Vlákno názorů k článku
Btrfs změní formát dat na disku extent-tree-v2
od Michal Smrž - A co Raid5,5-2,5-3 máte? A mohl bych ho...
-
K čemu to? Stejný věc se dají dělat různě...
Mám v desktopu čtyři HDD na data, nad nima BTRFS a nastavil jsem si, že každý soubor má mít dvě kopie na dvou různých fyzických HDD. Takže redunance v rámci svazku tam je.
A výkon šel taky nahoru, ono to nejspíš balancuje disky podle zátěže, takže třeba při kompilaci bere zdrojáky z disku, kde jsou k dispozici pokud možno obě kopie a píše to na disky, ze kterých zrovna nečte... Kompilace balíčků QT5.2 pro iMX6Q na mým Ryzenovi byla omezená RAMkou a procesorem, ne diskama.
Navíc tohle pole pro vývoj je směska od 320GB po 1TB - v RAIDu bych musel mít všechny HDD stejně velký, ebo část nevyužít... Což je po letech, kdy přestanou být malý disky dostupný, o komplet migraci všech disků. Nestačí přidat nový - zakázat starý - počkat - vyhodit starý.
A už to takhle jede bez problémů tři roky... Takže ani nevím, na co bych ten RAID5 použil.
-
Je úplně v pořádku, že místo RAID5/6 používáte jiné techniky. A stejně tak je v pořádku, že jiní preferují RAID5/6, protože vychází z jiných potřeb, preferencí, zkušeností, znalostí,...
Tedy poznámku předřečníka nechápu tak, že by Vám něco nutil a je potřeba se proti němu vymezit či obhájit, spíše jen chtěl upozornit na to, že tyto funkce pro mnohé užitečné tam v produkční kvalitě chybí...13. 11. 2021, 11:11 editováno autorem komentáře
-
Tak jasně, každý má svoje zvyky. Třeba je zvykem tvrdit, že když se někde něco dělá jinak, je to nepoužitelný.
Podle některých:
BTRFS nemá RAID5 -> nepoužitelný a nemá cenu s tím ztrácet čas
Příkaz IP je jiný než IFCONFIG -> IP je divnej, nebudu ho používat
Android nemá DHCPv6 a řeší adresy jinak -> nemá cenu zapnout IPv6
SystemD nepoužívá shell skripty -> je to zlo, SystemV forever
...Pokud to vyznělo moc ostře, tak se omlouvám, ale začínám mít silnou alergii na "jedinou správnou cestu".
Ostatně, myslím, že to byl McConnel, kdo doporučoval se učit víc programovacích jazyků ne proto, aby v nich člověk nutně dělal, ale aby se naučil, že některý věci jdou i jinou, efektivnější cestou a mohl to překlopit do "svýho" jazyka.
-
Jan HrachStříbrný podporovatelip -s -h l
A taky zkus ip -br -c a (krátkej a barevnej), mně teda přijde přehlednější než ifconfig.
14. 11. 2021, 09:12 editováno autorem komentáře
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelIP adresu opravdu nezobrazuje špatně, nezobrazuje ji vůbec – pokud se jedná o druhou a další IP adresu na rozhraní.
-
nezobrazuje ji vůbec – pokud se jedná o druhou a další IP adresu na rozhraní
A pokud náhodou ano, tak ji zobrazuje u vymyšleného rozhraní, které ve skutečnosti neexistuje. A aby bylo zmatení dokonalé, přikaz umožňuje tomuto fiktivnímu rozhraní nastavit i některé parametry - ale ve skutečnosti je nastaví tomu skutečnému.
-
@Trident Vasco
Nechci se vlamovat do flame, ale je vážně tak těžké na (free)bsd používat ifconfig, na linuxu ip, na windows ipconfig?
Používám všechny tři, není s tím žádný problém (ve skutečnosti drobná potíž existuje, protože ipconfig používám nejméně a vždy hledám parametry). Stejně se ty systémy (ty unix like) liší v mnoha dalších věcech (třeba použitým firewalem, pokud zůstaneme u sítě), takže těch různých příkazů (nebo různých konceptů) je daleko více.
-
@Ondra Satai Nekola
irelevantni, koukni sem: https://www.google.com/intl/en/ipv6/statistics.html#tab=per-country-ipv6-adoption
v CR je IPV6 na 16%...
navic ifconfig mi zobrazi 3x inet6...
