Vlákno názorů k článku
Ansel, fork editoru darktable, bohužel končí
od Heron - To se asi dalo čekat. On Darktable je...
-
To se asi dalo čekat. On Darktable je projekt něco jako pejsek a kočička vařili dort. Má to úplně všechno a v dobré kvalitě, ale ovládat se to nedá. Nastavuju White Balance a pokaždé mi to napíše, že je to nastaveno už někde jinde. Ale další White Balance tam není. Potom chci exportovat fotku, ale z nějakého důvodu nefunguje kolečko, takže musím zavřít a otevřít export. Klávesové zkratky jsem se ještě nenaučil, tak snad to s nimi bude lepší. Ale na workflow v LightRoomu to teda nemá.
V podstatě úplně stejně je na tom GIMP. Jasně, super program, který obsahuje vše, ale udělat si čtvereček nebo kolečko tento bitmapový editor prostě neumí (nebo nevím).
Tohle je vůbec problém některých týmů. Vidím to i na Golangu, Pythonu a Javě. Ve všem, v čem se dobře programuje vždy vznikne nekontrolovatelný blob. Už i lehká Gitea obsahuje věci, které na začátku nikdo neplánoval. Stejně tak dopadl GitLab. A ve své době všechny věci napsané v Javě museli mít grafy, reporty, export do PDF apod.
Takže na fotky používám Darktable, ale pokud mám sérii stejných fotek (třeba nějaký experiment nebo bouřka), tak to exportuju na řádce. Na několika fotkách nastavím parametry a potom to pustím hromadně na všechny.
-
Také se přidávám k tipu na RapidRAW. Je neskutečně, co ten mladý ŚVýcar dokázal od června 2025 vyvinout. Je to neskutečně funkční, reaguje na na poznámky a chyby, nová verze svého času byla prakticky každý týden. Teď se to trochu zpomalilo, ale i tak je tam dost věcí, které jsou skvělé. Za všechny jmenujme integraci nástrojů AI s využitím lokálního Ai modelu ComfyUI, ale i spousta funkcí bez něj.
Je to docela rychlé při zpracování, v porovnání s DT je to o dost rychlejší, dokonce umožňuje používat funkci "Auto Tune", což u hromadných fotek (jako jsou mé z teamgymových závodů) je neocenitelná věc.
Rozhodně se vyplatí jej sledovat. Není tak rozmáchlý jako DT nebo RT, ale pokud vám jde o rychlé zpracování kolekce snímků, je to přesně ten nástroj, který chcete.Spousta věcí se teprve ladí (třeba lokalizace bude až později, až se usadí funkční základ). Narazil jsem na to, že třeba z DEB balíčku RR funguje jak má, při instalaci skrz Flatpak neneběhne.
Připravuju recenzi.
Jinak v poslední verzi 1.4.1 je závažná chyba, který při práci s RAW snímkem pracuje jen s integrovaným JPEG náhledem, takže to ne úplně odpovídá tomu, co máte v RAW...
Za mne je to ale naprosto v pohodě použitelné, což Ansel rozhodně nebyl, už třeba kvůli absenci klávesových zkratek. U mne je to jen otázkou času, kdy přejdu na RR místo DT.
-
Ale další White Balance tam není.
Ale je, jen se jmenuje Color Calibration. A snažit se ladit oba současně opravdu nedává žádný smysl. Takže je potřeba použít buď jeden nebo druhý. White Balance je možná trochu intuitivnější, ale Color Calibration toho umí mnohem víc. (Třeba kalibraci podle barevné tabulky.)
Ale na workflow v LightRoomu to teda nemá.
Já to mám přesně opačně. Vždycky když vidím někoho hrát si s táhlíčky v těch komerčních nástrojích, tak si vždycky říkám, že by mi chyběla informace, jak přesně se ty jednotlivé úpravy magicky kombinují dohromady a v jakém pořadí. (Ale přesně stejný problém jsem měl i s RawTherapee.) V darktable mnohem lépe vidím, co vlastně dělám. Ale možná to souvisí s tím, že je mi přirozenější TeX než Word (nebo LO Writer). :-)
GIMP. Jasně, super program, který obsahuje vše, ale udělat si čtvereček nebo kolečko tento bitmapový editor prostě neumí (nebo nevím).
Možná jen nechápu zadání, ale prostě vyberu příslušnou oblast a pak buď nechám vyplnit barvou popředí nebo, pokud chci obrys, převedu selection na path a použiju Stroke paths.
