chaotická, moc s tím nenaděláte.

Ad už minimálně dvacet let platí, že za pět let budeme mít prototyp komerčního reaktoru, který bude jako palivo využívat vyhořelé palivo ze současné generace reaktorů - přepracování vyhořelého paliva na MOX provádí 14 provozů po celém světě, a jen v Evropě 20 jaderných elektráren MOX používá.
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_reprocessing#List_of_sites
https://en.wikipedia.org/wiki/MOX_fuel#Thermal_reactors

Ad Maximální instalovaný výkon slunečních elektráren v ČR je momentálně zhruba stejný, jako výkon jednoho bloku Temelína - mělo by to být okolo 2.1GW, tedy oba bloky Temelína. Nicméně jste psal něco o tom, že klasické zdroje nebudou potřeba, a vystačíme s těmi obnovitelnými. Pokud to budou FVE a VLE, tak se budeme muset vyrovnávat s tím, že produkce prostě občas na dlouhé hodiny poklesne až nulu. Chytrá síť je pěkné zaklánadlo, ale když nemá zdroje, tak s tím těžko něco udělá.

Ad zlevníme to tím, že vedle těch jaderných a plynových elektráren postavíme takové elektrárny využívající obnovitelné zdroje, které vyrábějí proud výrazně levněji - jak už jsem psal, to nepomůže, protože pokud ty obnovitelné zdroje nejsou spolehlivé, tak musíte platit jak občas stojící jaderné a plynové zdroje, tak ty obnovitelné zdroje. Aby to fungovalo, muselo by platit následující:
- Proud z OZE by musel být doplněn dostatečně rychle nabíhajícími klasickými elektrárnami. Tepelné ani jaderné eletrárny nejsou na rychlé změny zátěže moc dobré.
- Cena proudu z OZE by musela být nižší než rozdíl ceny mezi běžící a stojící klasickou elektrárnou.
U prvního bodu připadá v úvahu zřejmě jen plyn, protože ostatní elektrárny nereagují dostatečně rychle, nebo nemohou mít dostatečnou kapacitu. Přitom plyn znamená spousty emisí, což není moc dobré. Druhý bod je v současné době nedosažitelný.

Ještě k plynu: kdo proboba přišel s ukládáním CO2 pod zem? Nikomu nedochází, že dříve či později ten CO2 unikne, nejspíš ve velkém množství, a zabije spoustu lidí? Sklady jaderného odpadu mi proti tomu přijdou jako velká pohoda.

Ad se fixujete pořád jen na FVE a tváříte se, že když vy nic jiného neznáte, nemůže to ani existovat - jaké jiné alternativy máme na poli OZE? Potřebujeme zdroje s vysokým capacity factorem, schopné regulace, s vysokou celkovou kapacitou a levnou výrobou. Nějak žádné takové nevidím.

Ad Když je výroba chaotická, udělá se s tím dost právě regulací a řízením. Od vynálezu telegrafu už jsme přeci jen trochu pokročili, takže to řízení mohou dělat počítače propojené do sítě. Což přeci jen dává trochu lepší možnosti řízení. - jak jsem už psal, chytrá síť je fajn věc, ale když nemá zdroje na pokrytí poptávaného odběru, tak může regulovat jak chce, a ty zdroje pořád nebudou.

Ad Kombinací zdrojů s nízkou spolehlivostí je možné získat systém s výrazně vyšší spolehlivostí, než je spolehlivost jednotlivých komponent. - to je pěkné teoretické prohlášení, ale nějak nevidím konkrétní praktický způsob, jak toho dosáhnout. Pokud máte zdroje typu FVE běžící 18% času a zdroje typu VTE běžící řekněme 30% času, tak můžete kombinovat a regulovat jak chcete, ale nenakombinujete mix, který by pokrýval poptávku.

Ad tepelné a jaderné elektrárny mají pro potřeby současné energetiky dost nepraktické vlastnosti. Proto je snaha jejich podíl na výrobě zmenšovat, abychom se těch omezení zbavili - jenže to nejprve musíte mít takové zdroje, které vám tepelné a jaderné elektrárny mohou reálně nahradit. A ty nějak nevidím. FVE ani VTE to rozhodně nejsou.