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
to je ale demagogie, protoze "zakladni vec" ROZHODNE neni mit na 1 ETH vice IP adres ;-)
Předpokládal jsem, že „základní věcí“ jsou myšleny informace, které to zobrazuje. Pokud nějaký nástroj zobrazuje podle vás „základní věc“ správně, ale já z toho výpisu nijak nepoznám, že se ve skutečnosti nejedná o základní věc a tedy zobrazené informace jsou špatně, je to stejně k ničemu.Navíc jak píšou ostatní, s IPv6 je naprosto běžná věc mít víc IP adres na jednom rozhraní. Což je mimochodem další „úžasná“ věc na linuxovém
ifconfig– pro IPv6 funguje jinak než pro IPv4. -
Jan HrachStříbrný podporovatel
Na rozdíl od některých ostatních zmíněných věcí má nepodpora RAID5 důsledek v reálném světě, kdy místo například čtvrtiny kapacity navíc (RAID5 na 5 discích) potřebuješ dvojnásobek kapacity navíc (pro stejnou kapacitu potřebuješ disků 8).
-
Jsou i jednodušší způsoby, jak přijít o data, než RAID5.
https://www.digistor.com.au/the-latest/Whether-RAID-5-is-still-safe-in-2019/
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Z odkazované stránky vyplývá, že RAID1 na dvou 8TB discích v polovině případů nepřežije rebuild.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Protože to použil jako argument proti RAIDu 5. Tam to také způsobí poškození jenom toho jednoho bloku.
-
Tieto clanky o tom ako RAID5 nefunguje uz od roku 2009 (vtedy som to myslim zachytil prvy krat) su vsetky zalozene na tzv. bit error rate. A su v podstate vsetky o tom, ze s priemernym BER a rastucou kapacitou diskov je problem ze pri resilveringu ako citas data zo vsetkych diskov je velmi pravdepodobne (hraniciace s istotou) ze aspon jedna taka operacia na nejakom disku zlyha a prides o data.
Inak povedane, podla tej matematiky zalozenej na BER by si mal mat problem precitat 4 kompletne disky dat bez toho aby si nemal aspon jednu chybu citania. A preto resilvering/rebuilding pola v ktorom odisiel jeden disk statisticky nemoze skoncit uspesne.
Tolko teoria.
Realita je taka, ze tie disky maju realne BER niekde uplne inde.
Napriklad vacsina ludi co pouziva ZFS ma (mala by mat) nastaveny scrub aspon raz mesacne. Pri scrube (ked predpokladame takmer plne disky) sa prakticky precitaju komplet data z komplet vsetkych diskov. Je velmi nezvycajne vidiet jedinu chybu citania a ja osobne som zazil iba jeden taky pripad za niekolko rokov a bol to uplne prvy scrub na tom disku, odvtedy sa nic take nestalo.
Cize napriek tomu ze ta matematika v tom clanku sedi, je postavena na velmi teoretickej hodnote a v praxi by som ten clanok bral s odstupom.
Inak v praxi napriklad pri ZFS, keby aj k takej chybe realne doslo, prisiel som o jeden blok dat v niektorom zo suborov, budem o tom informovany a mozem ho bez problemov obnovit zo zalohy. A samozrejme aj pri RAID5 plati, ze RAID je primarne uptime zalezitost, nie zaloha, je vela sposobov ako mozu odist vsetky disky naraz a tu ti ziadny RAID nepomoze.
-
K tomu mám jednu praktickú poznámku. Nedávno som vymieňal disky (3 TB -> 8 TB) na RAID-Z1 poli (FreeNAS). Jeden z diskov už hlásil problémy. Systémom vymeniť jeden disk, resilver, scrub, opakovať 4x. Celý proces bežal s prestávkami asi 3 dni a nevyskytla sa ani jedna chyba. Proces dokonca prežil aj výpadok napájania počas resilveringu, po obnovení pokračoval tam, kde prestal.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
To píšeš jako kdyby snad HW RAID bylo nějaké lepší řešení, které je pro lidi těžko dostupné kvůli ceně. Ve skutečnosti jediná výhoda je baterková writeback cache, pak už to má jen samé nevýhody oproti třeba normálnímu MD RAIDu (nemožnost připojit disky do libovolného počítače co nemá ten speciální řadič, custom tooling každého výrobce, omezená funkcionalita typu reshape či použití různě velkých disků, proprietární formát ztěžující záchranu dat…)
-
Spis tu podporu znamych hw raid formatu ma DM - Device Mapper, stejne jak se resi fakeraid, tj. vezme se nejaky subslice z ruznych disku, udela nad tim raid-operace a treba to bude ono.
mdraid, tedy MD - multiple device, je na urovni "vedle" hw raidu a pracuje jenom s celymi block devices ve kterych tvori svuj vlastni raid a ma vlastni metadata.