Takže na fotky používám Darktable, ale pokud mám sérii stejných fotek (třeba nějaký experiment nebo bouřka), tak to exportuju na řádce. Na několika fotkách nastavím parametry a potom to pustím hromadně na všechny.
Opět možná jen nechápu zadání, ale když chci skupinu fotek "upravit stejně" (a nebo jen některé aspekty), tak upravím jednu, pak v sekci history stack dám selective copy, vyberu moduly, které chci aplikovat i na další, vyberu fotky, na které to chci aplikovat a dám paste. Pro hromadný export vyberu fotky, které chci exportovat, v sekci export nastavím parametry (většinou jen zvolím preset a ten mírně upravím) a spustím export.
-
Ale je, jen se jmenuje Color Calibration.
Ok, ale na ten vůbec nesahám. A jestli mám ještě vypínat moduly, které nepotřebuju, tak se z toho fakt zblázním. Color Calibration většinou nepotřebuju, stačí nastavit barevnou teplotu a tím barva končí (až na detaily jako saturace).
Já to mám přesně opačně. Vždycky když vidím někoho hrát si s táhlíčky v těch komerčních nástrojích, tak si vždycky říkám, že by mi chyběla informace, jak přesně se ty jednotlivé úpravy magicky kombinují dohromady a v jakém pořadí.
Zrovna v Le nemám pocit, že by se něco kombinovalo. Nastavím teplotu, saturaci, gamma a je to. Navíc je tam i zvlášť whites, blacks, shadows apod. DarkTable má sigmoid, což je super, pokud si někdo chce opravdu vyhrát.
Možná jen nechápu zadání, ale prostě vyberu příslušnou oblast a pak buď nechám vyplnit barvou popředí nebo, pokud chci obrys, převedu selection na path a použiju Stroke paths.
Jo, tohle jde taky, ale třeba ve Photoshopu se místo výběru vytvoří nová vrstva přímo s tím objektem. V GIMPU bych musel vytvořit vrstvu, vyplnit barvou nebo průhledností, vyplnit vyznačenou oblast a sloučit vrstvy.
Tohle je asi ten nejzásadnější rozdíl mezi myšlením umělce (což jsem až po sklence vína) a technikem. Jako technik si to umím taky udělat, ale umělecká nálada to není.
Opět možná jen nechápu zadání, ale když chci skupinu fotek "upravit stejně" (a nebo jen některé aspekty), tak upravím jednu, pak v sekci history stack dám selective copy, vyberu moduly,
OK, tohle je tedy to samé jako v Le. Na tohle jsem ještě nepřišel.
Pro hromadný export vyberu fotky, které chci exportovat, v sekci export nastavím parametry (většinou jen zvolím preset a ten mírně upravím) a spustím export.
Tohle vím, mě jde o ten UI, protože když přejedu z levého panelu nástrojů do pravého, tak nefunguje kolečko a tlačíko export prostě nevidím. Musím kliknout do panelu a potom to funguje.
Možná je to zvyk z Blenderu, kde je fokus na tom nástroji, kde je zrovna kursor a nikam se nekliká.
-
Color Calibration většinou nepotřebuju, stačí nastavit barevnou teplotu a tím barva končí (až na detaily jako saturace).
To jde samozřejmě i v Color Calibration. Doporučuju přečíst si to vysvětlení, proč se to změnilo, tohle je věc, která opravdu nepatří před demosaic. Dřív tam byla možnost vybrat si v nastavení, jestli se to má dělat "postaru" (jen White Balance) nebo "nově" (White Balance jen na "camera reference" a vlastní vyvážení v Color Calibration), ale vypadá to, že v 5.2.1 už to není a jakmile se použije některý ze "screen referred" workflows, automaticky se zvolí druhá možnost.
Tohle je asi ten nejzásadnější rozdíl mezi myšlením umělce (což jsem až po sklence vína) a technikem. Jako technik si to umím taky udělat, ale umělecká nálada to není.
V tom mám výhodu, že jsem se za umělce nikdy nepovažovat a ani takové ambice nemám. :-)
Tohle vím, mě jde o ten UI, protože když přejedu z levého panelu nástrojů do pravého, tak nefunguje kolečko a tlačíko export prostě nevidím. Musím kliknout do panelu a potom to funguje.