Ad jaké jiné alternativy máme na poli OZE; Zkuste začít aspoň na Wikipedii - bohužel tam nevidím žádné zdroje, které by vyhovovaly daným kritériím. Vy ano? Které konkrétně? Možná jednou zvládneme třeba vodíkovou ekonomiku, a budeme ve vodíku skladovat energii vyrobenou v nespolehlivých zdrojích. Zatím jsme ale od podobných technologií zatraceně daleko, a současné OZE jsou jen žrouti peněz. Jak se říká: don't put the cart before the horse.
Mimochodem vodík přináší veliké ztráty při výrobě i použití (účinnost cca 30-40%), nesmírně obtížně se skladuje (díky tomu že je molekula malá rád utíká, nelze ho za pokojové teploty stlačit do kapalného stavu), způsobuje křehnutí kovů, a když hoří, tak neviditelným plamenem. Problémů je k řešení je víc než dost.

Ad instalace slunečního panelu nemá na jiné zdroje vůbec žádný vliv, uhelné i jaderné elektrárny zůstanou na svém místě, nikam se nevypaří - opakovaně jste psal, že tradiční zdroje pozavíráme a budeme používat OZE. Bohužel jsem se nedozvěděl jaké OZE, a FVE ani VTE díky své nespolehlivosti tradiční zdroje neumí nahradit. Na otázkou po konkrétních OZE, které mají problém vyřešit, jste mi nedal konkrétní odpověď.

Ad se dá regulovat i ta spotřeba, třeba tím, že budete odběratele ekonomicky motivovat k pravidelnému nebo predikovatelnému odběru - poptávku dobře známe: denní špičky, roční průběh s maximem cca od listopadu do dubna atd. Ale není mi jasné, jak budete lidi motivovat, abych si topili v srpnu místo v lednu, nebo aby se na pár dní obešli bez elektřiny. Zatím jste totiž neukázal OZE, které by byly dostatečně stabilní.

Otázka je velmi konkrétní: FVE a VTE nemohou vykrýt spotřebu, klasické zdroje chcete postupně odstavovat a chcete používat OZE. Jakými *konkrétními* typy OZE chcete nahrazovat klasické zdroje? Já nevidím, vy nejspíš ano, tak se prosím podělte o informace.

Tak u slunečních a větrných elektráren jsme se snad shodli, že díky nespolehlivosti mají nulovou šanci pokrýt spotřebu. Přílivové vyžadují speciální podmínky, a v ČR je na Mácháči asi neuživíte. Geotermální opět vyžadují speciální podmínky, a pokud nejste na Islandu, v Yellowstonském národním parku nebo v africkém Rift Valley, tak jsou buď prakticky vyloučené nebo velmi drahé. Spalování biomasy je silně neekonomické a znečišťuje životní prostředí. Můžete samozřejmě spolu s Kateřinou Biomasou Jacques mluvit o štěpce. Jenže to je odpad z jiné výroby, takže to není škálovatelné.

Takže nic moc. Tímhle způsobem OZE opravdu klasické elektrárny nenahradí. Pouze zbytečně žerou peníze, které by jinak mohly jít na vývoj opravdu použitelných technologií.

Ad zatím jste jenom vy nepochopil, že po nich nikdo nepožaduje, aby pokryly spotřebu - co ji tedy má pokrýt, když klasické elektrárny chcete postupně pozavírat?

Ad bavíme se o mixu plus mínus pro celou Evropu - zkuste se podívat na podmínky nutné pro stavbu geotermální nebo přílivové elektrárny. Pár vhodných míst jistě najdete, ale cena bude velmi vysoká a těch míst nebude ani náhodou dostatek pro pokrytí většího procenta evropské spotřeby.

Ad Peníze na vývoj tradičních zdrojů šly dost dlouho. Výsledkem jsou elektrárny, u kterých si stěžujete, že dlouho startují, neumí rozumně škálovat a přizpůsobit se aktuální spotřebě a mají obrovské investiční náklady - výsledkem jsou elektrárny, ze kterých jistá část startuje velmi rychle, umí velmi rozumně škálovat, a mají daleko nižší investiční náklady než OZE.

Ad Právě proto se rozhodlo, že omezíme lití peněz do těchhle těžkopádných technologií a raději je dáme na vývoj opravdu použitelných technologií - nic proti. Ale jak jsem už psal: don't put the cart before the horse. Pokud ty peníze místo vývoje technologií utopíme ve stavbě nepraktických FVE a VTE, místo abychom vyvinuli opravdu použitelné technologie, tak je to naprosto kontraproduktivní. Radost z toho mohou mít leda "solární carové", kteří si nacpou peníze z našich daní a účtů za elektřinu do vlastních kapes. V ČR jde často o politiky, ve spoustě případů skryté za anonymní společnosti.

