Mně se líbíla i SchrödingerCoin. Dokud se jí nepokusíte zaplatit, tak nevíte, zda je platná nebo ne. Hezká pak byla analýza procesu, jak jí zaplatit bez toho, aby se ověřovala platnost, včetně rozboru, že pro komunitu je vlastně lepší platnost neověřovat a udržovat v oběhu i "dost možná neplatné" mince. Viděl jsem to někde loni na apríla, ale teď už jsem to nenašel.
Ale inflace dle definice je rust cenove hladiny. Resp. dle definic v mainstreamove ekonomii se rozlisuje cenova inflace (rust cenove hladiny) a monetarni inflace (rust penezni zasoby), pricemz inflace bez privlastku se implicitne chape jako ta cenova. Pouzivat vyraz 'inflace' primarne pro monetarni inflaci je historicky vyznam, to se v ekonomii delalo pred sto lety, kdy se lide domnivali, ze je mezi menovou a cenovou inflaci daleko tesnejsi vazba (a kdy taky mozna byla), zatimco dnes se chape, ze cenova inface je to, co nas primarne zajima, a menova inflace je jen jeden z nekolika faktoru, ktery cenovou inflaci ovlivnuje.
Když se používá 'inflace' bez přívlastku, tak to každý myslí jinak. Ve vesnický hospodě to znamená 'zdražili nám rohlíky a pivo', v této diskusi se bavíme pouze o měnové inflaci. Cenová inflace jaksi nemá dlouhodobý charakter a hlavně nesouvisí se zvolenou měnou ('klasická měna' vs bitcoin)
Cenová inflace je založena hlavně na třech věcech: měnové inflaci, rychlosti oběhu měny a množství zboží v ekonomice. Ty dvě první pak dost závisí na dané měně. Třeba bitcoin dodnes nemá tak rychlý přesun jako je platba kreditkou (i když se to občas fixluje tím, že se u malých transakcí nečeká na ověření).
Problém je, že to, co oni ze žertu implementovali, je monetární inflace. Ta by ale při současném růstu popularity bitcoinu musela být nejméně v desítkách procent, aby vyvolávala mírnou cenovou inflaci (přesněji: bránila cenové deflaci; asi nejlepší je nula, ale je vhodnější mírná inflace než mírná deflace). A to je právě ten problém: navrhnout dobře fungující měnu, která se chová podobně jako v monetarismu a přitom nepotřebuje centrální autoritu, je o hodně těžší než navrhnout bitcoin.
Ono hlavne spojovat Keynese se soucasnym financnim systemem je dost mimo. Keynes byl jeden z architektu Bretton Woodskeho systemu mezinarodnich financi, ktery fungoval do 70. let, pak byl nahrazen systemem plovoucich kurzu. Stejne tak v ekonomicke politice jednotlivych statu mela keynesianska ekonomie dominantni vliv tak do 70. let, dnes tam prevazuje spis monetarismus.