Podle mých zkušeností tam kolečko myši funguje, ale scrolluje jen v rámci příslušné sekce toho pravého panelu (pokud je tam tedy co scrollovat). Aby scrolloval celý panel, tak musím být nad scrollbarem (nebo rovnou použít ten). Asi by to šlo udělat tak, že by v případě, že v sekci není co scrollovat nebo už jsem na začátku/konci, místo toho scrolloval celý panel, ale osobně tenhle přístup moc rád nemám, protože je pro mne vždycky dost matoucí, když mi to ne úplně předvídatelným způsobem přechází mezi těmi dvěma režimy. (Třeba u webového prohlížeče, když jsou ve stránce nějaké scrollovatelné boxy.)
-
Díky moc! Asi bych si opravdu měl prostudovat návod. Lidi na YT ukazují úžasné fotky a jejich úpravy.
Podle mých zkušeností tam kolečko myši funguje, ale scrolluje jen v rámci příslušné sekce toho pravého panelu (pokud je tam tedy co scrollovat).
Jasně, ono je to spíše o zvyku. Zvykl jsem si na Blender a proto jej používám i na střih videa. V KDEnLive zase nemůžu moc fungovat i když je asi lepší.
-
Když pominu různé drobnosti, řekl bych, že darktable má dva základní problémy, které brání jeho větší popularitě. Za prvé je to v některých případech upřednostnění vize před praktickou použitelností pro většinu fotek většiny uživatelů. Typickým případem je právě třeba to vyvážení barev a záměrná absence "druhé osy" (zelená - fialová). Jakkoli jsou ty důvody logické a při hlubším zamyšlení dávají smysl, v mnoha případech by to lidem zjednodušilo život. Nebo mnohokrát propíraný default "preserve colors" v modulu base curve. Ono je sice úžasné, že ten default umožňuje rozumné zrestaurování barev v přechodu do přepalu (viz známé video z fotkou nočního hašení), ale naprostá většina fotek naprosté většiny uživatelů nic takového nepotřebuje, takže by default měl být spíš takový, aby se rozumného výsledku snadno dosáhlo u té většiny. Mimochodem, zrovna v tomhle ohledu mám podezřené, že právě Aurélien Aptel je tím, kdo má nejvíc másla na hlavě.
Za druhé je to větší vstupní bariéra. Dnes je zvykem, zejména u komerčního software, že jsou filosofie a uživatelské rozhraní navrženy tak, aby se s programem co nejsnáze pracovalo těm, kdo ho vůbec neznají, protože uživatelé nemají trpělivost se něco učit. A často to pak bývá tak, že ani spousta zkušeností a ochota se něco naučit vám nepomůže program používat efektivněji. Darktable je v tomhle ze staré školy: nepříliš vstřícný k začátečníkům, ale pokud mu člověk dá šanci a je ochoten pochopit jeho logiku a koncepci, zjistí, že ledacos z toho, co původně vypadalo jako nesmysl, mu může ušetřit spoustu práce.
Já měl v tomhle tak trochu štěstí, že mi vlastně nic jiného nezbývalo. Pořídil jsem si nový foťák, který ještě nebyl ve většině programů podporovaný, Windows nemám (kromě jednoho virtuálu se starou verzí pro speciální účely), takže pokud jsem nechtěl čekat nebo fotit do JPEGu, tak mi nezbývalo, než se pokusit aspoň provizorně něco rozchodit. A darktable byl jediný, ke kterému jsem našel dostatek dokumentace a přikladů, abych to dokázal. Takže jsem holt zatnul zuby a naučil se s ním zacházet. Ze začátku to šlo ztuha, ale postupně jsem začal přicházet na to, že to vlastně celé dává smysl a že s určitou vstupní investicí mi darktable umožní ty fotky, které nevyžadují moc práce, zpracovat s minimem námahy, ale zároveň mi poskytne i dostatečně silné nástroje na zpracování těch, se kterými je potřeba si pohrát víc.
-
Doplním že podobně tragické UI má Inkscape.
Existují open source aplikace s dobrým UI, ale bohužel těch případů mizerného UI je víc než by bylo člověku milé. Myslím si, že je za tím selhání alokace zdrojů. Ve firmě když produkt nemá kvalitní UI, tak to má dopad na příjmy z produktu, a buď se to rychle dá dohromady, nebo produkt (a/nebo firma) skončí. Ve světě open source si vývojáři ve volném čase vyvíjejí, a když je výsledek pro uživatele nepoužitelný, tak jim to může být vlastně celkem jedno. Už první otázku, tedy jaká je vlastně cílová skupina uživatelů produktu, bývá obtížné odpovědět.