Ad Všechny zdroje dohromady - když chcete pozavírat ty klasické, tak vám zůstanou jen OZE, které jsou buď nespolehlivé (FVE, VTE), nebo drahé a s požadavky na speciální podmínky. Takže vám ty všechny zdroje dohromady nepokryjí spotřebu.

Ad Myslíte podmínky, které byly známé před rokem, nebo podmínky, které známe dnes? Ony se totiž ty technologie vyvíjejí. - samozřejmě podmínky které jsou vyžadovány pro stavbu strojů, které umíme stavět dnes. To že za 20 let možná něco budeme umět je pěkné, ale pokud na tom budeme stavět energetiku, tak za těch 20 let můžeme pěkně upadnout na hubu.
Mimochodem všimněte si, že například Čína staví desítky jaderných elektráren. Oni budou mít levnou energii, a z Evropy bude historická rezervace s mnohonásobně dražšími energiemi.

Ad Vtip toho mixu je právě v tom, že nepokryjeme celou spotřebu dvěma typy elektráren (tepelné a vodní), ale že se ty zdroje nakombinují podle toho, co je kde vhodné provozovat - pokud chcete zavírat ty klasické elektrárny, tak potřebujete zdroje které je zastoupí. Jak jsme už probírali, takové zdroje toho času nemáme. Naopak tím že stavíme spousty FVE a VTE jen zvyšujeme ceny energie.

Ad najednou takové elektrárny existují. Do teď jste tvrdil, že nic takového neexistuje a existovat nemůže - toho jsem si nějak nevšiml. Distribuční síť funguje v Evropě i US velmi dobře. Jediné co způsobuje chaos a zvyšuje ceny jsou nespolehlivé FVE a VTE.

Ad Naštěstí k tomu jiné státy EU přistupují zodpovědněji - draze budují FVE a VTE, které jsou nespolehlivé a potřebují 100% zálohování, a nechávají to zaplatit zákazníka/poplat­níka. Jakže to má pomáhat vývoji nových technologií? To co potřebujeme je levnější přepracovávání jaderných odpadů na palivo, komerčně použitelnou fúzi, komerčně škálovatelnou a levnou výrobu vodíku, levné palivové články, komerčně škálovatelnou a levnou výrobu biolihu kvasinkami apod. To že zastavíme krajinu drahými a velmi omezeně použitelnými FVE a VTE nám k tomu fakt nepomůže. Jsou to vyhozené peníze.

Hodte na nej deku, nebo ho zabiju....

Ad Proč by ty další zdroje měly být stabilní - protože jinak nemáte jistotu, že to opravdu vykompenzujete.

Ad může se snížit výkon několika tepelných elektráren, můžou se zastavit větrníky - jenže tím moc neušetříte, protože tu tepelnou elektrárnu i větrník stejně musíte postavit, a obojí stojí dost podobné provozní peníze, ať to elektřinu vyrábí nebo ne.

Jistotu máte leda u FVE. Určitě nepůjdou v noci, a určitě nepůjdou když je zataženo, prší nebo sněží.

No tak to uhlí v ceně elektřiny platíte, a emise také (povolenky na emise skleníkových plynů).

České uhelné elektrárny dostávají 70 % emisních povolenek, celkem za asi 5 miliard Kč ročně, zdarma. Vidíte, další dotace :-)

Fotovoltaické panely se zase pro změnu vyrábějí v Číně, a výrobci neplatí carbon tax, ani neplatí za jiná znečištění životního prostředí při jejich výrobě. Je to dotace? :)

http://www.root.cz/zpravicky/anglie-zavede-elektricke-silnice-pro-dobijeni-elektromobilu-za-jizdy/555942/

Pres noc ten vykon ty tupce NEPOTREBUJEM.

No vidis, uhli i drivi uz sme spalili, ropa dojde do 50ti let (a to je jeji vyuziti jako paliva jen velmi minoritni) a ono nic jinyho nez to slunce nezbude. Ti co mezi tim na to slunce prejdou budou za vodou ... a ti ostatni ... ti se vratej na stromy.

Mimochodem, to ty netusis, ze se da kuprikladu vyrabet pres den vodik a pres noc spalovat? Jiste, dneska je to mozne jeste neekonomicky, ale je to uzavreny cyklus, tedy, dokud Slunce sviti.

Já bych to tak jednoduše neviděl. Co třeba tahle budoucnost: pokud přejdeme na zelené (a drahé) technologie příliš brzo, většina výroby se přesune jinam, a za chvíli z nás bude země třetího světa, protože nás dříve zaostalé země ekonomicky převálcují. A my v době, kdy ostatní přejdou na solární energii, už budeme vesele skákat z větve na větev.

Ono těch neobnovitelných zdrojů zbylo ještě docela dost, jsou relativně levné, a je jasné, že někde se nakonec spotřebují. Jde jen o to, zda u nás, nebo jinde.

Takovy argument uz byl urcite vznasen proti rozvoji zeleznice, parniho stroje, elektrifikace. Jiste, mohli jsme nechat prasne cesty s konskymi povozy, ale nekterym lidem to nestacilo a diky tomu si tu dnes piseme na pocitaci, misto abychom ted pospichali shrabat seno pod stodolu pred destem.

Skoro kazdy technicky pokrok ma sve pocatecni naklady, a casto nejsou male. Mate dojem, ze na to euroamericka civilizace doplatila?

Nejde o počáteční náklady, ale o to, kdy se vrátí, a jak drahý je provoz. Například železnice vše zrychlila a zlevnila. A co fotovoltaika a ostatní "ekologické" pokusy?

Takový argument vznášen nebyl, protože pára, železnice a elektřina převálcovala tehdejší trh svými kvalitami a to bez dotací a regulací.
Náklady na elektromobily nechť si zaplatí výrobci a jejich zákazníci, tak jako tomu bylo doposud obvyklé.

Zvanis z cesty,.zeleznice nebyla NIKDY bez dotaci, 100% vsech zeleznic je postaveno z dotaci. Maximalne se podilelo nekolik velkych fabrik, ale z prevazny casti to vzdy platil stat.

To jsou lži, v 19. století téměř všechny železnice financoval soukromý kapitál, nějaké větší dotace byly ve století 20.

Jasne, viz vejs, vis o tom velky kulovy, 100% zeleznic v C&K mocnastvi (a samozrejme i jinde) se stavelo tak, ze se podilelo prave mocnarstvi, a to velmi casto zcela zasadne i 100%. Maximalne nejaky lokalni odbocky si postavily soukromy firmy. 100% zeleznic na uzemi CR bylo statnich jeste pred 1.sv valkou. Proc asi ...

Vem CR ... kde vemes uhli? Zadny tu uz neni, vsechno sme spalili. Tech par kubiku ktery sou pod Jiretinem je jak flusnuti do more.
Plyn, ropa? Taky nic, naleziste zadny .. jo, teda muzem otravit veskerou spodni vodu frakovanim. Jenze ona ta voda bude brzo cenejsi nez ropa.
Uran? mno ten sme darovali rusakum, takze taky nic.

=> veskerou energetickou spotrebu budeme do maxi 30ti let pokryvat ze slunce/vetru/... a ... DOVOZEM. Tzn, komukoli se znelibime, ten nas od te energie vpohode lusknutim prstu odstavi.

Proto je v nasem zajmu (a 30let neni nic) maximalizovat prave takovyho zdroje energie.

BTW: Osobne nemam nic proti jadru, ovsem za podminek, ze me bude to svinstvo a riziko kompenzovano odpovidajici cenou. Ne ze budu platit vic, nez ti kteri tu energii tady nakupujou.

Aby se vubec vyplatilo stavet reaktor, musela by cena elektriky jit na 3nasobek aktualniho stavu ... diky, radsi budu platit dotace na solar.

Ještě několik desítek let jsme mohli kupovat plyn a ropu z Ruska, jenže si pod sebou řežeme větev. Ale co, třeba se naučíme pracovat jen za světla a chodit spát zároveň se slepicema.

Jádro je nejekologičtější zdroj energie. Záleží na typu reaktoru, na tom, zda se elektrárna nestaví v oblastech se zemětřesením, tsunami, nebo zda ji neřídí nekompetentní obsluha. Nic škodlivého nevyrábí a odpad má nepatrný objem a dá se bezpečně uskladnit.

Jiste, a jako vscihni jadrari, co se stane s odpadem uz neresis ... CELA jaderka je ve finale vice ci mene radioaktivnim odpadem. Jeji zbourani stoji nasobne vic nez postaveni ... a co stim odpadem stale jeste nevime. Maximalne ho umime zavrit nekam pod zem, jenze ve skutecnosti to neni reseni, a stoji to dalsi miliardy kazdej rok.

Mimochodem, fukusimu nevyradilo tsunami ani zemetreseni ani obsluha, myslis ze v CR neco takovyho neni mozny? Staci kdyz rupne jedna prehrada a stane se presne totez.

Odpadu z jaderné elektrárny je naprosté minimum, po výrobě 1GWh zůstane jen mrňavý drobek. A tento odpad, pokud cena energie vzroste, bude dost možná cennou surovinou - po přepracování, které je nyní ekonomicky nevýhodné.

Fukušimu pokud vím vyřadilo zemětřesení a následná tsunami. Pod kterou že hrází stojí Temelín, a jak často tam dochází k zemětřesení?

Jemu asi jde o to že bez přehrady nebude čím dochlazovat. Podle mě ale ten kubík co bude protékat dál stačí.

Btw. všimněte si, že na mapě níže má „zóna průseru“ podobnou plochu jako ten níže uváděný solární čtverec 25^2.

OK, tak až k tomu dojde, můžeme tam vysázet solární panely. Alespoň to nebude takové plýtvání :-)

Francuzi mali taky problem cez teple leta ze ich jadrove elektrarne tak ohriali vodu v rieke ze tam uz nemohli zit ryby, ked to zistili pekne ekologicky elektrarne vypli a to vtedy vo Francuzku bezali vsade klimy naplno.

Naše elektrárny nechladí do řeky, ale do těch ohromných věží.

Coz o nekolik stupnu zvysuje prumernou lokalni teplotu.

Tech drobku bude jen par milionu tun ... ze.

Fukusimu znicil nedostatek vody pro chlazeni. Ne zemetreseni, ne tsunami.

Ad Fukusimu znicil nedostatek vody pro chlazeni - zničilo ji zastavení chladicích okruhů způsobené tím, že značnou část vybavení - včetně dieselagregátů a dálkového vedení elektrické energie - odnesla či zaplavila vlna tsunami. Pokus dostat na místo náhradní generátory nevyšel, protože celé oblast byla pokrytá troskami a silnice byly neprůjezdné.

FYI při té tsunami v Japonsku zahynulo 15,891 lidí, 2,584 je nezvěstných. Při vlastním incidentu ve Fukushima Daiichi zahynulo na ozáření celkem nula lidí.

Co je tak drahého na tom zalití do dolu?

Hmm, ty přehrady mě nenapadly.

FYI takhle vypadá Fukušima překreslená na ČR http://jenda.hrach.eu/f/fukushima.png

OMG, zrovna mi to zheblo.

Mirror: http://povykos.hrach.eu:8080/fukushima.png

Díval jsem se, a už je to poměrně dávno, jak hezky si vegetí šéf výzkumu v Černobylu. U domu má malou zahrádku, kde pěstuje různou zeleninu, kterou i jí (i když si ji napřed zkontroluje dozimetrem). To vše kousek od elektrárny. Ne že bych tam šel bydlet, ale taky to není tak hrozný, pokud člověk dodržuje nějaké zásady. Navíc každá taková nehoda posune bezpečnost ostatních elektráren o kousek výš - určitě i u nás se z Černobylu a Fukušimi poučili.

Jo, "to je jen takovej psouk" (c) Drabova.

A proč je tam tedy to pásmo? Několik míst tam je skutečně bezpečných, obzvlášť pokud to důkladně (a draze) vyčistíte, jako se udělalo právě v nejbližším okolí (několikametrová vrstva zeminy byla vybagrována a odvezena), ale většina rozhodně bezpečná není. Třeba naprostá většina Priprjati je dlouhodobě neobyvatelná (krátkodobě tam turisté v některých místech i přespávají) a musíte si pamatovat, kudy smíte a nesmíte chodit.

Dávky nad nula rozhodně nejsou označené jako škodlivé. ICRP stanovuje bezpečnou dávku do 50 mSv/rok a 100 mSv/5 let. 100 mSv/rok už prokazatelně výrazně zvyšuje riziko rakoviny.

Rostliny si vesele rostou, běhají tam koně Převalského (kteří tam byli uměle vysazeni) a druhová diverzita je znatelně nižší a množství deformujících mutací a albinismu výrazně vyšší než jinde na světě. Ty první dvě nastávají celkem běžně kdekoliv, kde uděláte lidem nepřístupnou oblast.

Jenze ona zadna prahova hodnota neexistuje, navic se znacna cast tohodle svinstva kumuluje. Prahovy hodnoty byly urceny umele, aby nejaky byly, coz neznamena, ze konkretniho jedince nemuze poskodit i mala davka.

> Jenze ona zadna prahova hodnota neexistuje

K tomu jsi došel nějakou úvahou nebo už je o tom nějaký výzkum?

> coz neznamena, ze konkretniho jedince nemuze poskodit i mala davka

A taky to neznamená, že malá dávka nemůže konkrétnímu jedinci pomoci. Například se může stát, že se malou dávkou aktivují enzymy na opravu DNA v buňce, které odhalí s radiací nesouvisející poškození, ze kterého by později propukla rakovina.

A z toho jasně vyplývá, že pokud je v operačních procedurách řečeno, že při poklesu výkonu reaktoru pod 22% jmenovitého výkonu je potřeba provést odstavení a restart, není dobré nechat klesnout výkon na méně než 1% a snažit se z toho pak vybruslit vytažením regulačních tyčí. Ty operační procedury mají nějaký smysl, což by mohli vědět i Rusové.

Ten dul se jaksi musi postavit, a druhak se taky musi ne roky, ale stovky let provozovat, kontrolovat ... a navic se uz dneska vi, ze to nefunguje, protoze uz po smesnych 20-30letech se zacne kvuli radiaci rozpadat okolni hornina. A nikdo nedokaze spocitat, za jak dlouho pripadne radiace prosakne na povrch. Proto to nikde nechtej ... ukaz mi firmu, ktera je bez prestavky provozovana 100let ...

Prectete si neco o rychlych reaktorech a transmutorech. Mozna budete prekvapen.

http://www.osel.cz/3568-reaktory-iv-generace.html

To co je dnes odpad bude pro ne palivo. Takze pokud lidstvo nepodlehne tlaku zelenych omezencu, kteri by radi jadernou technologii a jeji rozvoj utlumili, do zeme se nakonec asi nebude muset temer nic zakopavat.

Jo, tyhle kecy se daji cist uz poslednich 50 let ... a porad ten odpad nejak nikdo nechce.

Googlit neumis? V US maji jeden takovej "skladek", kde resej, ze radiace v kombinaci s teplotou a vlhkosti (ty kontenery jsou uvnitr kupodivu stale zhavy) zpusobuje rozklad celyho uloziste, a i ty kontenery samotny maji daleko nizsi zivotnost, nez se predpokladalo.

Ona kupodivu radiace neni tezkej prvek, ono je to nejaky rizenim osudu ionizacni zareni a kupodivu se radioaktivnim stava i to, co bylo tomu zareni vystaveno ... divny co.

Je jasné, že ty neobnovitelné zdroje nakonec někdo spálí. Buďto to bude v Evropě, nebo v Číně, nebo kdekoliv jinde. A asi to bude problém - globálnímu oteplování celkem věřím. Ale tak to prostě je, to by nebyli lidi lidma.

Ad ropa dojde do 50ti let - fakt? Já myslel, že dojde za 20 let. Tvrdí se to asi 100 let :)

Ad kuprikladu vyrabet pres den vodik a pres noc spalovat - plus vyrábět vodík v srpnu a spalovat ho v lednu, protože v lednu je slunečního svitu zatraceně málo, a spotřeba energie je naopak zatraceně vysoká.

"... the pe@k of production will soon be p@ssed, p0ssibly within 3 years. ... There are many w3ll-1nformed geologists and eng1neers who b3lieve that the peak in the pr0duction of n@tural petroleum in this country will be r3ached by 1921 and who present impre5sive ev1dence that it may come even before 1920." - David White, chief geologist, United States Geological Survey (1919)
https://en.wikipedia.org/wiki/Predicting_the_timing_of_peak_oil

Na téhle planetě je tolik karbohydrátů vhodných se spalování, že se ještě dlouho nemusíme bát. Například methane clathrate je v moři v obrovských množstvích. Mimochodem už za sebou máme peak coal. Prostě jsme přišli s lepší technologií, a spotřeba uhlí se snížila. A nebylo to proto, že by uhlí globálně došlo.

Metan hydrátů je sice v moři hodně, ale většinou ve velmi řídkých koncentracích a dostat je z něj i v místech, kde jich je relativně hodně, stojí hodně energie. (Kterou může dodávat třeba právě FV.)

Zrovna Temelín poslední týden nevyrobil vůbec nic. Neplánovaně. Provoz FV jde alespoň nějak plánovat.

Jedna věc je mít zdroj, který funguje 95% času, 4% času má plánované odstávky a 1% neplánované odstávky. Solární elektrárna funguje jen cca 18.3% času (1600 hodin ročně), a samozřejmě také nevíte kdy bude pod mrakem, sněžit apod.

Jde o to, že žádná elektrárna není úplně spolehlivá, a ty výpadky se musí něčím nahradit. Nejde odpojit celou Prahu proto, že zrovna selhalo chlazení generátoru. Solární a vůbec velká většina obnovitelných zdrojů má výhodu, že jsou to malé distribuované zdroje, takže když to někde zrovna nejde, jinde to jde (či spustíte malou plynovou/bioply­novou/setrvač­níkovou elektrárnu, v nejhorším nasadíte baterie) a ve výsledku se to vyrovná. Jediná výjimka pro FV je noc a u té víme, kdy nastává, tak se na ní dá připravit. Naproti tomu vyrovnávat výpadky Temelínu je o dost složitější, když jeho produkce představuje 20 % české spotřeby.

Ad když to někde zrovna nejde, jinde to jde (či spustíte malou plynovou/bioply­novou/setrvač­níkovou elektrárnu, v nejhorším nasadíte baterie) - to znamená, že na 1kW spotřebičů budete mít 1kWp FVE, která poběží jen cca 18% času, a k tomu 1kW plynovou elektrárnu. Takže se to vyrovná tím, že místo jedné elektrárny postavíte dvě. Platit samozřejmě budete obě, protože obě musíte postavit a provozovat. Otázka: nebude to náhodou výrazně dražší, než postavit a provozovat jen jednu elektrárnu, která je schopná dodávat proud podle potřeby prakticky non-stop?

A ta jedna elektrárna poběží 100 % času nebo budete taky muset postavit druhou pro případ, že vypadne?

http://www.root.cz/zpravicky/anglie-zavede-elektricke-silnice-pro-dobijeni-elektromobilu-za-jizdy/555950/

Vy ale michate 2 ruzne veci -- typ elektrarny (solar/jaderka) a jednu konkretni elektrarnu (a co se stane pri vypadku). Kdyz posuzujete solary tak premyslyte o 1 konkretni a kdyz jaderky tak o typu, cili o vsech. Budu si myslet, ze je to spis opomenuti nez laciny zpusob argumentace.

Jelikoz solary vypadnou pokazde kdyz je osklivo -- a to muze byt klidne nad znacnou casti Evropy tak musite zalohovat cely jejich vykon.

Jaderek, ackoliv je to velky zdroj je po Evrope mnohem vic, pravdepodobnost ze vypadne jedna jedna behem nasledujiciho tydne je x, pravdepodobost ze vypadnou 2 je x^2 (pokud jsou fyzicky daleko a bereme nahodne technicke priciny vypadku, takze se da predpokladat ze jde o jevy nezavisle --- nezahrnuje to ruzne politicke tlaky a rozhodnuti `odstavte vsechny jaderky pro blaho nasich deti' apod.).

Ted kdyby to x bylo rekneme 1% tak x^2 je uz 0.01%. Takze staci zalohovat rekneme vypadek 2 nejvetsich reaktoru (v praxi bude zaloha urcite vetsi, ale jde mi o priklad) a uz vam blackout z tohoto duvodu hrozi jen s pravdepodobnosti x^3.

FV nevypadnou, když je ošklivo. Mají nižší výkon, ale stále jedou asi na třetinu výkonu.

Temelín má roční výkon asi 85 %, Dukovany jen nepatrně víc. Takže x rozhodně není 1 %. Ono to pak vyjde dost jinak.

Ad FV nevypadnou, když je ošklivo. Mají nižší výkon, ale stále jedou asi na třetinu výkonu. - záleží jak moc je pod mrakem. Pokud navíc prší nebo sněží, je to výrazně horší.

Ad Temelín má roční výkon asi 85 %, Dukovany jen nepatrně víc - ovšem to odráží i poptávku, nejen výrobní kapacitu.

Temelín už umí load following (na rozdíl od Dukovan, které jsou base load), ale zatím jej ČEZ nepoužil (dokonce ani při zatmění slunce). Výkon odráží délka odstávek, která se u Temelínu pohybuje kolem 110 dnů ročně dohromady (asi 90 plánovaných) za oba reaktory, u Dukovan kolem 100 (i když loni to bylo kvůli neplánovaně prodloužené odstávce 4. bloku o dost víc)

Vyrábí elektřinu tehdy když má zrovna dobrou náladu, to nemá s plánováním nic společného. Předpovědi počasí jsou stále slabé.
FVE má také technické výpadky, čas od času shoří měnič a pak to nejede šest týdnů vůbec.

Nj, vis co ty tupce, vis jak funguje cluster? Zjevne netusis, protoze presne stejne funguje fve. Mimochodem, existujou projekty energetickych prenosu z afriky i z jinych casovych pasem, takze zadna noc nevadi, protoze nekde to slunce sviti porad. Zazrak co? A predpovidat pocasi na to vubec netreba, protoze viz vejs, kdyz to nefunguje tady, funguje to o kus dal.

Žádný cluster nefunguje tak, že se večer vypne a ráno zapne a přes den stačí mráček a výkon jde o desítky procent dolů.
Přenos elektřiny z Afriky se nezaplatí, zůstalo jenom na papíře.

Přenos elektrické energie - ztráty.
Afrika - to je světadíl s vysokou politickou a vojenskou stabilitou?
Afrika - vysoké teploty - snížení účinnosti FVE.

Ukládání přebytků energie je řešeno jak (ve dne osvit, v noci ne)?

FVE jako postupný pokrok ano. Jako primární zdroj energie zatím těžko.

Ad jak funguje cluster - spřažením dvou mrtvých koní výkon nezlepšíte :)

Ad existujou projekty energetickych prenosu z afriky i z jinych casovych pasem, takze zadna noc nevadi, protoze nekde to slunce sviti porad - jo, Afrika je vzorem stability. Pojďme svoji energetickou politiku vsadit na džihádisty z Alžiru, Libye, Egypta, Súdánu, Somálska atd. Oni nám jistě půjdou na ruku :)

Ad i z jinych casovych pasem, takze zadna noc nevadi, protoze nekde to slunce sviti porad - tak se podívejte, kde to slunce svítí. Pokud nechcete stavět solární panely na moři, nebude to nic moc. I když to moře není zase tak špatný nápad. Ryby prý mají rády cadmium telluride ;)

Momentálně jsme naši energetickou politiku vsadili na tak spolehlivé a stabilní země jako Saúdskou Arábii, Írán, Rusko, Irák, Sýrii a Libyi.

Ano, ale mame zasoby na nekolik mesicu vypadku, nestaci kdyz nekdo prijde a presekne kabely.

Plynu je tak na měsíc a půl. Možná, jestli se postaví i zásobníky v Rožné a u Břeclavi, to bude i dva a půl. V obou případech ale jen pokud se odstřihnou všechny velké firmy. Což u té FV v Africe jde udělat úplně stejně.

Ad Což u té FV v Africe jde udělat úplně stejně - můžu se zeptat, jak konkrétně zajistíte akumulaci elektrické energie pro celý stát na měsíc a půl?

Jenže tu jadernou (nebo jakoukoliv jinou) elektrárnu musíte postavit, což stojí spousty peněz. A podobně elektrárna přijde na spoustu peněz i když neběží. Musíte provádět údržbu, mít obsluhu atd. Rozdíl v ceně mezi běžící a neběžící elektrárnou je dost malý, v případě JE prakticky nulový (cena paliva je prakticky zanedbatelná).

Ad jaderné elektrárny... v provozu nedokážou rychle reagovat na změny - jak a které. Ve Francii, Německu a některých částech US se load following běžně praktikuje.
https://en.wikipedia.org/wiki/Load_following_power_plant#Nuclear_power_plants

Nijak. Prostě se jen odpojí velké firmy, stejně jako se to dělá při výpadku dodávky plynu. Lokální zdroje ten zbytek bez problémů pokryjí.

Ano, to je velmi strategicke, umistit sve energeticke zdroje do politicky nestabilni Afriky....

Jeste vydatnejsi nez provozovat agendu sve firmy v cloudu.....

A ono je velmi strategicke odebirat 90% energetickych zdoju z Ruska a Blizkeho vychodu.